alena1228 alena1228 komentáře u knih

Nesejdeš z cesty Nesejdeš z cesty Dagmar Digma Čechová

Tak toto mě neskutečně bavilo, knihu jsem měla přečtenou za dva dny. Dávám plný počet hvězdiček. Příběh, který rozhodně stojí k zamyšlení, mi leží v hlavě od přečtení.
Je vidět, že i česká spisovatelka umí napsat vynikající knihu, která zaujme. Román je vystavěn na příběhu Vandy, která v mládí víceméně nedobrovolně navštívila kartářku a od té doby ji její věštba doprovázela celý další život. Zde nastává otázka, jestli opravdu je osud daný nebo si ho právě Vanda uzpůsobila věštbě. Což byla pro ni určitě ta horší varianta. Někdy mě Vanda až rozčilovala svou naivitou a bezmocí se věštbě vzepřít. Naopak Radim byl velký sympaťák, až možná příliš hodný, Hodně líto mi bylo Vandy manžela a obou dětí, kteří na to nevědomky dopláceli, i když každý jiným způsobem. Opravdu se věštbě nešlo vyhnout a opravdu Vanda nemohla jít jinou cestou než se podřizovat věštbě? To je myslím otázka, kterou právě autorka pokládá nám čtenářům. Sama jsem se ještě nerozhodla. Knížku rozhodně doporučuji.

05.07.2021 5 z 5


Pustina Pustina Stina Jackson

Za mě naprosto geniální,famózní.Kniha dokonale nastíní atmosféru severu,úplně z ní dýchá syrovost.Postavy jsou vykreslené,každá si nese svůj úděl.Četla jsem i Stříbrnou cestu,tyto knihy bych nerada srovnávala,protože každá je lepší v něčem jiném.Ze začátku této knihy jsem si říkala,že Cesta byla lepší,ale po přečtení vidím větší potenciál v této knize.Za mě teda hodně dobrý.

10.11.2020 5 z 5


Dívka na kolejích Dívka na kolejích Heather Gudenkauf

Knížka má pomalejší rozjezd,zhruba do půlky jsem se k ní nutila,druhou půlku jsem pak vzala na jeden zátah.Je strašné,co dokáže dnešní svět,který je založen hlavně na sociálních sítích.Konec nečekaný,ale trošku přitažený za vlasy.Přesto myslím stojí za přečtení.

19.09.2020 4 z 5


Pacient Pacient Sebastian Fitzek

No to byl fičák...za den přečtené a zvraty snad v každé kapitole.

07.03.2020 5 z 5


Zeď mlčení Zeď mlčení Arnaldur Indriðason

Opět naprosto brilantní a čtivá detektivka z pera Arnaldura Indridasona, další kniha ze série s mým oblíbeným Konrádem. Konrád má smysl pro spravedlnost i pro humor, instinkty, které ho vedou tím správným směrem.
Konrád, bývalý policista, dnes detektiv na volné noze v důchodu, řeší stále vraždu svého otce, která mu nedá spát. Ač by jeho otec lump a mizera, přesto chce chce Konrád dojít k rozuzlení případu. V pátrání mu pomáhá známá Eygló, se kterou je spojil osud dobou otců. Eygló má zvláštní schopnosti, které Konrádovi pomáhají při pátrání.
Kniha řeší i další případ, kdy je objevena zazděná kostra v jednom ze starých domů. Kdo je ten člověk a proč byl takto odstraněn?
Kapitoly jsou svižné, líbí se mi střídání postav ve vyprávění. Konrád tentokrát řeší i své soukromé a rodinné záležitosti, vztah k synovi Hugovi, zemřelé ženě i bývalé přítelkyni. Vypadá to, že smrt otce bude už konečně úspěšně vyřešena. Policie ale hází Konrádovi klacky pod nohy, než aby s ním spolupracovala. Spíše naopak-kolegové mu příliš nedůvěřují.
Moc se mi líbí dějová linka, kdy se vracíme do doby před padesáti lety a sledujeme osud Elisy a jejího manžela Stana.
Elisa, která žije ze Stanem, to nemá vůbec jednoduché. Do toho se jejich kamarádi vloupají do osamělého domu, kde ukradnou šperky a fotografie. Jenže dotyčný je chce dostat za každou cenu zpátky.
Tím se rozjíždí velký případ, kdy se ve finále střetne minulost a přítomnost a vše dává najednou smysl.
Knihu jsem si velmi užila, hodnotím opět pěti hvězdičkami, protože to nejde jinak. Postavy nejsou černobílé, prostředí je dobře vykresleno. Vše do sebe přesně zapadá. Oběť jsem z počátku neodhalila, což je u mě co říct.
Celá tato série je velmi povedená, doporučuji číst knihy postupně. Rozhodně ale čtenář o nic nepřijde, když začne touto knihou. Vše je v ní vysvětleno a čtenář se v ní neztrácí. Severské detektivky mám celkově ráda, zvykla jsem si na severská jména, do této knihy prostě patří. Jen si vždy zvykám na tykání všech, i cizích lidí. S každou knihou od tohoto autora se mi Konrád dostává víc a víc pod kůži a těším se na jeho další osudy a případy.

