Aghatte komentáře u knih
Vůbec mě to nebavilo, a ten konec?Totálně to smázlo celý předchozí děj, vlastně všechno mělo racionální vysvětlení, a všichni jsou jedna šťastná rodina.
"Farma je tak dobrá, že až ji dočtete, budete závidět každému, kdo ji ještě nečetl..." - to mě donutilo si ji půjčit a nic z toho se nestalo.
Přesně to, co jsem potřebovala. Snové, emo, realistické, přátelské, naléhavé. Sedlo mi to jako zadek na hrnec. V jednu v noci začala číst a ve 4:20 dočetla.
Byl mi moc sympatický hl.hrdina. Hodný trouba, ale aspoň životaschopný.
Litovala jsem hl.hrdinku. Byla trochu zpovykaná, příliš sebejistá a měla patent na život. Na city druhých. Na své jasné místo na tomto světě. A při první lekci neobstála. Nemohla to unést. "Někdo vyjebal s Tebou, co! Jaký je to pocit?"
Co věta, to názor, pocit, myšlenka, barva, sen. Proloženo krutou realitou život. Lyrickoepické pasáže a tvrdý slang teenagerů.
"Hledá se: krém proti striím na duši. Něco, co vážně funguje, ne ty břečky z telemarketingu"
Doporučuji, a nejen puberťákům.
Jen bych opakovala předchozí komentář. Kdo už něco přečetl, hned ví, jak to bude, a jinak nikde nic. Ani jazyk, ani forma to nevyváží.
Výborná kniha, moc se mi líbila, doporučuji! Neotřelé, originální a zábavné, inteligentní.
Nápad dobrý, ale nedopečené, jakoby už autor nevěděl, jak z toho ven, závěr úplně nepovedený.
Škoda... Velký potenciál, ovšem nenaplněn.
Vůbec mě to nebavilo, naprosto nereálné popisy zranění, rozdělat oheň vleže s nefunkční končetinou... Pořád jsem si říkala, proč nevleze do tý řeky, vlezl tam až v prosinci, to mělo lepší grády, zvracel několik dní po otravě morkem, průjem neměl? To bych se divila... Robinson šmrncnutý Kostějem nesmrtelným, nudný závěr, trapné soudní líčení, podrobnosti nevím, přeskakovala jsem.
Ale věřím, že Hollywood z toho dokázal udělat super film, který je dechberoucí. Neviděla jsem, nemůžu posoudit, ale téma je chytlavé a pokud nemusíte číst podrobnosti, a jen se dívat na plazícího se zuboženého hrdinu...
Velmi pěkná obálka, která je ale zavádějící. Nejde o další zaručenou dietu.
Je to zdařilá psychologická příručka a od "duchařky" velké překvapení. Četla jsem od Doreen kdysi něco o andělech, tak jsem se obávala podobně přeslazeného obláčkového dílka. Ale byla jsem velmi příjemně překvapena.
Přidala jsem si knihu při poštovném zdarma k nákupu jiných knih, jelikož stála pár desítek korun, takže i výprodejová cena mě dopředu varovala.
Nedávno jsem byla velmi zklamána knihou o intuitivním stravování - byla nepřátelská až zlá vůči všem těm slabochům tlouštíkům, kteří se nedokážou ovládat. Téma skoro stejné, a dá se podat úplně jinak.
Zde naopak autorka všechny chápe, všechno vysvětlí, srozumitelně i pro laiky (tedy nelékaře a nechemiky), podá pomocnou ruku a máte chuť s tím zatočit. Ale nejste zhnuseni, ani sebou, pokud se vás problém týká, ani ostatními, jako v případě výše zmíněné knihy.
A není to nuda. Přečetla jsem ji jako beletrii, každou kapitolu, každý řádek, na jeden zátah :-)
Přečteno za jeden den. To, co se zdá jako letní románek, je životní cesta. Mladík X vypravěč - velmi sympatický, předčasně vyspělý, ironický i laskavý, nebojí se nazývat věci pravým jménem ( teď už si to ovšem může dovolit). Spousta nedokončených vět, otázek bez odpovědí.
Dokonce jsem zde našla nové (pro mě) slovní spojení " sublunární cesta", musela jsem zapátrat a vyšlo mi : Cestou k blaženosti je ctnost, která se získává učením, zkušeností a návykem...
Hlavní hrdince fandím, chápu, rozumím, miluji.... dokonalé čtení. Moje oblíbená, dá se číst stále dokola. Humor, nadsázka, ironie, a hlavně hluboké pochopení.
