amejzlík komentáře u knih
Příběh má v sobě spoustu lidskosti. Hlavní hrdinové řeší vztahy v těžkých životních obdobích. Líbila se mi myšlenka, že každý kdo odsud odchází chce odejít s čistým štítem. Více mne zaujala linka Hope. Stella mi nebyla moc sympatická. Zdálo se mi, že se nedovede vcítit do druhých. Místy mi příběh připadal až příliš přeslazený a měla jsem pocit jakoby se autorka snažila čtenáře za každou cenu úplně citově vyždímat.
Vynikající výběr básní Jiřího Suchého. Užívala jsem si jeho hru se slovy. Největší úspěch u mě měla básnička Já zneuznaný krajinář.
(SPOILER) Skvěle napsaný román ve verších. Ohromně se mi líbil jazyk a překlad. Sympatizovala jsem s Taťánou a nesnášela nadutost Oněgina. Když Taťána Evžena nakonec odmítla měla jsem ohromnou radost a moc se mi líbilo jakým elegantním způsobem to udělala.
Kniha pro trpělivějšího čtenáře. Děj je pomalý a styl psaní mne spíše ukolébával. Osudy členů rodiny Fähmelů mne ale bavily. Lidé opakují zkrátka v každé době stejné chyby, nebo se dopouštějí nových…
Vítězslava Nezvala mám ráda kvůli jeho citu pro rýmy a pravidelnost veršů. I tato básnická sbírka byla skvostná. Líbily se mi metafory, motivy…jsem však ráda, že už si básně mohu užívat jen tak bez rozborů a vyložit si vše po svém.
Vzpomínky akademického malíře Jířího Anderleho jsou poetické a nádherné. Vyvolávají pocit, že svět byl v době jeho dětství bezstarostný a krásný…i když z historie víme, že tomu tak úplně nebylo. Pan Jiří dostal krom malířského daru od Boha také dar vypravěčský. Příběhy ve mně vyvolávaly klid, radost a taky melancholii, když popisoval smutné události. Pořad láska za lásku poslouchám a u čtení se mi vybavoval malířův příjemný hlas. Kresby mne naprosto okouzlily.
(SPOILER) Příběh Ester a Pavla v období heydrichiády mě trochu zklamal. Byl o lásce dvou mladých lidí. Všechny postavy měly dosti jednoduchou psychologii. Pavlova maminka byla hodná, tatínek starostlivý, Ester pasivní, Pavel zamilovaný a obětavý. Jenže když Ester zastřelili ani mu to nebylo líto…prostě se rozhodl, že jedna životní etapa skončila a on půjde dál. Přitom Ester celou knihu ujišťoval jak si jí vezme…O heydrichiádě samotné a životě za protektorátu bylo řečeno málo. Jen jsme byli ujišťováni jak jsou Němci zlí a v jedné scéně si pro Pavlova spolužáka přišlo gestapo. Taky mě celkem mrzelo těšení se postav na to, jak je přijdou osvobodit Rusové. Je patrné, že autor byl veliký komunista. Dlouhé monology Pavla byly taky dost nedůvěryhodné. Takhle filozoficky se přece žádný osmnáctiletý kluk nevyjadřuje…
Vynikající výběr textařů. Písně mne opravdu zahřály u srdce a pohladily mi duši. Některé texty se mi líbily více a jiné méně. Z autorů u mne jednoznačně vítězí Marek Eben a Jarek Nohavica. Mám pocit, že je v těch textech daleko více, než slova. Vložili do psaní kus sebe. Marek Eben umí hezky pracovat s rýmy a Jarek Nohavica je pro mne Mistr slova.
Komiks s nápaditými kresbami a vtipnými slovními hříčkami. Obrázky se mi líbily moc. Některé veršovánky více, jiné méně.
Karla Šípa mám velmi ráda. Sedí mi jeho inteligentní humor. Knížku jsem si užila. Některé úvahy, historky a názory se mi líbily více, jiné mne tolik neoslovily. Místy jsem se velmi bavila. Parádní odpočinková četba.