10.09.2024 5 z 5


Kdo ti píše? Kdo ti píše? Dagmar Digma Čechová

Opět naprosto dokonalý román od mé oblíbené spisovatelky.
Mám přečteny všechny knihy od Dagmar, líbí se mi autorčin styl psaní. Tato je za mě další topka.
Kniha Kdo ti píše je opět sondou do charakterů postav. Autorka má výjimečnou schopnost vytváření charakterů, popisem lidí i krajů, Dáša prostě psát umí.
Barvité líčení krajiny Řecka, západů slunce, prostředí taveren, místních obyvatel i dovolenkářů v rezortu. Úplně jsem v tom příběhu byla a to mě prostě baví.
Příběh se odehrává ve dvou prostředí a to v Čechách a v Řecku, ve více časových rovinách, které se ve finále spojí v jednu a dál pokračují v následném časovém posunu. Příběh se hodně točí kolem zvláštního dopisu, který přišel, zatímco jsou na dovolené.
Knihu jsem měla přečtenou za dva dny, potřebovala jsem vědět, jak to s Danielem a Šárkou dopadne...
Příběh začíná vyprávěním Daniela, rozvedeného muže středního věku. Je to úspěšný podnikatel, ovšem ne právě se smyslem pro rodinu.
Za téměř dvacet let v práci potkává mladou Šárku, se kterou začíná žít. Z počátku je vše zalité sluncem, ale po třech letech se to díky dvěma zásadním událostem začíná měnit. Daniel se snaží o záchranu vztahu, koupí dovolenou v Řecku a čeká, že vše se vrátí do starých kolejí. Ale touží po tom i Šárka a co když ani Daniel o pokračování vztahu vlastně také nestojí? Vypadá to, že téměř generační rozdíl je zde opravdu propastní.
Navíc si Daniel začíná uvědomovat, že jako mladý se nezachoval dobře ke své původní rodině a začne bilancovat nad svým životem.
Šárka zase zjišťuje, že touží po něčem jiném a chce si splnit svůj životní sen.
Kniha se rozdělena do kratších kapitol, zaujalo mě vyprávění z pohledu Šárky, Daniela a později i Kláry.
Povahy a osoby jsou věrohodné, v knize jich příliš není, takže se v nic čtenář neztrácí. Musím říci, že Šárka mi příliš nesedla, přišla mi ufňukaná, z počátku pořádně nevěděla co chce, všechno příliš řešila, všechno omílala kolem dokola. Daniel byl pro mě na tom lépe, i když na svůj věk mi také přišel nevyrovnaný a nezralý.
Ke konci konečně všechno dopadne tak jak má a každý je s tím, s kým má být.
Já jsem si knihu užila, ještě lépe by se mi určitě četla na letní dovolené v Řecku. :-)
Této knize i autorce dávám opět plný počet hvězdiček a už se těším na další knihu od této autorky.

