Akana komentáře u knih
Celá tahle edice je výborná. Jde do detailů, bez nadbytečných ohledů vůči povrchnějšímu čtenáři, ale přitom není přetížená odbornou terminologií. Poznámkový aparát tedy mívá opravdu úctyhodné rozměry, ale kdo nemá zájem, obejde se bez něj. Dá se to číst i studovat. Tuto knihu ocení odborník i laický zájemce o starší českou historii.
Na debut hodně vyzrálé. Stylisticky, myšlenkově i kompozičně vrstevnaté, přitom čtivé a přístupné. Takhle sebevědomě napsaných románů u nás moc nevychází. Nejsem z toho nadšený od začátku do konce, ne všechny meziřádkové souvislosti mezi dějovými linkami jsem pochopil, ale to je právě ono - když knize zůstane trochu tajemství.
Pro mě jako pro laika, který se o danou problematiku zajímá jen příležitostně, to bylo místy hodně těžké čtení. Ještě že je autor takový čtverák. Nadhledu a sebeironie si cením v jakémkoliv oboru.
Má to být asi pronikavá sonda do podstaty vztahů žen a mužů. Mě ale ten vrt moc hluboký nepřipadá. Nemám pocit, že bych se po přečtení Pukliny dozvěděl nebo si uvědomil něco nového. Ale možná jsem to tam jenom nenašel.
Zdá se mi jako by román klamal tělem. Vyprávěný je velmi prostě, jako dobrodružný příběh, ale myšlenková náplň je hlubší, než by styl psaní napovídal. Stejně tak cítím trochu nepoměr mezi bizarností a brutalitou některých pasáží a jejich věcným podáním a tuším, že právě to byl záměr. Zkrátka nevím tak úplně s jistotou, jakou hru se mnou autor hrál, tím spíš, že se sám skrývá pod pseudonymem, ale hra to byla rozhodně zajímavá.
Vyčerpávající a mnohoúhelný rozbor fenoménu, který stále ovlivňuje a dlouho ještě ovlivňovat bude dění ve světě. Je to asi moje pohodlnost, ale osobně mám radši chronologicky spořádanější výklad, i tak je to ale hodně poučné čtení. Snad jen na těch pasážích o Alžírsku se až příliš projevuje autorova národnost. Počítá v nich u čtenáře se znalostmi faktů, které se dají předpokládat u Francouzů, pro mě ale byly přinejmenším nepřehledné.
Jedna z nejtěžších knih co jsem kdy četl. Tímhle se prokousat vyžaduje nemalé čtenářské nasazení.
Slátanina je zbytečně silné slovo. Není to sice literární skvost, ale hloupé to taky není. A především se to čte jedním dechem, o napětí tu není nouze. škoda jenom, že závěr jde trochu do ztracena.