_Andrew_
komentáře u knih
Konec zhuntovaného kavalíra
Záviš (p)
(SPOILER) Na tuhle útlou záležitost jsem líčil přes dva roky a konečně se mi ji za tučný obnos podařilo sehnat. Kniha se skládá ze tří částí. V první části jsou typicky Závovy veršíky, v druhé části jsou písňové texty a ve třetí části jsou opět typické mikropovídky a dokonce i jedna mikrohra. :-)
Co se týče veršíků, některé mi přišly trochu slabší, ale je tu i pár docela slušných kousků.
Písňové texty pocházejí z alb Určeno pro uši rabijáků, Slunce v duši a Záviš, syn vojáka. Některé jsou zhudebněny až po několika letech (Vánoční příběh) a na to, jak mám Závovu tvorbu naposlouchanou, tak bych řekl že některé kousky se nakonec zhudebnění ani nedočkaly. Takto v textové podobě mozek trochu neví, co s tím textem, který byl původcem písně (lze v písních často spatřit odchylky) dělat a jak si to broukal sám mistr. Nutno podotknout, že až se Závovým přednesem a zvukem jeho kytary to je to pravé ořechové.
Co mě překvapilo a co u mě nebývá zvykem jsou mikropovídky. Ty jsou v této knížečce asi ty nejlepší, co jsem od Závy četl a tuto část knihy jsem si užil asi nejvíce.
***
NENÍ SE ČEHO BÁT
Jsem tu ve sklepě zavřený
a tupě počítám
zrníčka hrachu
alespoň na chvíli zbavený
strachu
***
MATČINA ÚTĚCHA
"Představ si, mámo, že si dnes činili konzumenti ze mne v pohostihnství šprýmy." "Nic si z toho nedělej, můj rozumbrado. Běž pěkně do ledničky, směje se tam na tebe kvalitně vychlazená láhev kořalky prvotřídní jakosti. To si pochutnáš."
***
Čím víc, toho mám od Závy přečteno a tímhle bilancováním zjišťuji, že tahle knížka byla poslední (vyjma prvního zpěvníku), kterou jsem ještě neměl, zjišťuji jen to, že se do těch, které jsem četl jako první budu muset pustit znovu. A čím víc a víc se do Závových textů prohlubuji, tím více mě baví. Tím více v nich vidím tím je mám radši. A při dalších čteních asi budu ještě upravovat hodnocení předchozí.
Závovy knížky cíleně nedávám do kolonky doporučených, protože ne každý je dokáže pochopit a ocenit. Zasvěceným ale knihu doporučuji. Stojí za přečtení!
4/5, 80% (Z-D :-) )
Zlaté časy
Václav Kopta
Po třech měsících od přečtení Prodloužené jízdy, která mě moc bavila, jsem se pustil i do Zlatých časů, které jsem si pořídil hned po přečtení Prodloužené jízdy. A bavil jsem se opět skvěle! I když musím říct, že to bylo možná o věchýtek (půl hvězdičky) slabší oproti první knížce.
Kniha je napsaná opravdu parádně. Václav Kopta je skvělý vypravěč, což se zrcadlí i v samotné knize. Jednotlivé povídky jsou výstižné, vtipné a u nejedné jsem se uculovat. Třeba u té, jak Václava postihla velká potřeba když se ztratil v lese nebo jak opravoval s celou ulicí svůj motocykl. :-)
Volbou této knihy neuděláte krok vedle a uděluji jí druhé nejvyšší hodnocení. Rozhodně ji doporučuji k přečtení a budu muset někde sehnat i audiopodobu z ČRo2.
4,5/5, 90%, D.
Jeremyho farma nejen zvířat
Jeremy Clarkson
TopGear jsem v TV nejednou sledoval a obzvláště speciály mám všechny zkouknuté několikrát a jejich děje znám téměř nazpaměť. Vždy mě dokáží pobavit a není tak divu, že ústřední trojici těchto seriálů mám v oblibě. Když TopGear skončil a tato trojice se rozpadla (když pominu seriál GrandTour, se kterým bližší zkušenost nemám) se každý vydal do několika svých projektů. Jako seriál jsem nejprve viděl Jamese Maye v kuchyni a poté jsem si všiml Jeremyho, který se dal na farmaření, a který jsem z nějakého mně neznámého důvodu nedokoukal, protože co si to tak mlhavě pamatuju, tak mě docela i bavil. A když už jsem na tento seriál úplně zapomněl, tak hle! Objevil jsem audioknihu, která by měla mít stejný rámec jako tento seriál.