22.10.2023 5 z 5


Pohřbená tajemství Pohřbená tajemství Linda Castillo

Opět skvěle napsaný thriller od Lindy Castillo, troufám si říci, že nejlepší.
Bylo zde všechno, co od dobré detektivky potřebuji, zajímavá zápletka a pachatel, kterého jsem vůbec neodhalila.
Kniha je velice čtivá, měla jsem jí přečtenou za dva dny. Tuto sérii mám moc ráda, už mi zbývá dočíst je pár starších knížek.
Každá kniha má svůj vlastní příběh a v každé se dozvíme něco víc o minulosti Kate. Pochází z amišského prostředí, proto rozumí těmto obyvatelům více než kdokoli jiný.
Hlavní postavou je opět náčelnice Kate, ze kterou přijíždí tři postarší muži ze střední Pensylvánie. Mají prosbu, aby se Kate s nimi vydala prověřit jeden případ. Kate se do toho z počátku moc nechce, než ovšem zjistí, že obviněným je její první láska Jonas. Tím se rozjíždí velké dobrodružství, při kterém bude mít Kate co dělat, aby se udržela naživu.
Obětí je místní biskup, který se pohřešoval osmnáct let. Proč ho ale chtěl někdo zabít a co úctyhodný biskup skrýval? Na povrch se vynořují další okolnosti, nesrovnalosti a tajemství.
Kate, která v této oblasti nemůže plně používat svůj odznak, se pouští do rozmotávání nitek lží a polopravd.
Opět se mi líbí Kateiny vsuvky a promluvy pensylvánskou němčinou. To knize dodává jedinečnost a tu správnou atmosféru.
Moc mě tato kniha bavila, byla plná napětí a akčních scén. Líbí se mi popsané prostředí Amišů, příroda i chalupy-jako kdybych se tam ocitla. V každém dílu se dozvídáme víc a víc o jejich tradicích, životě i obyčejích. Amišská komunita má svá přísně daná pravidla, která někteří těžko dodržují.
Postav je tam tak akorát, aby se v nich čtenář neztrácel. Postavy jsou tentokrát jasně dané, každá má svůj neměnný charakter.
Samozřejmě že jsem palce opět držela hlavně Kate, která se zase ukázala jako důvtipná žena, kterou jen tak něco neskolí.
Velké sympatie jsem měla i k Jonasově rodině, méně už k ostatním obyvatelům i místním policistům.
Myslím si, že můžu dát této knize s čistým svědomím plný počet hvězdiček, opravdu jsem si ji užila. Už se těším na další autorčinu knihu.

04.08.2023 5 z 5


Hluboké soutěsky Hluboké soutěsky Arnaldur Indriðason

Mistrně napsaná a propracovaná detektivka v čele s mým oblíbeným Konrádem.
Bývalý policista, dnes detektiv na volné noze v důchodu, se setkává se ženou jménem Valborg, která ho prosí, aby našel její dítě, kterého se před téměř padesáti lety zřekla. Netuší ani, jestli je to chlapec nebo dívka. Nechce ale uvést okolnosti ani pohnutky, které ji k tomu vedly.
Konrádovi se do případu nechce, nevidí smysl pátrání, tak ženu odmítne.
Jenže za pár dnů je žena nalezena mrtvá a on velmi lituje, že se jí nesnažil pomoci. Obává se, že mohl zabránit vraždě.
Rozhodně se, že se vydá po stopách dítěte a že se ho pro svůj i Valborg klid pokusí najít.
Do cesty se mu přichází jeho známá Eygló, se kterou se zapletl v minulosti díky společnému osudu jejich obou otců. Snaží se pátrat v minulosti, aby přišel na to, proč oba muži museli zemřít. V knize se tedy opět prolíná nevyřešená vražda jeho otce, dozvídáme se zase o něco více než v předchozích knihách. Zdá se, že je Konrád blíž a blíž k rozuzlení. Společně s Eygló najdou najdou dokonce ženu, kterou měl otec i se svým pomocníkem-rádoby médiem-okrást. Konrád ovšem netuší, že i Eygló má zvláštní schopnosti.
Velmi se těším na další díl, zda už se dozvíme, kdo zavraždil Konrádova otce a proč. .
Kapitoly jsou krátké, děj je svižný. Pátrání je zavede do společenství sekty, k lidem různých společenských vrstev i charakterů. Co se stalo s dítětem a jaké osudy si prožilo?
Postavy nejsou černobílé, prostředí je dobře vykresleno. Vše do sebe přesně zapadá. Pachatele jsem neodhalila, což je u mě co říct.
Této knize dávám plný počet hvězdiček, Konrád mě prostě baví. Má smysl pro spravedlnost i pro humor, instinkty, které ho vedou správným směrem.
Severské detektivky mám celkově ráda, zvykla jsem si na severská jména, do této knihy prostě patří. Jen si vždy zvykám na tykání všech, i cizích lidí.
Nicméně s každou knihou od tohoto autora se mi Konrád dostává víc a víc pod kůži a těším se na jeho další osudy a případy, i na pokročení s vyšetřováním smrti otce.

