Áňa 998 komentáře u knih
Na historické knihy potřebuji mít správnou náladu. Když mi ale autorka Markéta Prášková nabídla svou knihu k recenzi, už jsem o ní něco málo věděla - z nadšených recenzí dalších čtenářů. Dlouho jsem se tedy nerozmýšlela a pak jen čekala na tu správnou náladu, která přišla celkem brzy!
.
V knize objevíte několik dějových linek. Z roku 1942, období sametové revoluce a roku 1990. Tušíte nějakou provázanost, ale jakou, to musíte prostě přečíst.
.
Nejhlavnější je tu období roku 1942, kdy v naší zemi zuřila válka. Poznáváme hlavní postavu Lídu a její sourozence, kteří bojují proti režimu. Musejí se skrývat, takže Lída se odklízí na venkov. Tam se po čase k ní přidává i dcera jejích židovských přátel. Zároveň jsou tu ale zmíněné další dějové linky, které jsou příjemným zpestřením a zároveň je tu detektivní zápletka, jako takový bonus.
.
Autorka ukazuje, velmi realisticky, že za války nebyl život jednoduchý nikde, ani na venkově. Zároveň se tu objevují témata jako láska, přátelství, výchova a hospodaření. Autorka to vše nádherně popsala.
.
Kniha Ester je neskutečně čtivá, dojemná a napínavá. Netušíte, co se stane a jen držíte palce postavám, které jsou neskutečné, silné a lidské. Autorka vše popisuje tak, že máte pocit, že jste v knize. Byla místa, kdy mi běhal mráz po zádech!
.
Kniha Ester rozhodně stojí za přečtení a já jsem z ní neskutečně překvapená, protože snad žádná kniha s podobným tématem se mi nečetla tak dobře. Tady je hvězdičkové hodnocení prostě málo. Autorka má ode mě obrovský obdiv! Už teď je mi jasné, že se Ester zařadí mezi nejlepší knihy tohoto roku.
.
Britney Spears je osobnost, která mě osobně nijak extra nezajímala, vždycky jsem o ní něco zachytila a znala pár písniček. Ale v poslední době je její jméno hodně skloňováno v bulváru, nehledě na její zvláštní vystupování na sociálních sítích. Přečíst si její životopis jsem vnímala jako příležitost, jak celý ten humbuk okolo její osoby pochopit.
.
Kniha začíná v dětství zpěvačky, kdy zjistíme, že se svou kariérou začínala velmi brzy a vše budovala od nuly. Postupně se prokousáváme jejím životním příběhem až do současné doby.
.
Co mě překvapilo je, že se ve své knize nebojí jmenovat, zacházet do detailů. A to i v momentě, kdy je jisté, že si to zmínění za rámeček nedají. S tím souvisí i to, že jsem zírala nad tím, co se jí v životě všechno dělo. Jít takhle s kůží na trh muselo stát hodně odvahy.
.
Tenhle životopis je neskutečně čtivý, to podporují i krátké kapitoly. Mně samotné se lépe četla první polovina. Pak se na scéně objevil vztah s J. a už vše šlo z konce. Od momentu, kdy se jejich vztah rozpadl, bylo znát, jak je zpěvačka zraněná, zrazená a neví co dělat. Kniha po této části byla zkrátka jiná.
.
Knihu vnímám jako zpověď zlomeného člověka, se kterým se život nemazlil a podporu nenašel ani v rodině. Pomohla mi taky pochopit chování Britney na sítích, ono vlastně není divu. Teď už si může dělat co chce a nikdo jí neřídí. Ta rodina.. fuf!
.
Pokud jste její fanoušci, nebo vás žene zvědavost, dejte se do čtení. Tahle kniha ve mně vzbudila řadu emocí, a i když je napsána jednoduše, má co nabídnout.
.
Navíc knihu můžete sehnat v limitované edici s ořízkou.
Percy Jackson! Kdykoliv, když mám možnost se vrátit do Tábora polokrevných, neváhám a čtu! Stejně tak to bylo i s příběhem Nico di Angela a knihou Slunce a hvězda. Každá kniha od Riordana je u mě vítaná a je jedno, jestli se ještě trápím dějepisem na střední, nebo se teď chci pustit do fantasy.
.
Musím hned na úvod pochválit zajímavé zpracování knihy a krásnou obálku!
.
