Aknel26 komentáře u knih

Úsměvný příběh, milé verše a opět krásné ilustrace. Syn i synovec ji milují a vyžadují vždy, když jsou u babičky. Oba by určitě dali plný počet, tak to dělám za ně.

5 10.05.2019

Jedním slovem báječný soubor! Oba se synem milujeme Milerovy ilustrace, mně se líbí i tematické rozdělení (barvy, tvary, čísla, protiklady, pozdravy...) a verše, hlavně ty Žáčkovy. Doufám, že i syn si k nim najde cestu - první básnička, kterou si zapamatoval a dodnes ji říká, byla právě z této knížky. O vláčku, jak jinak :-)

5 10.05.2019

Výborný pomocník při rozšiřování slovní zásoby malých dětí.

2 10.05.2019

Když nahlížím dospělýma očima, oceňuji nejvíc krásné ilustrace paní Zmatlíkové. Básničky mě nezaujaly a některé z her, které jsou v knize zmíněny, jsme v dětství už nehráli ani my, natož naše děti. V dětských očích ale kouzlo této knížky funguje - já si dodnes pamatuji přebal a můj syn si v ní také moc rád listoval a vůbec mu nevadilo, že už není moc "aktuální".

3 10.05.2019

Na knihu jsem se těšila, protože jsem se mylně domnívala, že půjde o thriller. Byl to ale román pro ženy, a to velmi rozvleklý. Sarah se na jednu stranu urputně držela myšlenky, že Eddiemu se něco stalo (a obtěžovala s tím všechny okolo), ale na druhou stranu po něm pátrala velmi laxně a každý svůj krok milionkrát zvážila, než se k němu odhodlala. Poté co se čtenář prokouše dvěma třetinami knihy, ukáže se, že něco bylo jinak, než se celou dobu nabízelo - a zbytek byl už doslova o... o ničem.

3 09.05.2019

Tato knižní verze oblíbeného seriálu se povedla, čteme snad denně. Výběr příběhů je dobrý a vyvážený, vizuálně je knížka krásná, zato slohově hrůza - krátké věty a samé řekl, řekl, řekl. Redaktoři svou práci na rozdíl od grafiků pěkně odflákli!

2 17.04.2019

50 na 50. První příběh se mi líbil, připomínal mi ty, které znám ze svého dětství: vtipný, ale ne překombinovaný. Souboj vynálezců mi naopak nesedl - a to ani názvem, čekala jsem úplně jiný příběh. Snahu o vtip nelze upřít, ale všechny ty fixátory a antispreje mi přišly tak zmatené, že jsem nakonec nevěděla, co je co. Až po dočtení jsem si všimla, že Záhadná karta je ještě z pera paní Štíplové, zatímco druhý příběh vymyslel současný tvůrce čtyřlístků pan Poborák. A stará škola je prostě lepší.

3 11.04.2019

Příjemné překvapení!
Co se mi líbilo:
- kontrast letní atmosféry a houbaření, které pro většinu lidí znamená relax, s poměrně těžkým dějem
- po dlouhé době česká kniha, v níž převažuje spisovný jazyk nad obecnou češtinou.
Co se mi líbilo méně:
- ráda bych se někdy dočkala knihy s hlavní hrdinkou, která nebude sužována psychickými poruchami či neurózami; jsem přesvědčená, že i kolem "normální", sympatické postavy se dá vystavět zajímavý moderní román
- vztah Sisi s Evženem a jeho případné nekalé úmysly zůstaly nedořešeny.

6 11.04.2019

Je mi líto, ale zde půjdu proti hodnocení ostatních. Příběh byl celkem prima a sváděl k dalšímu povídání (hlavně kvůli otevřenému konci), ale obrázky nás nezaujaly. Zubr vypadá jen jako hnědá skvrna...

4 01.04.2019

Knížka je určena pro větší děti, zvídavé předškoláčky nebo klidně i školáky. Čekala jsem všeobecná hesla jako pekař, kadeřnice, obuvník, zedník, švadlena, což by tříletému synovi úplně stačilo. Tady ale nalezneme hodně řemesel, která malým dětem asi moc neřeknou - stavební truhlář, umělecký mozaikář, rytec skla, malířka hedvábí... Líbilo se mi tematické rozdělení (trh, stavba, obchod...) i to, že u každého řemeslníka byla krom informace, co dělá a s čím pracuje, také nějaká zajímavost, třeba z historie. Třeba se k ní za dva tři roky vrátíme.

