Andi komentáře u knih
Ještě, že jsem si to nejdřív přečetla, než jsem se v sekci o autorovi na konci knihy dozvěděla, že byl možná pedofil. Pokud byl, pak se v knize naštěstí držel jakýs takýs společensky (morálně) přijatelných norem. Na knize se mi líbil ten překlad, nevím, jak drama vyzní v originále, ale psát v rýmech a navíc to tak čtivě probásnit bylo geniální.
Myslela jsem, že mě Goblin už nepřekvapí ... no, lépe řečeno, autor. Pěkně to zkomplikoval. Měla jsem obličej nalepený skoro až na papíře, jak to bylo napínavé. Nečekané vyústění.
(SPOILER) Tahle kniha dokázala něco, co žádná jiná už dlouho ne. Neskutečně mě na*****. Totiž, byla jsem naštvaná na ty padouchy, na ty záporáky za to, co hlavní hrdince prováděli. Za to, jak se k ní chovali, cítila jsem tu bezmoc, protože ona ještě časodějovat neumí že jo ... Jinak jsou tam taky postavy, které z té holky dělají bůhví co. Takže buď jsou tam lidi, kteří ji mají rádi, nebo ti, kteří ji nenávidí. Nikdo nic mezi tím nebo tak. Ale tak knížka je to pro děti, jsou tam pohádkové motivy, ale i přesto dokáže být neskutečně přímá a "netaktní" k dětské duši.
Navazující pokračování, tentokrát se přesuneme na moře. Je to fajná oddechovka, která se snadno čte. Děj nabírá na komplikovanosti a graduje. Těším se, až poznám další části toho jejich virtuálního světa. Škoda, že není pro nás čtenáře k dispozici mapa. No, události ve "skutečném" světě jsou přehnané, vlastně mi ta tendence postavě v obou světech všechno zařídit v její prospěch vadí. Pustím se do dalšího dílu, protože už ho mám půjčený, tak uvidíme, co dalšího Goblina čeká.
Spíše pro pamětníky. Za mého dětství už to v televizi nedávali, nebo si to nepamatuju. Je to super pohádka. Taková netypická. Řekněme, že Heidi se mi líbila více, ale to neznamená, že Ronja není super. Je to frajerka a smekám, opravdu.
Je to škoda, nižší hodnocení kniha dostala pravděpodobně proto, že jsem si ji přečetla hned po Goblinu Bylinkáři od Atamanova. To mě chytlo hned. Už se chystám na třetí díl. Toto se mi zdálo moc neskutečné, takové alá Waltari - kdy se jeho postavě vždy všechno daří a vždy se všechno povede. Netvrdím, že v Bylinkáři se to neděje, ale je to uvěřitelnější, opravdu bych ráda dokázala vysvětlit proč. - Jde o četbu pro mládež, mělo by to být v popisku knihy specifikováno.
Tak, dostala se mi do rukou přepracovaná verze - což jsem nevěděla - bez oněch řeckých jmen a postav ze starověku. Nevadí, stáhla jsem si jinou verzi, abych se podívala a verze porovnala. No a ono to snad i příběhu pomohlo, protože kdo má chuť při čtení dramatu neustále celou knihu obracet na konec, aby si ve vysvětlivkách, případně poznámkách, mohl přečíst význam slova, či kdo že ten pán/paní vlastně byli.
Kniha se mi líbila, vydání krásně voní. Postavy jsou ne úplně propracované, i příběh má mezery, je tam pár nepravděpodobných momentů, ale jako celek je to pěkný příběh se zajímavým dějem. Do dalších dílů se nechystám.
Prvních pár kapitol jsem přelouskala bez zájmu - tedy chvilku trvalo, než jsem se do příběhu "vžila", zdálo se mi to moc neskutečné, vzdálené. A víte co? Nakonec to bylo opravdu super, velmi dobrodružné se zvraty v ději (pravda, občas nelogickými). Líbilo se mi, že má autor spoustu nápadů - jak ve virtuálním, tak ve "skutečném" světě - které dokázal propojit, jsem si jistá, že v dalších dílech se to ještě více zamotá. Rozhodně si přečtu další díl.
To jsou mi novinky. Nešlo jen o shodu jmen, Ondřej Neff je synátorem pána, co napsal tento skvost. A shodou náhod jsem na oba narazila v krátkém sledu za sebou, aniž bych o tom věděla. ... Velmi čtivé, mistr jazyka českého, ironický humor, skvělý příběh, byla radost to číst. Jedna z nejlepších knih z pera českého autora vůbec.
Něco, co nám (h)iz-tori-je nedovolí se ve škole dozvědět, je psaná vítězi, je falešná, zavádějící a nespravedlivá. To by se Arabové z Afriky divili, kdyby zjistili, že mnoho z nich jsou potomky černých a bílých otroků rozmnožených násilím. Tedy Mulati.
Kopíruji svůj koment v pozměněné formě, pač jsem ho napsala už jinde.
Teď nedávno jsem četla takovou (díky bohu) tenkou knížku s názvem "Chvalozpěv na ženu-zahradu", těšila jsem se, protože název předvídal, že se (jakožto žena) budu tetelit a čepýřit pýchou .... chyba lávky. Šlo o červenou knihovnu. O obdiv stehen a zadků. Narazila jsem na zavádějící název, který tvrdí co tvrdí, ale opět se jen dočkáme popisu tělesných partií, ... ono by to bylo i k smíchu, kdyby to nebylo k pláči ... Že je žena taky člověk s charakterem, povahou, náladami a vším tím co dělá člověka člověkem ... je vedlejší, protože má kozy. Příště trochu úcty i k ženě samotné ... ne jen k tělu.
