Andi komentáře u knih
Snad všichni nejdříve viděli film. A pak v postavách viděli všechny ty herečky a herce stále před sebou. Měla jsem to stejně, srovnávala jsem, líbilo se mi, že ve filmu je vesměs všechno co v knize - jen úplně jinak! Doslova si s tím pohráli. V knize se něco někomu stane, ale ve filmu se to stane postavě jiné. Film si i možná trochu věci přibarvoval, ale zastoupení je trefné. Kniha čtivá, většina postav hrozně nesympatických, třeba Christian. Ta kamarádka alkoholička, vlastně všichni. I ta kráva Miranda. Vlastně všichni tam byli hrozní. Ale byla to sranda.
Kravina. Jen samá pýcha, zloba, smilstvo, závist a další hnusy. Toto tu nazýváte "kulturní zlato", tak se chovají ti takzvaní bohové a hrdinové té jejich mytologie. Vražda ze žárlivosti sem, pomsta vraždou tam. Proč ne, že. Nádhera. Dočteno zhruba do necelých 2/3, pak už jsem na to neměla náladu ani žaludek, opravdu ne. Bez některých titulů by se svět obešel, tohle je jeden z nich.
Překlad musel zabrat spoustu času. Někomu někdy někde. Za pěkné a čtivé verše tedy děkuji, obsah ale - to už je jiné kafe.
Dobrá, křivdila bych panu Polákovi, kdybych hodnotila hůř, protože mám ráda cestopisy - a i Itálie je mi blízká.
Putoval a putoval. Celé ty části, kdy popisoval kdejaký kostel a co v něm bylo, jsem přeskakovala, pač mě křesťanství nezajímá. Tedy i celou kapitolu o těch římských a celou o Vatikánu. Kniha mi ledacos dala, spíše jde o zajímavosti - líbila se mi část o Pompejích a tak různě cestování po Amalfi. Neapol mě nijak nepřekvapila. Mám jistou nechuť k pánbíčkářům - což Neapolitáni jsou. A jsou dodnes. Ani autorovi se jejich životní styl moc nezamlouval. Pořád křičí jeden přes druhého, mlátí ženy. A jsou bordelářští. Mlátí je i dnes? (v knize Geniální přítelkyně, kde se děj odehrává v 60. letech - ano, mlátí je stále) V těch ulicích se mimo centrum nedá chodit, všude se válí odpadky. Tedy, věřím, že nejsou takoví všichni, a je tam taky spousta imigrantů. Tedy jak by řekl pan autor - cizozemců.
Normální to pán, nelíbilo se mi, že v každé jedné části neopomněl napsat co si myslí o půvabech místních žen a dívek, já bych mu to takhle určitě nevydala. Naštěstí tam toho nebylo tolik. Spíše zajímavá knížka.
Pěkný český jazyk. Latinu v knize by mohl někdo dopřeložit a uff, jsem ráda, že už to mám zasebou.
Příběh to byl opět super čtivý a zajímavý. Ale:
Ocitneme se v Akkadské říši, několik tisíc let v minulosti, abychom zjistili, že tehdá, stejně jako dnes, tam lidi jen pánbíčkujou. Tehdá mnoha bohům, dneska jednomu. Je mi z toho smutno. I z toho příběhu, tak nějak. Bára pomáhala tyranovi, dobyvateli, otrokáři a vrahovi ... jo, tu šlo o to, že díky své prozíravosti zachránila tisíce lidí. To beru.
Beru i to, že bylo běžné rozšiřovat svá území a vyhlazovat kde jaké obyvatelstvo jinde, brát si válečné zajatce ... Ale prosím vás, tohle je přece kniha pro děti a mládež. Velekněžku tam málem znásilnili, i nějaká ta krev. Prý pro čtenáře od 9ti let.
Dále, co mi ale nešlo přes žaludek: ty modlitby bohům. Ta jejich jména. Proč bylo slovo "had" kurzívou? A to prosím pokaždé. To znamená, že paní autorka nemá ty zelené potvory ráda? ALE (nalezené a přeložené?) modlitby akkadským a sumerským bohům zveřejňuje .... to mi nejde na rozum ...
