Annabelle komentáře u knih
Doktor Louis Creed se společně se svou manželkou Rachel, dcerou Ellie, malým synem Cagem a kocourem Churchem stěhují do krásného městečka Ludlow. Po nastěhování se seznámí s milým sousedem Judem a jeho ženou Normou a plánují si nový život. Postupem času Louis zjišťuje, že Ludlow má svá tajemství, a to v podobě mystického Wendiga a zvláštního pohřebiště, kde se smrt stává relativní. A když rodinu potká obrovská tragédie, zoufale Louis ví, co má dělat. Ale… Někdy je lepší nechat mrtvé mrtvými.
Po opravdu velmi dlouhé době jsem se pustila do knihy od Stephena Kinga. Přiznám se, že jsem v pubertě s jeho stylem psaní bojovala a říkala jsem si, že mu snad nikdy nepřijdu na chuť, naštěstí se to ale postupně změnilo, zřejmě jsem do jeho knih potřebovala „dozrát.“
Na Řbitov zviřátek jsem se chystala už dlouho, ale až opětovné shlédnutí nejnovějšího filmu mě konečně donutilo si knihu přečíst. No a lehce se mi opravdu nečetla. Přes zhruba prvních sto stránek jsem měla trošku problém se dostat. Děj mi skutečně z počátku přišel táhlý a knihu jsem často odkládala.
Ovšem přišel krutý zlom a postupná gradace děje a narůstající zoufalství hlavního hrdiny mi naháněly husí kůži. To zoufalství, ty Louisovy myšlenkové pochody, ponurost… Opravdu se mi některé stránky nečetly lehce. Závěr byl už jenom děsivou a odpornou třešničkou na dortu jednoho z nejlepších děl krále hororu.
Ozvěny run byly vcelku příjemným počtením, kde se zajímavě propojovaly životy zamilovaného páru z naší doby a doby vikingů. Na druhý díl jsem se těšila, protože tentokrát to „propojení“ mělo být již přímo, tedy, že se hlavní hrdinka přenese z moderní doby do drsného období vikingů. Trocha inspirace sérií Cizinka je jasná, ale komu to vadí, když je Cizinka tak skvělá?
Linnea Bergerová, dcera hlavního hrdiny Hakona z prvního dílu, tráví čas prací na archeologických vykopávkách. Mezi její největší objev patří tajemná stará brož s nápisem, po jehož přečtení se ocitne v nelítostné době v prostředí vikinských válečníků. Nejprve tomu sama nevěří a bere to jako vtip, jako nějakou LARP akci, ale časem pochopí, že tohle není legrace a ti chlapi převlečení za vikingy skutečně vikingové jsou. A jeden z nich – neodolatelný a silný Hrafr se rozhodl, že ji prodá do otroctví, protože za tak krásnou světlovlasou dívku dostane zcela jistě plno peněz.
Runy osudu se mi líbily o něco více než první díl této série. Přece jenom jsme opustili prostředí našeho světa a plně se ocitli v zajímavém historickém období. Linnea se se svou situací docela obstojně prala, Hrafn byl sice na začátku hrubián, ale vždy dokázal Linneu zachránit a dokázat ji, že to jejím „prodejem“ zas tak moc nespěchá. Jejich láska se v příběhu sice rodila pomalu, ale pak vzplála velkým plamenem. Na oba čekalo nebezpečí, procestovali spolu kus světa, poznali jiné kultury, málem oba přišli několikrát o život, nebylo jim přáno, ale nakonec i přes propast času, dostali požehnání. Jediné, co bych knize vytkla je možná její délka, protože často byly některé věci repetitivní a lehce ohrané, přesto jsou Runy osudu příjemnou romantickou oddechovkou se sympatickými hlavními hrdiny, s cestování časem a úsměvným koncem, který navnadí na další díl.
Pozor, recenze obsahuje drobné spoilery…. Retellingy a záporáky vskutku miluji, proto série Never After nemohla chybět v mé knihovně. V prvním dílu prozatím pětidílné série se podíváme na postavu padoucha z Petra Pana, a to Hooka respektive v této adaptaci Jamese Barrie, jehož život byl plný bolesti a utrpení. Pohnuté dětství, boj o život, nevyslyšené volání o pomoc… to vše udělalo z Jamese tajemného Hooka… někoho s kým si není radno zahrávat, někoho, kdo se skutečně nebojí jít přes mrtvoly a vyžívá se v bolesti ostatních. A za tohle všechno může jedna osoba – Peter Michaels a zrovna tento Peter má rozkošnou dceru Wendy, která poslouží Hookovým plánům. Takže tu mladou květinu musí Hook nejprve zneužít, pak ji ublížit a doslova zničit, ale láska má jiné plány.