Jelikož už znám Jeremyho humor, který je moje krevní skupina, a pár dílů seriálu jsem viděl, tak jsem věděl, že mě tahle knížka bude bavit. A taky bavila. Vesměs to je takový Pat a Mat řízlý britským suchým humorem a politickou satirou. Cizí neštěstí člověka prostě baví nejvíce, navíc Jeremyho megalomanského provedení malého farmaření je prostě pecka. Koupit si traktor Lamborghini a následně s ním mít trampoty, protože je na tohle farmaření (/pro moulu jako Jeremyho) zbytečně velký a složitý a následné karamboly s tím spojené a další příhody spojené s farmařením (a covidem) mě opravdu pobavily a zpříjemnily mi dvě odpoledne.
Kniha mě bavila, pobavila a těm, kteří ví, do čeho jdou, ji mohu doporučit.
5/5, 100%, D.
Slavnosti sněženek
Bohumil Hrabal
Filmové zpracování již kultovních Slavností sněženek znám již dlouhá léta. A tak když jsem procházel knihovnou a zahlédl tuto knihy, řekl jsem si, že to zkusím. S Hrabalem jsem měl už jednu audiozkušenost a ne zrovna špatnou.
Co se týče povídek, nemohu říct, že by byly špatné. Ale co se týče do stylu psaní - díky absenci uvozovek a dlouhým souvětím jsem se ve čtení hodně ztrácel. Přitom kdyby byly v knize normálně užívány uvozovky a trochu by byly věty stylisticky uhlazeny, zážitek by byl úplně odlišný.
Většina povídek se mi líbila. K těm nejlepším řadím Na zahrádce - příběh o školení salámu přímo vháněl sliny do úst, Pak Metek - sběratel všeho možného i nemožného, Maminčiny oči byly dojemné a úzkostlivé, čekání na chleba + Lucinka a Pavlínka lidské a milé...
Když na to vlastně tak kolem a kolem koukám, kromě Králíčků v křídle, Pana Iontka, Slavnosti sněženek a Mazánkova zázraku se mi všechny povídky líbily a i přes obtíže v jejich čtení ve mne něco nechaly. Byly psány lidsky, o běžných lidech a o běžných strastech života. To vše v úžasném prostředí Kerského polesí, které už jsem měl tu možnost navštívit.
Suma sumárum - 3,5/5 70% (Kdyby byla kniha lépe stylisticky upravena, dal bych 4/5. Možná jsem měl jen nějaké "neuhlazené vydání", neporovnával jsem jej s ostatními.)
Pan Lišák má knihy rád!
Franziska Biermann
V rámci čtenářské výzvy jsem nějaký čas stagnoval a nedávno jsem se rozhodl, že musím už zaplnit kolonku "Kniha, jejíž postava pracuje v knihovně." Jelikož jsem spíše povídkový typ, tak jsem listoval poctivě a došel na tuhle malou knížečku. V knihovně ji měli, a tak se mi dneska dostala do spárů. Pěkné nenáročné počteníčko, pěkné bohaté ilustrace a na konci happyend - Co víc si přát? A hlavně tedy další políčko z výzvy úspěšně odškrtnuto. 4/5, 75%
Rozprava o metodě
René Descartes
Oproti delším komentářům se vyjádřím pouze stručně. Je až s podivem, jaké myšlenky tato kniha předestírá vzhledem k roku svého vydání. Od Descartesa jsem toho četl povíc, tohle ale bylo moje první seznámení s ním. A vybral jsem dobře. Musím říci, že první polovina se mi líbila mnohem víc. Možná to bude tím, že studuji matematiku a na přírodní vědy moc nejsem. Na svou dobu to bylo opravdu revoluční dílo a je úžasné, co poté Descartes ve své Geometrii dokázal. Tou doslova předběhl dobu. I toto dílo si všas zasloužísvé uznání.
