Alena_S komentáře u knih
Jó, na to se dlouho vzpomíná - jak dobrá manga, tak pitomý začátek :-) Nemyslím námět, myslím autorovu snahu nacpat na každou jednu stranu něco lechtivého (zlobivej pejsek!), nebo aspoň pořádně fuj - To aby neodešli čtenáři, dokud se on nerozhodne, kam děj směřovat.
Jak vidím v komentářích, odešlo jich hodně. Ale když vydržíte nějaký ten díl, rozjede se přehnaný, ale celkem dobrý příběh. Lepší, než se uchýlit k anime verzi; věřte mi, že u této série to není řešení...
Stručné shrnutí? Všeobecná neschopnost dotáhnout cokoli do konce. Dobrého i zlého. Mě tam zklamali snad všichni kromě chudáka psa.
A Mary, které jsem tak fandila? Srovná už se zemí ten ostrov? (Kde všichni žijí z válení na sluníčku a cpaní se zákusky a stejně jsou všichni kromě ní hubení, copak to jako motivace nestačí?? :D)
Větší horor už by byl napsat knihu z pohledu matek všech těch děcek. Ty si tam musejí připadat jak v rozkošné načančané noční můře.
Teď nevím, co bych radši - jestli aby byla kniha ještě kratší, bez dlouhých vysvětlování všeho, nebo naopak dlouhá na pokračování, abychom si toho světa užili víc. Skvělý námět, atmosféra, prostředí. Nevadí mi, že hrdinové upustili od vyšetřování epizodických případů, naopak se na to vždycky velmi těším. Chybí mi víc dalších informací o hlavních postavách, většina je tam jen tak naznačená, a víc napětí. Aby se o ně člověk trochu strachoval, ne jen počítal stránky a chvílemi ocenil hezký nápad... Ale ráda si od autorky přečtu něco dalšího.
Tfuj. I mě nalákala anotace. Nápad dobrý, ale... Buď můžete mít ohavnou hlavní postavu, nebo v ohavném světě; ale oboje najednou? Ne. Prostě ne.
Kéž by se spíš do češtiny dostala kniha Corpus Delicti od Juli Zeh, kde je tohle téma pojaté mnohem líp.
Jedním slovem, přínosné. Až si říkám, jestli knize není ke škodě, že avizuje své zaměření pouze na deprese, zasloužila by, aby si k ní našel cestu každý, ne nutně nemocný, ale kdo měl/má někdy pocit, že se svět v rektum obrací.
Hlava mi to nebere, ale zřejmě je to skutečně pro mladší čtenáře. Teda, až na ty drasťárny tam. Celé mi to trochu připomínalo české Urban games, které ale myslím nebyly tak překombinované. Tady jsem měla na konci chuť napsat hlavním špatňákům onu hlášku z Pelíšků: Co to muselo dát práce, a přitom taková blbost...
Stále nová dobrodružství v dost věrohodném světě, skoro vše oukej, ale prostě mi tam něco hapruje: Merit je mezi nadpřirozenými jako doma, všechno dovede vyřešit, má plnou důvěru svého okolí a se svým partnerem jsou dokonale sžití, ALE to všechno stihla za jeden rok, A PŘESTO když se baví vedení, musí mlčet a šoupat bačkorami a co chvíli jí někdo připomene, že je jenom Ochránkyně Domu. Aspoň jim nemusí vyvářet (viz série s Mercy Thompsonovou), to už by byla konečná...
Lepší, než jsem podle komentářů čekala. I když se příběhy ilustrující název chvílemi moc těžko čtou. A natož ty, v kterých se poznáte, ojoj..! Ale bavily mě pasáže pana doktora a většinou i druhých autorek, i když u paní Procházkové to věčné „rychle, musíme najít mužský vzor!“ mě tahalo za nervy, jinak bych hodnotila ještě líp. Přesto myslím, že jsem ji nečetla naposled.
Dobré, trefné - ráda bych řekla k zamyšlení, ale radši v malých dávkách - jen to chtělo příspěvky trochu poladit, aby se některé věci neopakovaly dokola. Zvlášť tam, kde východisko je v nedohlednu (jak na východě, tak na západě).
