aildov
komentáře u knih
Duna
Frank Herbert
Po zhlédnutí obou filmů, které byly vizuálně úžasné, jsem toužila poznat tento svět více do hloubky a jsem ráda, že jsem tak udělala. Četla jsem Dunu v originále, byla napsaná velmi čtivým jazykem a i když jsem věděla, jak některé věci dopadnou, byla jsem napjatá do poslední chvíle! Oceňuji také slovníček na konci knihy a dodatek o ekologii, náboženství a politice, který nás uvede ještě hlouběji do porozumění o historii celého vesmíru.
Frank Herbert vytvořil velmi promyšlený fantasy svět, do kterého jsem se za ten měsíc čtení tak vžila, že je mi až trochu líto, že se na planetu Arrakis nikdy nepodívám. :)
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Agatha nezklamala.
Před několika lety jsem viděla filmové zpracování a tudíž věděla, kdo je vrah. I tak jsem ale byla při čtení napnutá jak kšandy a Agathino vyprávění mě tak vtáhlo do děje, že jsem podezírala do poslední chvíle každého.
Doporučuju přečíst - krátké, svižné a velice napínavé!
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Knihu jsem začala číst jako první od Kateřiny Tučkové s naprosto žádným očekáváním, možná proto mě tak mile překvapila. Obsah byl čtivý, jiný, než na jaký jsem zvyklá, proložený dobovými policejními spisy, které to hezky oživily. Celá kniha měla svoji vlastní, skoro až kouzelnou (nebo i božskou) atmosféru, která mě naprosto dostala a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ke všemu se děj odehrával v blízkosti mého vlastního domova, což mi dodalo u příběhu na sympatičnosti.
Autorka celý příběh skvěle promyslela, cenu Magnesia Litera si jednoznačně zasloužila. Jediné, co mi tam chybělo bylo více popisu bohování samotného, ale to už je pouze můj subjektivní názor. Hodnotím velice kladně a nepochybuji, že si o žítkovských bohyních přečtu něco víc.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Skvělé vyobrazení rodinné dynamiky tak, jak to umí Soukupová nejlíp.
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Doporučuju všema deseti! Přečteno za tři večery, to už se mi dlouho nestalo. Napínavé, intenzivní, neodložitelné. Nebyla část příběhu, u které bych si řekla, že mě moc nezajímá a chtěla bych ji přeskočit. Naprosto perfektně promyšlený příběh, vylíčení povahy postav a jejich myšlenkových pochodů. Tak v půlce knihy jsem si říkala, že mi to trochu něco připomíná a pak jsem si dohledala, že Lian vlastně napsala Sedmilhářky! Ty jsem tedy viděla jen jako seriál, ale i ten byl perfektní.
Poslední výročí
Liane Moriarty
I když mě tato kniha nenadchla tak moc jako Manželovo tajemství, i tak jsem ji přečetla za dva večery. Téma poněkud zvláštní, ale alespoň to bylo něco jiného. Miluju, jak umí Liane popsat postavy tak, že máme pocit, jako bychom je znali roky. Stejně tak jsem měla pocit, že na ostrůvku žiju taky a jsem součástí jejich velké rodiny.
Není to top kniha, která by byla adeptem na zfilmování, ale i tak to bylo skvělé odpočinkové čtení. Těším se, až si od Liane přečtu něco dalšího.
K moři
Petra Soukupová
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, ale potom mě příběh vtáhl svou opravdovostí, ve které se najde snad každý.
Nevěra
Paulo Coelho
(SPOILER) Nedočetla jsem, bohužel. Zvládla jsem to tak do půlky, kniha mi pak jen ležela na stolku, ale neodvážila jsem se ji znovu zvednout. Původně jsem chtěla dát hvězdičku, dvě.. ale došlo mi, že bych je dávala jen za to, že je to známý autor.
Absolutně mi nesedlo vyprávění příběhu ženy z první osoby, když to psal chlap, který si jen myslí, že ví, jak ženy přemýšlí. Typické klišé, jak se manželka cítí svým dokonalým životem znuděná, možná v depresích a na třicáté straně potká po letech bývalého spolužáka, který jí hned začne líbat a ona jemu “laskat penis? Pardon, ale to už je na mě asi moc. Žádný vývoj postav, jen pár myšlenkových pochodů hlavní hrdinky, možná dva dialogy a už jsme u tohoto? Poté naprosto nečekaná změna, kdy se z poklidné hlavní hrdinky stane bestie, co chce zničit manželku svého milence? Protože ženy proti sobě! Takhle si nás Paulo představuje?
Po čtení knih od Liane Moriarty je tohle hodně slabý odvar. Liane nám dává krásně nahlédnout do ženské psychologie, vysvětluje chování postav takovým způsobem, že jsem kolikrát i fandila nevěře.
Asi v tom vidím, o co se autor snažil, ale provedení je velmi slabé. Měl by zůstat u jiných témat. Četla jsem od něj zatím jen Alchymistu, ale možná mu dám ještě šanci.
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Mně se kniha moc líbila. Některá životní ponaučení byla možná příliš do očí bijící, ovšem v mnoha věcech jsem se v knize našla a byla mi inspirací. Ve dvou případech mě kniha dokonce rozbrečela, což se mi ještě nikdy předtím nestalo.
Doporučuji přečíst a udělat si vlastní názor :-)
Hrůza
László Németh
O maďarské literatuře toho moc nevím, proto jsem byla před čtením knihy značně skeptická. A ještě víc proto, že jsem knihu našla ve zlínské knihobudce, a tak jsem k ní přišla zcela zdarma.