Přiznám se, že na knihu jsem se velmi těšila, přece jenom Hook je neodolatelný snad v každém filmovém zpracování a líbil se mi i nápad udělat z původního hrdiny Petra Pana hlavního záporáka celého příběhu. Ovšem dostavilo se zklamání. Vše bylo tak nějak… těžko uvěřitelné, rychlé, sprosté, brutální a velmi erotické.
K postavám jsem si nedokázala vytvořit nějaký vztah a zrovna postava Wendy mi přišla lehce hloupá a naivní a rozhodně se nechovala na svůj věk. Dělala ze sebe také nedostupnou, ale nakonec ji to úplně nevyšlo. Navíc vztah Jamese a Wendy byl… no vyvíjel se rychle a byl poněkud zvláštní. Nechápala jsem submisivní chování Wendy a její nehynoucí lásku k někomu, kdo ji vyhrožuje smrtí a myslí si, že je zrádkyně.
Konec příběhu mi docela připomněl takové ty telenovely z dětství, kde vygradoval příběh, objevil se skutečný zločinec a ukázalo se několik opravdu nečekaných a spletených příbuzenských vztahů. Ovšem epilog se mi líbil.
Skutečně to asi teď vypadá, že knihu haním, ale ona zas tak strašná nebyla, vlastně nám dala to, co slibovala a já asi jenom čekala něco jiného a jsem rozmlsaná jinými příběhy a retellingy.
Na Trnovou královnu jsem narazila úplnou náhodou díky reklamě na sociální síti. Velmi mě zaujala svou obálkou a samozřejmě i anotací. Tentokrát bude v nesnázích princ a bude na čarodějce, aby zachránila nejen jeho, ale celé království, které má právě kvůli princově prokletí padnout.
Hlavní hrdinka věštkyně Violet je velmi komplikovaná postava, a ne vždy má čestné úmysly. Většinou si své věštby lehce poupravuje nebo říká něco, co není tak úplně pravda. Princ Cyrus je naopak velmi milý, přátelský a téměř dokonalý, nebýt jedné důležité skutečnosti a to, že on se má stát zhoubou celého království, tedy v případě, že nenalezne svou vyvolenou a neožení se. Nastává tedy doba, kdy si princ musí vybrat nevěstu, i za cenu Violetiných lží a klamů. Ovšem lásce se poručit nedá. Mezi Violet a Cyrusem to samozřejmě jiskří, čeká nás plno ironických dialogů, enemies to lovers vývoj, ale láska jako trám nás v knize, právě kvůli komplikovanosti postav, nás úplně nečeká.
Příběh je protkaný magií, zrůdnými nestvůrami, intrikami a sympatickými postavami, které si jdou ale tvrdě za svým. Za zmínku stojí i přítomnost lehké erotiky a LGBT. Dočkáme se také narážek na některé známé pohádky. Děj z počátku sice plyne pomalým tempem, ovšem nabídne důkladný popis světa a seznámí nás s životem jednotlivých postav a díky tomu tak čtenář pochopí, proč zrovna ta daná postava jedná tak, jak jedná.
Trnová královna má sice jednoduchý děj, řekla bych, že závratnými dějovými zvraty úplně neoplývá a postavy se mnohdy chovají zvláštně, ale i přesto všechno si mě ten příběh nějakým způsobem získal. Možná svou jednoduchostí, možná neotřelými postavami, ale skutečně si mě získal. Je mi jasné, že tato kniha nesedne každému čtenáři, ale mně se moc líbila a od posledních sto stran jsem se nemohla odtrhnout. Podle Goodreads to vypadá, že se chystá druhý díl a doufám, že brzy vyjde pak i u nás.
Řeckou mytologii miluju už od dětství a pověst o Hádovi a Persefoně patří k mým nejoblíbenějším. Četla jsem již několik příběhů, které jsou volnými retellingy a proto nemohli Neonoví bohové chybět v mé četbě. Toto moderní, erotikou nasáklé a intrikami propletené zpracování rozhodně nebylo špatné, i když mnohé scény ala Padesát odstínů šedi tedy mohly být vynechané.
