andrii24 komentáře u knih
Slavičí trylek. Herectví v síle. Jiskřivá píle. Osobnost s cílem.
... s neposlušnou blond kšticí. Neposedný medový šarádník. Pierot - parádník. "Rozhazovač" různých stupňů veselí. Humoru lehounkého jako soufflé, které sklouzne po patře, jako když klíček do zapalování zasunete.
..., kteří brk a inkoust v kalamáři prozatím nechali "odpočívat" v Paříži. Pábitelští bonviváni. Chalupáři - impresionisté. Drazí, hraví to po/pl/etové. Pěstitelé ducha venkova, pod jehož nebeským "baldachýnem" dnes a denně luftují své myšlenkové "perpetuum mobile."
Měl na povel nejednu cvičku i rozcvičku. Vojenský "Bronx," Kluky z bronzu. Byl hrdinou Atentátu, Jekyllem i Hydem z Majora. Zatímco všichni ostatní pili Dobrou Vodu, on hltal ostře řízný protiproud. Až do otupení, utopení bičované, říčné duše. Jako kafkovský hráč Pasiánsu spolu s dalšími hereckými esy hledal skulinku ven z kasemat. Maskoval svou tvář, host ubytovaný v Hotelu pro cizince. Byl Svědkem umírajícího, ale i účastníkem Krásného, Času jeřabin, kdy odlétají Tažní ptáci, vlaštovky se zdraví. Člověk jako vy, který jede nelehký Dostih životní. Pán s kuráží a vlastním názorem. Rozverný i v gala. Na úrovni. Profesor tělovýchovy, ducha profesionality. Pod Borsalinem, českým hlasem Alaina Delona. V žíle tvorby filmového mraveniště, francouzským režisérem Americké noci. Výrobcem fantazií světa. Český Dustin Hoffman.
Šel, nejen po golfovém greenu, generacemi. Evergreen energický. Hlas, po parfému cigaretovém, /z/vonící. Po klubech svá sóla, noční proud života, rozjíždějící. Švihák pěvecký. Plaváček melodický. "Steve McQueen" českých pódií.
"Tam grimmovsky se ladí poetika, mysteriózní vlna anglického venkova, rozeznívají se mytologické akordy hororové melancholie, hřmí sirény msty "montecristovské." Srdce ochořelo láskou tvou, zneuctěnou, potlačovanou. Větrná hůrka jako osudový chrám, dýka svírající vášně zlomeného srdce. Démonický mág charismatu Heathcliff jest oděn do všech vrstev žíznivé, opatrné, rozervané, zničující, lásky /z/klamané. Touží, hoří, miluje. Žárlí, nenávidí, prochází bouřlivými výšinami, bloudivými, dunivými ozvěnami, žárem doteků pýchy, hněvem z odmítnutí. Sloupává plátky spalující uhrančivosti, kde zbyl jen popel nitra, zášť neopětovaných citů. Životy pozemské vyhasly. Nechť smrt přinese "omlazení," oproštění od lidských neduhů. Ať magie citů na vřesovišti zanechá memento klidu a slib vyslovený přetrvá ve svatyni věčné lásky.
Charismatický Pán hlasů. Hlasů chlapácky ztepilých, omamně působivých, které smysly uzamknou, očarují. Slova jím vyřčená, halí plášť černokněžníkův, duní údernou silou. Do uší se zaryjí ozvěnou temně fintivou, "/bon/tóny" hvozdů hlubokých a tajemných.
Francouzská Grace Kelly. Omamně tajemná, zlatovlasá panna. Pařížská slečna luna. Ctná paní Kateřina. Markýza Sirén s garbovským vějířem. Sladká femme fatale za sněhovým závojem, s pronikavým i jinotajným světlem v očích. Seversky ledový štít zlehka taje. Smysly čeří, perlivě jiskří. V tiché tváři, den po dni, hraje stříbrný třpyt.
Milostná sonáta, která se v běhu času, rukou osudu, mění v neodvratnou antickou tragédii. Azurová oblaka v mračna v moll. Dekadentní portrét vášně, erotického vzplanutí, požitkářství a nespoutanosti, v souboji se žárlivostí, pýchou, ješitností, bolestí a zlobou. Čtenář, jakožto mlčenlivý svědek, ve víru elegantních rób, vklouzává do honosných sídel a přepychových komnat. Zatímco vnější pozlátkové krásno prochvívá jemné hedvábné vlákno. Nitro šatí těžký brokát. Láska v zajetí smyslů. Síla lásky, která spaluje. Žal lásky, který ničí. Ubohý Tulllio. Z jeho uslzených očí šlehají živočišné plameny panovačného prokletí. Utrpení jeho duši, kterou zachvátil mor soužení. Nešťastný "netvor," který si přeřízl vlastní citový tep. Zmocnil se lahvičky jedu hříchu, temnoty, zhrzení. Rty zanesl stopami rtuti. Kapičkami, jež dopadly na bezbranný života dar. Mysl za/ka/lila posedlost krvácejícího srdce,"píseň šarlatová."
