Andi
komentáře u knih
Zvěrolékař na blatech
James Herriot (p)
Něco nového. A přitom starého. 50 let stará série a já o ní nikdy neslyšela. Boha, to je přesně ta kniha, která by mnoho děcek ve škole bavila - dala bych to do povinné četby na střední, je to totiž dostatečně dospělé, ale i poučné. Pěkné odpočinkové čtení. Jedna kniha stačí, dávám 4 hvězdičky proto, že beletrii o veterinářích jen tak nenajdete.
Život, vesmír a vůbec
Douglas Adams
Se mi zdálo, že autor kolikrát plácá páté přes deváté. Pak už jsem i přestávala dávat pozor, co čtu. A najednou konec - uff. Ale pořád jsem se u toho bavila a několikrát se i zasmála, takže furt je to spíš dobré než špatné čtení.
Poselství růží
Leila Meacham
Nakonec jsem to v půlce vzdala, protože to bylo opravdu úmorné čtení. Ne, že by to bylo špatně napsané, jde o velmi čtivý počin, jenže ta hlavní hrdinka mi lezla krkem. S každým jejím dalším rozhodnutím se ve mě krev vařila. A pak už jsem to prostě zavřela s tím, že na tu hlupačku nemám nervy.
A srovnávání s knihou Sever proti Jihu je taky dosti scestné, protože jediné, co mají tyto dvě knihy společného jsou bavlníková pole. Jinak jde o jiný formát, jinou dobu, jiný stát, jde o rodinnou ságu, ...
Na kole přes Afriku
Tadeáš Šíma
Mám chuť na všechno to exotické ovoce a zeleninu. Ananas, avokádo, kokos. Mňam. Fandila jsem, když si musel znovu projít setkání se "zlem" a překonat ho. No a pro nás obyčejné smrtelníky - zas a znovu, další cestopis, který nad míru dokázal, (ať už vyrážíte na cesty autem nebo letadlem, stopem nebo pěšky - jo nebo na kole ... ) že takové cestování samo o sobě je pro člověka vždy přínosem.
Praktická příručka pro chůvy
Michaela Pitáková
Tak, co se mi na příručce zdálo užitečné, jsou aktivity pro děti - kreativní, pohybové, jak zabavit děti, když venku prší, apod. Taky se mi líbily části, kdy se podělila o některé své zážitky s dětmi v praxi.
Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru
Douglas Adams
Čekala jsem všechno, ale tohle opravdu ne. Ten sarkasmus, ta satira. Ten výsměch lidskému pokolení a naší hlouposti. I když ona ta série je vlastně taky blbost, ale neuvěřitelně vtipná blbost. Ještě, že už to vyšlo před nějakými desítkami let, dneska by mu to už nikdo nevydal. S onou politickou korektností by si nezadal. Dneska by si neškrtl, no podívejme se, jak se ten svět rychle mění. Určitě se pustím do dalších dílů.
Sen v červeném domě III
Süe-čchin Cchao
Jde o dlouhé dílo, celá trilogie má snad skoro 2000 stran, s rodinou Ťia jsem ráda znovu pobyla, přesto se mi druhá polovina závěrečného dílu nelíbila. První polovina je náš starý známý Cchao, ale pak vše nabere rychlý spád a i vzhledem k přihlédnutí v úvahu toho, že zlo bylo potrestáno, jako by to snad ani nenapsal on? Je to možné? Kolem téhle ságy už bylo řečeno mnoho teorií, co napsal opravdu on, co je připsáno, co dopsáno a kým vlastně? Ale toto? Škoda škoda přeškoda.
Cop
Lætitia Colombani
Příběh o třech ženách, které to nevzdaly.
Kniha není nijak zvlášť dlouhá, je stručná, ale zato velmi důrazná a hraje vám na city. Tedy například já jsem v poslední kapitole už jen brečela dojetím jako želva. Je pěkné si přečíst o tom, jak jsou ty naše životy propojené, ani o tom nevíme. A co teprve dokáže jeden takový na první pohled nenápadný cop ... ?
Milostný příběh jednoho života
Beth Morrey
Kniha podle mě smutná není. Je obyčejná ... ze života. Osobně mě spíš než její manželský život zajímala její současnost. Líbilo se mi pomalé odkrývání jejích "tajemství." Akorát na obálce je krátkovlasá paní v klobouku, hrdinka nosila vlasy spletené do copu, poté měla mikádo. Zkrátka a dobře jde o poklidné čtení při čajíčku.
Dominika na cestě Japonskem
Dominika Gawliczková
Je to super, protože je to vtipné. Protože je kniha plná barevných fotek, protože je kniha sama o sobě jedním super designovým kouskem. Rychle se to přečte. Z pohodlí domova, kdežto i přesto dokážete ten déšť a mrazivý vítr přes stránky cítit a těžké chvíle prožívat spolu s dominikou. Je to skutečné.