Ve světe bohů, kde se tituly dědí z generace na generaci se má Persefona stát novou Herou, ale život po boku starého a krutého Dia, kterému za záhadných okolností zemřely již tři manželky, ji neláká. Ovšem její mocichtivá matka trvá na svém, díky čemuž Persefonu uvrhla do nebezpečí. Po jednom z večírků slavné božské Třináctky Persefonu někdo pronásleduje. Ze zoufalství, překročí řeku Styx a ocitá se v Dolním městě, místě, kde vládne Hádes, muž, o kterém panují podivné pověsti. Ale Hádes jako jediný dokáže Persefonu ochránit, ale bude to stát velmi zvláštní cenu.
Neonoví bohové jsou velmi netradiční a moderní pojetí Olympu, které asi nesedne každému, i já na začátku čtení sama váhala, zda se mi kniha vlastně líbí či ne, ale postupem čtení jsem si ke knize (zejména k Hádovi) cestu našla. I když té erotiky tam na mě možná bylo až moc a některé erotické scény mi přišly „na sílu“ vložené. Ovšem vývoj vztahu Háda a Pesefony se mi líbil, stejně tak jako moderní háv jejich pověsti. Ona byla loutkou v rukou matky, on zase muž, který se toužil pomstít za smrt svých rodičů. Oba v knize prošli vývojem, z Persefony se stala nezávislá a silná žena a z Háda zase milující a oddaný muže, který pro svou lásku dokáže vše obětovat. Na konci knihy jsem se musela uculovat, protože jsem nečekala, že to skončí zrovna takto.
Neonoví bohové jsou zkrátka oddechovým čtením, u kterého není třeba příliš přemýšlet, ale pouze si užít příběh inspirovaný mýty a prošpikovaný erotikou. Druhý díl s názvem Jiskřivý idol už na mě čeká a podle anotace vypadá ještě lépe než ten první.
Většina z vás jistě zná skvělý podcast Lucie Bechyňkové a Barbory Krčmové s názvem Opravdové zločiny, ve kterém nám slečny přibližují známé i méně známé zločiny, které šokovaly veřejnost. Já osobně mám jejich podcasty velmi ráda, a ačkoliv většinu případů znám, vždy si je ráda opět poslechnu. Proto bylo pro mě pořízení knížky takovou povinností, jelikož jsem chtěla autorky podpořit a také si o některých případech i počíst. Bohužel ale musím říct, že kniha je sice hezky zpracovaná, ale pro mě to bylo zklamání, a kromě zajímavých rozhovorů na jejím konci, nepřišla s ničím novým.
V knize se nachází mnoho známých i neznámých vrahů, ale bohužel vše je zpracováno velice povrchně a stručně. Zajímavé by bylo třeba ke každému případu dát QR kód a odkázat tak na daný podcast, který se případu týká a který je více rozpracován. Knížka na své obálce sice slibuje zákulisní informace a detaily o zločinech, ale těch se čtenář nedočká, navíc všechny případy v knize byly zpracovány v podcastech a nečeká vás nic nového. Kniha je tedy spíše určena těm, kteří podcasty neznají, protože pro ostatní jsou to možná až zbytečně vyhozené peníze. Často také v knize narazíte na nesrovnalosti a bohužel také na větší množství pravopisných chyb a překlepů, které doslova bijí do očí a kniha tak působí lehce odfláknutě. Za mě tedy skutečně zklamání.
Předchozí dvě knihy z edice Stranger Things mě úplně neoslnily, přesto jsem se rozhodla dát šanci třetí, jelikož pojednává o postavě Max, která patří mezi mé nejoblíbenější charaktery ze seriálu. Oceňuji hlavně také to, že je kniha plně zasazena do děje seriálu a ne před ním, což mi u předchozích knih (hlavně u té druhé o Hopperovi) prostě nevyhovovalo.
Jedná se o události druhé série, které vidíme z pohledu Max – nové obyvatelky malebného městečka Hawkins, kde je každý na každého milý a kde každý každého zná. Dozvíme se více o Maxině minulosti, o její rodině a také především o složitém vztahu s jejím nevlastním bratrem Billym, který je opravdu mnohem a mnohem napjatější a toxičtější, než se v seriálu mohlo zdát. Billyho jsem v seriálu neměla ráda, troufám si říct, že v knize je ještě mnohem horší a dělá odporné věci, ovšem na druhou stranu tu opět čteme o událostech, které ho změnily a že jeho otec opravdu nebyl vzorem otcovské lásky. Kapitoly o Maximě minulosti byly velmi zajímavé a daly mi na její postavu trošku jiný náhled a vzhledem k událostem nejnovější čtvrté série, je to všechno o to smutnější.
