Agnesita
komentáře u knih

Ne úplně tradičně psaný román. Čekala jsem na nějaké "rozuzlení", něco, co dá knize šťávu. Nedočkala jsem se. Škoda, téma i jeho umístění jsou slibná.


Asi jsem si měla dát delší pauzu po přečtení Muže z ostrova Lewis, toho těžko překonat.


Jsem nadšená, knížku si řadím mezi ty, po kterých sahám, mám-li splín.


Knížka má své mouchy, ale mám prostě slabost pro severské detektivky a Norsko. :)


Super. Jen mi vadilo přílišné rozebírání Miiny duše. A - já bych při mizerném telefonním signálu nekřičela, radši bych poslala SMS.


Uf... Nutila jsem se do čtení, čekala jsem, kdy se do knihy začtu. Byla to nakonec skoro polovina knihy. Příliš překombinované, těžko uvěřitelné.


Takové nemastné neslané... Hlavní hrdinka mi nepřirostla k srdci, nijak mě její mrtví nerozesmutnili.


Přečteno během dopoledne - poutavé, děsivé, pro někoho snad bezvýchodné, pro mě naopak povzbuzující. Zase jedna dobrá česká kniha.


"Milá" kniha ve smyslu její formy. Přečetla jsem za jedno odpoledne. m.a.r.y. jsem si zamilovala. (A nebyla jsem sama. ????)


Absolvovala jsem v nemoci maraton s Camillou. Bohužel poslední kniha je nejhorší. Zbytečné 17. století na úrovni lepší slohovky, zbyteční uprchlíci. A už poněkolikáté zlomené srdce, které už nikdy nikoho nebude milovat, ani vlastní dítě.


Erika už mi leze na nervy, šneků a kávy už mám dost, ale stejně budu číst dál...


Já vlastně nevím, proč tu Camillu čtu. V průběhu četby ji proklínám za zbytečně polopatické popisy motivů postav a jejich velké množství. Ale dočíst to prostě musím! :)


Kniha se špatně odkládala, potřeba číst dál byla velká. Ale přece jen jsem už četla lepší thrillery.


Thriller? Opravdu ne. Vleklo se to, bylo předvídatelné. Málem jsem nedočetla. Nedoporučila bych.


Přečetla jsem, ale byla jsem zklamaná - autorka sklouzla k červené knihovně.