Procházka Brnem
Záviš (p)
Tuhle knížku jsem sháněl docela dlouho. Trošku jsem zasmutnil, že nemá pvnou vazbu. Na druhou stranu - vzhledem k množství kreseb toto rozlišení, které mi z knihovny dělá holubník asi chápu. Kvalita veršíků je proměnlivá, s většinou jsem asi spokojen a u některých jsem se pěkně chechtal. Nejlepší je určitě úplně ten poslední. Povedené, ale už jsem od Závy četl i lepší věci.
Oběšený Petr
Milan Smrčka
Na Závišovu prvotinu to je docela obstojné a přesto, že jeho veršíky jsou mi milejší, tohle se mi četlo docela dobře. A i proto to řadím nad Povídky z Kutlochu či Krůček od hajzlu. Dlouhou chvíli to spolehlivě zažene a některé lepší kousky vyloudí úsměv na tváři. Super bylo, přesto že to k Mistrovi patří, že každá povídka nebyla oplzlá či vulgární. Závovy balady z alba Když prší přecejen žeru asi nejvíc, a tady jsem dost z toho viděl.
Povídky
Vašek Koubek (p)
Po Hospodských povídkách mé druhé seznámení s Vaškem Koubkem. Povídky to byly pěkné, čtivé, ale k plnému počtu bodů jim něco chybělo. Dost povídek se navíc z Hospodských povídek opakovalo. Více než pak u Trpkých či vesnických. I tak povedené dílko.
Pohádky z Krkonoš
Marie Kubátová
Mluvená podoba této knihy mi zkrášlovala dětství. Měl jsem ji ještě na audiokazetě. A dodnes mám tento zvukový záznam v počítači a občas si jej poslechnu.
Poutavý poslech a i troška nostalgie mě nakonec dohnaly i ke koupi knihy, kterou jsem za asi hodinku dočetl. Nutno podotknout, že při čtení jsem měl v hlavě i zvukovou stránku. Oproti původní kazetě je tu i několik pohádek navíc, které byly taktéž zdařilé. Jako celek to je opravdu velmi povedené dílko, které bych rozhodně každému dítku doporučil. Navíc je opravdu překrásně ilustrovaná.
Všechny pohádky Krkonošského lidu jsou zde líčeny s laskavostí a často se zde vyskytují prvky krkonošského nářečí. Navíc jsou krátké, úderné a obsahují pěknou pointu. Nejradši mám asi tu "Jak se čert naučil smolit sudy".
Hororovky
Timothy Sprague
Na knihu jsem náhodou narazil při brouzdání po netu. Zaujal mě její obal a protože nebyla moc tlustá a seděla mi do čtenářské výzvy, řekl jsem si, že proč to nezkusit.
Na začátek by bylo dobré podotknout, že zařazení knihy do sekce "Horory" i přes její název není zrovna šťastné. I když uznávám, že něco jako "Strašidelné pohádky" by mě asi nezaujalo. Navíc má velmi silnou konkurenci. Napsat dobrý horor je strašně těžké - dle mě to je dokonce jeden z nejtěžších žánrů. Často se z toho totiž stane paskvil bez atmosféry, který jen nudí. A že jsem viděl mnoho povedených antalogií.
V knize jsou čtyři rozsáhlejší povídky a několik jednostránkových "čehosi" s údajně otevřeným koncem, aby to bylo "strašidelnější". Haha. Celou knihu pak prolíná kapitolka rozdělená na několik částí, což je jakoby pohled pisatele a zároveň čtenáře knihy, kterou našel ve skříni a příběhy mají být z ní.
Kniha jako celek je strašně mdlá. Volba slov není nejšťastnější, styl psaní taktéž ne. Popisné části jsou mizerné a tam, kde se snaží strašit, tak je jen nudná. Nutno podotknout, že i zcela bez atmosféry a smát by se jí muselo i batole. Všechny povídky mají navíc naprosto podprůměrný děj, tuctovou zápletku a nesmyslnou "pointu" (dá-li se to tak nazvat), která je posílá o třídu níž. Navíc styl tisku ve stylu:"Dám tam velký písmo, bude to mít hodně stránek", taky moc nepomáhá.
