andrii24 komentáře u knih
Chlapec zlatý. Přede, přede plán podlý. "Karty rozložené na stole máš. Dohráls! Tvůj život teď patří mně." Libozvučný meandr blyštivých zrnek a arché usídlení se v horních patrech společenské hierarchie, lechtá mysl lačnou. Chtěl si tak moc líznout smetánky, a tak líznul smetánku. Zlotřilý, vypočítavý a intrikánský slídil, který žil v záskoku, rozkolísal jistotu mrtvého, v obleku úskočné, hamižnosti žárlivé. Pobyt v iluzi zalitý nebeskou modří se ale pomalu krátí. Derniéra imitace života se valí. Křeslo už se kymácí pod úsměvy blahými vykutáleného lháře, který toužil být rozmazlován libidem suverénnosti. Byl nepolapitelný. Ano, byl... to téměř dokonalý čin, nebýt jedné malé vratké, nevratné chybičky, a tak padá opona za jeho novým "já." Chytil se udičky.
Žaluji. Nechť můj žal s milionovým právníkem vaší firmy hrobem. Případ: Klient. Jsem otřesen. Nikdo nebude ušetřen. Každý člen je otřen, svému kostlivci ve skříni vystaven. Naším detektorem od vrchu dolů prosvícen. Odhalíme každé slabé, citlivé místo, tajemství, které se vine pod kůží 12 rozhněvaných, kteří se v zasedací místnosti na verdiktu usnesli. Žádná emoce v soudní síni nezůstane u ledu. Zákulisní praktiky nepostrádají zákeřného jedu. Stačí jeden pokyn bance, platba za nervy ze železa a... šach mat. Podrážděné hnízdo hada. Kremace jeho profese.
Zákeřná legenda. Dracula z říše zvířat, z tajemna. Vypočítavě vyčkávající. Toxický šum sla/s/tí. Zuby jako šavle nabroušené, řezající. Stahující. V barvách karmínu si libující.
Do modravé tmy nebe, pavučinek z nitek snů, položeni. Pod "napudrovaným" sluncem noci, melancholickým princem oblohy... Poezie fantazií k rozjímání. "Svoji" malí tuláci k levandulovému usínání.
Jeden magický zápis. Jeden nepoddajný zápas člověka - plaváčka. Archa ducha, přítomná kotva vůle nitra, "na samotce." Nezlomná anabáze, když na pramici praží slunce, strhne se nečas, rozvlní se vodní džungle. Alternativa pravd o animálním silákovi v každém z nás.
Amore mio. Alla morte. Fino alla fine. Grande Federico. Krajinář fantazijní, malíř snivý, osobitý mág poletujících chomáčků, obláčků, střapatých férií. "Babrlátek" bytí. August ze země cikád a oliv.
Vyhra/ně/ná. Nejtalentovanější maličká, nejslavnější kudrnatá holčička. Slečinka - herečka v tempu cukrových příběhů /z/ hollywoodského "templu."
Miláček - medovníček prvorepublikový. Nejen divačky dříve narozené zahořely, když... jako tajemný pan tajemník v "Evě, která se natropila hloupostí," svůj šarm i identitu chránil. Sladkým slůvkem, francouzským nádechem pohladil. Sametovým vzezřením okouzlil, jediný mezi všemi. Hedvábný růžový kavalír s hrstí pivoněk. Český Montgomery Clift, který ovšem uměl i přemostit. Ku příkladu v Batalionu srdéčko pozlobil. Roztomile "zaškodil," jako oficír. S Hanou Vítovou proti sobě stojící, společenské schůdky vzájemně si mydlící.
V klopě nezaměnitelná roztomilost, elegance sama. Neodolatelně upřímná, omamná chvíle, výjimečně snový sen okamžiku, které vyučovati ráčí ty, kteří přes den vedou řeči á la "pivo a vlašák," mistry špachtlí a lžící, aby večer linuly se z jejich hrdel konverzační "šampaňské a kaviár." Byli pány vybraných salonů, mravů a bontonu, pány Světáky. S fištrónem a grácií Kristiána.
Slavičí trylek. Herectví v síle. Jiskřivá píle. Osobnost s cílem.
... s neposlušnou blond kšticí. Neposedný medový šarádník. Pierot - parádník. "Rozhazovač" různých stupňů veselí. Humoru lehounkého jako soufflé, které sklouzne po patře, jako když klíček do zapalování zasunete.
..., kteří brk a inkoust v kalamáři prozatím nechali "odpočívat" v Paříži. Pábitelští bonviváni. Chalupáři - impresionisté. Drazí, hraví to po/pl/etové. Pěstitelé ducha venkova, pod jehož nebeským "baldachýnem" dnes a denně luftují své myšlenkové "perpetuum mobile."