V této knize není hlavní postavou Percy, ale syn Háda, Nico. Společně se svým přítelem Willem Solacem, jehož otec je zářivý Apollón. Zajímavý páreček, že jo? Ti dva se pustí do dobrodružství, a to rovnou v hlubinách Tartaru, odkud Nica volá napravený Titán...
.
Nica i Willa mám ráda už z předchozích knih z této série. Dohromady tvoří zajímavou dvojici, která spolu balancuje na hraně temnoty a světla.
.
Ještě se vrátím k té jistotě. Myslela jsem si, že tady to bude jako s jinými knihami od Riordana, prostě dej poběží, strhne mě a já se začtu během chvilky. A ze začátku to tak opravdu bylo.
.
Ale brzy se i v relativně krátkých kapitolách začala objevovat vata. I přes objevování flashbacků a detailů o tom, jak to mezi Nicem a Willem začalo, to bylo takové... Pomalejší. Měla jsem dokonce i pár dní, kdy jsem na knihu vůbec nesáhla a pak se k ní trošku rozpačitě vracela.
.
Trošku mi tu chyběla ta šťáva, kterou Riordan v knihách mám. Ten moment, kdy se děj zlomí a vy si uvědomíte, že nemůžete přestat číst. I tak si ale myslím, že pro fanoušky série Percyho Jacksona je to fajn kousek do sbírky, i když trošku jiný.
.
Už se ale těším na další knihy od autora!
Po spoustě kladných recenzí jsem se i já pustila do série Handlíř, jejíž prvním dílem je Rapsodie. Nebudu lhát, malinko jsem váhala, víly nejsou moje oblíbené bytosti. Byla jsem ale zvědavá po doporučeních a lákala mě temná obálka, která je pěkně záhadná.
.
Prvních pár stran jsem byla trochu zmatená. Děje se toho spoustu, autorka vymyslela zajímavý svět, který má své náležitosti. Trochu se s ním seznamujeme, ale hlavně s hlavními hrdiny.
.
Nejvíce prostoru tu má Callie, neboli Callypso. Není obyčejná, jedná se o sirénu. Svým hlasem může ovládat ostatní. A pak je tu Handlíř, vílí král, který je jako Ježíšek, plní přání na zavolání. Má to ale háček - vybírá si to. Callie u něj má spousty dluhů... A Handlíř si přišel pro něco na oplátku.
.
Mezi Callie a Handlířem je obří chemie a napětí. Můžete se tedy těšit na kroužení, romantickou linku, a i žhavější momenty... Za tím vším probíhá i linka s padouchem, který škodí v Handlířově říši.
.
Začetla jsem se po několika stranách, a pak už to byla jedna velká jízda. Díky přímé řeči a pošťuchování mezi hlavní dvojicí jsem četla rychle a ani ne za dva dny jsem měla dočteno!
.
Měním názor na víly, tohle bylo skvělé. Jsem ráda, že jsem se do série dala a zase se tak pomalu vracím k fantasy. Další díly si rozhodně nenechám ujít.
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Minulý rok jsem četla několik knih od českých autorů, jednou z nich byla i Schovávaná. Strašně mi sedla tématem a stylem psaní. Když tedy vyšla Tichá pošta, další kniha od Terezy Herzogové, měla jsem jasno. Opět jsem se tedy podívala do života Šárky a její lásky, Ivana.
.
Jsem hrozně ráda, že zrovna příběh Šárky se dočkal pokračování. Šárka je sympatická postava. Normální ženská, která poslouchá srdce. Kromě kariéry učitelky je ještě spisovatelkou, stejně jako její přítel Ivan. I díky tomu si skvěle rozumí, i když je rozděluje velký věkový rozdíl.
.
Jejich vztah se vyvíjí a už není takový jako na začátku. Podíl na tom má i Ivanovo stárnutí. Přeci jen, Šárka je mladá, stále se pohybuje do věku čtyřiceti let. U Ivana už je ale znát každý rok - v úbytku energie, přichází zdravotní problémy, jsou tu i odlišné názory na život.
.
Kromě Šárky a Ivana jsou tu ale parádně rozebrané vedlejší postavy. Je zpátky rodina Šárky, ale i třeba Chroust, se svým suchým humorem. Tohle jsem uvítala, až na části, kde se objevila matka Šárky. Ve Schovávané mi nevadila, ale tady jsem jí nemohla vystát. Je to postava, která se hledá. A mně přišlo, že netuší, co chce.
.