1 01.04.2019

Podle mě asi nejslabší z celé série, je znát, že jak se tenčila zásoba všelijakých církevních i státních svátků, docházely i nápady. Pro ilustraci jsem si dovolila základní myšlenku knihy popsat svými slovy. Nebojte, rozuzlení nevyzradím, ale pokud chcete znát zápletku leda z anotace nebo nemáte rádi sarkasmus, nečtěte dále.
Kamarádka mě pozvala, zda bych ji nedoprovodila na pracovní cestě do hor XY. Vzpomněla jsem si, že jsem před dvaceti lety chodila chvíli do školy s klukem, který tam později jel a něco se mu přihodilo. Bývalá spolužačka mi osvěžila paměť – ten kluk tam později, už na vejšce, jel na výšlap a po pádu z hory zemřel. Rozhodla jsem se, že navštívím jeho matku, a ona si v mé přítomnosti s radostí připomněla těžké časy. Při příjezdu na místo nehody jsem okamžitě odhalila spoustu podezřelých okolností, které tenkrát vyšetřovatelům unikly. Bez problémů jsem nalezla lidi, kteří objevili tělo, a položila jsem jim několik rafinovaných dotazů, na jaké se ti neschopní policajti vůbec nezmohli. Případ náhle dostal jiný rozměr. Kontaktovala jsem děkana z univerzity, kterou můj spolužák navštěvoval, a i po dvaceti letech jsem obdržela informace o jeho spolužácích, a dokonce i o tom, kdo s kým bydlel na koleji. To vše jen tak na dobré slovo, protože jsem taková sympaťanda. Poté jsem se ozvala jeho kolegům ze studií – a všichni se mnou spolupracovali, dokonce i ti, kteří se se svými spolužáky už nestýkali (což bylo nadmíru podezřelé, protože jak někdo nemá potřebu udržovat vztahy se spolužáky dvacet let, je to vyvrhel a potenciální vrah), a upamatovali se i po dvou desetiletích na takové detaily, o kterých bych nevěděla už týden nato. A běda jak někdo odpovídal neochotně! Vždyť já jsem přece bývalá jeptiška, můj muž je policajt a já řeším případ, k tomu přece nepotřebuju žádné oprávnění...

3 27.03.2019

Hned po pár stranách jsem řešila velké dilema: číst, nebo odložit? Opravdu se mi líbil autorův styl, text se četl úplně skvěle a taky mi byla fakt sympatická dvojice detektivů, ale ty detailní popisy brutálních vražd mě odrazovaly. Nakonec jsem vytrvala - a jsem ráda, že jsem se neochudila o zatraceně napínavý příběh. Těším se na další díly. Jen by to chtělo někoho, kdo by mi udělal v knížce poznámky typu "následující stranu vynech, popis stahování z kůže".

10 10.03.2019

Krásná knížka s prostorovými obrázky a několika posuvnými prvky, na které mě překvapilo, že je od českého autora a vznikla už v 70. letech. Drobná kritika směřuje k poslední straně, která mi přijde zbytečná, jde jen o detailní popis toho, jak se zvířátka s vlkem vypořádala; není tu ani žádná vychytávka. Synovi jsem ji pro jistotu dala až skoro ve třech letech, kdy nehrozilo, že ji poškodí. Kubíček ji miluje a takhle vypadá příběh v jeho podání:
Byly jednou tři prasátka a ty si chtěly postavit dům, ale nemohly se dohodnout jakej. První prasátko chtělo dům ze slámy, druhý prasátko ze dřeva a třetí prasátko z kamenů. A tak se rozešly.
První prasátko šlo na pole a nasbíralo si tam slámu a postavilo si domeček. A ten domeček byl moc hezkej a přišel vlk a chtěl se dostat dovnitř. Ale prasátko ho nepustilo, tak se vlk „ožužil a ten domeček uošlapal“. A prasátko jen tak uteklo.
Druhý prasátko šlo do lesa a tam si nasbíralo dřevo a postavilo si domeček. A ten domeček byl moc hezkej a přišel vlk a chtěl se dostat dovnitř. Ale prasátko ho nepustilo, tak se vlk „ožužil a ten domeček uošapal“. A prasátko jen tak uteklo.
Třetí prasátko šlo do kamenolomu a tam si nasbíralo kameny a postavilo si domeček. A ten domeček byl moc hezkej a přišel vlk a chtěl se dostat dovnitř. Ale prasátko ho nepustilo, tak se vlk „ožužil“ a ten domeček chtěl taky „uošapat“. Jenže ten domeček byl moc pevnej, a tak si vlk řekl, že se dostane dovnitř komínem. Ale prasátka byla chytrá a rozdělala oheň a vlk spadl do ohně a popálil se. A všechny zvířátka se na něho smály.