Tvorba Jiřího Suchého je vynikající. Básně a některé písňové texty jsem si moc užila. Jiří Suchý používá vázaný verš a nápadité, milé rýmy. Texty jsou o životě a vcelku jednoduché. Tady platí, že v jednoduchosti je krása. Při čtení některých textů mi zněly v hlavě hlasy jejich semaforských interpretů.
Nádherná oslava přírody a české krajiny. Ráda chodím ven a naslouchám jejím zvukům. Úplně živě jsem si představovala všechna místa, která básník popisoval. Cítila vůni lesů, slyšela zurčení vody a šumění listí mohutných dubů. Pohlazení po duši pro ty, kteří se rádi toulají a umí naslouchat nejen lesům, vodám a stráním…
Úchvatná kniha. Egypťan Sinuhet vypráví svůj fascinující příběh naprosto klidně s odstupem, smířen se svým životem a zklamán z vládců… Ohromně jsem si užívala popis starého Egypta, politiky v tehdejší době i všechna Sinuhetova četná a napínavá dobrodružství. Jazyk jímž je dílo napsáno je nádherný.
Tak u tohoto fejetonu s miminem a fotrem jsem se nachechtala opravdu hodně. Čeněk je parádně nezvladatelné dítě. Jeho táta to bere s humorem a dokáže svoje zážitky umocnit stylem vyprávění, u kterého čtenáři tečou slzy smíchu a popadá se za břicho. Některé fórky mi ovšem připadaly až příliš drsné. Doufám, že život s dítětem není taková pohroma jak je v knize popisováno.
Nemůžu si pomoct ale, tenhle díl mě neoslovil tak, jako ty předchozí. Buď dospívám a začíná mě bavit jiná literatura, nebo byl tenhle díl slabší. To musím zjistit přečtením tance s draky… V tomto díle se neprolilo tolik krve, jako v dílech předchozích. Řešila se spíše politika v Králově přístavišti. Většinu postav v knize už nemůžu vystát, což znamená že, dospívají a začínají umět hrát hru o své trůny.
Geniální dílo. Fascinoval mě příběh Markétčiny a Mistrovy lásky, příběh v příběhu o Pilátu Pontském a Ježíši Kristu. Bavilo mě vykreslení postavy Satana, který zde není líčen pouze jako padouch- spíše jako vodič loutek… Žádná z postav nebyla černobílá a všechny měly v sobě lásku, sobeckost, lidskost... Každá si s sebou nesla svůj osud a bylo zde popsáno, co prožila…Filosofické myšlenky skvělé. Překlad je mistrovský.
Nádherné obrázky. Krásné a užitečné myšlenky. Pár jsem si jich i vypsala. Jsem ráda, že se mi tahle řekla bych že, ne úplně dětská kniha, dostala do rukou. Buddhista nejsem. Vybrala jsem si z knihy jen to, co mi sedlo.
Marek Eben je za všech okolnosti taktní a má smysl pro humor, který je mi hodně blízký. U krátkých a milých fejetonů jsem se nasmála opravdu požehnaně.
Knížku mi doporučily babička s mamkou. Občas jsem se zasmála. Styl vyprávění mi připadal podobně lehce ironický a humorný jako knihy naší Haliny Pawlowské. Postupem času mi začalo být líto Betty. Cítila jsem že, je ze způsobu života na farmě, jaký ji připravil manžel, trochu zklamaná. V knížce se vpodstatě nic neděje a je to takové příjemné klidné čtení.
Vladimír Neff píše o osudech postav velmi poutavě. Born a Váchovi mě tentokrát bavili víc než Martin Nedobyl. Popisy staré Prahy byly skvělé. Jen politické promluvy mě tolik nezaujaly. U této pentalogie potřebuji mít časové odstupy, protože mě některé postavy (například Hana) vyloženě iritují svou povýšeností. V seriálu, pokud se pamatuji dobře, byla Hana Bornová daleko snesitelnější. Náramně si užívám češtinu, kterou je dílo psáno.