Pěkný příběh, snad se mi zdál trošku zmatený, mnoho jmen které zněly stejně, rozhodně bych do příběhu pro děti nezahrnula (spoiler) smrt jedné z hlavních postav. Ráda tuhle sérii čtu, s chutí se pustím i do dalšího Bářina dobrodružství.
První polovina byla vesměs o náboženství, o tom co kde jaký Svatý řekl za kravinu, a následně komentáře Voltaira, jaká že to byla řečená kravina. Celou první polovinu knihy se mi tento pán zdál prostě jen hodně naštvaný na společnost a celý svět. Ty části úvah o světských věcech - sláva, zákony, vlast, tyranie, válka ... Byly mnohem zajímavější. Je tam také hodně antiky a nějaká ta mytologie. Dílo by bylo hodnoceno lépe kdyby se tolik nezabýval právě oním judaismem a křesťanstvím takhle - plno neznámých jmen. Další mínus: Plno latiny, nepřeložené!! Nechápu proč, kdo dneska umí latinsky, že nakladatelství nenapadlo přeložit i tohle.
V druhé půli čtení už mi byl Voltaire sympatický, sdílím mnoho jeho pohledů, je pravda, že jiná jeho díla jsem nečetla, ale celkem mě překvapuje, že je absolventem jezuitské školy, protože se mi zas tak zblbnutý tím učením nezdál ...
Bichle, kterou bych dětem určitě nečetla. Je tam moc násilí, a toho je tam dost i na mě, natož pro mrňata. Jestli tohle bylo normální předčítat dětem v 16. Století budiž, nedivím se potom tedy, že ve starověku odhazovaly děcka v lázních do jam. Pomalu se ten přístup k výchově mění, jsem za to ráda.
Bylo to něco jiného než jsem čekala, ale ani tak mě to nezklamalo. Ale nezačetla jsem se. Už jsem jen doufala až to budu mít za sebou. Dneska už bychom snadno použili drona, oni v tom roce ještě museli řešit vysokozdvižné vozíky, paráda.
Tři hvězdičky za tu spoustu práce, která musela být vynaložena, aby tahle kniha mohla vzniknout, stejně tak i seriál, o kterém jsem do té doby jakživ neslyšela.
Bohužel byla ale kniha nudná.
Takovou bichli jsem tedy nečekala. Ale stálo to za to, 4 hvězdy za práci paní autorky a kolektivu, opravdu vyčerpávající informace. ;) Ale jednu ubírám právě za oněch spoustu pojmů, ve kterých jsem se ztrácela. Kolikrát jsem třeba ani nevěděla, co si pod takovým názvem představit. A nepomohly ani popisy.
Zato ty módní ilustrace a dobové portréty - dokonalost.
Pěkné, líbily se mi poznámky "pod čarou" - verše z Koránu, ty o ženách - že je mají muži bít a že jsou vlastně ženy jako takové pole ...! Sympatie má tedy autorka díky tomu, že se nenásilně (myslím, že to udělala schválně) zmiňuje o absurditě tohoto náboženství. Jsou to pověrčiví ťuk ťuk co vdávají 12tileté holčičky (byla tam fotka).
Jinak tam toho moc nebylo, najednou boom a hlavně Francouzi se rozhodli vypravit do tohoto "orientálního" prostředí a kreslit místní. A hádejte kdo hlavně? Ano, muži. A hádejte co tam malovali? Ano, prostitutky z ulice a další jejich romantické představy o harémech a hammamech. Perfektní.
No, a co se týče jejich oblečení, není to autorčina chyba, ale vůbec se mi nelíbí (ale ty zdobené kaftany co nosí ženy v Maroku k různým společenským příležitostem, to je jiná, ale o těch se tam nepsalo).
