annettka1098
komentáře u knih

Příběh je tentokrát vyprávěn retrospektivně a dozvíme se hodně z Josiiny minulosti. Nutno podotknout, že to není úplně lehké čtení. Kniha má opět úžasně krátké kapitoly, navíc ty končí téměř vždy napínavě, takže jen otáčíte stránku za stránkou a najednou jste na konci. Na tomto dílu mne navíc velmi bavilo, že jsem téměř od začátku měla své teorie a autorka mi je postupně vyvracela. Myslím, že tento díl neurazí ani zkušené čtenáře thrillerů a detektivek. Není zde zbytečná spousta krve, není zde brutalita a přesto mi ze čtení z minulosti bylo opravdu úzko.


Kniha má krátké kapitoly a i díky střídání vyprávění Emmy a Jane je děj velmi svižný. Přečteno za dva večery. Během čtení se mé tipy na vývoj měnily a musím říct, že konec mě stejně překvapil. Z tohoto důvodu dávám i plné hodnocení. Myslela jsem si, jak to bude průhledné, ale opak byl pravdou, alespoň tedy pro mě.


Poměrně dlouho jsem tuto knihu vynechávala. Vždycky jsem nakonec dala přednost jiné a vůbec nevím proč. Možná čekala na ten den, kdy mi přesně sedne. A to nyní přišlo. Poslední dobou jsem vyhledávala hodně tvrdé detektivky a thrillery a nic mi nebylo dost dobré. Ale Kaštánek mi sedl.
Myslela jsem, že po Sněhulákovi už na tak dobře promyšlený thriller nenarazím, ale Kaštánek se mu dle mého názoru vyrovnal! Vřele doporučuji a já budu tajně doufat, že má autor už rozepsanou knihu další!


Poslední dobou mám asi štěstí na knihy, jejiž konec mé hodnocení absolutně posune výš. Ze začátku mi přišla kniha taková tuctová, podobná ostatním s touto zápletkou. Zápletky postupně přibývaly, vše se stále více zamotávalo. A pak přišel naprosto šokový konec! Trochu mne mrzí, že na úkor toho zmást čtenáře, nebyl konec více propracovaný. Nicméně autorku si rozhodně nechám v hledáčku a zkusím i další knihy.


Mrazivé vyhlídky je podle mě nejlepší díl série od Wendy Dranfield. Napětí od první stránky, skvělé tempo, krátké kapitoly a střídání minulosti se současností – přesně ten typ knihy, kterou neodložíte. Autorka mistrně kombinuje složité rodinné vztahy, dávné zločiny a hrozbu, která se pomalu blíží. Měla jsem tip na pachatele, ale nakonec mě úplně dostala. Pokud hledáte thriller, který vás udrží v napětí až do poslední stránky, tohle je ono!


Autorka umí nádherně popsat nejen postavy, ale také prostředí a atmosféru tak, že to nijak neobtěžuje, ale naopak se před vámi celý příběh odvíjí jako film. Přestože mi pak již některé pasáže přišly zbytečně zdlouhavé a objevilo se i několik málo reálných, spíše opravdu amerických až filmových momentů, knihu jsem si užila.
Čekala jsem asi ještě větší drama, než kniha nabídla, přesto musím uznat, že má příběh přesah. Jedná se spíše o oddychovější četbu, která je ale plná zvratů.


Velmi zajímavý příběh, který mě chytil za srdce. Bohužel se tak stalo již během filmu, který jsem viděla jednou před několika lety a stále ho mám v živé paměti. Tak moc byl tento příběh pro mne silný, že jsem si chtěla přečíst také knihu.
Kniha má rozhodně své nezpochybnitelné kvality. Nebýt ji, nebyl by film a pokud jste velcí fanoušci filmu, bude pro vás kniha nabízet možná o pár drobností bohatší pohled na děj a na postavy. Já však zůstanu u filmu a zde bude taková má výjimka potvrzující pravidla, že kniha je lepší než film.