Moc milé překvapení. Čekala jsem prvoplánové srandičky a tenhle příběh byl, ano, kýčovitý a sladký jak ten dort, ale na uklidnění/zlepšení nálady perfektní. Byl by z toho i hezký miniseriál.
(SPOILER) Lineker byl úžasný. Kdyby se dal pryč ten zbytek, nezlobila bych se.
Tedy, zápletka nebyla špatná, ale můj oblíbený žánr se z toho nestane a chtělo to trochu lepší pozadí, jinak mám dojem, že mi mnohé uniklo: Kde je při „pádu Londýna“ zbytek světa? Taky sám sebe pilně vyhlazuje? I ty „rozkošné“ testery musí někdo vyrábět. (Sériově, nekvalitně, za levno… tak dobře, radši nerozebírat.)
Ještě, že se po přečtení můžeme vrátit do bezpečí sem, kde si z knihy plné ohavností všeho druhu můžeme stěžovat jen na to, že postapo pes někdy mluví sprostě.
Na Harleen jsem narazila, ještě než vyšla česky, a můžu jen chválit. Děje tam není tolik, ale nevadí to, protože mezitím je na co koukat, Sejic má nádherné kresby i atmosféru, v níž sledujeme postupný úpadek Harleen směrem k její nynější podobě. Dvojsmyslně by se dalo říct, že má tedy Harley Quinn skvělé pozadí.
Dobrý námět, ale... Není to překombinované? Autor angažoval tolik zápletek, klišé a typů postav. Oceňuji, že svého preppříka ukázal v lepším a rozumnějším světle, než bývá ve filmech. Ale jinak měl málokdo prostor vyniknout. Malý spoiler: Nikdo tam nezačne rodit. Jinak tam najdete snad všechno. Zejména pokud znáte tvorbu Deana Koontze.
Krásné prostředí, příběh se mi celkově líbil, ale už mě straší, kam se ubírá vývoj záporáků v této sérii. Zatímco Mercy se ve svých příbězích dokáže s nejednou potvorou i dohodnout, tady mám pocit, že k vyburcování násilím zcela otupených vlkodlaků je zapotřebí čím dál silnějšího kafe: Už ten minulý špatňák byl pořádné čuně, tenhle je navíc na děti, co přijde příště??
Zábavné, ráda si přečtu i další z nápadů této dvojice, ale zatímco do "továrny" v prvním dílu současná klišé zapadala, tady jejich vrstvení už moc tlačilo na pilu.
Trochu haprující anotace. Na „Marvinovi“ není vidláckého skoro nic, až na místo bydliště (tj. mimo panelák), přesto mu tak autorka soustavně říká. Na Markétu by se měl podívat doktor, protože co předvádí (panické úprky z místa na místo, roztržitost, krádeže zvířat), to už není hlava v pejru, ale nějaká porucha, co musí bolet ji, její okolí a nejméně některé čtenáře…
Musím říct, že i mně se víc líbil první díl, tady mi některé věci přišly jako výplň, ale opět se uzavřelo několik příběhů a celkové poselství a konec jsou nádherné. Jsem zvědavá, jak to třetím dílem dopadne (čili moc doufám, že to nebude další nedopřeložená trilogie..)
Jak jsem ráda, že jsem na tohle rozkošné duo narazila! Pobaví a připomenou nám, že náš mozek to vážně nemá lehké :-)
Ani nevím co, ale něco mě vtáhlo hned od první stránky. Moc se mi líbila, jen některé pasáže mi přišly takové kostrbaté... Ale už na mě čeká pokračování a jestli se tu tedy píše, že je ještě lepší, nemůžu se dočkat!
Kdyby se byť každý padesátý člověk pohrdající něčím "utíkáním z reality" zamyslel nad tím, proč je z ní potřeba utíkat, jak by tady bylo krásně...
Takže za mě jeden velký souhlas a pět hvězd, i když pátá je spíš propagační. (Marně, já vím. Pokud má někdo s fantastickou literaturou problém, nebude chtít zřejmě číst ani tuhle knihu.)
Moc se mi líbily části o souvislostech s přírodou a divokostí v ní (a v nás?), které jsme si odvykli vidět a navykli nevidět. Hned jsem měla chuť sáhnout po nejbližší fantasy, nebo aspoň po něčem o zviřátkách.