Alma-Nacida
komentáře u knih
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Je to dívčí románek, ale inteligetní a vtipný a dojemný tak akorát. Tuhle knížku mého raného mládí si občas přečtu i teď, bezva lék na blbou náladu :-).
Neumím tančit po špičkách
Emily Dickinson
Verše jsou tak živé, emotivní, silné, že se mi zdá, jako bych Emily znala osobně. Promlouvá ke mně skrze hradbu času i prostoru.
Konečně přes čtyřicet: Zralé ženě patří svět
Susanna Kubelka
Děs. Nedoporučuji nikomu a zejména ne ženám, které překračují čtyřicítku. Autorka sice vždy na začátku kapitolky předloží celkem rozumnou tezi, proti níž nemám námitek, např. že dnes vládne kult mládí a že stárnout je normální, načež na konci kapitolky čtenářky ujistí, že ony si nemají nic dělat z vrásek, ale ona ani ženy v její rodině žádné nemají až do 98 let. Po třech kapitolách bych byla schopná při osobním kontaktu autorku inzultovat nejen slovně.
S elegancí ježka
Muriel Barbery
Kniha rozhodně není nabita dějem a kdo to nesnese, ten ji nejspíš nedočte. Ale knih nabitých (pouze a jenom) dějem je... Takhle je z těch, které si dobře zapamatuju, zajímavá, inteligentní.
Nebeský strom
Edith Pargeter
První díl velmi čtivé a poutavé trilogie, mohu jen doporučit všem, kdo mají rádi historické romány na úrovni. Tato trilogie byla tím prvním, co jsem od Pargeterové četla, a na bratra Cadfaela došlo až pak, ale ani ten nezklamal :-). Pergeterová je PANÍ spisovatelka.
Hvězdné hodiny lidstva
Stefan Zweig
Jsou to eseje, na nichž by bylo možné učit, jak má esej vypadat. Jazyk je trochu archaický, ale nijak mě to v četbě nerušilo, spíš naopak; ke všem těm historickým okamžikům se hodil.
Co bych úplně nečekala, je zařazení příběhu Vladimíra Uljanova do hvězdných hodin, ba i jiné chvíle byly hvězdné jen v tom smyslu, že i hvězdy mohou (s)padnout.
Literárně i filozoficky to bylo velmi podnětné čtení a děkuji nakladatelství Andrej Šťastný, že se odhodlalo knihu znovu vydat v roce 2020.
Neobyčejný čtenář
Alan Bennett
Skvělá jednohubka, při které se asi pobaví jen skuteční knihomilové a navíc musí být buď obeznámeni s anglickou literaturou, nebo mít po ruce strýčka gůgla, jinak jim mnohé suché vtípky uniknou. Já jsem hlavně na začátku vyhledávala a kratičkou novelu jsem si moc užila.
Tam někde za duhou
Ali Smith
Anotace mě vůbec nepřipravila na ten náklad absurdity pospojované popisy jako v devatenáctém století s vsuvkami z populárních písní, bylo to jako návštěva muzea voskových figurín v prostředí pouťového strašidelného hradu, kde vám prodá vstupenku doktor anglické literatury. Něco úplně jiného než skoro všechno, co bych čekala. Úlet za tři a půl hvězdy.
Feministkou snadno a rychle: Příručka argumentů pro debaty s rodinou a přáteli
Lucie Jarkovská
Docentky sleduju na fb a většinou a) souhlasím a b) mě to baví. Jako příručku k diskuzím knihu nepoužiju, ale raduju se z toho, že ji kolegyně pořídila do naší třídní knihovničky, je to takové startovní know how vtipně a přístupně podané.
Klíč
Máirtín Ó Cadhain
To byl tedy podivný výlet do spřátelené literatury; především to není ani tak humor, jako satira. A to dobrá. On je ten úřední Šiml asi všude dost podobný. Není to moc dlouhé, což je dobře, protože byrokratické eskapády bych už asi déle nevydržela.
Všichni moji strýčkové
Viktor Fischl
Audiokniha čtená Josefem Somrem ve standardní vysoké kvalitě, ale jinak musím říct, že mám jiné autorovy knihy radši. Možná hodnotím moc tvrdě, když jde vlastně o nalezený rukopis, nejspíš by bylo bývalo došlo k nějakému učesání, tak celkově tři a půl hvězdy.