Pak tu máme i nové postavy, které s dějem pěkně zamíchaly, ale v dobrém. Krásně do děje zapadly!
.
Tichá pošta se četla krásně. Mile napsané, čtivé, s dávkou humoru, který naopak střídá důležitá a ne vždy veselá témata. Šárka s Ivanem nezklamali, ale je znát, že na jejich pohádku dopadla realita.
.
Kniha končí podle mě docela otevřeně. Strašně doufám, že se dočkáme pokračování!
Je to tady! Po delší době konečně dočtená série a jsem moc ráda, že je to zrovna série od české autorky, Veroniky Jonešové! Dneska se budu věnovat poslednímu dílu, ale brzy čekejte recenzi na celou sérii.
.
Abych pravdu řekla, první díl jsem přečetla strašně rychle, do druhého už se mi chtělo míň a do třetího nejmíň. Ne proto, že by byla série špatná, ale proto, že jsem nechtěla, aby skončila!
.
Třetí díl Okamžiky má prostě snovou obálku, která se mi ze všech tří dílů líbí asi nejvíc. Zároveň i obsahově je trošku jinačí než ostatní. Podíváme se totiž na zoubek postavám vedlejším, historii rodiny. To je za mě skvělý nápad, protože to je to, co mě u sérií vždycky mrzí. Objeví se nějaká vedlejší postava a nic k ní...
.
Na deskách knihy objevíte rodokmen rodiny, ten Vám doporučuji sledovat. A pak taky jméno a časový údaj na začátku každé kapitoly. Postav, které se tu objeví ve vypravování je více, takže je fajn kombinace kontroly na začátku kapitoly a rodokmenu.
.
Co je obrovská výhoda začlenění vedlejších postav je i to, že pochopíte jednání některých postav. Je tu krásně vidět, jak každé rozhodnutí v životě má jistou váhu a je důležité. A jak ovlivňuje život budoucí generace.
.
Musím smeknout nad tím, jak se autorce povedlo vystihnout (velmi realisticky) pocity postav. Každého trápí něco jiného, na nikoho není opomenuto. A taky je pravda, že mi to poskytlo hodně odpovědí na mé otázky.
.
Se sérií se mi po takovém zakončení loučí opravdu těžko. Autorka píše krásně a čtivá byla každá strana! Moc ráda si od ní v budoucnu opět něco přečtu!
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Jak si zamilovat Vánoce. Nebudu lhát, tady jsem u čtení hodně váhala. Nejdřív jsem si jako vánoční četbu dala Sejdeme se pod jmelím a pak Dvanáct dní Dashe a Lily. Tuhle jsem si nechala na konec, protože jsem si myslela, že bude nejslabší.
.
Možná za to mohl klišé název nebo vyumělkovaná obálka... Těžko říct, proč jsem si to myslela. Řeknu ale, že jsem se šeredně spletla.
.
Hned na začátku knihy se seznamujeme s Emmii, královnou Vánoc, jak jí říkají přátelé. Tahle žena je do Vánoc blázen, a občas se tak i chová. Zírala jsem, když přišel na řadu její vánoční zápal. A já si myslela, jak to přehráním! A jako dokonalý protějšek tu máme Sama. To je prostě pan dokonalý pohodář. Budete ho milovat, opravdu!
.
Ze začátku jsem trochu skřípala zubama. Hodně sladké, lesklé, miloučké... Jako v Santově vánoční vesničce. Působilo to na mě strašně nereálně. Ale celá myšlenka honu, je úžasná! I pak postupné kroky Emmii a Sama... Tušíte, jak vše dopadne, ale moc si to užíváte!
.
Zlom se ale objevil ve větší míře když se začal více vyskytoval i Sam, a já se přistihla, jak hltám každé slovo knihy. Jak moc jsem zvědavá na to, co se stane dál. Emmii jsem si taky nakonec oblíbila. Ale bylo to vlastně díky jejímu příteli Grantovi. To je velmi zaneprázdněný právník, a Emmii... Svitlo mi, jak moc jí lituju...
.
Autorka na konec knihy přidala i nějaký ten bonus, a recepty to jen začíná!
.
Myslím si, že tohle je perfektní rychlé čtení pro milovníky Netflix vánočních filmů. Autorka přeci jen stojí i za scénářem k Vánočnímu princi!
.
Ukázkový příklad toho, že když pustíme opratě života, nemusí to být katastrofa, ale krok ke správnému směru!
