andrea7191
komentáře u knih
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Kniha mě zklamala. Nevím sice, co jsem čekala, ale vlastně nic mi nedala. Neřekla mi nic, co bych o něm nevěděla nebo go bych se dozvěděla ráda.
Volání netvora
Patrick Ness
knihu jsme sčetla až poté, co jsem viděla film, který sám o sobě mi přišel dobrý, ale knize nesahá ani po kotníky. Krásná kniha o smutném tématu. Vůbec mi nevadilo, že kniha je psaná dětským stylem, naopak. Více vynikl děj a pohled malého chlapce na situaci, se kterou se vnitřně pere.
Bezdomovcem snadno a rychle
Vítek Formánek
Knihu jsem četla v rámci mé práce a musím říct, že jsem nebyla v překvapená, ani nic jiného, jelikož o této problematice leccos vím, ale nahlédnout pod pokličku bezdomovce na ulici a udělat si obrázek o tom, jak to "venku" funguje, by měl každý, kdo s těmito lidmi pracuje nebo se o jejich problematiku zajímá. Nicméně je to jedna z knih, která mě ani tak nepřekvapila, ale upřímnost, se kterou je psaná, je příjemná.
Tchyně a uzený...
Simona Monyová (p)
Není to můj styl, knihu jsem četla jako odreagování se od thrillerů a nelituji toho. Svůj účel splnila...
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Já si nemůžu pomoct, ale nejsem z toho nadšená tolik, jako ostatní. Příběh mě zaujal, ale čím více se blížil konec, tím více jsem byla zklamaná ze stylu, jakým se styl psaní ubíral. Místy jsem se nudila a párkrát jsem nějakou část přeskočila, jinak bych se asi konce nedobrala a knihu bych odložila dřív, než dočtu.
Pavučina snů
Stephen King
Kniha, která mě v dobách největší slávy S. Kinga bavila. Četla jsem jí znovu, po cca 10 letech a už to nemělo ten náboj, ale možná je to i dáno tím, že jsem věděla o co jde a jak to dopadne. Ale i tak..... Kingův styl=klasika.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Knížka se mi dostala do ruky na doporučení, ale mě nijak zvlášť nenadchla. Podruhé bych jí už nečetla, bohužel. Začala jsem Jáchymem a vůbec mi neseděl jeho styl, způsob uvažování a chování. Na puberťáka v rozkvětu bych čekala něco jiného. Možná je to i tím, že kdyby mi bylo o pár let méně, viděla bych to jinýma očima.
Zlámané kosti
Angela Marsons
Zase nezklamala, líbí se mi, že zápletky jsou pěkně propracované a vlastně až na pár výjimek nijak neklesá kvalita zpracování. Co díl, to zážitek.
Řídících Márinka - 4. díl
Felix Háj (p)
Sentimentální vzpomínka na dětství počtvrté :-D
Pohřbená pravda
Angela Marsons
Trochu jsem se bála rozdělení týmu, že to nebude mít "koule", ale moje obava byla zbytečná. Po předchozích dvou dílech to byla příjemná vzpruha.
Tichá modlitba
Angela Marsons
Tak tohle bylo ovšem skvělé. Příběh/případ skvělý, promyšlený a přestože jsem si tipovala, kdo je viník, musím se přiznat, že jsem neuhodla.
Pokrevní pouta
Angela Marsons
Musím říct, že víc než hlavní děj mě bavila vedlejší linie příběhu o Kim, Alex a její matce. Čím více dílů mám přečtených, tím méně zajímavé mi přijdou. Z Kim se stává měkota, která už postrádá ten "drajv" a tím pádem se z toho pro mě stává klasická detektivka.
Otevřený hrob
Angela Marsons
Zatím první kniha, kterou jsem nadšeně nepřelouskala během chvíle. Trochu mi vadilo, že inspektorka měkne, už to nebylo ono. Ostatní knihy měly spád, byly napínavé, ale tady mi to trochu chybělo. Neříkám, že je to špatné, ale za mě zatím nejslabší článek ze série.
Ďábelské hry
Angela Marsons
Super, nejsou tam žádná hluchá místa, čtenář vpadne rovnou do děje, který se bez nějakých zdlouhavých pasáží vyvíjí svižně a napínavě.
Zabij dítě, které se vrací
Francis Paul Wilson
Nejsem milovník tohoto žánru a proto se mi kniha četla hůř. Není to nejhorší, ale znovu se k tomu určitě nevrátím.
Černé lži
Alessandra Torre
Musím říct, že ze začátku jsem knihu číst nechtěla, měla jsem pocit, že se bude jednat o podobný styl 50 odstínů, ale.... potom přišel jakýsi zlom a mě to začalo bavit. Když jsem zjistila, jak se věci mají, začalo mi to dávat smysl.