16.02.2023 5 z 5


Ten první Ten první Roni Loren

Krásně napsaná kniha, která se tváří na první pohled jako erotický román. Obálka i název k tomu svádí, ale není to úplně pravda.
Příběh začíná silným tématem a to je masakr na střední škole, kdy student této školy se rozhodl zabít všechny šťastné spolužáky. Někteří měli to štěstí a přežili. Buď díky náhodě nebo že nebyli dostatečně šťastní. Mezi těmi, kteří přežili je i hlavní hrdinka Olivia-Liv, která se chtěla stát fotografkou. Místo toho je v kanceláři a čeká na další příležitosti.
Deset let po tragédii osloví skupinu přeživších televize a chce udělat reportáž o osudném dni. K místu tragédie se tedy sjíždí Liv a její kamarádky, které by kamarádkami ani nebyly, kdyby se neštěstí nestalo. Každá je totiž úplně jiná a pochází úplně z jiného prostředí. Přečtou si svá přání, které psaly před deseti lety a zjišťují, jak se jejich sny z minulosti liší od skutečnosti. Nikdo už není tím co býval, tragédie je všechny poznamenala. No koho by taky ne...
Na sraz dorazí i Finn, který pracuje v utajení jako agent FBI a právě dokončil misi. Je výbušný, agresivní a stále ve střehu. Nyní se má zotavit před další prací. Má nařízeno si udělat prázdniny, setkat se s rodinou, pobývat s blízkými osobami, aby se duševně dal dohromady.
Před deseti lety oficiálně chodil s Rebeccou z bohaté rodiny, ale potají se scházel s Liv. Nyní se jejich láska začíná znovu rozhořívat a oni zjišťují, že se vlastně nikdy nepřestali milovat. Jenže Finna čeká další utajená operace...
Kniha se mi opravdu četla velmi dobře, postav je málo, čtenář se v nich dobře orientuje.
Postavy jsou více méně kladné, ani Rebecca není zahořklá, i když také touží po štěstí a lásce.
Kniha určitě stojí za přečtení, i když spíše asi osloví ženy.
Za mě plný počet hvězdiček a moc bych si přála pokračování. Zajímal by mě osud zbylých kamarádek.
Každopádně spisovatelka psát umí a její další knihy si nenechám ujít.