Tohle je i pro děti (na které to po prostudování knihy detailněji míří) k uzoufání jalové. To už je opravdu tak měkká doba, že tohle někomu stačí? Kde jsou potají čtené Kingovky? Pestře vylíčené scény? Realistický děj? Dobrá pointa? To vážně někomu stačí tohle? Většinou se všude snažím najít alespoň nějaké pozitivum, ale tady to vážně nešlo.
10% | 0,5/5
Z historie početních postupů a operací
Helena Koldová
První kapitola se mi moc líbila. Její obsah jsem již dříve viděl např. v hodinách historie matematiky, ale stejně je úžasné nahlížet do historie světa, sledovat, jak kde psali, počítali atd. Nahlížet na jejich problémy a jak je řešili. Mohlo by být zajímavé danou látku probrat i ve škole. Ne sice přímo v hodinách matematiky, ale mohl by z toho být pěkný projektový den nebo v rámci kroužku. Výstupem by mohla být moc pěkná nástěnka. Kapitola je psaná s lehkostí, dobře se čte a je zajímavá. Čtení kapitoly jsem si moc užil.
Druhá kapitola mi přinesla přesně to, co bych od takové knihy očekával, a to právě rozebrání si ZŠ látky, její podrobné vysvětlení, návrhy jak danou látku vysvětlit a doporučení na co si dávat pozor. Kapitola je napsaná velmi dobře, dala mi opravdu hodně a proto ji hodnotím velmi kladně.
Třetí kapitola byla z celé knihy tou nejhutnější pro čtení, přesto bych ji ale hodnotil kladně.
Kniha jako celek je velmi dobrá. Není určena jen pro budoucí učitele, ale svou koncepcí a dobrým vysvětlováním je jistě vhodná i pro ty, kteří mají matematiku v oblibě. Je výstižná, dobře napsaná a zajímavá. Čtení jsem si užil. Doporučuji.
Dáme dvóju
Jiří Brandejs
Ke knížce Dáme dvóju jsem přišel dá se říct náhodou. Při procházení aktikvariátu jsem ji našel za dvacku, povídky mám v oblibě, zaujala mě barvená obálka, následně i popis a už jsem si ji nesl domů.
Co se týče do obsahu, tak jsem byl příjemně překvapen. Je příjemně, lehce a vtipně napsaná a dobře se čte. Povídky jsou opravdu čtivé a když jsem došel na konec, bylo mi líto, že nebyla delší.
Jinak ale můžu knížku zcela doporučit. Za těch pár kaček stojí. A jelikož mi Pepík opravdu sednul, pokračování "Pepa For President" jsem si koupil za plnou cenu.
Čimelice nemám daleko, z Budějc to je co by kamenem... Třeba se mi někdy poštěstí Na Hvížďalku zavítat a dát si tam "dvóju" ;-)
5/5 100% Doporučuji!
Druhé písně Závišovy
Milan Smrčka
Hodnotit tento zpěvník je pro mě docela svízelná věc. Sice obsahuje úžasné písně od mistra Záviše, které mám moc rád. Co se do formy týče mě ale nebetyčně vytáčí, že je na jedné straně kresba, na druhé straně kus písně a píseň končí na další straně a půlí zase další píseň. Když má totiž člověk v jedné ruce kytaru a druhou na ni hraje, tak se stránky kupodivu špatně otáčí.
Je super, že akordy konečně vyšly ofiko, ale nebylo by příště od věci dát jednu píseň na dvojstranu a pak na další dvojstranu klidně dvě kresby.
Jelikož písně ve zpěvníku oceňuji, nebudu hodnotit se sníženými hvězdičkami, abych mu nesrazil hodnocení.
Hospodské povídky
Václav Koubek
Kvalita povídek je vesměs proměnlivá. Některé jsou opravdu výborné. Lepší mi vyloudily pousmání na tváři, slabší se díky krátkosti všech povídek přečetly docela rychle. Povídku Nirvána opravdu doporučuji!
