Andi komentáře u knih
Ééé ... Nevím, jak reagovat, protože jsem knížku četla s přestávkami. Mé osobní hodnocení skákalo nahoru-dolů, nakonec jsem se rozhodla pro zlatý střed. 30 let stará věc, od té doby už jsme ve "výzkumu na téma Slované" udělali veliký pokrok dopředu, totiž ... tohle není populárně naučná kniha, spíše jde o autorovi úvahy a dějepisné události si vycucal z prstu - sám si složil závěry toho, co a jak bylo. To tedy zaprvé a některé jeho překlady textů jsou taky dost mimo, ALE dávám hvězdičky za odvahu a také dokáži ocenit všechnu tu spoustu práce, kterou si s tím autor dal. Výsledek je sice mnoho povyku pro nic, ale i přesto to stojí za přečtení, pokud vás téma zajímá.
No, až na ten sektářský kundalini shit, který si tam autorka pravděpodobně sama přidala ... je to moc hezké čtení o slečně, která zůstává ve spojení se svým vyšším Já, dlouho jsem na tuhle knížku čekala, v knihovně je u nás vždycky půjčená. Jak je vidno, jde o dílko, které mnoho dospělých i dětí potřebuje číst.
Jsem opravdu ráda, že autorem vyobrazená budoucnost v této knize se nás ve skutečnosti netýká. Čtivé. Po trilogii Propast času jsem si přísahala, že od tohoto autora už raději nikdy nic nepřečtu, občas píše tak surově. Tak snadno o hnusných věcech. Fuj. Tušila jsem, že tady to nebude takové psycho a tak jsem se do toho pustila, fajn kniha, přesto obnovuji svůj slib. :-D
Má třetí autorova kniha. První byla "Důvody, proč zůstat naživu", po které jsem namátkou sáhla u pultu v knihovně, aniž bych tušila o čem bude. O depresi? Zajímavé téma, o té nic nevím. Začtu se. Psal o sobě a svém životě. Poté autor vydal svou první beletrii "Vězeň času". Knížka to byla pěkná, ale tahle je ještě lepší. Dokonce i sám pan spisovatel od té doby, co psal o své depresi, jaksi zkrásněl. (dle fotografií tehdá vs. dnes, zdr. google) Asi něco pochopil, něco dokázal.
Ony ty úvahy o životě byly v knize občas dosti únavné, protože jich bylo moc, ale stejně se od knihy nedokážete odtrhnout. Je velmi čtivá.
Jeden z nejlepších románů pro ženy, jaký jsem kdy četla. Hodně nečekaných událostí a zvratů v ději, ale i přesto šlo o odpočinkové čtení, což oceňuji. Vtipné, nadějeplné.
Ráda bych hodnotila výše, ale přes ty budhistické žvásty jsem se prostě nedokázala přenést ... zápisky tímto ztratily kouzlo jinak zajímavého cestopisu.
Líbily se mi pouze příběhy o Bruncvíkovi a jeho otci. Alexandra Velikého jsem přečetla jenom půlku. Zbytek jsem přeskočila - Samé křesťanství, katastrofa. Jakoby žádné jiné příběhy z té doby neexistovaly ...
Vydání z roku 1973 nádherně voní. To jsem tu prostě musela napsat. Také bylo mnohokrát využito na rozdrcení oříšků, prostě pecka knížka. Obsah knihy byl vtipný, občas jsem sice pozbývala pozornost a soustředění, a tak musela číst nějaký odstavec znovu. Cesta kolem světa na Sprayi mě bavila více než cesta na Liberdade.
To snad ani nenapsala ta samá autorka, která má na svědomí Emma, faun a zapomenutá kniha, no ne? To bylo veledílo. Tohle je slabý odvar, ještě že jsem tu Emmu četla jako první. Vím, že slečna umí psát. Tohle se třeba jenom tolik nepovedlo.
Těch příběhů by mohlo být více. Je to čtení na jedno odpoledne, což je škoda, líbí se mi představa strávit čtením altajských eposů déle.
Psala jsem si výpisky. Ta příběhová část tam byla zbytečně navíc, knize by pouze "populárně naučná" slušelo víc.
Nakonec jsem to dočetla. Protože je to paperback, tedy váhově lehká knížka, která se snadno čte a tak si máte co číst v tramvaji, autobuse cestou do práce, z práce. Uvažovala jsem, že to zavřu, přece se nebudu přepínat, ale najednou už byla půlka zamnou, tak: že to doklepu. Uff. Myslela jsem si, že je to YA. Ajaj. Nebylo. Je to pro děti.
(SPOILER) Slibně našlápnuto, ale pak se mi už příběh nelíbil. Tím nemyslím, že by to nebylo dobré, náhodou je to skvělá a nestandartní pohádka, u které se nasmějete, ale nakonec udělat z černých mágů klaďase, je pro mě přes čáru.
(SPOILER) Myslela jsem si, že to bude delší a bude to mít nějaký konec.
Útlá knížka, která obsahuje jen jakýsi výcuc z příběhů Iránské minulosti a okolí. Děkuji autorce za práci, kterou si s tím dala, ale opravdu jde jen o povrchní info.
(SPOILER) Holky a kluci - to, že půjde o pentalogii se ví už dlouho. Osobně mi vadil přístup Hostu, než knihu vydali, už jsem si pomalu začala myslet, že dřív bude konec světa.
A co se týče ději samotného, trochu mě zklamala kapitánova linka. Nakonec má své mouchy, a to jsem si ho malovala jako super chlapa.
Skvělé a velmi čtivé. Dávám za pravdu paní autorce, která si všimla, že některé pohádky a lidové příběhy jsou napříč národy velmi podobné.
Odebírám jednu hvězdu za tu divnou kriminální linku - nebo jak se tomu dneska říká? Thriler? Zato se mi moc líbilo, jak byl děj provázaný a žádná z postav nebyla v knize zmíněna zbytečně, pro každou měl autor připravený příběh.
No a samozřejmě nesmím zapomenout napsat, jak jsem se nadchla pro vyprávění o slávě a pozlátku. Tak tedy píšu - ne, nestojí to za to.
V těchto dnech dalších zbytečných voleb se hodí z knihy citovati:
"Na jeho světě jsou lid lidi. A vůdci jsou veleještěři. Lidi ještěry nenávidí a ještěři jim vládnou."
"Zvláštní," prohodil Arthur, "myslel jsem, že jsi říkal, že je to demokracie."
"Říkal," potvrdil Ford. "Taky že je."
"Tak proč," Arthur jen doufal, že to, co říká nebude znít směšně a tupě, "tak proč se lidi ještěrů nezbaví?"
"To je totiž vůbec nenapadne," vysvětloval Ford. "Všichni mají volební právo, a tak předpokládají, že vláda, kterou si zvolili, víceméně odpovídá vládě, jakou by chtěli."
"Chceš říct, že oni ty ještěry skutečně volí?"
"No jasně," Ford pokrčil rameny, "ovšem."
"Ale," Arthur se opět dostával k velké otázce, "proč?"
"Protože kdyby nezvolili jednoho ještěra, mohl by se na to místo dostat nesprávný ještěr. Máš tu nějaký gin?"
_________________
A tak si lid žije i nadále ve sladké nevědomosti. A vůbec je podle mě tahle sága tak oblíbená a vtipná proto, že se v mnoha věcech vidíme a poznáváme. Pak se jen tak uchichtáváme pod vousy s přiblblým výrazem, že nás se to přece netýká - je to sci-fi ...