Andi komentáře u knih
Sama nemůžu uvěřit, že to řeknu ... ale film byl lepší než kniha.
Jako první jsem viděla film, zde jsem se nechala zlákat vysokým hodnocením. Nemohla jsem se dočkat, až knížku dočtu. Byla nezáživná.
Zajímavější než díl předchozí. Ale úplně za srdce mě to nechytlo. Dávám hvězdičky za skvělé vyobrazení doby a jejích obyvatel. Doba se zrychluje, lidé začínají cestovat, stěhovat se. Chtějí od života něco víc. Už nejsou tolik nábožensky založení, národní obrození, průmyslová revoluce - i na vesnici se, sice pomalu, ale vše mění. Člověk s autorkou cestuje v čase.
Vtipné. Coby humoristický román by být měl, žejo. Škoda, že toho Saturnina tam nebylo víc. Ale toš je to důležitá postava. Jakoby se ukázal na scéně jen aby ovlivnil všechno dění kolem, a najednou ho opět nebylo. Ale to motání se kolem ženské mě nudilo - už nevím jak se jmenuje, ta hlavní postava - , ale tlustá tetka Kateřina mi to vynahradila. Na facku bába, jsem ale důvěřivá. Asi bych jí skočila na špek.
Pěkné. Po roce další díl a příští rok snad přijde na řadu i ten závěrečný. Věřím tomu, že posledních 40 kapitol jsou skutečně nalezené přepisy a překlady originálu, který napsal Cchao. Těším se na to. Jinak tento díl byl zajímavější, postavy se vybarvily. Už nemám ráda ty co jsem měla a na oplátku si oblíbila jiné.
Zajímavá kniha, nové poznatky o dětech, přehledná. Vadilo mi, že se autorka často opakuje, ale děti jsou citlivé, je třeba s nimi zacházet opatrně, v tomto případě je tedy opakování matkou moudrosti.
Zhruba před 10 lety jsem četla Zabijáka v rámci povinné četby ve škole, pamatuji se jak mě velmi překvapila čtivost dílka, dokonce jsem se i začetla. Nana už tak zajímavá nebyla, každopádně styl psaní autora je mi sympatický, U štěstí dam jsem četla společně se svou sestřenkou, děj byl zajímavý a poutavý. Ale trpěla jsem tím jak málo dobrých postav tam bylo.
Pomalejší start, klidnější vyprávění, jakoby si pak autorka vzpomněla, že má (asi) omezený počet stran a tak příběh nabral rychlejší spád. Najednou se generace střídaly jedna za druhou, to pomalejší tempo mi více vyhovovalo. Přečtu si i další díl, už na mě čeká na komodě.
Škoda, že Křest není dokončen, líbil se mi nejvíce. Elegie jsou na můj vkus moc smutné, husina. Epigramy jsem prosvištěla, Lávra byl fajn. Pěkné čtení ke kávičce.
Při čtení ukápla ne jedna slza. Opravdu zajímavá knížka, čte se jedna báseň, na takovou jsem ještě nenarazila.
Ty dvě nejmladší jsou mi tedy pěkný oříšek. Štvaly mě obě dvě, Jukiko taková slabá chudinka, Koisan sobecká mrška, která všem kolikrát pěkně zatopí. Možná to přeháním, možná se to ostatním čtenářům takto nejevilo, postavy v knize jsou totiž všechny velmi reálné a komplexní. Každopádně chválím tento autorův počin. Je velmi čtivý a povedený. Co mi ale na jednu stranu vadilo bylo, že šlo o počin přizpůsobený cizincům, tedy psáno tak, aby se to bledým tvářím ze "západu" zdálo atraktivní.
Milostná psaníčka, po smrti jejího milého smutné básně a mezi tím vším izuminy výmysly a představy. Ale z toho se zase nadělalo povyku, vždyť 1000 let není přece vůbec tak dávno.
Na knížkách pro děti mě zajímají hlavně ilustrace. Tady jsou opravdu zvláštní, snad se mi občas zdály až strašidelné. Ale vnitřní deska je pěkná, jsou tam poličky s knihami, bez Anny, a na konci jsou ty samé poličky a mezi nimi Anča, jak si mezi nimi hoví a celá září. To se mi opravdu líbilo. Příběh je to jednoduchý, nezajímavý. Když se v hlavě vrátím do minulosti a vzpomenu si, co jsem četla, napadlo mě, jestli by mě jako děcko tahle knížka vůbec něčím zaujala ... nejspíš ne.
Hrůza. To jsem opravdu nečekala, souhlasím s předchozím komentátorem, kniha obsahuje snad všechny konspirace na světě, problém je v tom, že i sám autor skočil tomu týpkovi Jasonovi na špek. "Zveřejníme toho tolik, přehltíme je informacemi, že jim (i tobě, Helsingu) půjde hlava kolem." Tolik stran totiž očividně nebyl ani Helsing sám schopen zkontrolovat, myslím, že to byl záměr. Nevím, jak se k tomu dílu staví, ale z rozhovoru s Jasonem v úvodu knihy jsem zpozorovala, že byl množstvím obsahu nadšený. Velká chyba!
