Afilada komentáře u knih
Alespoň jednou v životě stojí za přečtení, obzory lidského vědění, týmová vědecká práce, morálka, úloha jedince ve společnosti.
Nezvala máme rádi, je skvělý. Je pozoruhodné, že do něj nekopeme, dnes je to móda kopat do (ex)členů KSČ a to zcela bez ohledu na to, co kdo umí/dokázal.
Z knihy mám husí kůži, aktuální temná situace ve Venezuele překonává i ty nejstrašnější obavy. Je zřejmé, že ani bolševizmus 21. století nefunguje. Rozpad hodnot, boj všech proti všem, státní teror. Příběh je přitom vyprávěn křehkou, fyzicky slabou ženou (38). Lze doporučit všem, kteří ještě blouzní o "spravedlivé" společnosti "socialistického" typu Venezuela/Kuba a zároveň ze všeho viní Unii Ameriky.
Výborná kniha, byť děj plyne pomalu a překvapení se (takřka) nekonají. Pan Hájíček umí psát, atmosféra a svody letního Krumlova, to mne dostalo. Úžasná je autorova schopnost vcítění se do ženské duše, to se málokdy vidí. Dal bych ještě o půl hvězdičky víc, ale nejde to a všechny hvězdy, to by pan Hájíček již neměl motiv se zlepšovat. Chyběla mi např. jakákoliv zmínka o rodině exmanžela.
Velmi zajímavá knížka, nejen pro milovníky Prahy. Většinu témat jsem sice znal, ale přesto jsem se vždy dozvěděl nějakou další podrobnost. Doporučuji.
Četl jsem na doporučení. Nejde o obyčejný příběh psychopata, skvělé zasazení do historie, hluboká znalost lidských slabostí a tužeb. Tato kniha má své trvalé místo na slunci.
Je třeba znát okolnosti vzniku Toulek. Autor byl (z donucení) hlídačem vrtu, probíhala normalizace/sovětizace naší společnosti a autor se rozhodl, že musí vytvořit protiváhu bolševickému přepisování našich dějin, protože se (naštěstí mylně) domníval, že teď už tady máme bolševiky opravdu "na věčné časy".
Je třeba znát okolnosti vzniku Toulek. Autor byl (z donucení) hlídačem vrtu, probíhala normalizace/sovětizace naší společnosti a autor se rozhodl, že musí vytvořit protiváhu bolševickému přepisování našich dějin, protože se (naštěstí mylně) domníval, že teď už tady máme bolševiky opravdu "na věčné časy".
Zde slova mají přesně svůj význam. Tomuto dílu lze bez výhrad věřit, byť se mi dost příčí antipolský a antižidovský (!) nádech. A nelze zcela věřit tomu, že Slezské písně napsal Petr Bezruč, po nich už nepublikoval nikdy nic.
Mimořádná kniha, lidství má mnoho protichůdných podob, je zjevné, že lze sloužit nacismu, bolševismu, putinismu a pod. a přitom mít pocit, že jen dělám svoji práci, že se přeci musím něčím živit a že myšlenky laskavého vůdce jsou správné. Traudl přišla ke své práci pro Hitlera jako slepý k houslím a takřka celou válku žila v bavlnce. Příběh je pravdivý a mimořádně poučný - zlo je schované v každém z nás, lidé bděte.
Silný čtenářský zážitek, autorka má literární talent na rozdávání. Těch skvělých výrazových metafor je možná až trochu moc, proto jednu hvězdu ubírám, abych její příští knize mohl dát hvězdy všechny. Dnes je to skutečně tak, že pracující matka, která navíc ekonomicky táhne domácnost a jede až na doraz, je citově velmi zranitelná a může se dostat/namočit do rozličných potíží. Příběh je plně uvěřitelný, zasazený do reálného prostředí mezi Nusle/Michli/Chodov na trase pražského metra C.
Tato prvotina je příjemné překvapení, děj se žene kupředu, že čtenář ani nedýchá, navíc je mu při četbě obrazně zima, studený chlad z knihy přímo vystupuje. Kdo zná Jizerky v zimě, ví co píšu. Skvělé přiblížení toho, jak to v Jizerkách zhruba vypadalo a chodilo koncem 18. století. Doufám, že autor se nevydal ze všeho co ví a chce sdělit, věřím že i jeho další kniha bude skvělá.
Neskutečné, úžasné dílo, zaslouží si více hvězdiček, než je možné dát.
Autor píše bezchybně, velmi dobře, ale téma je řádově ještě mnohem výš, v rovině smyslu lidské existence a samotného bytí. Přitom je to skutečný čtivý příběh, který úžasně dokresluje naši minulost i současnost !!! Vřele doporučuji !!!
Precizní kniha, fotografie, text, tisk. Můžeme být pyšní, kolik krásných drobných perel u nás máme.
Skvělé, skvělé, skvělé. Tato kniha mi zásadně pomohla v jedné docela složité životní situaci.
Chtěl jsem co nejsilnější kávu, děs běs a hrůzu, dostalo se mi mírou vrchovatou. Kniha vyšla v edici hororů, sedí to. Je fajn, že paní Rourke je žena, kdyby tyto příběhy napsal muž, tak by ho dámy kolem "Me too" již dávno ukamenovaly. "Utrpení těla" hodnotím poměrně vysoko, s hrdinkou se lze ztotožnit, má katarzi. Další dva příběhy nikomu nedoporučuji, zejména matkám. Povídka "Jasmín a česnek" je podle mne již za hranou. Kdybych byl těhotná žena, tak bych možná měl tendence potratit.
Ořechové pro milovníky Prahy a Seiferta. Skvělý místopis propojený s poezií, která je na místo navázána. Široké společenské souvislosti, knihu lze bez výhrad doporučit.
Z VŘSR neexistuje jediný film, jediná fotografie, všechno, co jsme viděli, je pozdější dílo Mosfilmu (!). Zubov by měl být součástí českých osnov.
Mnohé z uvedeného není žádné tajemství, nicméně díky, poučil jsem se.