Alma-Nacida komentáře u knih
Začnu výtkou, a tou je zařazení knihy jako četby pro mládež. Šmarjá, proč? Je tam násilí i sex, akorát se tam nemluví sprostě, ale jinak to fakt nechápu...
Zápletka není složitá ani příliš nová, trochu nezapadající dívka se stane čarodějovou učedníci a brzy i čarodějkou. Je to čtivé, napínavé, kouzly se to jen hemží a fakt mě to bavilo. Drak teda není můj tip, ale co už. Bylo to svižné oddechové čtení, přesně jak jsem doufala, že bude.
Jsou to teda trochu jiné čtyři hvězdy než u nějaké té "velké" literatury, ale hodnotím čtivost, odpich, napínavost. ;)
Než jsem začala číst, zdálo se mi, že kniha odehrávající se v hotelu bude při tolika stranách nudná. To jsem se teda příjemně spletla. ;)
Začátek, který čtenáře provede Rostovovou denní rutinou, plyne vtipně, ale zvolna, a jak jsem tak čekala, co se z toho vyklube, zjistila jsem najednou, že mě to úplně vtáhlo. To mám u knih moc ráda a i zde jsem si to užila. Některé věty mě dostaly, bylo jich víc, ale za všechny aspoň něco:
"A přesto i ticho může být názorem. Ticho může být výrazem protestu. Může být způsobem přežití, ale i školou poezie - s vlastním metrem, tropem a pravidly."
Miška je má oblíbená postava. :) Mám jen pocit, že tam bylo až moc dobrých, ochotných, přátelských a vůbec milých lidí. Protože totalita probouzí v lidech nejen sounáležitost a vstřícnost, že... Bohužel. Taky ten závěr, nebo spíš ta část závěru, která je o Rostovovi, je trochu víc happy end, než se mi zdá možné. Žít bez dokladů by nešlo v socialismu ani u nás, byť ve venkovském zapadákově.
Ale jinak je to krásná kniha, ráda bych dala čtyři a půl hvězdy, ale nakonec si i těch pět zaslouží.
Zase musím říct, že příběhům svědčí, když Alek a Seregil vyjedou za dobrodružstvím někam kousek za humna. Poslední díl mě bavil víc než Schránka asi i díky novému prostředí. A teď nějaká ta ALE:
Já jsem asi trochu ujetá a mám radši temnější příběhy, kde občas některá postava, byť i jedna z hlavních, zemře. ;) Tím, že tady jsem tušila, že nejspíš nic takového nehrozí, jsem se o hlavní postavy vůbec nebála, a to mi přijde škoda. Pár věcí mě štvalo - v minulém díle strašně dlouho nebyl nový známý v podezření, tady zas podezření vůči doktorce Kordiře vyšumí do ztracena (a mimochodem, radši bych ji říkala lékařka, ten doktorský titul zní tak moderně jako třeba to obvyklé AHOJ, kterým všichni zdraví dětí v celé sérii). Pak mi pořád vrtalo hlavou, kde se v Plenimaru, kde údajně sedí ženy doma a samy nejdou ani nakoupit, vzala emancipovaná žena cestovatelka a kde získala ty lékařské dovednosti. Čekala jsem, že tam bude nějaké velké odhalení, a ono lautr nic.
Celkově to nebylo špatný čtení, ale zas nějaká bomba taky ne. Taková prázdninová relaxace. Tomuhle dílu bych dala tři a půl hvězdy, ale celá série je tak sotva na ty tři.
Tohle bylo v podstatě krimi s trochou čarování, a já moc krimi nemám ráda, radši luštím záhadu spolu s pátračem.
Jak už pár lidí přede mnou zmínilo, i mně přijde, že chudák Micum je na vedlejší koleji a přispívá spíš do řad potencionálních obětí členy své rodiny, ale autorka zjevně nemá odvahu jeho postavu definitivně vyřadit z boje, neřkuli zabít.
Taky Seregil s Alekem byli "šťastnou náhodou" mimo nebezpečí potupné spavé smrti a ani jinak jsem se o jejich osud netřásla, takže to byla trochu nuda.
V průběhu čtení mi vytanula na mysli série detektivek, kterou jsem kdysi dávno četla, a jejíž názvy vždycky začínaly slovem "jak". Třeba Jak nevyloupit banku apod.