Tentokrát jsem se hned od začátku začetla. Své na tom hrál určitě bravurní prolog a osobní linka vyšetřovatele Tomáše. Napnutě jsem čekala, kdy se jak prolog, tak osobní linka Tomáše protne s případem. Když se tak stalo, bylo to ještě lepší než jsem čekala.
Případ i jeho jednotlivé "slepé uličky" byly dobře promyšlené a občas jsem četla se zatajeným dechem. Neříkám, že nemám vůbec žádné výtky, některé situace mi přišly přehnané, ale zahrálo mi to na tu správnou notu a čtení jsem si užila.


Začnu pozitivní stránkou této knihy a to je čtivost. Autorka má skvělý a jednoduchý styl, krátké popisy i kapitoly a také font písma je velmi příjemný na čtení.
Čím mě kniha hodně zaujala je Prolog, který ve mě vyvolal velká napětí. Ani další kapitoly nebyly špatné a chvílemi jsem si říkala, že by to mohlo být trošku podobné jako autorčina kniha Dilema.
Bohužel čím víc jsem v příběhu postupovala, tím míň jsem všem postavám rozuměla. Ani k jedné postavě jsem si nedokázala udělat žádný vztah, což je zrovna u psychothrilleru alfa i omega úspěchu.
V několika recenzích jsme četla, že alespoň Epilog byl překvapivý. Nicméně já jsem to přesně tak čekala, protože provázanost některých postav mi přišla strašně umělá a neuvěřitelná. Takže bohužel ani z posledních stran jsem nejásala.


Knihu jsou poslouchala jako audio a byl to naprosto úžasný zážitek! Interpretem je Radek Škvor, který v českém znění propůjčil svůj hlas Dracovi a díky tomu se jedná o opravdu jedinečný poslech.
Tom Fleton nás v knize krátce představuje se svou rodinou, svými hereckými začátky a následně se většinu knihu věnuje právě svému hraní ve filmu o Harrym Potterovi. Je to velmi milé a laskavé vyprávění o dospívání ve filmovém prostředí a o tom, jak se z malého drzého kluka stal velmi chápavý a laskavý mladý muž. Není vynechána ani kapitola, jaký dopad měla sláva a další filmové nabídky, kterých se mu dostalo. Vše je ovšem vyprávěno s takových citem a úctou, že vás to chytí za srdce a jakýkoliv přešlap Tomovi odpustíte.
Musím říct, že jak jsem Draca ve filmech nikdy neměla ráda, Toma jsem si téměř okamžitě zamilovala.


Přestože je kvůli rekapitulacích předchozích dvou dílu děj trochu pozvolný, vůbec to neubralo na čtivosti. Příběh se opět skládá hned z několika zápletek a nabízí skvělé vyvážení mezi jejich postupným odhalováním. Nechybí ani vývoj mezi osobními vztahy jednotlivých postav. Právě tato kombinace mě udržovala v permanentním stavu zvědavosti a téměř mi nedovolila knihu odložit.
Od třetího dílu série jsem raději neočekávala nic výjimečného, ale musím říct, že autorka mě opět překvapila a nadchla. Wendy Dranfield je pro mne mistryní ve vytváření kriminálního thrilleru s emocionálním podtextem a já se velmi těším na další díly a vývoj hlavních postav.


Autor používá nádherný styl a jazyk plný metafor. Měla jsem pocit, že co stránka, to skvost a velmi mě mrzelo, že jsem knihu četla ve spěchu a nemohla si vše užít do posledního detailu. Nicméně uklidňuji se tím, že tohla bude kniha, ke které se budu vracet.
Mattiu a Alice jsou jako dva magnety, které se k sobě snaží dostat stejnými póly. Oba podvědomě cítí, že je k sobě táhne nějaká síla, nevysvětlitelné pouto. Bohužel si jsou v některých věcech tak podobní, že se jim nedaří dostat se k sobě úplně.


Příběh vypráví Sarah i Adam a kapitoly jsou krátké, takže mě kniha okamžitě vtáhla. Hodně jsem ocenila, že vidím do hlavy obou hlavních postav. Za začátku to vypadalo, že celý příběh bude poměrně jasný, ale postupně se to začalo tak zamotávat, že jsem opravdu nevěděla komu věřit. Neustále to gradovala a závěr mi celkem vyrazil dech. Nějaké tušení jsem měla, ale zdaleka jsem si nedokázala představit kam až to celé zajde.


