Alíša236 komentáře u knih
Ať si kdo chce co chce říká, kdyby se tím všichni řídily, žilo by se všem lépe.
Ano, literárně ani stylisticky opravdu nejde o dokonalou knihu a na toto téma vzniklo sousta a i lepších knih. Tato ale byla jedna z prvních a je to naprostá klasika new age. Takže tak.
Čekala jsem více, není to špatné, je to místy vtipné, čte se dobře, ale chybí tomu to něco co dělá dětské knihy nezapomenutelnými do dospělosti. Půjčily jsme v knihovně, dcerka byla spokojená, ale jen jednou a knížku dále nežádá, takže tak.
Měla jsem chuť si přečíst něco velmi jednoduchého, nenáročného, povzbudivého... ale tohle je moc i na mě. Opravdu příliš americké a v někdy mě přišlo, že to povzbuzení působí kontraproduktivně. Také je na knížce hodně znát doba kdy vznikla, dnes už jsme zase někde jinde a snad i trochu dál.
Pro mě tentokráte trochu zklamání, četla jsme ji nezvykle dlouho a na pokračování. Budu si muset dát od Zeměplochy na chvilku pauzu.
Skvělá knížka, milovala jsem ji jako dítě, teď jsme si ji půjčili s mými dětmi v knihovně a čteme každý den. Také se jim líbí a já jsem šťastná.
No, moje oblíbená Hlídka to není, mágy moc nemusím, ale Smrť to vyvažuje a Vetinari se také k malému slovu dostal... (no, a jednu hvězdičku jsem přidala za ten fór s čokoládovými lanýži!)
U mých dětí velice oblíbené. A mě vyhovují krátké uzavřené příběhy s milým přesahem.
Baví mě, že se díky knihám od Vaňkové dovídám více o naši historii, baví mě, že historii podává čtivě i s dávkou romantiky pro ženské čtenáře, ale z literárního hlediska o zas tak kvalitní čtivo nejde....
Nenáročná, odpočinková detektivka. Jen mě rozčilovalo časté opakování již známých skutečností.
Velice povedená kniha, byla bych ráda, aby byla známější. Moc pěkné ilustrace a hlavně jednoduchý a přitom tolik silný a krásný příběh. Určitě doporučuji, alespoň půjčit v knihovně.
Jste mladá holka, nebo žena, je léto a chcete si přečíst něco nenáročného, kde netečou potoky krve, něco kde po čtení nemáte depresi z osudu, dějin, lidstva, něco kde necítíte smutek z lidské zloby a malosti, něco kde se nepoužívají sprostá slova, ale naopak je přítomna elegance a zvyky z dob minulých. Ano, je to naivní čtení, ale velice příjemným způsobem, je to napínavé, ale tak nějak mile a pro ženy, je to milostné bez zbytečných detailů. Je to dobře zpracovaný příběh který nesmíte brát moc vážně a pak máte úžasný zážitek. Opravdu odpočinkové čtení.
Z mého pohledu je toto typická knížka červené knihovny starého stylu a přesně to jsem si teď chtěla přečíst a knížka naprosto splnila má očekávání.
Co by to bylo za dospívání bez knížek Lenky Lanczové. Mezi 12 až 16 rokem jsem jich přečetla hodně - čekaly jsme na ně v knihovně a pak každou přečetly vždy všechny holky ze třídy. Chtěla jsem si zavzpomínat a být trochu sentimentální a tak jsem po 15 letech přečetla tuto, která mi tehdy unikla. No jo, je to holčičí čtení, je to předvídatelné, není to žádná velká literatura...ale čte se to samo, je to absolutně nenáročné, splní to vše co od toho člověk čeká a přitom to není úplná volovina....
Když jsem knihu četla pořád jsem si říkala, že nevím co si o ní mám myslet a o jaký žánr vlastně jde...a nevím to ani po přečtení....části byly velice čtivé a zajímavé především pro zachycení doby, atmosféry - ta byla vystižena myslím velice dobře. Jiné části se táhly. Z mého pohledu to nebyla kniha která pohltí a která se pyšní překvapivým vedením příběhu, zápletkou a rozuzlením, na druhou stranu čtení nelituji především pro vykreslení ruské mentality, doby a zamyšlením nad dějinami a lidmi v nich.
Tohle je snad nejsmutnější knížka jakou jsem kdy četla....
Smutněji na mě působila o to víc, že je psaná hlavně z pohledu malého dítěte, které se tak snaží.... a ta doba, ty těžké osudy a málo soucitu a pochopení i mezi nejbližšími.... Snad tím, že mám sama malé děti to na mě tak zapůsobilo.
jedna z nejmilejších dětských knih co znám