ajucha komentáře u knih
Koupila jsem si nejnovější vydání s novým a prý nejlepším překladem. Je to klasika, no. Co k tomu dodat? Jako u každé klasiky světové sci-fi tomu není moc co vytknout. Snad jediná věc mě trochu rušila. Děj se odehrával na západě, ale na každé stránce bylo vidět, že je to jen západ, jak si ho autoři uvěznění na východě představují. Atmosféra byla prostě příliš "ruská". Ale vzhledem k historii knihy to vlastně není ani na škodu.
První kingovka u které jsem seriozně uvažovala, že ji nedočtu. Ale je otázka, nakolik je to vlastně kingovka. Možná to bylo takhle nějak: Tati, mám docela prima nápad na knížku. Fajn, Owene, napiš to, a já se na to potom mrknu a když tak to opravím. Připadá mi totiž, jako by to psal někdo, kdo se zoufale snaží starého Stephena napodobit, ale tak docela se mu to nezdařilo. Postavy nemají hloubku, děj je povrchní a místy ne příliš logický. Nejvíc mi ale vadil ten okatý feminismus, všechny ženy byly nevinné oběti mužů a všichni muži, včetně klaďasů, byli vyobrazení jako egocentričtí pitomci. V Americě to hrozně frčí, tak proto to tam asi nacpali. Myslím, že kdyby to napsal český spisovatel, tak by se česká nakladatelství zdráhala to vydat. Jenže když máte tátu Stephena, to je jiná!
Starý pán pořád umí a hravě strčí do kapsy všechny ostatní ambiciózní propagované kolegy. I přesto, že se jedná o variaci na Shyamalanův Šestý smysl, kniha chytne čtenáře za koule (mě teda ne, já jsem čtenářka) a nepustí.
Velmi silné! Budete o ní přemýšlet ještě dlouho. Jako další knihu si musím dát nějakou oddechovku.
Naprosto skvělá záležitost! Atmosférou, realističností a skvělými postavami mi Pán ledové zahrady připomíná moji milovanou Propast času. Jeden Čech a jeden Polák a v pohodě strčí do kapsy celou americkou konkurenci. Grzedowicz dokazuje, že i v ději, který má několik rovin a několik úhlů pohledu se můžou postavy chovat logicky a ne jako idioti. Syrovost a realističnost jsou jen třešničkou na dortu. Doporučuju!
Dvě novely, které spolu sice nijak nesouvisí, přesto se zajímavě doplňují. V obou jsou hlavní postavou ženy, ale nejsou to silné ženské charaktery, jak je teď moderní, ale obě jsou poněkud nevyrovnané. Postavy jsou výborné a jejich proměna, i když není úplně dořešená, mě neskutečně bavila.
Mám dojem, že autor na čtenáře z vysoka kašle. Bez přerušení přechází z pohledu jedné postavy do pohledu další postavy, nezajímají ho takové prkotiny jako uvozovky, děj popisuje mechanicky. Pak ale přijdou skvostné dialogy, které řeknou mnohem víc, než ten nejkvětnatější popis. Viděla jsem i bravurně obsazený film a postavy aspoň ze začátku měly obličeje herců.
Byla jsem zvědavá, jak se autorovi podaří vystoupit ze stínu geniální Propasti času. Je to jeho první kniha po této trilogii a musím říct, že je snad ještě lepší. Jsem nadšená. Bureš nepotřebuje laciné rekvizity jako potoky krve a déšť kulek, aby dokázal čtenáře naprosto strhnout. Má dar udělat z béčkového tématu áčkové čtení. Tohle je další z knih, které se zaryjí pod kůži a dlouho tam zůstanou.
MASAKRÓZNÍ NÁDHERA PROSAKUJÍCÍ Z OSTROVŮ SKRZE PŘEDIVO SVĚTA DO MÉ LOŽNICE KRADOUCÍ ČAS I SPÁNEK PROKAZUJÍCÍ HLOUBKU UMĚLE SKUTEČNÉHO SVĚTA KTERÝ SNAD MOŽNÁ NEEXISTOVAL...
Mám ráda příběhy, ve kterých se zdánlivě nijak nesouvisející dějové linie různě prolínají a nakonec se střetnou na konci. Propast času je přesně taková. Navíc je skutečně návyková. Hltala jsem kapitoly-jednotlivé dějové linie, jen abych se co nejrychleji dostala k těm ostatním, které před tím skončily otevřeně. Byl to začarovaný kruh, mělo to neskutečný drajf a já měla knihu za dva dny přečtenou. Postavy mají charisma a nejsou to žádní idioti, kteří jednají předvídatelně. Historické úseky, stejně jako vzdálená budoucnost byly autentické a doslova ožívaly. Pro mě obrovské překvapení (děkuju ježíšku) a v porovnání s občas nudnými světovými bestsellery možná nejlepší kniha loňského roku.