Tenhle díl by se klidně mohl jmenovat "Jak se zbavit rhekara".
Nemůžu si pomoct, ale minule to bylo nějak lepší. Tady je nejzajímavější postava Reisera, který není až tak drsný, jak se tváří. Co mě štvalo jsou skurpule, které mají všichni se zabitím "elfů". Že by v boji všichni brali v úvahu, jak špatně se dlouhověcí množí? ;) Mě by ti náfukové a druhisti provokovali ke zcela opačnému stanovisku. :)
Tohle byl zatím nejčtivější díl, nechyběla akce a tajemné rhekaro je asi nejpřekvapivější postava celé série vůbec. Pravdou je, že je to trochu dvousečná zbraň a jsem zvědavá, jak se s tím autorka popasuje dál. Záporáci jsou v tomhle dílu opravdu tuze, tuze zlí. Vzhledem k tomu je s nimi skoncováno raz dva, ale přeci jen je ten závěr mi přišel trochu rychlý - nejdřív se vypisuje krok za krokem a pak prásk, bum, kouzlo, konec. ;)
Tak teda nevím, ale čekala jsem něco jiného. A čekala jsem celkem dlouho, do strany 125, než jsem si řekla, že se to nejspíš nezlepší a že s tím seknu. :) Průhledná propagace náboženství, postavy doslova papundeklové, takže mi bylo úplně fuk, kdo komu co odkáže, kdo komu co uvaří, kdo má co na zahrádce a jak se jmenují psi přespolního veterináře. Ba i jestli běhání panu faráři zlepší cukrovku.
Zkrátka to bylo jen nudné. Do dalších dílů nepůjdu, dokud budu mít cokoli jiného ke čtení vyjma Kapitálu.
Hvězda je za Bornovy ilustrace.
Zatím nejlepší díl Nočních běžců, žádné zbytečné natahování, zápletka částečně kriminální a částečně špionážní, napětí až do konce, nová kouzla pěkně propojující děj - zkrátka to, co si od fantasy přeju. Vytkla bych jedinou věc, a to málo informací o tom, jak v průběhu předlouhého jednání probíhala válka s Plenimarem. Při odjezdu poselstva Klii se pořád zdůrazňuje, jak je prohra na spadnutí, a pak se půl roku dělo co? Proto jsem ubrala hvězdu, ale jinak to bylo fajn a těším se na další díl.
Syntéza duchařského příběhu a skoro krimi, nebála jsem se, spíš jsem byla zvědavá, jak se to vysvětlí. Přijde mi trochu neuvěřitelně rozuzlení příběhu Sáry, hlavně kdo je tam pachatelem, ale nechci zbytečně prozrazovat děj.
Celkově docela dobrá oddychovka.
Začnu klady: přečteno za jeden (pozdní) večer, takže čtivá kniha to rozhodně je.
Obálka je tuze povedená.
Moc se mi líbí nápad s proměnami, ale nechci spoilovat, tak to nebudu dál rozvádět.
A teď ten hlavni zápor, aspoň pro mě: cítím, že je to hra na city. Ono to i (částečně) funguje, ale stejně mi to vadí.
Za největší přínos knihy považuji to, že by nejspíš bylo možné ji nechat číst děti. Pak by to ale mělo být v kategorii pro (starší) děti, pro dospělé je to podle mě moc naivní.
Zase bych jednou dala ráda dvě a půl hvězdy.
Nijak mě nepohoršuje zapůjčení postav z jiných (a pravda, slavnějších knih), ani to, že ač Dr. Watson ve své knižní předloze miluje nějakou Mary, tady po Mary hází očkem spíš Holmes.
Ale je to tak nějak rozvleklé a vsuvky nebo spíš připomínky dívek nakonec děj ještě víc zpomalují. V poslední předlouhé vsuvce se autorka snaží čtenáře nalákat na další díl, ale já si ho nejspíš nechám ujít. Ne že by to bylo všechno špatně, ale taky mě to nijak nenadchlo, zkrátka takový dovolenkově odpočinkový průměr.