2 01.03.2019

Co se týká stylu psaní a osobnosti hlavní hrdinky, moc se od sebe autorčina první a druhá knížka neliší. Doufám, že se to s další knihou změní. Tentokrát byl příběh vícevrstevnatý, vedle Terezy jsme sledovali i další postavy, jedna linie byla dokonce z 50. let. Kvůli drobné zmínce Milady z Lososa v kaluži jsem pořád čekala, co se s Marií stane špatného, dočkala jsem se na konci, ale nějak mě to neuspokojilo - stejně jako celé zakončení příběhu, takové useknuté, jak už psali mnozí přede mnou. Přeměna Jana na Tomáše mě tedy překvapila a pořád si říkám, jestli v tom nebyl nějaký skrytý význam; nikdo by přece nebyl tak blbej, aby tohle přehlídl! Naopak musím pochválit grafickou úpravu i ilustrace.

4 27.02.2019

Naprostý úpadek... Kam se poděl ten inteligentní, nápaditý a vtipný Čtyřlístek, jak ho známe z našeho dětství? Jeden příběh slabší než druhý. A ještě mate naše děti - Země jako pátá planeta od Slunce?

2 25.02.2019

Vzhledem k tomu, že část děje je umístěna do restaurace a část do Itálie, kam jede hlavní hrdinka sbírat recepty (které jí šéfkuchaři s radostí poskytují - přitom mám dojem, že zvlášť staré rodinné recepty si každý střeží jako oko v hlavě), mohla autorka svou kuchařskou vášeň nechat propuknout naplno. Dějová linka je dost chatrná a slouží spíš jako záminka pro přehlídku nejen těch skvělých pokrmů, které všichni bryskně připravují a s nadšením konzumují (a nad nimiž se čtenářům sbíhají sliny), ale také všech úspěšných, sebevědomých, finance neřešících a sluníčkářských postav. Tedy až na toho mizeru manžela.
A ještě Athena... no potěš!

1 25.02.2019

Je to bezesporu čtivá knížka, hlavně o vztahu babičky a vnučky - o čemž bych i já mohla vyprávět své. Pojetí posmrtného života bylo docela svérázné a originální, nikdy jsem se s podobným nápadem nesetkala. Sama Bárka byla na můj vkus dost negativní, házela sarkasmy a ironickými poznámkami, jako když sype slepicím. Je to taková knížka, kterou si maturanti lehce přečtou a zapíší do seznamu literatury do rubriky "Současná česká próza" - něco jako za nás Michal Viewegh nebo Petr Šabach.
S přimhouřenýma očima prospěla chvalitebně.

4 25.02.2019

Pecka, pecka, pecka! Pro dvouletého syna to ještě moc nebylo, přece jen toho rozhodování je tam moc, ale já jsem se královsky bavila. Přišli Jeníček a Mařenka k perníkové chaloupce, nebo do pizzerie? A chtěla je ježibaba/servírka strčit do pece, nebo do topinkovače? Vtipné kresby a až absurdní dvojice možností, jak by pohádky mohly vypadat, no řehtala jsem se nahlas, fakt! Až syn povyroste, určitě po ní znovu sáhneme.

3 25.02.2019

Knížky o tomto malém rošťákovi a jeho kamarádech mám moc ráda, takže jsem se zájmem přečetla i komiksy - zabralo to jen pár minut, pobavila jsem se, ale připadalo mi, že tyto komiksové příběhy by se spíš než Malý Mikuláš měly jmenovat Chudák tatínek.

4 25.02.2019

Odložila jsem po sto stranách. Přišlo mi, že těch kostlivců ve skříních bylo nějak moc.

2 29.01.2019