Knížku určitě doporučuji všem fanouškům seriálu, kteří chtějí získat větší vhled do svých oblíbených postav, dozvědět se více o jejich myšlenkových pochodech a rozšířit si také znalosti o jednotlivých scénách ze seriálu z jejich pohledu.
Příběh je opravdu velmi čtivý a stránky ubývají rychle. Hlavní postavy si mě, i přes jejich šílené povahy, získaly. Líbila se mi ta netradičnost a originálnost příběhu a jeho samotné rozuzlení na šíleném a drsném konci, který sice není pro naše postavy ideální, ale je jasné, že tímto příběh rozhodně nekončí a já se opravdu těším na další díl a myslím, že jsem našla další kruté fantasy, které mě vtáhlo do děje a nepustilo.
Co se mi ve Vládě vlků dále líbilo, byl Zojin příběh. Přiznám se, že Zoju jsem v Griše neměla úplně ráda a mé srdce si spíše získala Žeňa, ale když jsme měla možnost se plně ponořit do jejího příběhu a poznat její dětství, získala jsi mě a věděla jsem, že ona je skutečně hodna toho, co ji čeká.
Konec byl třešničkou na dortu. Ačkoliv mnoho postav nečekal hezký osud, mnoho z nich padlo, mnoho z nich truchlilo, ale nakonec vše dopadlo tak, jak mělo a myslím, že lepší uzavření příběhy jsme si nemohli přát.
Duologie o Nikolaji Lanstovovi si úplně nezískala moje srdce jako Šest vran, přesto jsem opět nebyla zklamaná a dostala jsem příběh plný napětí, zrady, nebezpečí, intrik, útrap, bolesti, ale také lásky, přátelství, magie a víry v lepší budoucnost.
Po odskočení do Ketterdamu se opět vracíme do Ravky, kde se vlády ujímá válkou poznamenaný Nikolaj Lanstov – Zjizvený král. A já se vám, pokud možno stručně a bez větších spoilerů, pokusím sdělit své dojmy z obou knih.
Nikolaje jsme si všichni samozřejmě zamilovali už v Griše a také všichni jistě víme, co se mu stalo a jaké tajemství musí skrývat. A nyní se musí vyrovnat nejen se svým vnitřním démonem, ale nebezpečím, který s sebou nesou nejen sousední království, ale i dávný nepřítel, který se vrací ze záhrobí. Nikolaj sice stále hýřil vtipem a poznámkami, ale líbilo se mi, jak se měnil, jak nesl tíhu osudu celé země a nebál se obětovat sám sebe.
Přiznám se, že z počátku Zjizveného krále jsem měla problém s kapitolami Niny, jelikož mě její příběh úplně nezaujal, ale ke konci první knihy dostal grády a její příběh ve Fjerdě ve Vládě vlků byl úžasný a správně gradovaný a vynahradil mi tak to počáteční zklamání. I když tedy pořád jsem toho názoru, že Matthias se k Nině hodil víc, ale láska si nevybírá.
Po Neonových bozích tu další retelling, báje o Hádovi a Persefoně. I tentokrát je příběh opět přenesen do naší moderní doby a opět se jedná o lehce erotický kousek, ovšem tady jsou bozi skutečně bozi, i když některým se schopnosti musí teprve dostavit. Persefona je skutečně bohyní jara (i když se tuto skutečnost skrývá a snaží se žít mezi obyčejnými smrtelníky) a Hádes je zkrátka… Hádes neboli drsný, temný a zdánlivě chladný vládce podsvětí, který s lidmi rád hraje své hry, kde je jasné, že výhra je téměř nemožná. A stačí jedno náhodné setkání a do jedné takové hry se zaplete sama Persefona.
Dotek temnoty se mi skutečně moc líbil. Pověst o Hádovi a Persefoně sice dostala nový moderní háv, ovšem zůstaly zachované původní okolnosti, i když tedy únos byl zde vyměněn za sázku. Dočkáme se vykresleného světa podsvětí, kterému Hádes vládne. Líbilo se mi zapojení Moir a Hádovy bývalé milenky Minthy, která měla v knize stejný osud jako v bájích. Celkově mě ten svět opravdu uchvátil. Vztah mezi Deméter a Persefonou byl také vykreslen velmi zajímavě, kdy matka svou dceru defacto vězní, aby ji ochránila a Persefona tak bojuje o svou svobodu a zároveň objevuje své schopnosti.