17.11.2022 5 z 5


Co když žádné zítra nebude? Co když žádné zítra nebude? Dagmar Digma Čechová

Za mě asi doposud nejlepší kniha od této spisovatelky. Četla jsem všechny, ale tato mě opravdu dostala. Měla jsem ji přečtenou za dva dny, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Občas jsem byla i pěkně naměkko.
Naprosto čtivý román, který má velký potenciál.
Velmi mě zajímalo, jestli vše dopadne tak jak má a proč vlastně k nedorozumění došlo.
Na knize oceňuji střídání časových období, velice dobře se mi četla minulost i přítomnost.
Kniha začíná vyprávěním čtyřicátnice Štěpánky, která je vdaná za Alexe a mají spolu dvě děti. V manželství moc spokojená není, trápí jí hlavně oblast sexu, manželův chlad a jeho neschopnost si najít práci, pubertální Martina i trochu autistický Filip.
V myšlenkách se Štěpánka pak vrací do dětství a dospívání, do počátku jejího kamarádství se Zu alias Zuzanou. Ty dvě jsou jako oheň a voda, každá je úplně jiná.
Rozumná Štěpánka a nevypočitatelně zběsilá Zu se svým průšvihy. Přesto bychom lepší kamarádky marně hledali.
Pak ale dojde k události, která přátelství zničí. Co se stalo a jak se bude příběh bude vyvíjet dál? A co když žádné zítra nebude?
Příběh sice trochu jako z červené knihovny, ale stát by se mohl.
Postavy jsou uvěřitelné, Štěpánka mi byla velmi blízká, její problémy v rodině i její přístup k životu. Ale zase si řekněme-která z nás by občas nechtěla být jako Zu-nezávislá, soběstačná se spoustou peněz? Ale asi jen na chvilku a ne za takových okolností...
Postav je v knize málo, čtenář se v nich neztrácí.
Ke konci jsem fandila i Alexovi, protože se ukázalo, že i on má charakter a že je to rodinný typ.
Jak už jsem zmínila, mám ráda knihy, kde se střídají časové osy a tato mě plně uspokojila. Vzpomínky na bezstarostné dětství i komplikovaný život dospělých.
Dávám pět hvězdiček a ráda tuto knihu doporučuji.
Ukazuje se, že Dagmar opravdu psát umí a už se těším na další její vydanou knížku.

29.08.2022 5 z 5


Malá lhářka Malá lhářka Lisa Ballantyne

Tuto knížku jsem zvládla přečíst za dva dny, velmi mě vtáhla do děje. Musím říci, že hlavní hrdinka Angela mě dost rozčilovala, její vulgarita a agresivita proti matce i ostatním lidem. Na konci jsem pochopila, proč v ní byla taková zloba. Kniha je velmi čtivá, hlavně od poloviny knihy. Chvílemi jsem věřila Nickovi, pak zase se mi zdálo, že by to mohlo být naopak. Konec jsem vůbec netušila ani nepředpokládala. Je zde dobře ukázáno, jak se společnost rychle nechá strhnout nepřímými důkazy a polopravdami. Nakonec pak rozloží nejen domnělého pachatele, ale i jeho užší i širší rodinu Kniha se mi četla dobře, postav bylo tak akorát, aby se s v nich čtenář neztrácel. Tento psychologický thriller ukazuje, jak nefunkční rodina dokáže ovlivnit charakter mladého člověka. Za mě plný počet hvězdiček a doporučuji.

03.06.2021 5 z 5


Případ čurací panny Případ čurací panny Jitka Ludvíková

Tato knížka mě zaujala svým názvem. Mám ráda české detektivky, tato knížka mi připomínala staré dobré české filmové kriminálky. Dýchla na mě atmosféra pražských Holešovic, líbilo se mi vyprávění o charitě i erotickém klubu, o dně společnosti i o takzvaně lepší společnosti boháčů. Četla se velice dobře, i když jsem se v začátku ztrácela ve větším množství postav. Nejvíce jsem sympatizovala s vyšetřovatelem Pavlem Matyášem, byl zde zajímavě popsaný i jeho osobní život. Stejně tak jako s Karlem a Lejlou, která neměla v životě moc štěstí. Ze začátku není známa totožnost mrtvého, zápletka se mi líbila. Vraha jsem neodhalila, i když náznaky zde byly. Jsem moc ráda, že tato klasicky česká detektivka nemá potoky krve a brutalitu. Spíš mi to chvílemi připomínalo román se zajímavými osudy typově různých charakterů lidí. Za sebe můžu tuto knihu doporučit, určitě stojí za přečtení. Tato kniha potvrzuje, že i česká spisovatelka umí napsat výbornou detektivku.

21.03.2021 4 z 5


Ani muk Ani muk David Jackson

Kniha je zajímavá,četla se mi dobře,akorát že jsem přeskakovala stránky z detektivy a četla jen o dětech.Trochu mě zarážely myšlenkové pochody nejstarší holčičky,nevím,jestli by to bylo v reálu možné,aby to všechno vydržela.Nicméně dávám jen o hvězdičku méně za ty přeskočené zdlouhavé stránky.

30.09.2020 4 z 5


Poslední příliv Poslední příliv Sandrine Collette

Velmi silný příběh,přečetla jsem za jeden den,nemohla jsem se odtrhnout.I jsem si pobrečela...Za mě super,doporučuji.