Místy se autorka až moc na sílu snažila, aby napsala něco vtipného. Ale mnohokrát jsem se zasmála. Je to dobrá taktika - napráskám tam těch vtípků tolik, že aspoň jednomu se čtenář musí zasmát. Chtěla jsem si přečíst nějakou jednoduchou knihu pro ženy, tohle to splnilo ukázkově, každopádně mě trochu rozesmutnilo, že ani jedna z hlavních hrdinek neměla na pořádného chlapa štěstí ... trochu pesimistické pro mladé ženy, ještě plných ideálů a představ o tom pravém chrabrém rytíři ... jakoby neexistovali.
Zklamání. Autor napíše název kapitoly a po pár odstavcích hovoří o něčem úplně jiném. Pořád se opakuje a vrací k tématům, které v knize už alespoň 150x napsal. Přeskakuje od tématu k tématu a vůbec nemá žádnou pořádnou osnovu, totiž má, ale nedodržuje ji. Něco jako: "Dnes si povíme o tom, jak se dělají děti. To máte tak, na oběd jsem měl brambory s omáčkou a zítra bude pršet." Ale to téma mě zajímá a byly při čtení i lepší chvilky, takže jsem se nakonec rozhodla dát slabé 3.
O autorovi jsem nikdy předtím neslyšela a to si říkám fanoušek sci-fi. Jsem ostuda. Navíc toho napsal opravdu dost. Že bych z povídek byla ale kdovíjak nadšená, se říci nedá. Hvězdičky dávám za skvělou čtivost, jde poznat, že je autor profesionál. Taky za nápady. Jenže on ten obsah, ti jeho hrdinové, ty závěry, úchylárny a další věci dokupy pro mě vytvořili něco pouze sotva stravitelného.
O více než 100 stran ochuzená verze oproti originálu. Vyprávění je to čtivé, přesto napsané jakoby jednostranně. Pouze z pohledu jednoho Angličana o Angličanech, netuším kolik toho v české verzi oproti té anglické chybí, v této se zdá, že svým krajanům autor věnuje více pozornosti, než by si zasloužili - tedy pokud jde o podtitul knihy, kde se píše - "Dobrodružství prvních Evropanů v ostrovní říši" dočítáme se hlavně o Angličanech a jejich (s prominutím) neschopnosti cokoliv udělat, či vůbec pracovat. Budižkničemu, opilci, kurevníci - typičtí námořníci té doby. Je mi jasné, že je nadlidský výkon takovou chásku srovnat do latě. Nepovedlo se. Japonci měli ty námořníky/obchodníky/cizáky bez špetky snahy o aklimatizaci a přizpůsobení se místním zvykům ze své země vyštípat už dávno. A to nejen Angličany. (čest výjimkám - například Williamu Adamsovi) (Jezuity mezi výjimky nepočítám, protože ti se přizpůsobili jen proto, aby získali nové ovečky)
Tahle autorka u mě skončila. Dostala druhou šanci, je to větší hrůza než ten její "Dvůr." Ten byl jenom nudný. Tady se snažila o jakýsi "cool" jazyk, protože teď to napsala pro teens přece. Jediné co udělala bylo, že postavy jí mluvily sprostě a brali drogy. Nedoporučuji to tedy vůbec číst. A už vůbec si nepřeji, aby to četly děti. Při čtení knih se mi v případě "programovacího" obsahu zapne kontrolka. Dávám na intuici. Nelíbilo se mi ani oněch milion druhů a ras, v "Černé čarodějce" se to dalo, tady to bylo nepřehledné. Haló nad jejími knihami upřímně nechápu. Na téhle bichli se mi líbilo pouze jediné - obálka. Toť vše.
Super, je to srozumitelné, jednodušší čtení, vyšší hodnocení případně přidám poté, co vyzkouším psané v praxi
Odolala jsem se nejdříve podívat na film, aby mě ten vizuál neovlivňoval. Knihu jsem četla na dvakrát, protože mě hlavní hrdinka zpočátku neskutečně iritovala. Nechápala jsem, jak může mít Gabriel rád takovou krávu. Ale čtivost díla mě znovu přitáhla. Další věc, kterou jsem nechápala, byla hierarchie. Vlastníků hospodářství bylo všude možně plno, ale nikde jsem se nesetkala s příkladem, že by se zaměstnanci takto dobrovolně nechali ponižovat a podřizovali se. U nás bylo zvykem zaměstnavatele na vesnicích oslovovat "hospodáři, hospodářko." Určitě ne "pane, paní." Možná se to týkalo jen jí, ty její výstřelky a manýry, nechápu ale, proč to ostatní trpěli. Nelitovala jsem jí a vše, co se jí stalo, si zavinila sama svou hloupostí. Aspoň potom trochu zmoudřela a ponaučila se. Ten konec je moc zrychlený, údajně napsán na objednávku. Snad ho autor na poslední chvíli předělal, proto je tak odbytý? Hodnotím vysoko za velkou čtivost, příběh sám už tak zajímavý nebyl.