Jiskření mezi Hádem a Persefonou bylo již od začátku patrné, ovšem nedošlo k nějakému rychlému naplnění vztahu, který se spíše pomalu rozvíjel a díky tomu není v knize přespříliš erotiky. Jediné, co bych knize vytkla je Persefonina občasná naivita a „hloupost,“ ale mám pocit, že to v poslední době těm knižním hrdinkám tak nějak asi patří.
Kniha u nás docela haněná a některé recenze zkrátka nechápu. Mně Dotek temnoty moc líbil a přesně takový retelling o Hádovi a Persefoně jsem chtěla. Není to moc erotické, jsou zachovány hlavní myšlenky báje, a především Hádes je Hádes. Svět je zajímavý, charaktery se postupně vyvíjí, dočkáme se zajímavé zápletky a bonusových kapitol na konec. Už se těším na druhý díl.
Příběh Kouzel rodu Thornů mě kdysi velmi okouzlil. Líbilo se mi prostředí knihoven, temná zápletka, oživlé grimoáry, neodolatelný a tajemný Nathaniel Thorn, údajně bezcitný démon Silas a především nebojácná hlavní hrdinka Elizabeth s jejím mečem Běsobijcem.
Tajemství domu Thornů slouží jako krátká novela k Kouzlům rodu Thornů navazuje na jeho konec, kdy se Elizabeth vydala vstříc své budoucnosti s neodolatelně ironickým Nathanielem Thornem a démonem Silasem. Když už vše vypadá jako zalité sluncem, Nathanielům dům, respektive strážci domu, se zblázní a uvězní své obyvatele, dokud nepřijdou celé záhadě na kloub. A kroužící novináři kolem jim to rozhodně neusnadňují.
Jedná se o příjemnou oddechovku o pouhých dvou stech stránkách, která čtenáře opět zavede do světa kouzel a griomárů. Tentokrát na nás nečeká zběsilé zachraňování světa, ale dočkáme se krátkého příběhu s trochou té romantiky, s momenty, u kterých se budete uculovat, s poblázněným domem a s několika kletbami a úkoly, u jejichž lámání a plnění se opravdu nejde nesmát. Líbila se mi příjemná romantická linka mezi Nathanielem a Elizabeth, která byla nenucená a přirozeně se vyvíjecí. Zdatně jim sekundují Silas a Mercy, která se stala novou služebnou a kde v jejich „vztahu“ u sila vystávala otázka: „Zabít či nezabít?“ No a celé rozuzlení příběhu je opravdu... roztomile nečekané.
Tuhle krátkou novelu jsem si opravdu užila. Líbilo se mi, jak se autorka opět ponořila do příběhu mých oblíbených postav a krásně tak uzavřela jejich příběh. Vím, že další díly zřejmě nebudou, což mi zas až tak moc díky této novele nevadí. Za mě doporučuji, stejně jako Kouzla rodu Thornů.
Moc děkuji Megaknihám za poskytnutí knížky k recenzi.
4,5/5
Po otcově smrti zbyly Jessice jenom dluhy a ne zrovna malé. Jediný, kdo by ji mohl pomoci je její mocný a ďábelský věřitel Liam ODire. Po chvíli váhání nakonec Jessica podepisuje osudnou smlouvu, kde své tělo vydává na pospas Liamovi, aby si zachránila holý život.
Abych řekla pravdu, tak vůbec nevím, proč jsem si knížku koupila a dala se do jejího čtení. Obvykle tohle skutečně není ten typ knihy, které čtu, ale asi jsem měla potřebu si přečíst něco jiného a ostřejšího. Co teď k tomu říct Kniha se podle anotace zdála zajímavá, než jsem zjistila, že se opravdu jedná o porno, porno a porno a s troškou děje a spoustou sprostých slov, které jsou adresovány většinou ženám. A přesto všechno, přes ty urážky a ponižování, vznikne mezi hrdiny něco jako láska.
No nevím, sice se říká, že někdy má žena touhu po “záporákovi, že ve skrytu duše touží si vyzkoušet trošku drsnější zacházení a podmanění (samozřejmě ale vše v rámci hry a s danými pravidly), ovšem skutečně pochybuji, že bych se dokázala zamilovat do muže, který má přede mnou cíleně sex s někým jiným, nadává mi, využívá mě, ponižuje mě, říká mi, že jsem věc Kniha sice směřovala k Liamovu napravení, ale chtěla bych po tom všem mít někoho takového po svém boku? Proč jsou sakra některé ženy takové?
