Alena_S komentáře u knih
Přiznám se, trvalo mi se začíst. Odměnou mi ale byl nádherný svět originální magie, který se tu otevírá doširoka a funguje "zkrunděně" dobře. Jakmile se vám v něm zalíbí, už nebudete chtít ven.
Jen mi to časem začalo připadat už hodně upovídané. Jako by postavy, bytosti ani stroje nechtěly, aby to skončilo, zatímco čtenář už se dávno těší, jak to dopadne. :-) Další odměnou je ale zábavný konec a navnazení do pokračování.
Zrovna z Liberce su, takže představa světa v područí magie vyvržené Libereckou výšinou mě fascinuje a pěkně děsí, no prostě jsem tu knížku musela mít. :-)
A jsem docela spokojená. Je to napínavé, všechno funguje; spíš než složitý příběh* se tu otevírá zajímavý svět, který je pastvou pro oči, i když ho proto doporučuji hlavně spoluobčanům ze severu.
*Vem to čert, budou další díly. ;-)
Takový zajímavý slepenec cestování a úvah. Co jiného taky chcete dělat víc než půl roku ve vlaku.
Jasně, že nevyčítám autorce, že ten svět nestihli celý, ale pak bych volila buď jiný název, nebo jiný přístup, než toto: "Tady mě to neba, popojedem, a Evropa vůbec nestojí za řeč, tu vynecháme úplně."
A toto: "Prý tu je bída, ale jé, někdo se na mě usmál, tak se tu asi nemají tak špatně. Vidíte? Všichni kromě mě vám lžou."
Ale stojí za přečtení, proto dám 4 pokrytecké hvězdičky.
Jenom by mě zajímalo, kde se vzalo tvrzení, že se vlčí smečky zbavují nepotřebných členů, nebo jak to tam bylo. Nejsou to takové potvory, i slabí mají své místo v partě.
Kniha se špatně hodnotí. Napsaná je dobře, ale pro škodolibé lidi. Na čtení potřebujete chuť na trochu (hodně!) cizího neštěstí. (Viz kapitola o svatbě, že jo.)
Sice jsem smějící se bestie, ale aktérka, na kterou se vrší smůla, prší hadi a od blízkých dostává sodu, mě spíš rozlítostní. Světlými okamžiky jsou zážitky z cest.
Zkusím ale i pokračování. První díl mi zní jako "Musíš ty svoje historky sepsat do knížky!", od druhého čekám i nějaký dobrý konec.
Musím pochválit nadčasovost (oproti některým autorčiným titulům z devadesátek) a často jsem se smála nahlas. Jsou tam jak fóry, tak veršovaná moudra. I mé oblíbené "nevěř všemu, co se třpytí, když jdeš světem s holou řití". Bohužel mi některé přijdou jako vata. (Původní pořad si už nepamatuju) Ale všechno to vyváží vtip o sovětské letušce. :-)
Hodně zábavná parta, občas trochu zmatek v postavách (např. někdy kdo je řidič a kdo "cajzl" pilující hantec, poznáte, až když je trochu poznáte), ale jinak nemají chybu.
Líbí se mi i podoba toho zájezdu - autobus posouvá účastníky mezi zajímavými lokalitami tak, aby kolem mohli jezdit na kole a) po rovince (furt), b) dobrovolně (a kam chtějí). Na to bych se možná i nechala přemluvit. Jen bych možná měla obavy se u nich stravovat, s "masiskem" i bez. :-)
Těšila jsem se hlavně na autorku a díky ní jsem knihu dočetla. Ano, námět i pozadí příběhu jsou úžasné, napsané jako vždy skvěle a dojem zůstane.
Jen mi prostě pořád nepřirostly k srdci postavy duševně ztracených Němců na drogách (ne kvůli národnosti, ale pro ten zbytek, a mám dojem, že s autorem doslovu jsme se shodli).
Forma parádní. Ale ten obsah. Ještě, že vím, že je to teprve úvod úvodů a bude na co se těšit, jinak bych děj jako ženská asi neocenila :-)
Na začátku: Hezká úprava, čtivé. Bude se mi líbit.
Uprostřed: Pomalu by to mohlo začít o něčem být, co?
Na konci: To jsem zakřikla. Nového jsem se dozvěděla snad jen to, že od určitého věku by člověk neměl nic vlastnit, aby neobtěžoval. A to včetně fotografií, zálib, zvířecích kamarádů, čehokoli, co fyzicky existuje v prostoru.
Chápu, kam autorka mířila, i to, že méně může být více. Vážně jo. Ale tohle je fakt moc.
Černý humor a postřeh hlavního hrdiny jsem milovala, napsané je to výborně.
Jen mi přišlo prostě nemožné, aby jeden člověk potkal tolik kreténů najednou - prakticky kdykoli chudák řekne, že tohle "nebude špatnej člověk", dotyčný/á ho něčím zazdí. Nebo aspoň projeví krásné zásady typu "Nevím, jak se vám odvděčit za záchranu mojí dcery. Ale z toho dluhu, co způsobila ona, vám neslevím ani korunu, a už jste pozadu se splátkou."