Pěkné, vtipné. Nejvíce se mi líbilo "Trekařské desatero"
Pohádky jsou to moc pěkné, líbila se mi poselství na konci každé z nich. A také se mi líbily obrázky. Úžasné zpracování. Dějově už pak příběhy ale pokulhávaly. Ale na podněcování a rozvíjení dětské fantazie to nejspíš stačí.
Jedna z těch lepších knih z edice Antika. Svižné čtení, semtam to bylo i vtipné ... ♥ Lidi tenkrát, lidi dnes, vesměs řešíme furt ty samé vztahové triviálnosti pořád dokola. Nic moc se nezměnilo. Tedy až na tu svobodu pohybu žen, které si v Řecku tehdá nemohly moc dovolit ...
Zajímavá kniha, ve které si každý najde to své. V knize není psáno, abyste nic nedělali, vůbec nepracovali a jen chytali lelky, je to o tom, jak si vážit a jak užitečně naložit s volným časem, jak ho mít do sytosti, ale přitom neupadnout do chmurných nálad a nepropadnout nudě. Jak na to, aby vás život stále bavil.
Název knihy je prostě jen dobře vymyšlen tak, aby upoutal vaši pozornost.
Pobaví :) Ale spíš jsem u toho myslela na to, jaké to pilotování vlastně musí být. Po všech těch zážitcích, které jsem si v knížce přečetla mě polila nová vlna respektu k těmto lidem.
Rozhodně bychom po přistání měli tleskat častěji (zn. pokaždé)
Takže. S předchozím komentářem souhlasím až do části: "dospělejší". Protože to bylo právě to ono co - podle mě - knize ubralo na přitažlivosti. Jako bych opravdu četla knížku pro děti. Už tam té jasné a pěkné moudrosti nebylo tolik. První díl je nejlepší. V té jde hlavně o dialog, hovoří se o vážných tématech, tento třetí díl je jasná beletrie, která se snaží o jakýsi spád a akci, která se úplně nepovedla.
Ale, na druhou stranu, to že je každý díl v něčem jiný může být i výhoda. Spousta jiných trilogií je díl od dílu stejná, tohle je jiný případ a přesně tohle Amimu přidalo na zajímavosti.
Druhý díl je o něco slabší než ten předchozí. Nelíbilo se mi, že si v některých případech autor sám protiřečil. Na jednu věc bylo odpovězeno, ale vzápětí bylo na tu samou věc odpovězeno jinak, či dokonce to původní vyvráceno? Si to budu muset někdy přečíst znovu. Jestli si toho všimnu zase nebo ne. Každopádně, chystám se na třetí díl.
Vzdala jsem to. Říkala jsem si, že už jsem za půlkou, tak to dočtu, to by byla škoda nedočíst, ale přemlouvala jsem se až moc dlouho na to, abych to vydržela až do konce. Mikaelova šťastná hvězda je až neuvěřitelně a nereálně "šťastná", takový život by člověk snad ani nemohl zažít, být součástí takových hrůz, pokaždé přežít a nejen to, dokonce si přilepšit. Absurdita a neskutečnost tohoto díla je pro mě obrovské mínus.
Jsem fanoušek "velkolepého století", tak jsem se na druhý díl těšila, ale za mě velké zklamání.
Netuším kdy byl vydán originál, ale tahle kočka má právě teď na facebooku 129 086 fanoušků. Fakt, že je tak slavná jsem netušila, kdo o ní kdy slyšel, předtím, než vyšla tady u nás tahle knížka? Nikdo ... Myslela jsem, že jde o jakýsi historický příběh, ale ono ne. Felix je princezna zrozená pro tenhle život ve světlech reflektorů, úplná celebrita každým coulem.
Jinak, knížka je vesměs nudná, ale obrovký potlest patří autorce , která se s tím poprala profesionálně, snažila se vše napsat co nejpřitažlivěji. Je to napsáno prostě tak, aby i z reálně nudné věci o té kočce vytvořila zajímavost.
Odpočinková kniha pro milovníky koček. Mňau.