.
Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Nový rok, nové já! To přesně jsem si říkala, když jsem viděla tuto knihu. Mám problém s historií, a číst historické romány je pro mě těžký úkol. Řekla jsem si, že na tomhle mém "zaseknutí" budu letos pracovat a tak jsem se dala do Ostrova tajemství.
.
Kniha mi přišla jako recenzní výtisk ještě před vydáním a musím říct, že jsem se zděsila tím, kolik má stran a jak malinké písmo je tu použito. Nebylo ale cesty zpět, pustila jsem se do čtení, kdykoliv to šlo. Nejčastěji v MHD, takže kniha je pěkně ohmataná.
.
Na začátku se setkáváme s několika postavami, hlavní je ovšem Angelica. Autorka rozjela několik časových linek a rovin, takže chvíli jsem ze čtení měla spíše guláš, než jsem se začala nacházet. Strašně mě ale udrželo při čtení zjištění, proč se rodina tak rozdělila. Jedna část v Londýně, druhá na prosluněné Krétě. Minimálně zvláštní.
.
Jako tmel tu má funkci Angie, která se má vdávat, ale chce mít u toho i tu rozhádanou část rodiny. I přes protesty matky se vydá najít své příbuzné...
.
Linka současnosti mě nepohltila tolik, jako minulost. Ta Vás zanese do doby druhé světové války a oproti současnosti vše dost... Zdrsňuje. Na tyto části jsem se těšila.
.
Nejdříve jsem se nemohla začíst a pak jsem začala nacházet drobnosti, které mi vyloženě vadily. Třeba hlavní hrdinka, které je téměř 40 let a její chování občas neodpovídalo věku.
.
Trošku mě zamrzel konec, který se mi ke zbytku knihy moc nehodil. Autorka dala dohromady spletitý příběh, který čtenář rozplétá jako klubko vlny. Já si po něm musím sama chvilku odpočinout.
Existuje hodně romantických míst, a hodně z nich je pro mě v Londýně. Notting Hill je rozhodně jedním z nich. Nejenom kvůli kultovnímu filmu. Sama jsem se tam jednou podívala a to místo má prostě své kouzlo!
.
Jsem ráda, že jsem se prostřednictvím slov Jules Wake mohla do Notting Hillu zase podívat! Překvapila mě i drobná provázanost s autorčinou další knihou, S láskou z Londýna. Nemyslím si, že je potřeba číst jednu knihu, abyste pochopili druhou. Ale setkat se se známými postavami je vždycky příjemné!
.
Hlavní postavou je tady Viola, která hraje v londýnské opeře na violu. A pak je tu Nate, atraktivní protějšek s roztomilou dcerou a o dost méně roztomilejší manželkou. Violy mi bylo nejednou líto. Je to úžasná postava, kterou musíte milovat od první chvíle. Milá, hodná, nápomocná. Oproti tomu tu byl Nate, kterému jsem ne vždy rozuměla a jeho chování jsem nejednou komentovala kroucením hlavy.
.
Líbí se mi, že tady není typická romantická linka. Hlavní hrdinové musí projít přes hodně překážek, a až do samotného konce nevíte, jak tohle dopadne. Zároveň je tu úžasně vykreslené období Vánoc, i jejich samotné slavení. Úplně mě dojímala dětská radost Grace, která si užívala i ty nejobyčejnější věci!
.
Dalším plusem je přítomnost hudby a to díky Viole a jejímu povolání.
.
Knihu jsem četla pár dní po Vánocích a byla to krásná tečka za samotnými Vánocemi. Jules Wake/Julie Caplin mě strašně baví a po téhle je mi jasné, že kompletní série S láskou mi doma prostě nesmí chybět! A doufám, že se třeba ještě dočkáme nějakého příběhu z mého milovaného Londýna!
.
Biografii jsem dlouho nečetla a dlouhou dobu jsem hledala nějakou, která by mi padla do oka. Našla jsem titul S prominutím řečeno, k jehož čtení jsem se dlouho rozhoupávala. Vlastně mě dolomil Svět knihy, kde měl autor přednášku a já se do ní následně postupně pouštěla.
.
Proč postupně? Autor ve své knize svým čtenářům servíruje zážitky s významnými osobnostmi. Věnovala jsem tedy každé části knihy čas, a mezi tím jsem si dávala přestávky v podobě jiných knih.
.