Svým způsobem jsem opravdu nečekala, že kniha bude až tak ostrá. Jistě, nemohla jsem asi čekat romantiku. Na jednu stranu mě další díl láká, protože chci vědět, jak příběh dopadne (doufám, že ona prozře), ale říkám, že další ubližování ženám bych těžko snášela. Třeba se ke mně kniha dostane, třeba si ji v nějaké akci za pár korun koupím, ale cíleně pokračování vyhledávat nebudu.
Ig: annabelle_life_diary
Mia zdědí po své babičce chatu, na jejímž pozemku povolí šarmantnímu archeologovi Haakonovi provést archeologických výzkum. Kdo by si pomyslel, že starý zlatý prsten, který Mia taktéž zdědila a který Haakona hned zaujal, v sobě nese krásný příběh o krásné šlechtičně Ceri a vikinském jarlovi Bílém sokolovi. Osudy těchto dvou párů se protnou a donutí Miu i Haakona přehodnotit své životní priority a dát prostor té pravé lásce, která dokáže přetrvat i staletí.
Příběh Ozvěn run je taková příjemná romantická oddechovka se zajímavou zápletkou a vsuvkami do historie, což si myslím, že velmi ocení fanoušci Cizinky, akorát zde nezavítáme za Skoty, ale poznáme svět Vikingů, který je skutečně velmi reálně popsán, na rozdíl od toho jak nám ukazují některé filmy a seriály. Knížka se četla velmi dobře, děj ubíhal příjemným tempem a propojení minulosti a přítomnosti bylo velmi hezky zpracované. Už teď se těším na druhy díl, kde hlavní hrdinka do minulosti přímo pocestuje.
Ig: annabelle_life_diary
Druhorozená princezna Redarys je zaslíbená vlku, tedy má být obětována Vlkovi z Lesa a zabránit tak, aby jeho hněv dopadl na království a nevrátil do světa bohy, které Divý les vězní. Ačkoliv se Redu snaží její blízcí zachránit, ona však odchod do Lesa svým způsobem vítá, protože sama ve svém nitru skrývá sílu, kterou neumí ovládat a bojí se, aby neublížila svým nejbližším. Vše se ukáže trochu jiné, než se zdá a tak začíná příběh odvahy, boje s temnotou a nečekanou láskou, díky které lze čelit i těm nejsilnějším démonům.
Z příběhu knihy jsem opravdu nadšená a dle mého názoru patří Vlku zaslíbená mezi jeden z nejlepších retellingů (i když tento retelling je velmi volný) na klasické pohádky v tomto případě na pohádky O Červené Karkulce a Kráska a zvíře. Hlavní i vedlejší postavy mi byly velmi sympatické, líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Redou a Vlkem a žasla jsem nad tím, jak si autorka pohrála se prostředím prokletého Divého lesa a s démony v něm. Když jsem si knihu kupovala, skutečně jsem takový příběh nečekala. Jediné, co mi v knize někdy vadilo, byly kapitoly, ve kterých se řešila situace v království po Redině odchodu. Kapitoly byly v tomto případě lehce nudné a Redina sestra sice truchlila, ale mnohdy byla otravná.
Druhý díl, který je o Redině sestře Nei a krutém králi Solmirovi, by měl vyjít tento říjen a podle anotace to vypadá, že bude ještě mnohem temnější a dramatičtější než první díl.
Po dlouhé době tu mám opět retelling a opět na mou milovanou pohádku Kráska a zvíře, kde je tentokrát tím hrdinou Gaston – ten, který v původním příběhu byl padouchem a v Té druhé Belle se nyní stává hrdinou a objektem lásky hlavní hrdinky – té druhé a „ošklivější“ Belle.
Belle je mladší sestrou původní Krásky, která se v tomto příběhu jmenuje Isabelle. Isabelle je povrchní, chce se dobře vdát (nejlépe za prince) a opustit „maloměstský ráj.“ Belle je oproti tomu velmi sečtělá, princů odmítavá, skromná a vždy mlčky snáší narážky svého otce a sestry, které jsou mnohdy velmi kruté. Nad vodou ji drží knihy a dopisování si s tajemným přítelem, jehož totožnost nezná, protože si vyměňují dopisy v knihách v knihovně.
Gabriel Austin – Gaston má s Belliným otcem nevyřízené finanční pohledávky, tudíž přichází do domu, kde se nyní nachází pouze Belle. A když není schopen splatit dluh její otec, musí Belle zaujmout jeho místo. Tedy tak je to alespoň Belle prezentováno, skutečnost je totiž jiná, a to mnohem temnější.