V Japonsku v dobách dobrých i zlých
Barbora Markéta Eliášová
O cestě jedné paní, která si zamilovala Japonsko, do Japonska. A jak se tam měla dycky skvěle. Popisuje cestu tam, návštěvy svých známých a přátel, a za poněkud (sice už třetí) ale krátký pobyt odjezd domů do vlasti. Jinak mě opravdu v knize mnoho věcí zarazilo. Proč byli cizinci po zemětřesení ze země hromadně odváženi, proč tam autorka nezůstala, když chtěla? Proč se cizinci v té zemi mezi sebou moc nebavili, proč si země nepomáhali navzájem? Zarazilo mě agresivní chování místních vůči Korejcům, když dokázali využít "chaosu" a ty lidi jít i dokonce (beztrestně) zabíjet ... ale hlavně, že k (k bílým?) cizincům jsou naučeni chovat se uctivě ...
Lidi aneb Většina národů má za to, že je úplně jiná než většina národů
Milena Holcová
Pokračování o zemích, které autorka navštívila. Opět vtipné, peprné, zajímavé a stojící za přečtení - trochu jiný cestopis ...
Taky se mi moc líbí autorčina "odvaha" si lidi zkoušet: "Co se stane, když udělám tohle? Jak budou reagovat?"
Výlet do Španěl
Karel Čapek
Pěkný jednoduchý a povrchní popis některých míst v Andalusii a v Katalánsku. Krátké zážitky z cest.
Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
Alexandre Dumas, st.
Hmmm? Musí to mít plný počet hvězdiček, když jde o tak obsáhlé dílo? Louskala jsem to 5 měsíců - protkáno několika dalšími knihami - nevím, jestli se do toho Dumas tak zamotal, že některé věci nebyly dotáhnuty do konce, nebo jsem se do toho tak zamotala já ... takhle, nebylo to vůbec špatný, takový ten typ příběhu, který by mohl pokračovat až do aleluja ... no hotový nekonečný seriál. Zakončeno to bylo poměrně pěkně, Dumasovu a Maquetovu tvorbu mám ráda, tenhle román jsem měla na seznamu už hodně dlouho, tak mám konečně splněno. A jo, stálo to za to.
Lidi aneb Duch národa je nejlépe cítit v přeplněném autobuse
Milena Holcová
Pěkná knížka, kterou přelouskáte za jedno odpoledne. Vydáno v roce 1997, je pěkné si přečíst o tom, jak se během mého dětství žilo jinde. Zážitky jsou velmi vtipné, občas taky smutné, některé k zamyšlení. Upozornění - jde jen o země, které autorka navštívila.
Emma, faun a zapomenutá kniha
Mechthild Gläser
Love linka byla předvídatelná a zcela běžná, ostatně jako v každém románu, které jsou spíše pro holky. Když tuhle blbost odsuneme stranou šlo o bravurní počin, klidně mohl být i na více stran. Trochu to natáhnout. Jó, byly chvilky, kdy jsem napětím nedýchala. Jsme ráda, že jsem knihu četla, je z těch knih pro holky opravdu jedna z těch nejlepších vůbec. A krásná obálka k tomu. Ty barvy. Až na to, že ty stříbrné lístečky byly z papíru, nebyly to listy ze stromu.
Strážci Země
Tomáš Crlík
Zajímavé, zvláštní. Ví autor o všech těch experimentech na zvířatech a lidech, které se opravdu dějí? A jak ví o tom, že draci byli vyrobení? Více otázek než je ve čtení fantasy pro mládež zdrávo. Ale jako ... super. Smekám, na takový příběh o pohádkových bytostech jsem ještě nenarazila.
Z cest E. St. Vráze
Enrique Stanko Vráz
Četla jsem pouze pasáže, které mě zaujaly, Venezuelu jsem nedočetla a cestu po Orinoku jsem přeskočila celou. Jo počkat, přeskočila jsem i černou Afriku. Mám prostě raději civilizovanou společnost. V té době na těch místech nic takového prostě nebylo. Jinak velmi čtivé.
Jih proti Severu 1
Margaret Mitchell
Nechápu, že jsem ji ještě nečetla. Skvěle napsané, a to to byl takový hit, který vyšel těsně před druhou světovou ... ta ironie. Co válka lidem bere, jakou spoušť za sebou zanechá ... některé pasáže se mi těžko četly. Scarlett mi byla neskutečně protivná, taková sobecká pipina, ale nakonec se ukázalo, že ona je tou skutečnou superhrdinkou. Takže nesuďme knihu podle obalu?
Hledání těla
Michael Atamanov
Něco, co se čte samo. Jak jsem byla z prvního dílu nadšená, nejspíš způsobilo to, že se mi kvalita obsahu zdála sestupná a nakonec skončila na průměru. Možná to bylo jen tím, že se mi nelíbilo jak děj vyvrcholil. Kniha je promyšlená, nebo napsaná z patra. Nebo oboje? Protože se mi zdálo, že jde o oba případy. Ale dohromady to moc nefungovalo.