Černá díra mi přišela mnohem akčnější a záživnější než předchozí díl. Svůj podíl na tom rozhodně měly kratší kapitoly a více dialogů. Pořád se něco dělo, střídala jsem své tipy na pachatele a celkově jsem měla pocit, že mi autorka nenechává moc prostoru vydechnout, což mi vůbec nevadilo.
Bohužel to trochu zazdil konec, který mi přišel dost přitažený za vlasy. Měla jsem pochypnosti o pachateli a Huldar se v pár chvílích také zachoval dost nepochopitelně.


Kniha má delší kapitoly, takže mi chvíli trvalo, než jsem se začetla. Nicméně asi po 30-40 stranách jsem přišla na chuť nejen Petrovi, ale celé vesnici i příběhu. Všechny postavy v knize mi byly svým způsobem sympatické, působily velmi lidsky a uvěřitelně. Jakmile se Petr začal zajímat o minulost a o to, co se tenkrát Vojtovi stalo, vnímala jsem z textu napětí, Petrovu frustraci i odhodlání a potřebu zjistit, co se stalo.
Autorce se navíc bravurně dařilo několikrát ve mě vyvolat pocit intenzivního napětí a já velmi smekám, protože rozhodně není jednoduché předat čtenáři veškeré zajímavé informace a zároveň ho několikrát vrátit na ten pomyslný vrchol.
Ke knize mám jednu jedinou drobnou výtku, a to je její délka. Klidně bych k určitým věcem snesla méně detailů. Je to ale jen drobnost, protože více budete obdivovat, co vše autorka k tématu zjistila. Čtení jsem si díky opakujícímu napětí vážně užila až do poslední strany.
Rozhodně tuto knihu doporučuji všem, kteří mají rádi detektivky, skrytá tajemství a jsou otevřeni možné existenci paranormálních jevů.


Přestože kniha začíná hned první vraždou, což mám ráda, z nějakého důvodu mi prvních 100 stran přišlo takových pomalejších. Přisuzuji to ovšem tomu, že se nás autor snaží dostatečně seznámit s hlavním vyšetřovatelem, jeho týmem a průběhem vyšetřování. U 120.strany byl ale dán prostor nové forenzní techničce Hannah a ta vše zlomila. Od strany 120 jsem knihu dočetla na dva zátahy. Hannah je totiž absolutně bezprostřední a říká co má na jazyku. O vtipné situace tak není nouze a jsou s Fordem super dvojka.
Kniha není rozdělena do klasických kapitol, ale do dnů a jejich časového určení. Kromě vyprávění z pohledu vyšetřovatelů je tam také malý vhled do pohledu vraha. Nic mi ovšem přímo nenapovědělo kdo to je. Naopak si se mnou autor hezky pohrál. Celý příběh trvá 22 dnů, které vás prostě nenechají vydechnout.
Pár much jsem v příběhu našla, ale taky jsem si čtení moc užila. Troufá si tvrdit, že kniha osloví především čtenáře Adlera Olsena nebo Helen Fields. Já se moc těším na pokračování.
HODNOCENÍ: 90 %


Kniha je od prvních stran brutální. Na prvních 3 stranách vám autoři vylíčí, jak první oběti pronikají meče do těla. Proto rozhodně není pro ty, kterým vadí bruralita. Mně to nijak zvlášť nevadí, ale i mně se při popisu jedné scény udělaly mžitky před očima.
Hodně mi sedli hlavní dva protagonisté, a to Mina a Vincent. Mina je úchylná na čistotu a to tak, že se si dezinfikuje ruce cca 3krát za hodinu, všude okolo sebe totiž vidí viry, bakterie a roztoče. Vincent je kromě mentalisty také téměř autista, vše přepočítává na čísla a vždycky mu musí vyjít sudý výsledek. Možná proto si Vincent a Mina tak rychle sednou, protože jsou oba okolím nepochopení.
Dvojice mě od začátku bavila. Autoři jim dali velký prostor a postupně odkrývali jeji strasti i minulost. Kolem strany 300 šel detektivní případ velmi do pozadí a hodně prostoru bylo věnováno osudům všech členů vyšetřovacího týmu. Hodně toho zbylo i do dalších dílů, ale přesto si myslím, že kniha mohla být klidně o 100 stran kratší. Neříkám, že mne kniha nebavila. Na čtení jsem vždy těšila, ale byly pasáže, které mi přišly zdlouhavé.
HODNOCENÍ: 80 %