Je fakt, že ve skutečném životě se lidi moc nemění a když, tak k horšímu. ;) V tomhle díle mi šlo ale na nervy, že obě hlavní postavy pořád opakují své průsery z minula: Strike si dorasuje nohu maximálně do strany 160 a Robin... Ale to bych spoilovala. :)
Pokud jde o zápletku, bylo to celkem prima, aspoň část o vydírání, ale vysvětlení toho, co viděl Billy, mi už připadalo překombinované. Vzhledem k průběžnému upozorňování během celé knihy, že Freddie byl fakt hajzl, jsem myslela, že všechno bude propojovat jeho postava. Ale takhle, vysvětlení na jedné, dvou stranách... Takže celkově průměr a zase postrádám možnost dát dvě a půl hvězdy.
Kniha obsahuje tři útvary, které se zdráhám nazvat povídkami, a sama autorka se k nim v předmluvě vyjadřuje velmi vtipně až sarkasticky.
Nebylo to špatné, ale myslím, že pro někoho, kdo už předtím nepřečetl aspoň polovinu Cizinky a všechny ostatní příhody lorda Johna, by byl zážitek poloviční.
Obsáhlá a velmi výpravná monografie o výzkumu Vyšehradu, místa, kde se prolínají světské a náboženské vlivy. Vzhledem k rozsahu knihy je lepší ji spíš projít a zastavit se, kde utkví zrak a myšlenka. Díky fotografickým a obrazovým přílohám je kniha velmi zajímavá jak pro všechny milovníky archeologie, tak i historie české státnosti.
Tak to teda račte prominout, Milosti, ale tady bylo nějak všeho moc. Bří Greyové nelitují námahy, času a peněz, aby jeli do Helwateru pro Frasera, kterého přiveze eskorta do Londýna, aniž Hal tuší, zda tento bude spolupracovat čili nic.
Následuje zmatená výprava (hlavně nenápadně) do Irska, kde všichni hrdinové dělají vše pro to, aby padouch zvěděl, že se na něj něco chystá: opakované "náhodné" návštěvy bezmála všech členů tajné výpravy v sídle hlavního padoucha jsem teda fakt nepochopila. ;)
A kdo by si nezamiloval malého Willieho a jeho jemný odér výkalů (!), musí být snad zcela bez srdce či stižen beznadějnou vášní jak chudák lord John, který lituje, že neomdlel až poté, co ho Jamie odnesl v náruči "krvácejícího jako propíchnuté prase". :)
No, je to oddychová četba, že... Oddychla jsem si, chvílemi jsem se i smála, ale co už... Nechám tři hvězdy.
Příjemné překvapení. Poslouchala jsem jako audio při domácích pracech, a tak možná tím, nebo trochu zvláštním přednesem, jsem se občas musela vrátit a kousek si poslechnout znovu, aby mi opravdu došlo, co a jak. Za to ta jedna hvězda dolů.
Jak ví každý, kdo četl sérii Cizinka, lord John je odporný sodomita. Netřeba tedy nad tímto faktem žasnout. Nad čím jsem žasnula já, byl strhující popis bitvy. Ten se vážně povedl.
Nechyběly vtipné momenty, třeba s mechanickým orákulem. Jen to vyřešení záhady a vraždy Johnova otce působilo trochu příliš náhodně, zvlášť když bez šlechetného zásahu do té chvíle zlotřilých bratři O'Higginsových by asi viník uprchl. Vada na kráse to není velká, kniha je čtivá a napínavá i zábavná a o to tu asi jde především.
Svěží jednohubka rychle odsýpá, lord John trousí své vtipné sarkastické poznámky a s pomocí inteligentního personálu a trochou štěstí všechno nejen odhalí, ale i zdárně vyřeší. Pobavila jsem se a byla bych spokojenější, nebýt místy odfláknuté korektury.
Zase vcelku čtivý a oddechový příběh, v tomhle směru jsem dostala přesně to, co jsem čekala. Ale pokud jde o vztah hlavních hrdinů, už mi přišel jeho vývoj protahovaný, až to zavánělo červenou knihovnou. Možná je to proto, že je to YA kniha, nevím...
Zkrátka jako oddychovka milé, ale nijak se netřesu o osudy hlavních hrdinů a občas jsem si říkala, ať už do toho proboha praští, nebo se na sex úplně vykašlou. ;)
Vcelku pěkný první díl, byť jsou postavy občas trochu předvídatelné a všichni "dobří" jsou děsně dobří a záporáci kují pikle spíš zpovzdálí a sami tam moc akce nemají. Alekova naivita je taky někdy už trochu moc.
Dám šanci druhému dílu a doufám, že se postupně zbaví těchto typických "dětských" nemocí.