Měl na povel nejednu cvičku i rozcvičku. Vojenský "Bronx," Kluky z bronzu. Byl hrdinou Atentátu, Jekyllem i Hydem z Majora. Zatímco všichni ostatní pili Dobrou Vodu, on hltal ostře řízný protiproud. Až do otupení, utopení bičované, říčné duše. Jako kafkovský hráč Pasiánsu spolu s dalšími hereckými esy hledal skulinku ven z kasemat. Maskoval svou tvář, host ubytovaný v Hotelu pro cizince. Byl Svědkem umírajícího, ale i účastníkem Krásného, Času jeřabin, kdy odlétají Tažní ptáci, vlaštovky se zdraví. Člověk jako vy, který jede nelehký Dostih životní. Pán s kuráží a vlastním názorem. Rozverný i v gala. Na úrovni. Profesor tělovýchovy, ducha profesionality. Pod Borsalinem, českým hlasem Alaina Delona. V žíle tvorby filmového mraveniště, francouzským režisérem Americké noci. Výrobcem fantazií světa. Český Dustin Hoffman.
Šel, nejen po golfovém greenu, generacemi. Evergreen energický. Hlas, po parfému cigaretovém, /z/vonící. Po klubech svá sóla, noční proud života, rozjíždějící. Švihák pěvecký. Plaváček melodický. "Steve McQueen" českých pódií.
"Tam grimmovsky se ladí poetika, mysteriózní vlna anglického venkova, rozeznívají se mytologické akordy hororové melancholie, hřmí sirény msty "montecristovské." Srdce ochořelo láskou tvou, zneuctěnou, potlačovanou. Větrná hůrka jako osudový chrám, dýka svírající vášně zlomeného srdce. Démonický mág charismatu Heathcliff jest oděn do všech vrstev žíznivé, opatrné, rozervané, zničující, lásky /z/klamané. Touží, hoří, miluje. Žárlí, nenávidí, prochází bouřlivými výšinami, bloudivými, dunivými ozvěnami, žárem doteků pýchy, hněvem z odmítnutí. Sloupává plátky spalující uhrančivosti, kde zbyl jen popel nitra, zášť neopětovaných citů. Životy pozemské vyhasly. Nechť smrt přinese "omlazení," oproštění od lidských neduhů. Ať magie citů na vřesovišti zanechá memento klidu a slib vyslovený přetrvá ve svatyni věčné lásky.
Charismatický Pán hlasů. Hlasů chlapácky ztepilých, omamně působivých, které smysly uzamknou, očarují. Slova jím vyřčená, halí plášť černokněžníkův, duní údernou silou. Do uší se zaryjí ozvěnou temně fintivou, "/bon/tóny" hvozdů hlubokých a tajemných.
Francouzská Grace Kelly. Omamně tajemná, zlatovlasá panna. Pařížská slečna luna. Ctná paní Kateřina. Markýza Sirén s garbovským vějířem. Sladká femme fatale za sněhovým závojem, s pronikavým i jinotajným světlem v očích. Seversky ledový štít zlehka taje. Smysly čeří, perlivě jiskří. V tiché tváři, den po dni, hraje stříbrný třpyt.
Milostná sonáta, která se v běhu času, rukou osudu, mění v neodvratnou antickou tragédii. Azurová oblaka v mračna v moll. Dekadentní portrét vášně, erotického vzplanutí, požitkářství a nespoutanosti, v souboji se žárlivostí, pýchou, ješitností, bolestí a zlobou. Čtenář, jakožto mlčenlivý svědek, ve víru elegantních rób, vklouzává do honosných sídel a přepychových komnat. Zatímco vnější pozlátkové krásno prochvívá jemné hedvábné vlákno. Nitro šatí těžký brokát. Láska v zajetí smyslů. Síla lásky, která spaluje. Žal lásky, který ničí. Ubohý Tulllio. Z jeho uslzených očí šlehají živočišné plameny panovačného prokletí. Utrpení jeho duši, kterou zachvátil mor soužení. Nešťastný "netvor," který si přeřízl vlastní citový tep. Zmocnil se lahvičky jedu hříchu, temnoty, zhrzení. Rty zanesl stopami rtuti. Kapičkami, jež dopadly na bezbranný života dar. Mysl za/ka/lila posedlost krvácejícího srdce,"píseň šarlatová."
Prudce se pře s tím, kdo si ho má podmanit. Mytický gigant vs. věru bacha, žádný kavalír, hypnotizér - fanatik na moři. Inu, to chce pružné vlasce, bytelné pruty, nervy ze železa, neboť se brání. Mohutným ocasem mocně máchá do vln. Majestátnými ploutvemi zpod hladiny, silou spodních hlubin, řinčí vodami. Odolává nátlaku hrotů hávu hlasitého, horečnatého hněvu pekla. Nezaleknut nelekl. Spoutána byla pýcha, mysl panovačná. Sežehnuta síť i harpuna v srdci "Harpagona" člověka.
Jako nahý mezi vlky. Píp. Holátko mezi supy. Osamocený, bílý holoubek mezi zkázonosnými, černočernými nálety, jehož andělské perutě zatížit, k zemi přikovat chtěly stereotypní trny. Soudy jako plamenomety.