Anotace Té druhé Belle mě hned zaujala, proto jsem s pořízením e-knihy dlouho neotálela a rozhodně večera stráveného na touto knihou nelituji. Příběh je neotřelý, zajímavě zpracovaný, místy nabitý drobnou jiskřivou erotikou a s překvapivým rozuzlením, kde si řeknete, že se příběh neubíral tím směrem, jak se na první pohled mohlo zdát. Belle je nebojácná sympatická hlavní hrdinka a Gabriel je neodolatelný ničema s tajemstvím, které souvisí s postavou zlověstného zvířete. Oba musí ve svém životě překonat překážky, aby se vymanili z nehezkých životů a zároveň zlomili prastarou kletbu, která svírá jedno království.
Ta druhá Belle dokáže čtenáře překvapit, jde o povedený retteling, kde najdete nejen motiv Krásky a zvířete, ale najdou se zde i další drobné a vtipně zpracované „retellingy“ Popelky, Sněhurky a Jeníčka a Mařenky. Tu druhou Belle vřele doporučuji všem, kdo má rád originální rettelingy se špetkou erotiky a neodolatelným „záporákem.“
Série od Darcy o strašidelných domech mám moc ráda, i když poslední dobou je to s knihami z této série jako na horské dráze, některá je výborná, jiná zase sotva průměr. Bohužel Fantom z Blackwoodu, i když to z počátku nevypadalo, je tím druhým případem, a to především kvůli hlavní hrdince, kterou jsem téměř celou knihu nemohla snést.
Celkově je zápletka Fantoma z Blackwoodu velmi zajímavá. Příběh prokletého domu, který nutí své majitele zabít své blízké, a nakonec i sebe, měl velmi zajímavou a nečekanou zápletku. Lehce mi připomínal i film Sinister,i když lehce vlastně docela dost. Nechybělo pár velmi vyostřených a děsivých momentů, u kterých čtenáři naskakuje husí kůže, protože Darcy Coates umí na stránkách svých knih scény vygradovat a detailně popsat tu odpornost a zrůdnost, kterou má před očima hlavní hrdinka.
V této knize je hlavní hrdinkou Mara, která se protlouká svým životem a od nikoho nepřijme jakoukoliv pomoc. I když bydlí v prázdném nevybaveném bytě, spí na matraci, jí to, co ji přinese její milý snoubenec Neil, ale žádnou pomoc od nikoho nechce, což na jedné stránce knihy sdělí hned několikrát. Vše se snaží si zkrátka vydobýt sama. Proto dokáže i z mála našetřit peníze na nový byt, ale nabídka velkého domu za malé množství peněz je přece jenom lákavější, i když se realitní agentka chová velmi podivně.
Ani podivné události v domě, ani zlověstné zvuky ozývající se každou noc nedohodnutí Maru nechat si pomoci, a to mi v příběhu přišlo jako velmi rušivý element. Když už si nakonec (na posledních stránkách) dala hlavní hrdinka říct a příběh se konečně začal ubírat tím správným směrem, dozvíme se, že dům je dokonce spojený s její rodinou, která se věnovala spiritualismu a od které Mara utekla. Finální odhalení tajemství a „vymítání“ domu bylo úžasné a neočekávané, ale k tomu závěrečnému vyvrcholení zkrátka vedla cesta dlážděná otravnou hlavní hrdinkou.
PS: Zjistila jsem, že v originále je tahle kniha je prvním dílem série The Haunting of Blackwood House. Absolutně nemám ponětí, jak Fobos u nás určuje pořadí dílů, jak jednotlivé knihy od Darcy Coates řadí do sérií a zda se tedy vůbec dočkáme dalšího dílu nebo se z toho stane další kniha ze série Strašidelné domy.
Netajím se tím, že série King je moje oblíbená, líbí se mi erotický náboj knih a příběh, který je sice prošpikovaný krutostí a brutalitou a odehrává se v netradičním drsném prostředí, přesto je ale plný lásky a naděje. Na Vyvrhela jsem čekala jako na smilování, protože Psanec skončil obrovským cliffhangerem, no dočkala jsem se a opět jsem nadšená. Tuhle erotickou oddechovku zkrátka miluju, a to opravdu nejsem zarytá milovnice erotických knih s velkým množstvím sprostých slov.