Prudce se pře s tím, kdo si ho má podmanit. Mytický gigant vs. věru bacha, žádný kavalír, hypnotizér - fanatik na moři. Inu, to chce pružné vlasce, bytelné pruty, nervy ze železa, neboť se brání. Mohutným ocasem mocně máchá do vln. Majestátnými ploutvemi zpod hladiny, silou spodních hlubin, řinčí vodami. Odolává nátlaku hrotů hávu hlasitého, horečnatého hněvu pekla. Nezaleknut nelekl. Spoutána byla pýcha, mysl panovačná. Sežehnuta síť i harpuna v srdci "Harpagona" člověka.
Jako nahý mezi vlky. Píp. Holátko mezi supy. Osamocený, bílý holoubek mezi zkázonosnými, černočernými nálety, jehož andělské perutě zatížit, k zemi přikovat chtěly stereotypní trny. Soudy jako plamenomety.
Za velkou louží zasypána plátky růží, domovině své však talentem překáží. Plna síly, stranou kamenných vitráží, odhodlána pět árie věhlasné, pod nebeskou modří. Srdce bije na poplach, přetavit petlice politické. Mé obecenstvo, národe, porozuměj krvi mé, nedovol roztříštit touhu pletichami, tonout opery divu v úloze nevděčné.
Stačí vzít za kliku, schůdek po schůdku, a jste ztraceni v křivolakých uličkách přání a snů. U vytržení, jako Alenka v říši divů. Tajuplná Laterna Magika pod taktovkou kouzelného štětečku. Rozzářené oči mytických časů. Rozhýbané, živé obrazy cest. Vychytané tahy a čáry romantiky, půvabu a fantazie. Netušené možnosti tužeb, umu výšek a hloubek v kresbě.
Poslušné ženušky, co svým mužům dnes a denně škrobí límečky, vzorně a úhledně do klopy skládají kapesníčky, pulírují domečky. Páni, to oni, hračičkové - hlavičky, páni tvorstva vyvinuli, upravili tvary. Vlastní klíč na dokonalé drahé polovičky. Dálkově ovládají kroky "Sněhurek - marionet." Pohádkový třpyt, celofánový svit. Loutkový svět. Nenápadně "jiný" růžový sen v rudý osten, jíní reality mění.
Přitakávám oné brechtovské citaci, která hledí na cit neplaný optikou metaforické poetiky, a říká: "Platonická láska je jako zbraň, od níž udržujeme patřičnou vzdálenost, nejsouce si jisti, zda je nabita.“
Působivá choreografie faktorů vnějšího bytí, vnitřního tepu, které hrají stejně důležitou roli, jako bublinky v dobře vychlazeném drinku. Jak správně "hodit oko," soustředit se, rozprostřít sebe, své smysly do světů fiktivní pravdy. Usadit se ve světlech a stínech, mezi dekoracemi iluzí. Pro ty atmosféry, které se nesmí nechat odeznít.
Stavy ráje v pekle prožité. Uvnitř voněli májem, i když vně panovaly časy mrazivé.
Dáma s filmovými perlami, která kroky vídeňského valčíku vyměnila za "tanečky" pařížského kankánu. Vznešená elegánka. Diva, pojem. Aristokratka herectví s charismatickým projevem, horoucně pronikající do charakterových hlubin, světel a stínů niter. Vysvlékla se z kostýmku cukrbliků. Vyklouzla z korunky slovutné "Sissi." Oplývala nesporným talentem, nepřetržitou vůlí, neotřesitelnou smyslností. "Robinsonka z ostrova intimity," na němž upíjí litry splínu. Dýmí cigarety, prašné částečky bytí. Dává si rendez-vous duše jako jehelník.
Pryč odtud, z toho zvráceného dějiště. Čemu se upsal, čemu posloužil? Kdo byl ten stvořitel, kterého dohnala, zabila vlastní pokusná líheň? Noe anomální nové vlny, kanibal /z/ čeledi lidské fauny?
Dvě ranky na krku, "průvan" v tepně. To vstává, když sešeří se, pan hrabě. Červenočerný plášť na sobě, vysoce zdvižené, zdobné límce, ze slonoviny líce. Vybroušené špičáky, lesknoucí se jako alabastr, pod kůži vklouznou hladce. Rajskou smetánkou, napájí se sladce.