Setkáte se tu s osobnostmi z různých okruhů. Například s Margaret Thatcherovou, britskou královnou, Václavem Havlem, Janem Pavlem II., ale i Jackem Nicholsonem nebo Rolling Stones. Jednotlivé kapitoly, kterých je celkem třináct, je doplněno barevnými fotografiemi.
.
Přiznám se, byla místa kdy jsem se trošku nudila. Ale rozhodně to nebylo kvůli stylu, jakým je kniha napsaná. Bylo to spíš kvůli tomu, že jsem si knihu před čtením prolistovala a věděla jsem, na koho se můžu těšit. Takže jsem už po očku koukala, kdy se objeví někdo, na koho jsem byla zvědavá.
.
Kniha S prominutím řečeno je bezesporu zajímavá. Je napsaná s lehkostí a určitým nadhledem, nechybí ani inteligentní humor. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
.
Knihu bych doporučila každému, komu není úplně cizí dění okolo nás, jak v naší zemi, tak i ve světě. A jako příjemný bonus můžete vnímat to, že si zopakujete trochu historii!
Může být něco dokonalejšího, než vánoční příběh z Londýna? Jasně, Láska nebeská! Ale ta jako kniha není, takže jsem si musela pomoci jinak. Pak jsem narazila na novinku od Jules Wake, což je pseudonym pro ozkoušenou Julii Caplinovou. Od té mám rozečtenou sérii Romantické útěky, že které mi chybí nejnovější díl. Snad se dočkám!
.
S láskou z Londýna má krásnou romantickou obálku a tak jsem očekávala příběh, který bude jako ona. Nejdříve jsem se seznámila s Tilly, Marcusem a nakonec se snoubencem Tilly, Felixem. Tilly pracuje v londýnské opeře jako maskérka a Marcus tam je zaměstnaný jako vedoucí IT...
.
Abych se přiznala, o Tilly jsem dlouho nevěděla co si myslet. Když už jsem se začala chytat, udělala něco, co se mi k vytvořenému obrázku nehodilo. Stejně tak Marcus. Charakterově jsem ho chápala, ale podobu jsem si nedokázala v hlavě ustálit.
.
Co se mi ale moc líbilo, bylo prostředí londýnské opery, ve které se většiny knihy odehrává! Je to opravdu originální místo pro děj romantického příběhu. Celkový popis opery se mi moc líbil a říkala jsem si, jestli si snad sama autorka zákulisí prošla. Vše působí hezky reálně!
.
S láskou z Londýna je romantická četba, zasazená (pro mě) do nejhezčího města, jaké si autorka mohla vybrat. I když víte, jak vše dopadne... Prostě sedíte a louskáte slovo za slovem, až do konce. Autorka má dar na psaní, její příběhy jsou plynulé, milé, dojemné a zatraceně čtivé, tenhle není výjimkou!
.
Jsem moc ráda, že jsem se do knihy dala o Vánoce, byla to ideální doba! Samozřejmě bych ocenila více Londýna (brala bych tipy na výlety), ale i tak se mi kniha moc líbila. Už tu přede mnou leží další kniha, Notting Hill pod sněhem!
Když mě oslovila autorka @brejsovalucie s nabídkou své knihy k recenzi, zaradovala jsem se. Oslovila mě anotace, především fakt, že sama autorka žila několik let v Brazílii. A kdo nejlépe popíše prostředí, než ten, kdo v něm sám žil? Ještě větší radost jsem měla z balíčku, do kterého mi autorka přidala hromadu kafíčka!
.
Moc ráda čtu knihy, kde se dozvíte nějaké zajímavosti. Při čtení bylo znát, že autorka na sebe Brazílii nechala zapůsobit a ta se tak krásně propsala do každého písmena v místech, kde je naráženo na tuto pestrou zemi.
.
Hlavní postavou je Marco, který miluje architekturu. Není divu, že si ji vybral i jako své povolání. Jeho cesta se spojí s Franciskem, od kterého se dozvídá novinky o své rodině. Jeho setkání s Franciskem dalo jeho životu úplně nový rozměr. Ve vyprávění se střídají pohledy Marca a Franciska.
.
Po přečtení jsem neodolala a vyhledala si místa, která autorka v knize zmiňuje. Při čtení jsem si tato místa lepíkovala, abych žádné nevynechala.
.
