Alawa komentáře u knih

Přečteno hned po předcházející "Odpusť, že jsem se vrátil". A budu se opakovat jako u komentáře tam: autorka je pro mně moc milým překvapením, obě knížky jsou napsány moc pěkně, charaktery postav dotažené. Z mého pohledu se autorčiny knihy dají směle přirovnat k tvorbě Aleny Mornštajnové a zaslouží si větší propagaci.

10 13.10.2019

Nádherná kniha, krásně napsaná. Už při četbě jsem měla pocit, že kniha si plně zaslouží zařadit se hned vedle děl Aleny Mornštajnové ( jak zde již někdo psal, musím souhlasit ! ). Autorka mně moc mile překvapila a jsem ráda, že jsem ji pro sebe objevila. Ráda ji a její knihy budu doporučovat ostatním čtenářkám v naší knihovně.

Moje první setkání s autorem, je to moje ostuda :-), ale pořád jsem to odkládala na až někdy.... Ale jsem nadšená, pan Hájíček nezklamal, naopak. Příběh se četl skvěle, hlavní postava Hany mně byla sympatická svou urputností bojovat doslova do posledního dechu za svou věc, bránit svůj domov proti "státnímu zájmu", hledat cesty k urovnání konfliktů mezi svými nejbližšími, které miluje všechny, obětavě se snaží pomoci i ostatním z vesnice.... Je to krásný, smutný příběh napsaný dokonalým jazykem. Těším se na další.

8 08.07.2018

Přečteno za dvě odpoledne, a bavilo moc. Část o " divokých" devadesátkách mně hodně evokovala reálnou Prahu té doby, jako ze života mnohých z nás, co jsme v té porevoluční době studovali a zažívali začátky nové éry - brigády, jazykové kurzy, nadšení američtí (i jiní) turisté, uprchlíci z Jugoslávie, první žebráci, matrjoškáři, čepičáři... jo, jo, tak to v Praze bylo.

2 21.05.2018

Uf, to byla knížka, která mi dala občas zabrat. Po některých operačních zákrocích tam popisovaných jsem musela četbu přerušit a jít se nadýchat zhluboka na vzduch. Mám hrůzu z pohledu na krev :-) a tady jdou popisky opravdu hodně na dřeň a případy některých zranění a zákroků jsou nepředstavitelné. Je až neuvěřitelné, co dokáže jeden lékař a hlavně za jakých "technických" podmínek. Člověk při čtení začne přehodnocovat své problémy. Domnívám se, že taková práce přímo na místech konfliktů nebo přírodních katastrof je u nás bohužel společensky nedoceněná. Hluboká poklona všem Lékařům bez hranic a velký respekt a dík za vaší práci !!!

1 08.05.2018

Pro mně milé překvapení, knížka je čtivá, líbil se mi styl i nápad vyprávět příběh oběma hlavními protagonistkami. Jako oddychovka pro slunný letní víkend ideální.

5 29.04.2018

Co mně přimělo tuhle knihu si koupit a přečíst? Upřímně, asi komentáře zde, že něčím připomíná A. Bolavou a její Do tmy, mou oblíbenou. Popravdě, zpočátku jsem si říkala, že ta nehynoucí vášeň pro sběr je v obou knihách opravdu dost podobná. Ale v průběhu vývoje příběhu se pak rozvíjí i druhá linie a to osobní rodinné vztahy, které to posunou zase jinam. Kniha se mi četla velice dobře, lehce, žádná nudná místa, mělo to spád. Ačkoli hlavní hrdinka prožívá smutné životní období, naděje umírá poslední. Jediné, co mně trošku "nesedlo" , byl poměrně překotný obrat v chování matky, který byl spouštěčem pro následující vývoj v rodině. Ale dávám plný počet, líbí se mi čím dál víc české autorky. Půjdu se poohlédnout po "Anežce".

5 29.03.2018

Knížkou jsem byla moc mile překvapena. Blog jsem neznala, ale při čtení jsem se několikrát dost zasmála při živé představě popisované situace z hereckého prostředí. Psána je velice čtivě a opravdu hezky česky. Co oceňuji ! nenašla jsem žádný překlep, se kterými se v současné době setkávám v nově vydávaných knihách pravidelně a občas je jich tedy na můj vkus až neomluvitelně moc. Tady jsem nezaznamenala jediný. A taky se mi líbily ilustrace. Nějaké pokračování by se mi zamlouvalo, M.Doležalová má talent nejen na jevišti, ale i u klávesnice :-) .

2 23.02.2018

Moje první kniha od tohoto autora a upřímně - moc jsem od ní neočekávala. Nakonec jsem byla ale mile překvapená, četla se dost dobře, lehce, děj ubíhal, žádné zbytečnosti, mělo to spád... Spokojenost a těším se na dvě další pokračování.

3 11.01.2018

Tak do třetiny knihy mi trvalo, než jsem se začetla, pak už to bylo mělo větší spád a bavila mně každá stránka víc a víc, dokud jsem nedošla na konec a tam překvapení- konec prvního dílu. No nevím, myslím, že čím dál víc přibývá "děl" , které autor zbytečně rozděluje na dva, tři a více pokračování. Zde mi to přijde jako čistě "komerční" důvod.
Kdyby alespoň tenhle první díl měl uzavřený příběh, a v druhém pak byl příběh navazující, tak OK. Tady ale prostě konec chybí (aspoň mně).

2 03.01.2018

Kniha na mně opravdu velmi zapůsobila. Nedokážu přesně popsat pocity při čtení - každý řádek mně vtahoval do událostí, těšila jsem se na každé otočení stránky, ale zároveň jsem nechtěla, aby už byl konec... Slzy v očích byly často, hlavně u závěrečné části. Koncepce knihy se třemi pohledy na události byla propracovaná poctivě, vše do sebe průběžně skvěle zapadalo. Je dobře, že se téma holocaustu připomíná a doufám, že se nikdy podobná doba kastující a odsuzující lidi podle náboženství nevrátí! Knihu bych doporučovala jako povinnou četbu na středních školách a líbilo by se mi ocenění Magnesií Literou !! Autorka je pro mně osobně letošní objev a už se těším na dnes koupenou Slepou mapu a Hotýlek.

19 03.10.2017

Pro mně asi nejlepší životopisná kniha, kterou jsem dosud četla. Měla jsem chvílemi pocit, že čtu napínavý román. Agatha Christie byla nejen skvělou autorkou detektivek, ale velice podrobně a poutavě dokázala zaznamenat okamžiky svého pestrého života. Počáteční kapitoly z dětství koncem 19. století mně osobně evokovaly prostředí seriálu Panství Downton, který mám moc ráda... Určitě si přečtu ještě jednou, všem doporučuji. Nyní je kniha dokonce za akční cenu v Knižním klubu.

7 06.09.2017