Andyska007
komentáře u knih

Krásné, milé povídky o kočkách, koťatech a kocourech. A o životě. Nejsem Kočkař, ale všem Kočkařům upřímně závidím...
Od M. Klevisové jsem četla několik detektivních příběhů a těším se na další. Nejprve ale poběžím do knihovny pro další díl povídek o kočkách.


Využila jsem toho, že si dcera knihu půjčila kvůli maturitní četbě. Trochu náročné a hodně zajímavé čtení.


Pravá severská detektivka. Napětí od začátku do konce. Hodně dějových linií. A dvojice detektivů - jeden horší osobní život než druhý. Zvláště vyšetřovatelka Mia, rozporuplná a přesto mi tak sympatická. Četlo se moc dobře, skoro lituji, že už jsem dočetla...


Byla jsem mladá, svět se kolem mě prudce měnil, sladké devadesátky... Milovala jsem básně Jáchyma Topola a písně Filipa Topola. Četla jsem Miluju tě k zbláznění a V úterý bude válka. A teď? Mládí je pryč, Filip T. taky. Svět se mění, ale tak nějak divně... Jenom ty verše zůstaly. Ale už se mi nečtou tak zlehka jako kdysi...


Budžes se mi líbil tak, že jsem hned utíkala do knihovny pro Oněgina. A nelituji! Tato kniha se mi líbila snad ještě více. Někdy jsem se smála nahlas (což se mi už dlouho nestalo), vzápětí mě přepadl smutek z toho, co Helena zažívá jak v soukromí, tak celkově v tehdejší společnosti. Knihu bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny, kteří si myslí, že za socialismu bylo líp...


Knihu jsem přečetla jedním dechem a detektivní série se mi celkově líbila. Nicméně závěr knihy se mi zdál hodně divný.


Zajímavá a poutavá knížka. Autor v ní píše: "Ještě v Pyrenejích jsem netušil, jestli vůbec o caminu mám psát knihu. Teď se mi ale zdálo, že ji napsat musím. Beru to jako svůj dluh vůči téhle báječné cestě, která mi změnila život. Ne proto, aby se sem teď chtěl vydat každý. Ale především proto, aby se sem prostřednictvím četby mohl vypravit kdokoli, kdo na camino nemůže nebo nechce." A tak jsem při čtení s Larrym putovala i já...


Uf, dočteno a byla to zase jízda. Rychlý spád děje, zajímavá zápletka zločinu, dobře vykreslené postavy... Na této sérii mě baví, že můžu sledovat soukromé osudy Lottie, Boyda i dalších vyšetřovatelů. Problematickou Lottie miluju a Boyd je miláček. Doufám, že to všechno konečně nějak dobře dopadne.


Milá, laskavá kniha s úžasnými myšlenkami a nádhernými obrázky. Budu si v ní i v budoucnu často listovat...


Mám doma vydání z roku 1988, poprvé jsem knihu četla jako náctiletá. Děj mi připadal krásně romantický, četla jsem jedním dechem. Teď, po mnoha letech, jsem nečetla tak plynule. Stále jsem si vyhledávala na wikipedii, jak že to bylo doopravdy. Přibližně v třetině knížky jsem se ale opět nechala strhnout, Ludmila Vaňková píše zajímavě a čtivě, nechala jsem se přenést do doby statečných rytířů.


Kdysi v mládí jsem viděla hru v divadle, ale děj už jsem si moc nepamatovala. V knižní podobě jsem děj hltala a nad konáním postav hodně přemýšlela. Nikdo není černobílý a pouze negativní, ani ten Stanley ne...


Ano, třetí díl trilogie je úplně jiný než předchozí dva. Jsem ráda, že jsem to díky Databázi knih věděla předem. Nemusela jsem příliš srovnávat s Budžesem a Oněginem.
Je to díl nejsmutnější, protože život taky takový občas bývá. Jako děti nebo studenti vnímáme okolní svět mnohem radostněji než ve středních letech. Děj knihy se posouvá i díky úvahám Heleny, líbily se mi rozhovory s jejím zesnulým otcem. S názory hrdinky dost souzním, jsme podobně staré. Nad knížkou budu i po přečtení ještě hodně přemýšlet.
Kéž by autorka napsala ještě další díl...


Krásná, oddechová romantika. Nenáročné čtení, nechala jsem se unést atmosférou. Hezké odreagování v ponurém listopadu.


Kniha se mi moc líbila! Sice jsou to smutné příběhy, ale člověk z nich cítí sílu těch žen, ale i celkově lidí z hornického kraje. Jedná se o osm vdov, ale žádný příběh není stejný. Není to nudné čtení, naopak hodně emotivní. A hezky napsané.


Každá kniha obsahuje příběh a má i svůj osobní příběh... Tracyho tygra jsem si kdysi koupila a nadšeně četla. Pak jsem knížku darovala kamarádce, která byla zrovna v nesnázích. Teď jsem si ji znovu přečetla kvůli čtenářské výzvě jako e-knihu. Ale to nejde! Takovouto knihu musím mít zase doma hezky v papíru - a vracet se k ní. Koupím ji a dám ji přečíst jednadvacetiletému synovi - vždyť každý potřebuje svého Tygra...


Opět napínavý příběh. Líbí se mi, že se kromě detektivní zápletky vždy řeší i soukromý život inspektorky Lottie. Také se nemůžu dočkat dalšího dílu.


Davida Borka mám ráda jako blízkovýchodního zpravodaje ČT. Má rozvláčný styl v reportážích i v této knize, ale mně to takto vyhovuje. O Izraeli jsem viděla několik filmů a četla jsem knihy jak beletristické tak reportážní. Takže izraelské reálie i zajímavosti už trochu znám. Proto mi vyhovovalo právě to, že se autor zabývá politikou a srozumitelně vysvětluje složité soužití Palestinců a Židů.


Moc zajímavé čtení. O židovských tradicích a zvycích jsem už ledacos věděla, ale stejně jsem se hodně dalších věcí dozvěděla. Autorka popisuje nejenom svět moderně ortodoxních antverpských Židů, ale i svůj osobní život. A i ona má někdy zvláštní názory.


Moc zajímavá kniha. Autora jsem už znala z publikování v časopise Reflex. Nejsem znalec bible, ale samozřejmě některé ženy jsem znala - např. Evu, Ester, paní Lotovou, Salome, Máří Magdalenu. O těch jsem se dozvěděla mnoho nových zajímavostí. Některé méně - Lilit, Jezábel, Judita. Jsem ráda, že se mi obzory rozšířily. No a další jsem znala možná podle jména ale jinak vůbec - Jael, Abíšag, Atalja. Jsem moc ráda, že jsem si mohla o nich a všech dalších přečíst poutavé povídání, jak ovlivnily pozdější umělce, jak to s nimi možná bylo doopravdy, bez nánosu legend...


Pro mě též první kniha od tohoto autora. Dcera jí dostala od kamarádky, když byla v nemocnici. Nádherné ilustrace, tajemný příběh. Kritičtěji asi hodnotí ti, kteří mají srovnání s jinými díly od Haruki Murakami. Mně se to líbilo moc.