Pro romantické duše mám dobrou zprávu, na lásku taky dojde! To se mi moc líbilo, krásně to vyvážilo smutné události, které Marca přivedly zpět domů ze studií.
.
Ze začátku čtení jsem se trochu vyděsila malého písma a počtu stránek. Tohle zděšení mě na začátku malinko zaseklo, ale když jsem se odsekla, četla jsem jak divá a nešlo přestat!
.
Rozhodně mám v plánu se ke knize příští rok vrátit a přečíst si ji v klidnějším období, vyhledávat si více fotek a zajímavostí o Brazílii v průběhu čtení.
Třídílná série Muzeum je v polovině. První díl neskutečně ubíhal a já byla fakt nadšená. Trošku jsem se bála druhého dílu. Bude ještě lepší? Bude to prudký sešit rovnou do zklamání?
.
Co se týká stránek, jsou na tom oba díly dost podobně. Začínáme od momentu, kterým byl ukončen první díl. Plynulý přechod tady fakt sedl a taky mi pomohlo, že Crew oba díly vydala docela blízko u sebe, takže jsem si dost dobře pamatovala předchozí díl.
.
Nejvýraznější postavou je tady vrchní inspektor Hisaši Sawamura, který pátrá po tajemném vrahovi. Zatímco v prvním dílu neměl příliš osobní zájem, ve druhém dílu už ano. Vrahoun-žabák totiž unesl jeho manželku a syna, na které Hisaši neměl čas kvůli práci.
.
Dokážete si asi představit, jak šílený Hisaši je. Pouští se do pátrání s odhodláním pátracího psa a nezastaví se před žádnou překážkou. Hisaši Sawamura se dostane velmi blízko, ale karta se rychle obrací.
.
První díl byl místy nechutný, ale ani druhý díl v tomhle nezaostává. Není toho tolik, ale sem tam mi naskočila husí kůže. S tím souvisí i kresba, která tomu dosadila pomyslnou třešničku na dost.
.
Líbí se mi, že se sem tam objeví nějaká retrospektiva, dovysvětlující dej.
.
Jsem moc zvědavá na třetí díl. Čekám obrovské finále, ze kterého mi spadne brada. Protože tahle série si to strašně moc zaslouží!
V letošním roce jdu vyloženě po romantice. Na jaře mě dostala Hypotéza lásky a v létě Láska po Španělsku. A pak je tu Co už nikdy nepřebolí, která by měla být ze stejného rybníčku. No, samozřejmě jsem si ji nenechala ujít!
.
Mám radost, že je to i první prosincový tip na čtení. Protože tohle se dá číst kdekoli a v prosincovém shonu Vás krásně vyklidní.
.
Jsou tu dvě super postavy. Naomi, ve všem dokonalá, žehlící problémy své sestry, dvojčete. A pak Knox, atraktivní bručoun, kterého by chtěla uhnat nejedna žena. On je ale samotář, nikdo se k němu nedostane. Tihle dva se setkají ve městečku Knockemout, které je pěkně drsné.
.
Postavy Naomi i Knoxe mě moc bavili. Panovala mezi nimi nevraživost, ale i chemie. Do toho je tu neteř Neomi, Waylay, která knize dodávala roztomilé roztržitosti!
.
Kniha je sice tlustší, ale nenechte se tím odradit. Četla se úplně sama, a kromě romantiky je tu zapojeno i vážnější téma, které do příběhu vnáší "zlé"dvojče Naomi, Tina.
.
Co jsem tak zjistila, tohle by neměla být jediná kniha z prostředí městečka Knockemout a já se strašně těším na další díly. Mám vytipováno několik postav, které by si vlastní příběh rozhodně zasloužily!
.
Tohle byla prostě krása. Lehké, plynulé vyprávění, které sem tam čtenáře vrátilo zpátky na zem. Kniha si pozitivní ohlas určitě zaslouží a pokud hledáte něco pod stromeček pro romantické duše, jste tu správně!
Od autorky jsem četla knihu Vesmír rozhodl jinak, která mi asi nebyla úplně souzená. Chtěla jsem zkusit její další knihu a Káva každé půlnoci se nabízela. Kafe miluju a kniha co ho má přímo v názvu? Veru všemi deseti!
.
Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, prostě jsem se pustila do neznámých vod. Trochu jsem se bála rozsahu. Přeci jen, 560 stran není úplně málo... Ale obavy mě velmi rychle opustily!
.
