Anie94 komentáře u knih
V zacatku je mozne, ze budete trosku tapat, a to i presto, ze jste treba cetli prvni dil. Bude vam chvili trvat nez se patricne zorientujete.
Co bych urcite vynechala by byla dejova linka strycka Neda, ktery byl toho casu v Nove Anglii. Zbytecne to dej zahlcovalo nepodstatnymi udalostmi.
Take me rozcilovalo, ze se nejedna o klasicke pokracovani, ale ze je tam ta propast 20 let, a co se stalo mezi si clovek musi domyslet. Postavy se nam oproti minulemu dilu zplosteli a dej byl misty hodne natahovany.
Ale jinak pokud mate radi pomalejsi pribehy a mnoho historie, intrik a tajemstvi, tak nebudete zklamani.
Rekneme, ze je knizka takova roztomila pohadka pro dospele. Na asi 200 strankach se odkryva krasny romanticky pribeh, ktery ma s realitou pramalo spolecne, ale i tak vas zahreje u srdce. Ale i presto se mi pribeh spatne cetl, jelikoz jsem letos na jare zazila jake to je mit blizkeho cloveka v umelem spanku a nevedet jak to s nim dopadne, ale to je asi muj osobni problem s knizkou. Konec byl dost useknuty a nic moc nerikajici.
V knizce se seznamujeme s rodinou Sinclairovych, ktera je perfektni a bohata. A to mi lezlo na nervy. Obecne se mi kniha spatne hodnotila. Nese v sobe stopy napeti a ja se kolikrat pristihla, ze to ctu jen proto, abych vedela, jak to vlastne cele nakonec dopadne. Nicmene je pro me kniha v celkovem vzezreni spise zklamanim. Ale i presto byla kniha velmi ctive napsana, k cemuz prispeli i kratke kapitoly.
Kapitoly z pohledu Cadence jsou opravdu hodne depresivni. Hodne jsem mela problem s tim se vyznat v deji a s tim, ze si autorka dost pohrava s realitou a s predstavami. Pribeh to byl dost odflaknuty a ten konec take nestal za nic.
Co hodnotim jako kladne je urcite spousta zajimavych myslenek. Asi uz nejsem ta spravna vekova skupina, ale troufam si tvrdit, ze mladsi ctenari z toho budou nadseni.
Jedna se o pribeh o udajne polygamii, coz je pro me dost nepripustne tema, jelikoz ja jsem ve veci manzelstvi a vernosti dost konzervativni. Je to dost chaoticky pribeh, ja jsem se v nem ztratila a jen tezko jsem se nachazela. Presto, ze se mi kniha moc nelibila, tak je to ctiva kniha a docetla jsem jen proto, abych zjistila jak to vlastne dopadlo. V knize bylo hodne nesympatickych postav. Byli hodne povrchni, rozpolcene a zvracene. V knizce se nachazelo hodne hluchych mist a na druhou stranu bylo v knize hodne vse prekombinovane. :)
Oficialne to ma byt thriller, ale ja bych to rozhodne do teto kategorie nezaradila. Mate nekdo tip na lepsi thriller?
Je to osobni zpoved zeny, ktera byla obeti zneuzivani. Co mi na knizce vadilo byl hodne odosobnely styl psani, obcas mi pripadalo, ze autorka pise o zivote nekoho jineho. Kniha ma sest kapitol, ktere jsou rozdelene na mensi casti a ctou se fakt rychle, a to i bez ohledu na to, jakym vaznym tematem se autorka zabyva. Rozhodne musim ocenit to, ze autorka moc nerozpitvavala sexualni a milostne sceny. Rozhodne je to knizka k zamysleni, a co ocenuji je autorcina odvaha jit s kuzi na trh a mluvit o takto zavaznem tematu.
neska neco absolutne mimo feed protoze to nejak posledni dobou nezvladam. Ale o tom jsem mluvit nechtela. Dnes bych vam rada predstavila knizku Zeny, ktere mi nedaji spat. Je to neuveritelne zajimave cteni o zenach, kterr byli odvazne a nedaly se. Nejvice se mi libily pribehy cestovatelek, jelikoz jsem knizku cetla v dobe, kdy se mohlo cestovat tak maximalne prstem po mape. Knizka vam rozhodne preda hodne inspirace a chut se zvednout z gauce a jit neco delat. Bylo tam hodne feminismu, ale ne v te hnusne forme, kdy chlapy jsou proste vsichni do jednoho spatny, kterou nesnasim. Co mi obcas chybelo, bylo vetsi propojeni s zivotem autorky. Ale jinak dobre cteni. 3⭐/5⭐
Rada bych na uvod rekla, ze me knizka asi neoslovila tak jako vetsinu nebo jak by asi mela. 3⭐/5 ⭐ Nicmene to byla velmi zajimava a netradicni knizka, ktera nam poskladala nekolik zajimavych zivotnich pribehu. Knizka nam podava zajimavy nahled na soudobou lidskou spolecnost. Najdeme zde velmi otevrene liceni hlavne zenskych, nekdy dost nelehkych osudu. Knizka ma velmi neobvyklou stylistiku, ktera ne kazdemu sedne a asi ne kazdy ji pri cteni prestane vnimat.
