alcerka komentáře u knih
Něco neskutečného... Jako bych byla s dívenkami v jednom pokoji. Ve chvíli, kdy za nimi přišla Ellie, tak jsem měla slzy na krajíčku a co dvě strany jsem v duchu sprostě nadávala únoscům. Nemám co vytknout. Nedokázala jsem přestat, musela jsem co nejdřív vědět, jak vše dopadne.
Pohádka pro ženy, které si potřebují zavzdychat nad tím, jak se krásný, bohatý a citlivý muž dokáže postarat o dívku v nesnázích. Oh božínku, jak sladké... Už mě docela unavují zženštilí drsňáci, které plodí pera spisovatelek. Nemůžu si pomoci, ale žena by opravdu neměla psát z pohledu muže. Stejně tak ty moderní rádobyvtipné hrdinky jsou všechny dělané podle jedné šablony...
Anotace spíš mluví o celkové sérii, nikoliv o prvním díle. Katarinu sice vychovávají traviči a snaží se v ní probudit její dar, ovšem nějak jí to nejde. Měla by zvládat bez mrknutí oka konzumovat jakékoliv jedy, většinou v ní však vyvolávají záchvaty zvracení. Naturalistka Arsinoe také neovládá zvěř ani rostliny. Jedinou dívkou, která objevila své schopnosti je Mirabella. Proto se zdá být jasné, komu tentokrát bude trůn náležet a kdo naopak zaplatí krví za své neumětelství... Vztahy mezi postavami jsou v knize hodně povrchově vykreslené, nikoho jsem si nijak zvlášť neoblíbila. Děj se zbytečně táhl a nepřinášel téměř žádné napětí. Vše se změnilo na posledních cca 150 stranách, které už dostali patřičné tempo a hltala jsem každou stránku - ale není to trochu málo u takto obsáhlého románu? ;-)
Hanna: 7 letá dívka, která je přesvědčená o tom, že jí matka chce vzít tatínka. Jediného člověka, který ji má rád. A tak je stvořena Marie-Anne, alespoň ta je schopná vyslovit matce do očí, jak moc ji nenávidí...
Suzette: neměla dokonalé dětství, proto se snaží být dokonalá. Bohužel přes veškerou péči její dcera stále nemluví. Suzette se denně sžírá myšlenkami - udělala toho pro Hannu dost? A má ji vlastně ještě ráda?
Stránky příjemně ubíhají pod rukama. Obecně mám ráda, když se střídají úhly pohledu více postav. Otevřený konec se mi líbil, je v něm dost prostoru pro fantazii. Ale určitě nemějte od knihy přehnaná očekávání - z očekávání pramení zklamání.
Pokud chcete historickou knihu plnou napětí, dobrodružství, ale i erotiky - sáhněte po Cizince.
Pro mě o něco lepší než první díl, našla jsem tam pár zajímavých hlášek.
Považuji svůj čas za docela drahý, na to, abych to dočetla dokonce...
Čtení Milenky jsem si opravdu užila. Rozhodně doporučím každé milovnici romantiky. O hvězdičku méně dávám za časté opakování stejných vět.
Mrzí mě to, ale asi jsem si z knihy nedokázala vzít to správné. Kniha se mi nečetla úplně lehce, což je v pořádku vzhledem k tématu, ovšem četla jsem asi i poutavější knihy z období 2.světové.
Život není ani černý, ani bílý, tak kdo je vlastně vítězem? Skvělé čtení. Nemohla jsem se odtrhnout! :-)
Dle mého je kniha vhodnější pro ženy ve věku 50+. Čtění je to velmi romantické a konec byl zajímavý.
První polovinu jsem horko těžko zpracovávala. Druhá vražda byla pro mě vyobrazená tak věrně (tak brutálně), že jsem měla chuť knížku odložit. Né, autorka opravdu nemůže být normální, nebo ji příliš postihlo její povolání advokátky... Nakonec jsem se ale přemohla, a druhou část už jsem zhltla stejně jako první díl. Souhlasím s bend-ik chyběla mi motivace vrahů. Proč vlastně bylo těch obětí tolik?? U mě za 4* a jestli se pustím do trojky netuším, po dvojce mám strach chodit sama ven po setmění...
Jak to ta Bianca Bellová dělá, že dokáže do svých útlých knih vložit tolik děje a emocí, kolik někteří autoři nedokáží vyjádřit ani na 400 stranách...
Za cenu dvojnásobnou dostanete nášup toho, co najdete v každém druhém časopise o módě...
Velmi nevšední román o tom, jak vás můžou zdánlivé maličkosti přivést na pokraj bláznovství... A také o tom, jak vidíte svého nejbližšího pomalu šílet, ale pořád se tomu zdráháte uvěřit - on přece takový není.
Knížka je sice útlounká, nečetla se mi ale úplně lehce. Hvězdu navíc dávám za to, že je to dílko, nad kterým musíte přemýšlet, i když právě nečtete.
Tohle je knížka, kterou by si měl přečíst každý, kdo má alespoň trošku rád psy. Měla jsem strach, že se v ději bude příliš hrát na city, ale není tomu tak. Je to ovšem čtení, které v člověku zanechá hluboký dojem po dlouhou dobu. S klidným srdcem doporučím i dětem nad 10 let. (varování, může u vás probudit touhu pořídit si pejska :-D )
Co na té Jojo všichni mají? Zvědavost, to byl hlavní důvod, proč jsem sáhla po této knize. Od autorky jsem už dříve četla jiný titul - Jeden plus jedna, který mě nijak neoslovil. Ovšem stále jsem jí chtěla dát šanci. Zakázané ovoce sice reputaci vylepšilo, nicméně pořád ne natolik, abych ji milovala. Abych ji vyhledávala, abych ji musela mít... Kniha je rozdělená do 3 částí. 1. část nás zavede do 50s let minulého století. Do malého městečka plného konvencí a prudérních osobností. A v něm se jako zázrakem objeví bohémská společnost, která si očividně užívá života včetně všech radostí i strastí... Pro mě nejlepší úsek knihy. Škoda, že kniha nepokračovala ve stejném duchu až do konce. 2. část nás zavede do dnešní doby. Opuštěná matka samoživitelka Daisy se snaží najít ztracenou životní jiskru. Proto se chopí příležitosti zrenovovat krásný, ale zanedbaný dům jménem Arcadia, v němž výše zmínění bohémové žili... Poslední sekce je o tom, jak se Daisy postupně seznamuje s obyvateli města a s osudy lidí žijících v Arcadii. Sama si zároveň uvědomí své vlastní priority. Dojde zde k mnohému rozzuzlení, často snadno odhadnutelnému... Na 5 hvězd to vzhledem k předvídavosti děje nevidím. 4 jsou ale zasloužené.
Zhruba do první poloviny knihy mi čtení dělalo docela problémy. Pak se děj ale proměnil v neuvěřitelnou smršť napětí a fantazie, kdy jsem hltala každou stránku. Film bych s knihou asi ani nesrovnávala, děj filmu je dost odlišný.