Jestli jste stejně jako já četli knihy od Shari Lapeny, Gillian Flynn, B. A. Paris, Liane Moriarty apod. a označovaly je za psychothrillery, vězte, že jste stejně jako já byli vedle jak ta jedle. Jestli máte chuť přečíst si opravdový psychothriller, který vám absolutně zamotá hlavu a po dočtení budete jen tupě zírat před sebe naprosto rozebraní a rozčarovaní, přečtěte si Útočístě!
Kniha mi hodně připomínala film Počátek s Leonardem DiCapriem. Jedná se o ten film o snech ve snech. V knize nejde o sny, ale o jiné možnosti a zákoutí naší mysli. Zajímalo by mne, zda má autor vzdělání v oboru psychologie, protože to opravdu bylo do detailu promyšlené a prostě dokonalé.


Milujete stejně jako já knihu Sedmilhářky od Liane Moriarty? Líbila se vám kniha Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins? Tak si rozhodně nenechte ujít knihu CIZINKY VE VLAKU! Kniha je vyprávěna z pohledu několika postav, což mám ráda, protože se postavám dokáži lépe dostat do hlavy. Kapitoly nejsou ani dlouhé, ani úplně krátké, ale jsou rozděleny čísly a u každé je vždy uvedeno, kdo děj vypráví. Nestalo se mi tedy, že bych se v příběhu či postavách nějak ztratila, naopak byl celý příběh svižný a já chtěla všemu přijít na kloub. Dá se říct, že celý příběh je tak trochu obestřen tajemstvím, což bylo to hlavní, co mě na celé knize velmi bavilo. Navíc osudy všech postav jsou obestřeny lží a tajemstvím, která se postupně rozkrývají.


(SPOILER) Musím říct, že rozložení tohoto dílu se velmi povedlo, protože v první kapitole dojde k zatčení samotného Poea. V následujících kapitolách se posuneme o 14 dní zpět a sledujeme, proč k zatčení došlo. V první kapitole je také popsána konzumace jednoho pokrmu, ze kterého mi bylo až nevolno (něco pro fanoušky Chrise Cartera). Celkové pojetí příběhu mě bavilo, protože nejde o klasické vyšetřování, na které jsme zvyklí, ale Poe se snaží dokázat, že před 6 lety neudělal chybu a poslal za mříže správného pachatele. Jde tedy v podstatě po svých vlastních stopách a snaží se přijít celému případu znovu na kloub. Aby toho nebylo málo, tak ho tlačí čas, protože odsouzený mu dal najevo, že se po svém propuštěný bude chtít pomstít.
Kniha má krátké kapitoly a mám pocit, že mi stránky mizely pod rukama. Téměř každý večer jsem překvapeně koukala, kolik už je už hodin, jak dlouho si čtu a že bych tedy asi měla jít spát. Jediné, co mě občas potrápilo byl přehnaně podrobný popis čtvrtí a ulic až do fáze která ulice leží vedle které. Vzhledem k tomu, že se děj odehrává v Cumbrii, což jsem vůbec netušila kde je (kdyby vás to zajímalo, tak Cumbria je nemetropolitní hrabství v regionu Severozápadní Anglie; zdroj: Wikipedie), tak mi až takový popis přišel zdlouhavý a nadbytečný. Nicméně celkový dojem z knihy mi to naštěstí nezkazilo.
Velmi dobrou zprávu je, že již letos v říjnu by měl vyjít další díl, který nese název Kurátor a já si ho rozhodně nenechám ujít! Doufám, že se v něm podíváme Poeovi a Tilly ještě více pod kůži.
HODNOCENÍ: 90 %