Prostě za mě ta část, kde se jen plká a trousí hlášky, mohla klidně trvat celou knihu. Děj tam ani nemusel být, nakonec, když vaše hlavní postava neumí zacházet s penězi, sranda končí.
Ale tak jo. Nejdřív jsem se bála, že se celým dějem potáhnou ty smeččí blbosti na téma Christy byla lepší. Ale nakonec to pěkně ubíhalo, a dávalo i smysl, i když, jak už tu někdo zmínil, patrně hodně z toho byla výplň. Ale moc se mi líbila pointa toho, proč má Izzy omluvný výraz ve tváři, to byl bezvadný závěr. :D
Obvykle téhle sérii vytýkám překombinovanost. Každá potvora, co si představíte, ve světě Mercy je nebo bude. Tenhle díl ale musím pochválit. Vůbec ne za to, že záporákem jsou asi největší hnusáci vůbec, co se neštítí týrat lidi a dokonce zvířátka ve velkém. Fuj. Ale konečně se jednotlivé skupiny lidí i těch potvor spojí proti společnému nepříteli.
Víte, co myslím – to, že si neházejí klacky pod nohy, ať už kvůli politice, nevraživosti nebo jen z principu, jako jindy, dokud Mercy nedojde trpělivost a během chvilky nepřítele nezlikviduje. Tohle mělo naopak i velmi uspokojivý konec.
Taková splácanina. Jako by se jeden z autorů pokoušel o horor a druhý o rodinné drama, a na konci se potkají. Ale to už je pozdě, už to nefunguje. Cynik ve mně se směje: "Deník kastelána, americká edice!" Zbytek mě krčí rameny a souhlasí níže s Katerinou. Pár hvězd za čtivost, za chvíli bylo hotovo, ale i té chvíle byla škoda.
Přiznám se, že můj dojem nebyl tak pozitivní, jak jsem čekala. Souhlasím, že kočka léčí, ale nevím, jak tahle kniha - je to už nějaká doba, co jsem ji četla, ale vzpomínám si na poněkud děsivé množství příběhů, kde si člověk pořídil kočičku a brzy poté se ho někdo v jeho okolí snažil zdeptat nebo rovnou zabít. Nechci knihu hanět, ta zvířecí naděje v ní opravdu je, jen to možná chtělo různorodější příběhy, v nichž by tato naděje lépe vynikla. Snad pomůže spoiler ve formě ujištění, že kočka si s takovou situací či jejími následky vždy umí poradit.
Tohle je zvláštní kniha, i když jste podobné už možná četli. Situace ochránců zvířat a záchranných stanic v Itálii jsou specifické oproti jiným zemím. Na pohyb a vypouštění vlků do přírody přísně dohlížejí organizace, vlci jsou zde chránění a oficiálně cenění; přesto jako by šlo jen o to, nedat veřejnosti záminku je vyhubit.
Autor si tento svět ihned zamiloval, úkolu napsat o něm se zhostil šikovně a s radostí a nechal se příběhem vlků vrátit do mládí, kdy mu bylo v lese nejlépe. Místy je to strašně upovídané, ale čtivé.
Síla to byla. Jedna z těch knih, u kterých mi v hodnocení brání dilema - jak hodnotit něco, co se mi líbilo po umělecké stránce, ale fyzicky bolelo číst?
(Můžu si za to sama; mám ráda, když je mi při čtení hezky, a stejně jdu a sáhnu po něčem, co se musí dávkovat...)
Takže se přikloním ke komentářům ostatních, snad s výjimkou Díry - smysl mi dává, je to jako u té Běžkyně. Paní chodí dokola kolem díry, která jí slibuje klid, co nikde jinde nemá; myslím, že se jí není co divit.
Tohle byli normální lidi? No panejo teda.
Jako příběh o dvou míjejících se lidech by to mohlo fungovat. Kdyby se míjeli. Ne, že ona čeká, až on ji zachrání, a on si radši sugeruje, že sám je blázen, co má svých problémů dost (kde?), aby měl důvod nechat ji dalších pár let čekat. Ty letopočty ukazující, jak dlouho se vydrželi takhle trápit, jsou vážně děsivé. A celé je to nezáživnější, než jak to zní. (Ale vidíte, vydalo to na seriál.)
Po přečtení nevím, co je smutnější. Jestli to, že banda ignorantů a čuňat je podávána jako normální lidi, nebo že konec vypadá jako nejuvěřitelnější část knihy.
Souhlasím s Trudošem. Čtivé, napínavé, pár dobrých postřehů a celkově funguje. Uvěřitelné mi to ale nepřišlo, a "zvraty zvratů" v poslední čtvrtině snad vymýšlel sám mistr Cimrman.
Vidím knížku, neznám autora, neznám děj a povídky moc nečtu. Tak jsem ji koupila. Ženská logika jako z těch příběhů, že jo. :-D A jsem nadšená.
Nic než pravda byla trochu zdlouhavá, ale trefná. Když Bao dostal poznámku za rozbité okno, brečela jsem smíchy. U Nihilisty jsem byla ráda, že momentálně nebydlím v 7.patře. Kašpara prosím zfilmovat (nebo aspoň „sídlet, než to smažou“), a Impakt byl prostě jen tak uvěřitelný, až je to smutné. Skvělé jsou všechny.