Kniha je rozdělena do dvou dlouhých částí - Zásnuby, Manželství a krátkého závěru. Kapitoly jsou psány jako dlouhý nestrukturovaný text. Bála jsem se, že to nebude nijak záživné a knihu po chvilce odložím a už nedočtu.
Musím ale říct, že předčila mé očekávání. Příběh je vyprávěn z pohledu ženy - manželky, trpící ve vztahu s mužem, kterého si ani v první řadě nechtěla vzít. Vše je popisováho hodně podrobně a to příspívá k sžití se s postavami. Byla jsem příjemně překvapena, jak mě kniha zaujala a nemohla jsem se dočkat, jaký osud hlavní hrdinku čeká.
Dávám tedy čtyři hvězdičky, protože to rozhodně není nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ale jako oddychové čtení je dost dobrá.
Břímě
Mary Westmacott (p)
Knihu jsem četla v originále a tak rychle jsem snad žádnou jinou knihu psanou anglicky nepřečetla.
Děj hezky plynul a nemohla jsem se dočkat, jak to všechno dopadne.
Není to klasická detektivka, které známe od Agathy Christie, ovšem jako oddechové čtení doporučuju.
Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
Do knížky jsem se pustila po nadšení z předchozího díla - Zmizet a taky z důvodu maturitní četby. Už jenom podle ilustrací mi přišla knížka sympatická a vtipná, když jsem si ji zběžně prohlížela a taky mi byla doporučena knihovnicí, že se mi bude líbit. Taky aby se mi nelíbila, hlavní hrdinka je podobně v mém věku, alespoň bych věděla, na co se mám s lehkým nadhledem připravit s přicházejícím životem vysokoškolačky.
Začala jsem ji číst skoro okamžitě a hned mě do očí praštil styl vyjadřování Marty. Nezvykla jsem si na něj ani po přečtení celé knihy, občas mi některé věty nedávaly smysl a musel jsem je číst dvakrát. To je ale k negativnímu hodnocení vše. S Martou jsem se sžila, soucítila jsem s ní a celou dobu jí fandila. Z jejího psího kamaráda jsem měla velkou radost.
Do knihy jsem se začetla tak moc, že jsem ji po dvou dnech se zklamáním odložila, protože jsem chtěla číst víc, víc o Martě.
Líbilo, moc. Jak by řekla Marta. Teď se vrhnu na další knihy od Soukupové a dávám 4 hvězdičky! Tak.
Neplakej
Mary Kubica
Částečně souhlasím a chápu některé komentáře. Pro mě bylo také ze začátku těžké se do příběhu začíst a zvyknout si na styl psaní autorky. Rušily mě zdlouhavé vnitřní monology a velmi popisný jazyk, a tak jsem se vždycky nutila do přečtení aspoň pár kapitol, protože nerada nedočítám knihy. Ale než jsem si stihla všimnout, byla jsem uprostřed knihy a pak už jsem ji dočetla za pár hodin.
I když se tzv. stream of consciousness dvou hlavních vypravěčů zdál ze začátku dost chaotický, myslím, že se do tohoto příběhu naprosto hodí a skvěle reflektuje jejich myšlenkové pochody. Nikdo nemyslí v souvislých větách, které by se daly neupravené publikovat a dávaly by smysl. V tomto ohledu je tento způsob vyprávění naprosto realistický a reflektuje jejich mentální rozpoložení. Částečně za to asi taky může fakt, že jsem knihu četla v originále a je možné, že český překlad není tak kvalitní.
Celkově knihu hodnotním 5 hvězdičkami. Příběh byl komplexní, smutný až depresivní a byla tam spousta zvratů, které jsem nečekala. Chvílemi jsem byla až vystrašená. :))
Určitě si od Mary Kubica přečtu něco dalšího.
Bohumil
Veronika Hájek Hurdová
Milý příběh, ač chvílemi neuvěřitelný, ve kterém se najde snad každý. Bohumil mi trošku připomínal mého milovaného dědu, takže se kniha stala ještě o to oblíbenější. :)
Muž v hnědém obleku
Agatha Christie
I když jsem detektivním příběhům a thrillerům propadla už před několika lety, tíhla jsem spíše k autorům jako je Jo Nesbø a Lars Kepler. Agatha Christie mě upřímně nikdy nelákala. Měla jsem ji spojenou pouze s Herculem Poirotem a i když je považována za klasiku, vůbec se mi do čtení jejích knih nechtělo. Ovšem v této době, kdy máme co nejvíce času trávit doma, zatímco svět bojuje s virem, jsem se rozhodla si rozšířit obzory a pár knih jsem si od Agathy pořídila.
Muž v hnědém obleku je úplně první kniha, kterou jsem od ní četla a vzhledem k tomu, že jsem neměla žádná vysoká očekávání, mě mile překvapila. Děj se neodehrává pouze v Anglii, ale na palubě lodi, která pluje do Jižní Afriky a potom v Africe samotné, což dělá knihu mnohem zajímavější. Hlavní hrdinka je dosti sympatická, toužící po dobrodružství, které se jí nakonec vyplní. Abych pravdu řekla, milostný příběh mě zde taky překvapil - i když, od ženské hrdinky se to asi tak nějak očekává.
Celkový dojem z knihy jsem již zmínila - je milá. S hrdinkou jsem soucítila nejvíce při milostných aférách, avšak to pravé napětí, které od detektivky očekývám se moc nedělo. Žádná vražedná scéna nebyla popsána, pouze zmínky o nalezených mrtvolách. To ovšem není chyba autorky, ale nejspíš jen mé osobní preference nebo spíše tínutí k žánru thrillerovému.
Knize i tak dávám 5 hvězdiček, je to hezké oddechové čtení pro nenáročné čtenáře.