Zpocatku jsem mela velky problem s orientaci v hlavnich hrdinkach. Co mi ale na knizce dost vadilo, byla jeji filozofie, ze kazdy muz je spatny. Nemam nic proti feminismu, je to zajimavy a dulezity smer, ale nesmi byt tak cernobily, to je proste spatne. Dale mi vadilo az moc postav, hlavne proto, ze jsem se v nich hodne ztracela. Nekdy mi prislo zbytecne vypraveni stejneho pribrhu z vicr pohledu, protoze jsme se nedozvedeli nic noveho. Co ale musim vyzdvihnout je krasne uzavreni celeho pribehu.
Knizka je krasna. Ma krasnou obalku i sve poselstvi, ale asi me nezastihla v te nejlepsi dobe. Tak doufam, ze vas me ne prilis krasne hodnoceni neodradi.
Knizka Vino a cary od autorky Luanne G. Smith je moc hezky fantasy pribeh. Libilo se mi dost neobvykle zarazeni magie do realneho sveta na pocatku minuleho stoleti, kdy byl technicky pokrok jeste v plenkach. Z pribehu na vas dychne opravdu kouzelna atmosfera francouzske vinice. Knizka se hodne dobre cetla, stranky ubihali pod rukama a nez se clovek nadal byl na konci pribehu. Hlavni hrdinka, carodejka Elena, byla velmi sympaticka, odvazna a statecna osoba, co mela chut bojovat se svym rekneme nepriznivym osudem. Tohle byla jedna z mala knizek, kde je romanticka linka upozadena, coz docela ocenuji. Jedine co mi na knizce vadilo, je nedotazeny konec, ale mozna je to tak schvalne, jelikoz se ma jednat o serii, tak uvidime. 4⭐/5 ⭐
Knizka me zaujala svym rozhodne neotrelym nametem a jestli ta knizka je autobiografie, tak je mi slecny uprimne dost lito. V knizce nakoukneme pod poklicku cloveka, ktery bojuje se schizofrenii a nekdy to opravdu neni lehky boj. Tema je to zajimave a silne na emoce, ale styl psani mi moc nesedl. Dej byl dost zmateny a casto dost neurcity. Mistama jsem se pristihla, ze vubec nevim, co ctu. Takze nakonec hodnotim 3,5⭐/5 ⭐
Na knizce se mi líbilo velice verne popsani soudobych problemu spolecnosti a jeji rozdeleni na muzskou a zenskou cast. Je to oddechove cteni bez slozitejsich zapletek. Hlavni postava Catherine je naivni a dost hloupoucka, aspon tedy ze zacatku pribehu, pana Thorpeho jsem z duse nesnasela. Postavy maji bohaty spolecensky zivot hodny pomeru te doby a na rozdil od dnesnich lidi maji porad hodnoty, kterymi se ridi. V pribehu neni moc vyrazna romanticka zapletka a pribeh je nakonec prilis rozvlacny. Doufam, ze dalsi knizky autorky budou trosku lepsi. 3,5⭐/5⭐
Celkove pojeti pribehu neni podle me uplne stastne. Tajemna linka, ktera se tahne celym pribehem je nejen tezko uveritelna, ale celkove pribehu nesedi. Postava Lauren a jejich problemu je vykreslena fakt dobre, ale presto jsem si nedokazala k ni, ani k zadne jine postave vybudovat nejaky vztah, nebo zajem o jeji osud. Autorka hodne resi psychologii a pocity, ale hodne na ukor deje, dej je tam jen okrajove zminen, ale presto presne vime co se deje. Posledni pasaz bych vynechala uplne, k pribehu se vubec nehodila. Zase na druhou stranu pribeh se cetl dobre, bylo to ctive, to zase jo. Bude vas zajimat jak to vlastne skonci. Jen ten konec? Hodne otevreny a postradal jakekoliv vysvetleni toho proc to tak je. Nicmene nectete knihu pokud mate male deti nebo jste v ocekavani, mohli byste z toho mit minimalne zle sny.