06.03.2020 5 z 5


Nadechni se potřetí... Nadechni se potřetí... Dagmar Digma Čechová

Kniha Nadechni se podruhé je naprosto skvělý román, který je jako ze života. Opravdu silné téma, které je podáno citlivě, i svým způsobem syrově.
Příběh začíná vyprávěním mladičké Miriam, která už začíná tušit, že s jejím manželstvím to nebude úplně růžové. Vzpomínkami se pak vrací do minulosti a nejprve hledá chybu sama v sobě, než jí dojde, že za vzniknou situaci vůbec nemůže.
Moc se mi líbí právě ty návraty do minulosti, kdy zjišťujeme pozadí celého příběhu a vztahy s manželem i s rodiči.
Kniha je velice čtivá a to nepřeháním, protože jsem ji měla přečtenou za jeden den.
Nutilo mě otáčet stránku za stránkou, abych se dozvěděla, jak to s Miri dopadne.
V knize není mnoho postav, ale každá má svůj charakter, který se ale s postupem času vyvíjí a mění. Nebo už takoví byli všichni od začátku?
Miri má jen nejlepší kamarádku Bublinu a násilnického manžela, od kterého se rozhodne odejít. Podaří se jí najít další přátele a ochránce?
Společně s malým synkem se vydává na cestu s nejistým výsledkem.
Nenudila jsem se ani chvilku, jen jsem s napětím očekávala, jak to dopadne a samozřejmě jsem držela hlavní hrdince palce.
Ke konci jsem danou situaci trochu odhadla, ale to konečnému výsledku vůbec nevadilo. Konec je otevřený, třeba se dočkáme pokračování.
Román se mi velmi líbil, dávám pět hvězdiček a to zcela oprávněně.

09.12.2024 5 z 5


Poslední svobodný miliardář Poslední svobodný miliardář Pippa Grant

Super, super a zase super. U této knihy jsem se opravdu bavila a několikrát jsem se i nahlas zasmála. I když čtu spíše jiný žánr, tak kniha Poslední svobodný miliardář mi opravdu sedla a četla jsem ji s radostí a chutí. Téměř 400 stránek jsem měla přečteno za tři dny, je to opravdu taková příjemná oddechovka.
Kniha začíná vyprávěním hlavního mužského hrdiny, miliardáře Hayese.
Hayes je unavený mrzout, kterého už nebaví, jak mu matka dohazuje přítelkyně a je pod neustálým nátlakem žen, kterého chtějí získat. Vypraví se do svého soukromého sídla, kde si chce odpočinout. Ovšem netuší, že zde narazí na ženu jménem Begonie, která si dům pronajala. Jenže tento pronájem byl podvod a ona zde nemá vůbec být. Po vtipném seznámení dorazí i jeho matka s Amélií, která chce také Hayese ulovit. V tuto chvíli napadne Hayese, že ze situace může vytěžit a představí Begonii jako svou přítelkyni, aby měl klid. Přemluví Begonii, aby hrála jeho přítelkyni. Begonie ráda kývne, protože miliardářův bratr byl jejím idolem a navíc její asistenční pes Marshmallow zničil dost drahou sošku v domě. Tak začíná hra na falešnou přítelkyni. Může vztah založený na přetvářce ale fungovat?
Velmi se mi líbilo střídání vyprávění z pohledu Hayese a Begonie. Každý má na svět jiný úhel pohledu, Begonie je naprosto ztřeštěná optimistka, která ráda pomáhá všem lidem, kteří to potřebují. Byla mi velmi sympatická a moc jsem jí fandila. Takový nezáludný človíček plný dobra se jen tak nevidí. Dokázala ho najít i ve všech lidech, které potkala. Bude to účinkovat i na zahořklého miliardáře? Naprosto dokonale jí v tom asistuje její pes i dvojče Hyacinta.
Hayes také není takový, jak se na první pohled zdá a i on mi byl blízký.
V knize není moc postav, čtenář se v nich neztrácí. Jsou dokonale popsány charaktery a místa, kde se děj odehrává. Chvílemi mi přišlo, jako bych se v těch luxusních sídlech u moře sama ocitala.
Trošku mi to připomnělo film Pretty Woman a ten naprosto miluju.
Knížka je prošpikovaná nejen humorem, ale i erotickými scénami a dráždivou mluvou.
Za mě velká spokojenost, plný počet hvězdiček. Zatím jsem se s touto autorkou nesetkala, ale těším se na její další knihy, určitě si je přečtu.