King prostě umí nahlédnout do dětské duše. Bylo to tísnivé a optimistické, skvělé.
Miluju Kinga celou duší, ale víc než tři hvězdy dát nemohu. První cca čtvrtina naprosto perfektní a já jásala, hurá, král je zpět! Jenže pak to šlo už jenom z kopce, zhruba od okamžiku, kdy Billy potkal Alici. Působilo to na mě dojmem, jako by mistr pospíchal k závěru a vše jen tak odflákl. V akcích a ve scénách msty nebyla ani špetka napětí, nepůsobilo to věrohodně, dokonce ani psychologie postav (autorova doména) nefungovala. Závěr byl přesně takový, jaký jsem čekala, přestože se mě King snažil překvapit. Pořád tedy čekám, kdy a zda vůbec se ten starý šampion vrátí do bývalé formy.
Zhruba první třetinu se toho z pohledu děje moc nedělo. Kniha se utápěla v někdy zbytečně podrobných popisech. Ještě v polovině jsem si říkala, že autor nemůže zvládnout dotáhnout vše do konce. Říkala jsem si, že to nemůže být poslední kniha série. V té době jsem to viděla tak na tři hvězdy. Pak se to ale rozjelo a konečně to do sebe zapadlo. Všechny osudy se vyřešily a závěr mě pohltil. Autorův styl se mi velice líbí, možná až na akční sekvence, které mi přijdou trochu nepřehledné. Rozhodně doporučuji, je to vydařená série, která vám z hlavy jen tak nevyšumí.
Velmi dobře se četlo. Napínavé, temné a páchnoucí jako asfalt. Klasicky silné charaktery. Autora bych neobviňovala z nějaké náboženské propagace, naopak, Bůh v jeho podání je poměrně bezcitný hajzl. Což je s podivem, vzhledem k tomu, že je autor sám věřící. Má za to u mě jedničku.
Hru o trůny znám z televize, dlouhou dobu se přemlouvám, že si tuto klasiku musím také přečíst. Ale ke knížce jsem se dostala až teď. Ke své smůle. Ne že bych se bála, že to nebude dobré, ale spíše, že mě to nebude bavit, protože děj znám už ze seriálu.
Ale ani ten nejlepší film nebo seriál nedokáže nahradit opravdu dobře napsanou knížku! Charaktery v Tanci s draky jsou mnohem hlubší a plastičtější a nebojím se říct, že lepší. Nemluvě o dalších nových příběhových liniích, nemluvě o těch známých, které jsou oproti televizními zpracování mnohem širší.
Kniha určitě stojí za přečtení, i když už děj znáte. Martinův svět je živý a plastický, věříte, že by skutečně mohl existovat. Není to příliš veselé čtení, o to je realističtější. Musím jen doporučit a jsem v pokušení, počkat si na knižní závěr a příští sezónu na HBO ignorovat.
No jo no, zlákána filmem, přečteno dřív, než jsem ho viděla teda. Je to fakt boží, rozsáhlé a hluboké. A teď hurá na film, schválně kolik tam toho zůstalo.
Pan King prostě umí. Je to skvělý vypravěč, dokáže upoutat, ať už mluví o čemkoli. Člověk jeho knihy čte, modlí se, aby ještě nebyl konec, ale tam se stejně najednou ocitne. Každá postava má skvěle vykreslený charakter, tahle kniha je poněkud temná, alespoň ve smyslu zla, které se skrývá v každém z nás. Rozhodně kniha, o které přemýšlíte ještě dlouho po dočtení.
Velmi průměrné. Doslova mě ubíjely věty typu: vychytrale se usmál, chlípně se díval… jako by knihu napsal nějaký začátečník na amatérském literárním serveru. Dialogy totéž-neživé, strojené, nudné. Popis starého Říma byl naopak velice věrný a příběh samotný nebyl špatný, jen ho měl autor trochu lépe uchopit.
Další ježíškův příspěvek. Kniha se jen hemží odbornými výrazy a výpočty, které mě dost nudily. Naopak některé hlášky hlavního hrdiny byly velice vtipné, něco podobného bych v technicky zabarveném sci-fi nečekala. Samotné prostředí vesmírných stanic je popsané velmi věrně, autor ví velmi dobře, o čem píše. Děj se řítí kupředu a nenechá čtenáře oddechnout. Nebýt těch nudných pasáží, které jsem v závěru dokonce přeskakovala, bych dala plný počet.
Jedna drobná perlička za druhou. Dohromady tvoří milý perlový náhrdelník.