Tuto knihu napsala mladsi sestra odebrane Drahusky a i pres svuj maly rozsah - asi 139 stran - si vas rozhodne ziska. Je s podivem, co se v tehdejsim Ceskoslovensku mohlo dit. Ze i do pece o dite a jeho zahmu tvrde zasahovala politika, bez ohledu na zajmy ditete.
Misty je pribeh trosku neohrabany, kostrbaty, ale to mu na sile rozhodne neubira. I kdyz nektere pasaze by si urcite zaslouzili vetsi rozvetveni.
Cela knizka je napsana velice citlive a i presto, ze se jedna o autorcinu rodinu, je napsana objektivne, coz jeste vice umozni ctenari cely pribeh prozit. Doporucuji vsem, co maji radi skutecne pribehy. 5⭐/5⭐
Toulavé kočky z Homsu se mi opravdu špatně hodnotí. Bylo to rozhodně čtivé a originální téma, pokud se to o hrůzách jako je válka v Sýrii takto dá říci. Ale i přesto, že se jedná o velice vážné téma, tak ve vás příběh nezanechá skoro pražádné emoce. Ale i přesto, že bych to měla k něčemu přirovnat, tak bych to přirovnala k několika knížkám, které se zabývají tématem holokaustu. Co mi ale vadilo byli velké dějové skoky. V knížce sledujeme hlavního hrdinu Sámího od jeho dětství až po dospělost, a že měl cokoliv, jenom ne lehký život. Ústředním motivem celé knihy je hlavně jeho cesta ke svobodě. Autorka nám tady zprostředkovává Sámího příběh, se kterým se osobně setkala v Paříži. Na autorčině stylu psaní je vidět, že je to novinářka a hodně pasáží se opakuje. Kapitoly jsou prokládány autorčinými poznámkami. Je to hlavně vyprávění o vůli žít a nevzdat se. Při čtení knížky nám rozhodně dojde mučivost války, ať už jakékoliv, a rozhodně bychom před tím neměli zavírat oči, i když máme pocit, že je Sýrie strašně daleko.
Knížka je to útlá, má jen něco kolem 160 stránek, takže jí přečtete za chviličku. Co se týče poselství tak knížka nebyla vůbec špatná, ale dějově to bylo hrozný. Autor tam suprově zachycuje atmosféru 20. let 20. století, kdy je krátce po Velké válce a obyvatelé New Yorku se bezstarostně oddávají nekončícím večírkům v domě Gatsbyho, kterého málokdo osobně zná. Je tam suprová atmosféra všudypřítomného alkoholu a jazzu (takový předchůdce pozdějšího sex, drogy a rockenroll). Hlavní hrinové mi vůbec nepřirostli k srdci, přišlo mi, že se příběhem jen tak zbuhdarma potácí. Je tam super popsané prostředí smetánky. Co se mi líbilo bylo to, že bylo krásně na příběhu vidět, že peníze Vám osobní štěstí nepřinesou. Příběh se mi i přes svou krátkost špatně četl vzhledem k použitému jazyku a jeho formě. Autor přeskakoval jako blecha a často se mi stalo, že mi unikali souvislosti. Dalo se tam najít pár krásných myšlenek, pár dobrých momentů, ale ve výsledku nic co by mě nadchlo. Celému příběhu chybí nějaké vyvrcholení, vše pluje tak nějak konstantně.
(SPOILER) Tohle byla roztomilá, milá romantická oddechovka, která po závěru prvního dílu byla prostě nutností. Není to nic pro lidi, kteří nemají rádi romány, kde je hodně klišé - tady po té knížce rozhodně nesahejte, byli byste zklamaní. Sledujeme další osudy Gii a Rushe a řeší se docela vážné téma - dokáže být Rush otcem? Román měl pro mě takovou hořkosladkou příchuť - zamilovala jsem si postavy, jejich dialogy, monology a myšlenky. Knížka měla teda horší rozjezd, ale pak to zhltnete jako malinu a najednou koukáte, ze je konec. Musím říct, že konec mě zahřál u srdce, i přesto, že mi bylo jasné jak to dopadne.