Pán ledové zahrady 4
Jarosław Grzędowicz
V posledním dílu ustupuje Vuko trochu do pozadí, což je škoda, když se konečně zjevně naučil tvořit, ale čtenář se nedozví jak. Pilíř se stává vypravěčem skoro celého závěru a je jasné proč, ale stejně mě to trochu mrzí. Ještě že autor doplnil nadějný epilog. :)
Celkově to byla hodně povedená sága, jen jsem čekala, že Krkavčí stín bude ztotožněn s Ódinem, a ono ne. No, člověk nemůže mít všechno, že jo. :)
Pán ledové zahrady 3
Jarosław Grzędowicz
Čekala jsem nějaký zásadnější obrat, poznání, zkrátka trochu toho AHA! Nedočkala jsem se, zato se oba příběhy konečně spojily. Pilíř byl přinucen zanechat všechny spojence i naděje jejich osudu, tak doufejme, že to společně s Vukem zbaveným všech upgradů zvládnou. :)
Útěk
Alice Munro
Kniha Nepřítel, přítel,... se mi líbila mnohem víc, víc se mě dotýkaly příběhy hrdinek jednotlivých povídek. Tady mi někdy připadá, že se autorka ve všem rochní trochu víc a déle, než by bylo nutné.
Loď mrtvých
Bruno Traven
Tak to teda nedávám, došla jsem s hlavním hrdinou do Španělska a při jeho chvále tamních poměru jsem skončila. To je jistě super natrefit na zemi, kde vám dají zadarmo oblečení a jídlo, je tam teplo, tak na co hledat práci, hotovej ráj. Jen teda škoda, že tam pak byla tak trochu občanská válka a fašouni tam strašili ještě v sedmdesátých. Ale to se tak nějak ztratí... Ale vážně, ten styl sociálně kritické jakože vtipné anabáze mi šel prostě na nervy.
Láska dobré ženy
Alice Munro
Povídky, které se na povrchu tváří jako by nic. Jakoby o nic nešlo. A pak najednou zvrat, nebo jedna věta, která mě zasáhla:
"Celý její život jako by byl jen podivné bloudění v nesrozumitelném světě, zásadní omyl."
Úplně sám
Jason Aaron
Tady cítím potřebu poprvé ubrat hvězdu, nejvíc proto, že tady mi připadá všeho nějak moc: moc podivné loajality agenta Nitze k jeho kumpánům (zdráhám se napsat "kamarádům"), moc rychlá cesta Dashe od temného hrdiny ke smažce 1.ligy, příliš pozdní lítosti vypitého Kdo chytá. Tož tak, uvidíme, kdo se v příštím díle pozvedne z prachu a kdo naopak bude rýt držkou v zemi hlubší brázdu.
Historie vlků
Emily Fridlund
Pokud někdo čeká nějaký psychologický rozbor nebo vhled do mysli postav, bude jako já zklamán. Chápu, že peripetie vypravěčky souvisí s traumatem, o němž kniha je, ale zabírají v příběhu zbytečně moc místa a jen ho znepřehledňují. Popis soudu se zdá být už úplně absurdní, zvlášť jeho výrok, ale věřím, že v USA by to možné bylo. Moc nechápu vsuvky s pedofilním učitelem, leda že snad chtěla autorka zdůraznit, že za dobrou pověst se leccos schová.
Mrtví muži netančí
Míla Linc (p)
Svižný rozjezd, rychlejší spád děje než ve Stínu Černého hvozdu. Hodně mě bavily příběhy v příbězích i nejednoznačnost, když až docela v závěru můžu odhalovat, jak to bylo s některými postavami doopravdy. :)
Stín Černého hvozdu
Míla Linc (p)
Nad očekávání pěkné! Zdánlivě přímočará černobílá fantasy se od poloviny přeměnila v mnohem reálnější podobu světa, kde není nic tak docela jisté, tak úplně černé ani tak neposkvrněně bílé. A další kladné body ode mě autor získal za vtipné překlady středověkých písní z latiny do češtiny (Totus floreo a Bibit hera, bibit herus). Těším se i na dvě další autorovy knihy, které na mě v polici čekají. :)