Hlavní postavou je Rosemary. Je jí devatenáct a má zajímavý zvyk. Každou půlnoc si dává kafe. Kromě toho ale je tu jeden velký problém. Bulimie. Po celou knihu můžeme sledovat boj Rosemary s touhle zákeřnou nemocí.
.
Objevuje se ale rytíř na bílém koni, který si všimne, že něco není v pořádku a pokusí se Rosemary pomoci. Není to nikdo z jejích přátel, rodiny, věku. Je to její nevrlý třídní učitel.
.
Kniha byla neskutečně čtivá. Obsahuje hodně těžké momenty, ale i romantickou linku zakázané lásky, která mě strašně bavila.
.
Musím říct, že Rosemary jsem si zamilovala. Je to skvělá hlavní hrdinka, silná, inteligentní, statečná. Autorka její příběh nádherně zpracovala a promluvila tak o tématu, které by mělo být více probírané.
.
Knihu jsem měla v elektronické verzi a měla jí tak stále při ruce. Stačil jediný den a já měla přečteno. Hltala jsem každé slovo a byla vyloženě smutná, že jsem se dostala tak rychle na konec. Ne proto, že by příběh skončil smutně, nebo špatně z mého pohledu. Ale protože jsem dočetla jednu z nejlepších knih tohoto roku!
Knihu jsem četla v rámci štafety od @radost.z.knih , které moc děkuji za možnost se účastnit a sbírku povídek si přečíst s poznámkami dalších knihomolů
.
Na Jiný kraj jsem se moc těšila, protože knihy od @goldendogbooks jsou jistotou! Navíc, tady se sešlo několik povídek současných autorů, od některých mám i něco načteno a tak to bylo příjemné překvapení.
.
Abych řekla pravdu, myslela jsem si, že mi čtení bude ubíhat rychleji. Já jsem ale požitkář a tak jsem si čtení rozložila. Už jen po úvodu mi totiž bylo jasné, že tohle si budu chtít užít. Krásné uvedení do fantastiky.
.
Pro mě byly silné tři povídky, Křídla, Sloňa a Sami na cestě. Tyhle tři povídky zasahují do reálného života a mně mrazilo. Ostatní povídky nebyly vůbec špatné, bavila mě každá. Ale tyhle tři prostě hrály prim.
.
Jedenáct skvělých povídek, každá jiná, originální, děsivé, mrazivé, originální. Za mě super čtení, a hlavně, objevení nových autorů!
Autorka je osoba na svém místě. Přes třicet let se zabývá vyšetřováním zločinů, jako jsou vraždy, znásilnění a loupeže.
.
Kniha je vlastně jejím životopisem. Čtenáři se v deseti kapitolách seznámí s prací autorky, jejími začátky a pracovními postupy.
.
Nechybí ani konkrétní případy. Tady asi nalákám hlavně zájemce o téma Orlických vražd. Tuhle část knihy bych sama za sebe hodnotila jako nejlepší. Byla to také jedna z mála kapitol, které jsem vlastně přečetla v celku.
.
Nedoporučuji knihu číst na jeden zátah. Dejte si na ni čas. Já si jí dávkova postupně a myslím, že to vůbec nebylo na škodu, spíše naopak. Je tu tolik informací, zajímavostí. Kniha je velmi dobře zpracovaná, ale byla tu místa, kdy jsem se trošku nudila.
.
Pro lepší představu jsou v knize různé fotografie (černobílé) ke kterým nechybí popisky. A ta obálka? Lesklý detail puzzlí? Nádhera!
.
Tahle kniha není na jeden večer, ale pro fanoušky true crime tématu je rozhodně vhodná. Prostor v knize je využit do poslední strany. Jiřina Hofmanová (pro mě do teď neznámá) napsala obsáhlou a zajímavou knihu. Musím jí zatleskat nejenom za knihu, ale i za neskutečnou práci, kterou ve svém životě doposud odvedla
Koloušek je třetí knihou Jany Bernáškové. Předchozí dvě jsem nečetla, a tak jsem Kolouška brala jako knihu, která mě buď přinutí si předchozí dva tituly přečíst a nebo ne. A jak to dopadlo?
.
Přečíst si něco ze života je pro mě často příjemné osvěžení. Když jsem se tedy dala do čtení a prožívala s hlavní hrdinkou Lucií její každodenní starosti, lásku, práci, přátelství... Bylo to strašně fajn a odpočinkové, konečně žádný vrah! Udělala jsem si kafe a hodila nohy nahoru!