Červený adresář je knížka, která mě po dlouhé době fakt pohladila po duši. Původně jsem teda čekala prvoplánovou červenou romantickou oddechovku, ale dostala jsem krásný hořkosladký příběh o odcházení a smutku, o naději, o lásce a těžkém životě. Tato knížka nutí čtenáře zamyslet se nad tím, zda svým příbuzným dáváme opravdu tolik času kolik by si zasloužili. V knize se prolíná příběh 96leté umírající stařenky Doris a dcery její neteře Jenny, které chce předat svůj životní příběh. Příběh má zajímavý styl vyprávění, který ale nemusí sednout každému, ale je tam plno krásných myšlenek, které prostě chytnou za srdce. Je to knížka hodně o emocích, takže moc zvratů v ní nehledejte. Má to krátké kapitoly, není to příliš rozvleklé, ale i tak to dokáže vyvolat spoustu emoci. A ta obálka...
Mnoho lidí to nazývá jako básnickou sbírku, ale pro mě to byla sbírka myšlenek a citátů a zážitků z autorčina života. Bylo tam pár krásných myšlenek, ale ve výsledku nic moc přelomového. Text je doplněn jednoduchými ilustracemi, které mají příběh doplňovat. Krátké texty jsou rozděleny do tří tématických kapitol, ale působí trošku nesourodě. U sbírky mi vadila absence rýmu, které by u básnické sbírky byli na místě. Z básní si lze nic méně něco odnesete, ale spíše možná kdyby mi bylo o pár let méně. Mléko a med je velmi ženská sbírka, ze které ale díky bohu nečiší přemíra nezdravého feminismu, jako je tomu třeba u Amandy Lovelace. Texty nemají moc hloubku, podařilo se mi poznačit si opravdu jen pár myšlenek.
Knížka daleko od stromu se sice prezentuje jako knížka "young adult", ale pod překrásnou obálkou skrývá krásný a citlivý příběh. V knížce se potkáváme s Grace, Joaquinem a Mayou, kteří řeší svá osobní rodinná dramata. V průběhu příběhu se příběh rozplétá a rozhodně vás to nutí číst dál. Autorka vykreslila uvěřitelné prostředí, situace i postavy. A i když se jedná o docela vážné téma, je to zpracováno velice citlivě a rozhodně vás knížka dokáže přimět o ději přemýšlet a možná vás i donutí k zamyšlení co byste v dané situaci dělali vy. Za mě rozhodně doporučení, jen mě mrzí, že knížka není zase tolik vidět a přitom by si pozornost rozhodně zasloužila.
Tak tohle opravdu nemělo chybu. Doufám, že se mi ten děj podařilo napsat dobře, abych vám, milí čtenáři, z té knížky moc neprozradila. Každopádně jsem v knížce hltala každé slovo a byla hrozně zvědavá jak to dopadne. Jak se Veronika propadala do čím dál většího marastu, já jsem toužila číst dál, abych se dozvěděla jak to dopadne. A když jsem nedejbože musela knížku odložit pořád jsem na ní musela myslet a těšila se, jak bude pokračovat. Rozum mi zůstával stát nad tou krutostí, které jsou někteří lidé schopni. Bylo mi až někdy místama špatně z toho, jak se dokáže chovat váš úplně nejbližší člověk, ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujete. Zpočátku mi román připomínal romány Lenky Lanczové, které jsem četla v dospívání, ale tohle všechny "sladké" dívčí románky dalece předčilo. Kniha zpracovává velice otevřeně závažné téma znásilnění a pocity mladé dívky, které po tomto hrůzném činu musela prožívat. Kniha byla napsaná tak, že jsem i místama zapomněla na to, že to napsala žena, a ne ta sotva osmnáctiletá dívka, o které příběh vypráví. Veronika si sáhla na samé dno, ze kterého cesta nahoru bude pěkně dlouhá. O to těžší, když má Veronika pocit, že je na všechno sama, a nikde nemá zastání. Je to dost silný příběh a myslím, že na něj ještě dlouho budu vzpomínat, myslet a přemýšlet o něm.
U této knížky bylo hodnocení více méně jasné už od začátku. Autorka ač není vůbec známá odvádí skvělou práci, a je opravdu škoda, že o téhle knížce moc lidí neví. Její svět, postavy, děj i romantická linka jsou poněkud jednodušší, ale jak se říká, že v jednoduchosti je krása. A tohle krása byla. Klaudii i Tempease jsem si zamilovala hned od první stránky. Kniha mě vtáhla do děje již od první stránky a do té poslední mě nepustila. Její svět je velice zajímavý, ač krutý, a to, že je zasazený do našeho hlavního města, ještě více zatraktivňuje děj. Jen ten konec? Já jen doufám, že bude nějaký druhý díl, nebo prostě nějaké pokračování. Nutně ho totiž potřebuju! Takže pokud jste nečetli, neznáte, tak šup šup honem si tuto knížku přečtěte. Nebudete litovat času, který nad ní strávíte.