Tak mně to právě sedlo. Laskavost, to je správné slovo, čím to vystihnu. Velmi milá a laskavá kniha se spoustou podprahových mouder.
Já jsem si ji užila a bylo mi líto, že končí, ale asi skončila právě včas :-) Letní počteníčko, které ale dá víc něž obyčejná pubertální road movie.
Já ty poloautistické hrdiny pana Greena mám ráda.
Kniha je plná rozumů o štěstí, o všem, co už víme, co známe a co jsme slyšeli tolikrát... První dojem.
Druhý dojem je hlubší, zasáhne a nepustí. Vypočítejme si, co všechno máme, a.... už nic dál nemusím vědět. Nic víc nechci.
Pohladím své krásné, zdravé, chytré, spokojené děti, které jsou hodné a veselé. Nikdo mě nebije, venku se nic neděje, pro jídlo jdu do krámu, nikdo nestřílí, těším se do práce, mám práci, mám peníze, nemám auto, ničeho se nemusím bát... Chápete? O tom to je. Celá kniha, celý život, celé to naše štěstí.
Jen dnes, teď a tady.
Co bylo, nezměním, co bude, nevím.
Jedu vlakem, čtu knihu o štěstí, nic mě nebolí, netrápí, netísní, nepálí... Jsem šťastná.
A Vy?
Já podobné knihy nemám ráda. Nečtu sci-fi (doma se nečetlo skoro nic jiného, a přišla jsem si na pěkný peníz, když jsem rozprodávala staré sci-fi ptákoviny na Aukru, měla jsem jich plný sklep). Různé utopie a anti utopie, a dystopie a nevím jak se to vše dnes jmenuje. Prostě vše, co není skutečnost, nemám ráda. A pobíhají-li tam zelení panáčci a lidstvo lítá na Mars běžně jako jezdí MHD, to už vůbec ne.
Ale Ira Levin mě oslovil. Patří k obecnému vzdělání mít přehled o jeho tvorbě. Klasika St.paničky, ty mě jako dítě děsily! Rosemary to samé. Její syn mi přivodil noční můry...
Ten báječný den je jiný. je prostě dobrý. Jak formou, tak obsahem, mám ji doma v knihovně a četla jsem ji opakovaně. Je tam spousta chytrého podprahového. Za mě 10/10.
Moje oblíbená kniha z dětství, jedna z mála věcí na čem jsme se v té době shodli s bratrem, že tato kniha prostě nemá chybu. Suchý anglický humor a svérázné i laskavé postavičky dělají z této dětské knížky lahůdku, ke kt. se ráda vracím i v dospělosti. Mám ji desítky let, a těším se, až z ní jednou budu předčítat vnoučatům.
Dostala jsem tuto knihu jako "vtipný dárek"... Tím to i zůstalo. Literární hodnota na nule, erotika chabá, a celkově je to slátanina. Děvčata jdoucí z orgasmu do orgasmu by měla jít do práce, nejlépe do fabriky, bylo by lépe pro všechny...
Jedna z nejsilnějších knih, která mě v pubertě oslovila. Přečetla jsem hory knih, ale na tuto se nedá zapomenout. četla jsem ji opakovaně a samozřejmě ji mám doma.
"strhující a mrazivě emocionální thriller", no to bych se hádala, běžná, předvídatelná rodinná zápletka, kterak mrtvá není až tak svatá a zlý se projeví jako ještě větší padouch, a dobro je po zásluze odměněno, prolistováno, nenadchlo
Dilema zda si dát oběd nebo večeři a číst, jak opět popíjí capučíno nebo laté, a jak zavoněla káva.... Nevím, kdo to vydal a proč, ale paní by měla jít do práce a ne vysedávat v kavárničkách a psát o tom
Jedna z nejlepších knih na toto téma (a že jich je na trhu přehršel), krátce, jasně, příjemně, čtivě. Detox si pak má chuť dát každý
Velmi čtivé, postavy příjemně sympatické, bavilo mě sledovat, jak postupují. Bohužel, už to, že se zjeví "Smrťák" a člověk může vše napravit..., mi zkazilo dojem. A samozřejmě závěr, kdy vlastně vůbec nevíme proč a jak se chystal zabít, a kdy se to řeší tím, že tu myšlenku smazal "už když vstoupila do kavárny"... Kéž by v životě vše fungovalo takto. Ale nezatracuji, moc hezká kniha, pár opakujících se slovních vazeb, ale nevadí, nikdo není genius, doporučuji přečíst jako oddechovku.