Alena_S komentáře u knih

Neodolala jsem a přečetla ji už v originále, a jsem ráda, že vychází i u nás.
Co si vzpomínám, spíš než strhující příběh je to úvaha, a ještě nijak radostná. A stejně jí ty hvězdičky nasázím; protože už za tu úvahu rozhodně stojí. A my nesportovní typy si ji můžeme užít i jako thriller. :-)

Dobře, radši ještě P.S.: K dnešku to trochu vztahuju, ale nemá to nic společného s viry. Jen běsním už při té představě, že se mi sáhne na pizzu. :D

2 26.10.2021

Hodně jsem se těšila. První dojem? Po první kapitole plné "Bude moje, ať chce nebo ne" a bolestivě vadného skloňování slova ona soudím, že na tohle nemám čas.

Spojení kuchařky s osobním rozvojem - jémine, to je něco pro nás baby! A k tomu je kniha vizuálně strašně krásná.
Proč jí tedy já nevděčná nedám za pět? Kulhá totiž praktické využití: Na to, aby se s ní šlo zachumlat, je moc velká, a do většiny receptů z ní bude oříšek sehnat suroviny. :(

3 13.10.2021

Asi jsem tu paní nepochopila: Má tři děti. Dělá, jak když z donucení. Takže sepíše a neguje každou pozitivní věc nebo radu, kterou slyšela; takže kniha zní jako seznam důvodů, proč se nerozmnožovat. A pak jako by jí v nakladatelství (nebo snad doma?) pohrozili, že kniha nevyjde, dokud ona na konec nedopíše: "...ale stojí to za to." Věřím tomu, že šílené matky musejí být úžasná podpůrná skupina. Zvlášť ve světě, kde vám za zády obdarují dítě rybičkou. Jen tohle podání mi teda nesedne.

Musím uznat, že autor má kartouzáky moc dobře odpozorované. Jeho psaní teoreticky hladí oči.
Nebýt jedné věci, a to byla jistá zlověstnost, co se táhla knihou od začátku do poloviny. Hodně těžko jsem se tou šílenou atmosférou prokousávala: Už vím, že něco vlítne do větráku, je jasné i odkud. Pak se mi vlastně uleví, že to mám za sebou a můžu se těšit, jak to s kocourkem dopadne.
A doufat hlavně, že to není jedna z "těch" kníh, jako byl třeba Bílý Bim. (Knih, co vás vylákají do tmy zvířátkem na obálce, a tam zkopou dokulata.)
Což se naštěstí nestalo. Konec má u mě hvězdičku navíc.
Chybělo mi už jenom, aby na paní Langovou spadlo piáno. Ale to už bych chtěla moc.

4 21.09.2021

Na obrázky se hezky kouká. A vůbec celé to mohla být rozkošná cesta historií koček po boku lidí. Než vypravěčku, kočku Kytičku, časem přestalo bavit vyjmenovávat, komu všemu kočičí předkové hlídali obilí před myšmi, pustila se do vod bájí a pak už bájila věci, že jsem jí už nevěřila ani čumák mezi vousky. To kdyby někdo usměrnil, mohla být knížka pro děti dokonalá.

1 21.09.2021

To bylo teda správně hnusný :-) Asi první manga, kterou bych si dala radši od někoho vyprávět, než na to muset koukat :D

2 15.09.2021

Je tu originální úplně nový svět, ve kterém zvířátka nejíme ani netaháme na vodítku. Co můžeš, nech na pokoji. A nahraď to robotem. A podobně je to s lidmi.
Ať už si v takovém světě umíte představit život, nebo třeba ne, určitě stojí aspoň za návštěvu. Ani o masíčko nepřijdete, jen bude umělé. :-)
Vytknout musím jen jistou nepřehlednost dění. Hodně si toho domyslíte. A hodně zas ne. Třeba se to poddá, až si ji přečtu znova. Mám to rozhodně v plánu.

1 03.09.2021

Příjemné a mile vtipné čtení ke zklidnění ducha. Kvůli tomu jsem si ji vybrala. Nevím, proč teď nevděčně nadávám už i na šťastný konec. Ale když mně tam chybělo nějaké ukončení, něco víc, než "No a dál to snad taky nějak pude." Asi jsem měla počkat na lepší rozpoložení.

1 03.09.2021

Tón od posledně krapet potemněl s Martinovým vyhořením, ale ještě, že se vždy v pravou chvíli objeví maminka s nějakou hláškou. :-) Doufám, že se s námi časem podělí i o další zážitky, protože když se před ním s Danem a novým chlupatým členem rodiny otevírá veliký nový začátek (a ještě se do toho plíží pandemie, kterou (ne)vnímá... zhruba jako správný introvert), příběh sakra končí.