Jako celek 4 hvězdičky. 75%
Let balonem
Záviš (p)
(SPOILER) Záviš je prostě Záviš a jeho knihy nejsou pro každého. Tuhle knihu řadím k těm lepším, mnohé veršíky právě z této knihy jsem slyšel před některými písněmi.
V parku
V parku na lavičce
vrtala se v pičce
jedna paní druhý
mazala tím dluhy.
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa je k hovnu.
Holé a trapné dýchání
Luděk Sobota
První kniha od Luďka Soboty a nemůžu říct, že bych byl zklamaný. Jde cítit, že Luděk už cítí, že se mu krátí čas, a tak už se nechce přetvářet. Některé historky byly opravdu zdařilé a vykouzlily mi úsměv na tváři, jiné ukázaly realitu v zcela jiném světle.
80%. Dobré to bylo.
Bodycaching a jiná hledání
Zuzana Rampichová
Jakožto velmi aktivní kačer (čti hráč geocachingu) jsem po knížce věnované mé oblíbené zábavě hrábnul hodně ze zvědavosti jak by to asi mohlo vypadat. Po dočtení jsem zklamán, přičemž při čtení prvních povídek jsem myslel, že knížku zahodím. Nakonec to naštěstí mělo vzestupnou tendenci, ale pořád musím říct, že žádná sláva.
Geocaching je zastoupen primárně asi jen ve třech povídkách, přičemž u všech je zmíněn vesměs okrajově a ani u jedné se mi jeho zakomponování nelíbilo. U prvních povídek píše autorka dost syrově, pointy jsou předvídatelné a mizerné (10 z 16 jsem správně trefil po přečtení méně než poloviny povídky) a opravdu mě to nebavilo. Další povídky jsou psané o něco lépe a některé nemají špatný potenciál. Většina z nich bohužel selhává hlavně na tom, že na sílu se autorka z toho snažila dělat detektivky, přičemž to opravdu neumí. Příběh, se kterým nemá detektivka nic společného, načež na poslední řádky na sílu nacpe mrtvolu. PROČ PROBOHA??? Všem povídkám to pouze uškodilo. Přitom to mohlo být takové milé odpočinkové čtení.
Pokud bych se měl snažit něco vyzvednout, při úrovní knihy jsou nejlepší povídky Mrtvá voda, Priority střední třídy, Stalo se na Korčule, Alibi a Věci. Na druhou stranu povídky Fenomén, Kukačky, Puch stojatých bažin uherských a Taková malá nehoda mi přišly opravdu slabé, přičemž povídka Fenomén byla jednoznačně nejslabší, po jejím dočtení jsem protočil oči, neboť pointu jsem trefil hned po první stránce a znechuceně jsem ten den knihu zahodil do kouta. Zbytek povídek je spíše podprůměrný, převážně díky slabým pointám. Nejvíce zahozený potenciál vidím v povídce O kachničce z Costa Calida, kterou by chtěl každý. Takové milé čtení to bylo a s milou pointou bych napálil i vysoké hodnocení. Ale proč proboha takový nesouvisející tupý konec, který ji srazil o více než třídu níž? Věčná škoda.
Hodně solidární 2/5, 30%
Návštěvní dny u Šimka a Grossmanna
Miloslav Šimek
Na povídkách Šimka a Grossmana jsem vyrůstal a zatímco jejich povídky mám načtené xy-krát, návštěvní dny mě úspěšně míjely a přičichl jsem k nim až teď. Čtení to bylo příjmné plně jejich jedinečného humoru a určitě si někdy budu muset pustit TV verzi. Zároveň je kniha příjemně proložení Slávkovými vzpomínkami a odpověďmi na otázky. Příjemné čtení. Doporučuji!
4,5/5, 90%, D
Jeremyho farma nejen zvířat – Než se vrátí krávy
Jeremy Clarkson
Já si nemůžu pomoct, mě prostě Jeremyho styl psaní a typ humoru neskutečně baví. Nedlouho po přečtení prvního dílu jsem se pustil do dvojky a opět jsem se královsky bavil. Kombinace Jeremy a farmaření je prostě výborná. Zvlášť když se kazí co může. "How hard can it be?" :-) Doporučuji!
5/5, 100%, D