.
Lucie je super hlavní postava. Milá, střelená, ale taky si jde za svým. Chce něčeho dosáhnout a být v životě šťastná. Jenže je malinko magnet na problémy, ale ona je řeší, občas ne elegantně, ale s přehledem! Absolutně jsem chápala, proč je okolo ní takový šrumec a zájem! Lucie je prostě živel!
.
Stejně jako je sympatická je hlavní postava, tak na mě působila i kniha samotná. Měla jsem pocit, že je Lucie moje kamarádka a povídáme si u kafe. Kniha je příjemně napsaná a já si u ní úžasně odpočinula.
.
Zároveň se mi ale líbí, že to není jen sluníčkové čtení, ale sem tam se objeví i komplikace, vážné téma, která Vás vrátí zpátky na nohy.
.
Vzhledem k tomu, že jsem naskočila až do třetího dílu, bála jsem se, že mi unikne pár detailů. Ale myslím si, že to nijak extra nevadilo.
.
Knížka mi dělala společnost jedno odpoledne a přesvědčila mě, že bych se měla podívat i na díly předchozí. Je to odpočinkovka, a ty jsou vždycky třeba! Za mě příjemné překvapení.
Musím říct, že to, že jsem si Litersum mohla přečíst v rámci štafety mi vytrhlo ten z paty. Jinak bych se ke knize asi nedostala a skončila by v propadlišti mého nekonečného seznamu na čtení...
.
Litersum mě zaujalo anotací. Mám ráda, když se v knihách objevuje nějaká ta knižní magie. A tady je hlavní hrdinka, která je potomkem knižní postavy! A navíc, odehrává se to v Anglii! Co víc si přát! Jo, hezkého detektiva ze Scotland Yardu... Ale počkat, ten je tu taky!
.
Hrozně se mi líbilo, jaký měla autorka nápad s múzami a antimúzami. V kontextu knihy je všechno vysvětlené, a to opravdu čtivým způsobem.
.
Kniha mi rychle utíkala, byla akční a co se týká psaní poznámek, tak to byla jízda. Měla jsem furt cukání v ruce, jak mě napadaly poznámky!
.
Jsem ráda, že se jedná o sérii. Protože takové téma? Byla by škoda ho nerozvinout dál. Já už se moc těším, a jsem zvědavá na další dobrodružství Litersa!
Je to pár týdnů, co jsem narazila na jméno autora Jørn Lier Horst a jeho hrdinu Williama Wistinga. Za tu dobu jsem už stihla křest jeho nejnovější knihy Otázka viny, který se konal v Praze na začátku prázdnin. A protože se mi Otázka viny moc líbila, proč se nepustit do dalších případů?
.
Jen bych chtěla upozornit, ze série s Williamem Wistingem není běh na krátkou trať. Série má v současné době patnáct dílů, a Zlovůle je čtrnáctým. Ale toho se nelekejte, nemyslím si, že je nutné dodržet pořadí!
.
Já a detektivky, to je kapitola sama pro sebe. Jsem pěkně vybíravá. Tady jsem se ale zarazila, protože Jørn Lier Horst je severský autor a ty moc načtené nemám. Takže jsem si řekla hurá do toho!
.
Zlovůle začíná velkým průšvihem, kdy vrah prchne na svobodu. Na scénu ale přichází William Wisting a je mu v patách. Do toho se tu motá jeho dcera Line, které chybí maličko soudnost, dle mého názoru. Má malou dceru, ale je sama, kromě otce nikoho nemá. Ale i tak se po hlavě pustí do hledání stop po uprchlém zločinci.
.
Pokud milujete myšlenkové procesy, kterými Vás detektiv ohromí, jste na správné adrese. William Wisting Vám vše vysvětlí, jste opravdu u každého kroku vyšetřování. Což není na škodu, ale občas je tak děj pomalejší a neutíká. Minimálně u mě to tak bylo, mám ráda švih a akci.
.
I tak je ale pro mě objev Williama Wistinga velká věc. Bavila mě zápletka, styl autora. Popisy jsou věc jiná, šlo si na to zvyknout. Věřím, že pokud bude čas a nálada, moc ráda se pustím do předchozích knih.
.
Stejně jako u Otázky viny, tak i Zlovůle byla geniálně zakončena. Spadla mi čelist a musela jsem v duchu autorovi zatleskat. Husí kůže!