Mám na to čuch. Párkrát jsem už totiž na knihy obsahující lži a dezinfomace vyzrála. Pozor pozor, je to trilogie Hovory s Bohem a Ženy, které běhaly s vlky. Koupila jsem si je, achjo. Škoda peněz vážení, protože NE, tohle opravdu není literatura obsahující osvětu. Byly napsány přesně z opačného důvodu. Aby vás zmátly.
Spoustu konspirací znám snad doslova, ale v této knize byly vyloženě kecy. Není divu, že se mnoha lidem nelíbila. Helsingu, dávej si pozor ... BŮH ví na čí straně ten Jason Mason ve skutečnosti stojí.
Při čtení bylo poznat, že si zpovídaný pán dává pozor na to, co říká a kolikrát odpověděl vyhýbavě nebo prostě jen žvanil a nic při tom neřekl. Přesto prozradil o té tajné společnosti dost informací, ale to jen proto, že v dnešní době už není třeba nic skrývat, jdeme do finále.
Koukám, že kniha je už 10 let stará, v té době byl ten jejich světový řád ještě nasnadě, ale mám pro vás dobrou zprávu, nevyjde jim to, karta se obrátila.
Obrázková knížka, zajímalo mě, jak si umělci a fanoušci představovali Tolkienovu Středozem před vznikem filmů, a víte co? Tvůrci filmu minimálně čtvrtinu odkoukali od těchto starších obrázků - třeba Hobitín a Galadriel (podle mě). Vtipné ale bylo, že snad každý obrázek zobrazující trpaslíky byl alá Sněhurka a trpaslíci měli na hlavě špičaté čepičky ...
Žil byl jeden ZEDNÁŘ, který napsal sérii knih na objednávku. O koho jde? No přece o Dana Browna, který ví více než běžný občan či jinak - běžný spisovatel. Odkud informace vzal? Žeby z první ruky, ano přesně tak. Knihu jsem si přečetla proto, že se mi líbil film, něco je v knize jinak, každopádně málokdy hodnotím film jakožto lepší verzi, v tomto případě kniha za filmem tristně zaostává. První půlka knihy je fakt super, jenže pak to začne. Vlastně od té chvíle kdy Langdon vypráví o TEMPLÁŘÍCH se mi kniha přestala líbit. A kdo že je ta pokrevní linie, o které se v knize pořád hovoří? Já vám to povím: Přece MEROVEJCI - potomci ŠALAMOUNA po současnost, jedna z Iluminátských rodin. Nic, co by normálně uvažujícího člověka chytilo za srdce, pač i kdyby se "ukázali" lidstvu, bánbíčkáři by jim stejně nevěřili a pro ty ostatní by to bylo jen z bláta do louže.
Některé povídky se mi líbily, zejména ty detektivní. Ale mnohé z nich byly nudné, některé až strašidelné - nadpřirozené děje ... příčilo se mi číst o prodeji žen a otroků, o ženinách a hárémech, celkově o diskriminaci žen jak prase. To mají z toho, že se nechali zlákat Konfuciovými kecy. Zajímavý doslov o vzniku profesionálního vypravěčství ve středověké Číně.
Párkrát jsem knihu zavřela s tím, že je to moc zdlouhavé. Natahované to ale nebylo, později mi došlo, že mi některé postavy prostě jen nejsou sympatické, naneštěstí šlo o postavy, které nás provází celou knihu. Mno jo, třeba mám na mysli Irenu. Hlavně tu. Nechápala jsem to zaujetí mnohých její osobou, kolikrát až nábožné. Pěkných ženských je sice všude plno, ale pan autor připodobňoval knižní Irenu své skutečné velké lásce ... tak mu to odpouštím. Na začátku pomalejší čtení a tempo, jakoby opravdu dokázal zachytil ducha doby a jak léta ubíhala, s náladou 20. let přišla kýčovitost a další mi protivná postava - Fleur.
Mé hodnocení při čtení stoupalo tak až se stalo, že jsem nechtěla, aby vyprávění skončilo. Na pokračování už se nechystám, já totiž Fleur na dalších 800 stranách v "Moderní komedii" opravdu nebudu schopna vystát.
Doporučeno od mamky, která tu knížku zhltla jedním dechem, toš říkala jsem si, co tak najednou ty změny v jídelníčku ... každopádně jsem za to ráda, protože starat se o své zdraví je alfa a omega, taky "povinností" každého z nás, svěřit své zdraví farmamafii je riskantní. Tedy jsem v tomhle s autorem zajedno. První kniha od autora, obohacující, svižné čtení, nutí zastavit se a přemýšlet, děkujeme.
Spletenec, který se pomalu rozplétá. Ale třeba linie Tess se mi zdála nadbytečná - několikrát jsem měla pocit, že je děj uměle natahován, jen aby se něco dělo. Pěkný závěr, boží mlejny melou. Epilog byla zajímavá perlička.