02.03.2024 5 z 5


Lidé odvedle Lidé odvedle Tony Parsons

Lidé odvedle je pěkně vystavěný psychothriller, třísetstránkovou "jednohubku" jsem měla přečtenou za dva dny.
Jde o příběh manželů Lany a Romana, kteří se po otřesném zážitku stěhují na vysněný venkov, do idylické čtvrti plné bohatších milých lidí, kteří jsou lačni se s nimi přátelit.
Jak už je ovšem o thrillerech známo, nic není ve skutečnosti tak jak to vypadá.
Myslím si, že fanoušci Lapeny a Moriarty si přijdou na své.
Na knize se mi líbí střídání kratších kapitol a vyprávění z pohledu Lany a z pohledu Romana.
Lana je sympatická mladá žena, která miluje svého manžela a společně chtějí zapomenout na noc ve městě, která jim změnila život. Brzy se Lana spřátelí s novými obyvateli, hlavně s manželkami sousedů. Ze začátku jí přijde toto místo jako ráj na zemi, později se v ní začínají probouzet obavy z různých nesrovnalostí. Kde je Juno, manželka jednoho ze sousedů? Do jakého domu se to přistěhovali? Zdá se, že každý skrývá nějaké to svoje tajemství.
Postupně začíná rozkrývat některé okolnosti, což se manželovi ani sousedům moc nelíbí. Lana neví, jestli nezačíná bláznit... Vždyť je tady přece tak krásně a nikdo nechce odejít. Nebo nemůže?
Hlavní hrdince jsem držela palce, neměla to jednoduché, zato její manžel mi přišel strašně naivní trumbelín, který si nechá všechno namluvit, popravdě asi spíš chce tomu svému snu věřit.
Mně se kniha líbila a jak už jsem zmínila, je velice čtivá a čtenář chce vědět, jak to dopadne.
I když jsem ke správnému závěru došla a zvraty se moc nekonaly, konec byl pro mě překvapením. Trošku se mi zdál překombinovaný, ale to výslednému dojmu neuškodilo.
Já jsem spokojena. Od tohoto autora sem zatím četla pouze dvě knihy, ale myslím si, že další budou následovat.

07.08.2023 4 z 5


Pro oči nevidím Pro oči nevidím Marie Horová

Naprosto vynikající detektivka, která vás chytí a nepustí.
Za mě to bylo hodně dobrý, plný počet hvězdiček a ještě bych dala nějakou navíc.
Knihu-téměř tři sta stránek- jsem měla přečtenou za dva dny, nutně jsem potřebovala vědět, jak to dopadne. Je to přesně ten thriller, který vás nutí otáčet stránku za stránkou a číst pořád dál a dál.
Tato kniha se může rovnat zahraničním thrillerům a nemůžu ani věřit, že to je autorčina prvotina.
Z edice Původní česká detektivka je to ta nejlepší, kterou jsem kdy četla.
Hlavní hrdina, psycholog Martin Stein, je prototypem správného drsňáka, který si jde za svým a nenechá se zastrašit. Přitom je jemný, k ženám zdvořilý, snaží se jim pomoci-úžasný sympaťák a chlap se srdcem na pravém místě.
Příběh začíná příchodem Martinovy dávné známé Karly s požadavkem nalezení svého syna, nevěří, že je Bert mrtvý. Sice se vrah doznal, ale synovo tělo se nenašlo a ve výpovědi hodně věcí nesedí. I když je jediná, kdo nevěří (dokonce ani manžel), že je syn mrtvý, nevzdává se.
Ač nerad, tak Martin výzvu přijme, ale aby se dostal k policejním záznamům, tak na oplátku musí zase vyhovět požadavku kapitánky policie Patricie, aby se podíval a sestavil profil vraha, který mučí a zabíjí mladé ženy v okolí.
Martin se tak dostává do dvou případů a vírů událostí. Souvisí tyto dva případy spolu a kdo je tím bezcitným vrahem, který za bílého dne unáší bezmocné ženy? Jak je možné, že nikdo nic nevidí?
Martin se na vlastní pěst vydává po stoupách pachatele a díky své zarputilosti, psychologickému umu i díky svým přednostem okouzlit ženy ( s některými muži je na tom hůře, i když patolog mu jde také na ruku díky hudebnímu vkusu) se dostává na stopu pachatele. Přiznám se, že hlavní hrdina Martin okouzlil i mě.
Autorka skvěle pracuje se slovy, její popis lidí a okolí je květnatý, každá osoba má svůj charakter i obličej.
Líbily se mi i kratší kapitoly podle datumu, kniha měla opravdu spád.
Musím říci, že vraha jsem vůbec neodhadla a na konci mi i trošku spadla čelist, to jsem opravdu nečekala. A ten závěr...mám úplně husinu.
Prostě takhle dobrou detektivku jsem už dlouho nečetla a doufám, že autorce vyjde brzy další kniha. Těším se na ni.