Příběh Vyvrhela začíná tam, kde Psanec skončil. Proto, aby Bear zachránil svou milovanou Ti, přiznal se k vraždě, kterou nespáchal. Nyní je on ve vězení a ona pod ochranou rukou Kinga, který ji zajistil bodyguarda v podobě dívky s příznačným jménem – Rage. V bezpečí není ani Bear, protože když se ve vězení objeví muži z jeho bývalého gangu, nevypadá to, že by z vězení měl vyjít živý, i když možná je to celé jinak a Bearův život nabere trošku jiné obrátky.
Oba naše hlavní hrdiny čeká v příběhu mnoho překážek a nebezpečných hrozeb, několikrát zažijí bolest, několikrát budou bojovat o život a mnohdy to nevypadá, že by se svého pohádkového konce dočkali. Samotné vyvrcholení příběhu bylo velmi nečekané, některé postavy doslova povstaly z popela a objevily se ve zcela jiném světle. Posledních pár stran bylo velmi strhujících a poprvé jsem u této série měla dojem, že tahle kniha zkrátka neskončí happy endem. Ale co by to bylo za romantiku? Přiznám se, že příběh Beara a Thii se mi líbil mnohem více než příběh Ray a Kinga, proto byl závěr knihy pro mě i lehce dojemný.
Doufám, že u nás vyjde tahle série celá i s veškerými novelami a dodatky, protože hltám příběhy všech postav, které se zatím v knihách objevily a příští díl by nás konečně měl čekat Preppy, jehož příběh bude docela neobvyklý.
Ansel Packer čeká v cele smrti na popravu, ke které byl odsouzen za vraždu několika žen. Ansel sám zemřít nechce, jediné co kdy chtěl, bylo, aby byl pochopen, aby poznal něco podobného citům, které údajně nemá. Před popravou přemýšlí nad svým životem a doufá, že se mu přece jenom podaří smrti vyhnout. Zatímco tři ženy, které do života vraha chtě nechtě zasáhly, přemýšlí o tom, jak se s jeho zločiny vyrovnat a zahojit jizvy, které jim zanechal.
Z Poznámek k popravě jsem nadšená. Po dlouhé době jsem se nemohla od knihy odtrhnout a byla jsem vtažena do příběhu, u kterého jsem nutně potřebovala vědět, jak skončí. Těch 320 stránek uběhlo velmi rychle a to především díky stylizování a členění příběhu.
Kapitoly v knize jsou rozděleny na dva typy, a to na kapitoly s vrahem, který čeká na popravu, tyto kapitoly jsou psány du formou, tudíž vám dají možnost se více vžít do Anselova příběhu, seznámit se jeho těžkým životem a poznat jeho poslední myšlenky na tomto světě. Další kapitoly, které se s vrahovými střídají, jsou již psány v er formě a věnují se osudovým ženám, které Ansela nějakým způsobem ovlivnily – matka, sestra jeho manželky a vyšetřovatelka jeho zločinů. Zejména kapitoly Anselovy matky drsně popisovaly její život a vyrůstání jeho syna, díky kterému se možná stal tím, čím se stal. Tento způsob členění příběhu byl velmi zajímavý a moc se mi líbil. Různorodý styl vyprávění, drží čtenáře v pozoru a zároveň činí knihu výjimečnou.
Poněkud hořkosladký konec s nečekaným setkáním byl už jenom třešničkou na dortu zajímavého příběhu o vrahovi a o lidech, jejichž život vrah ovlivnil a navždy změnil.
Poznámky k popravě proto rozhodně doporučuji. Kniha je zajímavým thrillerovým a detektivním kouskem, který si jistě zaslouží vaši pozornost.
V knize Hřbitov vypráví Warrenovi o svém milovaném státě Connecticut, kde nejen bydlí v malém městečku Monroe, ale kde se už od pradávna vyskytují tradice, které jsou spojené s paranormálními a nadpřirozenými jevy. Na začátku knihy se seznámíme s historií státu a nakonec nás Warrenovi ve svém vyprávění zavedou na hřbitov Union Cemetery, kde se stalo už několik podivných událostí od setkání s přízrakem mrtvé kamarádky po mrtvolu, která vyplula ze země, díky čemuž usvědčila svého vraha, jehož trápila ze záhrobí.
Musím se přiznat, že i když jsem si myslela, že jsem vesměs otrlá a horory vytrénovaná, měla jsem po knížce špatné spaní. Příběhy jsou krátké, ale velmi strašidelné a možná i o to víc, když si člověk uvědomí, že se všechny skutečně staly a prošly Warrenovým pod rukama.
Knížku doporučuji všem fanouškům hororů a milovníkům série The Conjuring, akorát pozor. Čtení v noci zásadně nedoporučuji.