1 24.08.2021

Přečteno v poloze ohybu smíchy v pase, postavy jsou úžasné, ale chvilku jsem si musela zvykat:
Si vezměte, že do člověka od školky cpou, kdy má přijít první auto, dítě a dovolená v Jugošce, ráno že se vstává do práce a tam se je až do důchodu - a pak přijde Martin a jeho svět, a mně se chce ječet "Vaše starosti bych chtěla mít!"
Nu což, aspoň je s ním sranda a do té knížky si ráda zase zajdu odpočinout.
Na pět hvězd asi není, ale když jsem si tu přečetla, že ji někdo vyhazoval, přidám jednu na revanš.
A hurá na pokračování.

4 18.08.2021

Hledala jsem, zda má BWT po Magistrále ještě další knihy, vidím tuhle a říkám si: Těhotenství a "beer with travel", to se přece navzájem vylučuje, ne? Ale něco mi na autorčině stylu sedlo, tak to jdu zkusit. A jsem ráda. Je to trefná fitness pro čtenářovu bránici; mě tyto konkrétní slasti teprve čekají, ale je mi jasné, že se mi knížka bude ještě hodit. :-D
Edit: Jen bych snad soustavně neříkala otci dítěte "zploditel"...

1 17.08.2021

Nemá chybu. Skvělý, tak akorát dlouhý příběh o dospívání a příležitostech napravit chyby z mládí. To chcete číst a chcete to vidět (ano, je i film), a jestli chcete mangu do povinné četby, tak to je ono.

7 17.08.2021

Autorovy nápady jsou naprosto a nevídaně úžasné. Proto ty hvězdičky.
Jen mě žádný z jeho světů nepřiměl říct "tak z tohohle příběhu se mi nechce ven."
Ještě na mě čeká druhá jeho sbírka, třeba to přijde.

2 17.08.2021

Hvězdičky dávám za všechnu tu práci autorů s průzkumem a jejich odvahu pouštět se do odlehlých končin a klást všechny ty ošemetné otázky.
Jinak mě aktéři moc netěšili. Paní autorka je často smutná, když na stopě matriarchálnímu ráji nenajde skutečnost přesně takovou, jakou čekala. (Jako by se těšila, až konečně řekne partnerovi: "Vidíš??" Jako v tom vtipu o plemenném býku.) Pan Simon je prostě na výletě. Má z toho srandu a občas onemocní. A prostředí plné chlapisek vyspávajících permanentní opici je poněkud bezútěšné.
Ne že by mě některé situace nepobavily. Třeba: Jasně, že mi tu výplatu odevzdá, jinak by nedostal večeři. :)

3 17.08.2021

Zatímco ta Popelka ještě dávala smysl, ve Sněhurce je na mě až moc "cože??"
I tady je hodně dobrých nápadů, třeba zdůvodnění, proč jako magor víří se smíchem po lese mezi zvířátky (ono to srdíčko si teprve zvyká :D ).
Na jedné straně bezva poselství o tom, co všechno s takovým srdcem dokážete, když se za něj nestydíte. Na druhé straně obří mezery, například příběh o ženské odvaze a síle postavený na tom, že ji podpírají dva sliční průvodci. Plus sedm trpaslíků a nějaká ta němá tvář. A celou dobu, nejen na startu. Ale dobře se na ně kouká, tak proč ne, že jo. :D

1 17.08.2021

Krátký knižní výlet do ohrady k ovečkám mě bavil.
Občas jsem, pravda, otáčela oči v sloup, proč autor zapíše každý plk, co ho napadne při kydání; ale už ne třeba o tom, jak ho venkov uvítal a jak s rodinou přečkali ty začátky.
Ale je to fakt jako natáhnout si "virtuální" holínky, pustit se do práce na pastvinách a cítit seno a mokrou vlnu.
Tím nechci říct, že by se kniha nejlíp četla se zavřenýma očima. Nebo... možná trochu. :D

3 17.08.2021

Opět se ukazuje, že pozor na to, co si přejete. Aby se vám to nesplnilo.
Tak jsem doufala, že u knihy zavzpomínám na devadesátkové dětství (tímto díky za Milagros).
Jenže atmosféra knihy tomu nějak nepřála. Tu bezmoc nezletilosti ani naivní víru, že dospělost bude výrazně lepší, si zas tolik připomínat nemusím, jednou denně stačí, děkuji pěkně.

Knížku jsem v knihovní sbírce eknih potkala náhodou a přiznám se, pohled na jednoduché veršovánky pod malovanými zviřátky na krabičkách od sirek mě zaskočil.
Brzy jsem se ale nad krátkými, ale po čertech trefnými básničkami pořádně zasmála a ze seznámení s autorovou tvorbou mám radost.
Ještě ale musí ukázat čas, nakolik básně osloví i za pár let. :-)

2 29.06.2021

Umělecké pojetí přísloví Kdo jinému jámu kopá. Ale hodně umělecké. Až moc.
Ovšem ta předmluva! Ta byla literárním dílem sama o sobě. Sice nesplnila všechno, co slíbila, ale byla to pastva pro oči. :-)