02.07.2022 5 z 5


Záhada panství Bainbridge Záhada panství Bainbridge Laura Purcell

Musím říci, že tato kniha mě naprosto uchvátila, je to za mě jeden z nejlepších počinů letošního roku.
Jsem naprosto nadšená, i když ze začátku jsem měla měla strach, že se budu hodně bát, ale naštěstí jde spíše o mysteriózní historický příběh, kde se střídá realita a tajemno, kde od začátku do konce nevíte, co si myslet o nadpřirozených jevech, kdo je blázen a kdo ne a jestli je skutečnost skutečností.
Do knihy jsem se ponořila tak, že za dva dny jsem ji měla přečtenou, potřebovala jsem vědět, jak to dopadne.
Líbilo se mi, že kniha rozdělena do třech celků, a to dvě historické části ze 17. a 19. století a jedna část z psychiatrické léčebny z 19. století.
Kapitoly jsou krátké, postav tak akorát, takže jsem se v nich skvěle orientovala a k téměř každé jsem si vytvořila nějaký vztah.
Esie mi bylo hodně líto, prožila si za celý život dost a dost. Nejvíce se na ní podepsalo dětství, ale nechci se více rozepisovat, abych čtenáře neochudila o zážitek při čtení knihy.
Spousta tajemství vyplouvá na povrch v průběhu knihy.
Její bratr se jí snaží být nápomocen, ale ani on si neví úplně rady.
V manželově příbuzné Sáře najde spřízněnou duši, ale ostatní obyvatelé v sídle i venkované ji nemají příliš v lásce. Jsou nehody opravdu jen nehody?
Není úplně uvedeno a vysvětleno, jak opravdu umřel její manžel a kde se stále berou třísky...
Mužští hrdinové se zde zdají být v pozadí, do popředí vystupují silné ženy, které se brání svému údělu a osudu.
Ještě více se mi líbila historická část z deníku ze 17. století. Hltala jsem stránku za stránkou, Anne mi byla velmi sympatická, měla velké srdce, její úmysly byly čisté, ale jak se říká: "Cesta do pekla bývá dlážděna nejlepšími úmysly."
Její dcera Hetta se zdá být nevinné stvoření, ale je to opravdu tak? Podepsal se na ní vliv prostředí, ve kterém vyrůstala nebo už taková byla od narození?
V knize jsou zmínění takzvaní tišší společníci, kteří provázejí všechny části knihy. Je v nich opravdu ukryté zlo nebo je to jen v chorých myslích obyvatel panství? Konec je víceméně pojat na na uvážení čtenáře. Je na vinně duševní choroba nebo opravdu vyhrálo nadpřirozeno?
Doporučuji a dávám plný počet hvězdiček.

27.10.2021 5 z 5


Milé dítě Milé dítě Romy Hausmann

Mně se tato kniha četla velmi dobře,pocity z ní tedy nic moc-sevřený žaludek a strach,jak to bude dál.Kniha plná zvratů,přečteno za dva dny.Určitě stojí za přečtení.Za mě plný počet hvězd.

30.09.2020 5 z 5