annettka1098
komentáře u knih
Tajemství pramenů
Jennifer McMahon
Bohužel celý příběh byl na mne velmi zdlouhavý, pořád se řešilo to samé a skoro vůbec se to nevyvíjelo. Musím říct, že mi úplně uniklo vyvrcholení. Více než hororový příběh mi to připomínalo takovou rodinnou ságu s lehce (ale opravdu jen lehce) duchařskými prvky.
U knihy jsem se vůbec nebála a jestli patříte mezi velké strašpytlíky, rozhodně se knihy nemusíte bát.
Kniha vede k zamyšlení, a to jak nad tím co si člověk přeje a za jakou cenu, tak nad svými rodinnými vztahy.
HODNOCENÍ: 50 %
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
Knihy mě chytla od první strany. Že má autorka výborný styl vyprávění jsem věděla už díky jejím předchozím dvou knihám, které jsem četla (Daisy Jones and The Six, Malibu v plamenech). Ovšem obě zmíné knihy mě nijak neuhranuly a tak jsem ke knize přistupovala spíše ostražitě.
Život Evelyn mě ale neskutečně moc bavil a já se po hodně dlouhé době opět těšila na každou volnou chvíli, kdy si budu moct číst. Příběh nebyl nijak přehnaný a byl jednoduše uvěřitelný. Autorce se podařilo mě absolutně zmást a jeden večer jsem strávila tím, že jsem si dohledávala, jestli Evelyn Hugo skutečně žila nebo ne. Tak dokonale barvitě a živě dokáže své postavy popsat. Líbila se mi také provázanost, kdy se v příběhu objeví postava z knihy Malibu v plamenech.
Mimo to je v knize zahrnuto několik témat, díky kterým má hluboký přesah.
Stvůra
Kristýna Trpková
Kniha je vyprávěna er formou a je zaměřena především na průběh vyšetřování.
Krminalisté se snaží posbírat všechny důkazy, na základě který postupně obviňují a opět propouštějí jednotlivé podezřelé. Právě z důvodu propouštění a očistění každého podezřelého mne kniha bohužel nedokázala udržet v dostatečném napětí.
Tip na vraha jsem měla cca od poloviny knihy a jen jsem čekala, kdy se k tomu kriminalisté konečně také dopracují. Přitom si nemyslím, že jsem jako čtenář měla více indicií než Laura s Adamem.
Nutno podotknout, že ani jeden z kriminalistů mi nebyl sympatický, což mi požitek z knihy trochu kazilo. Mám nějaké výhrady i k provedení vraždy, protože mi tam pár věcí nesedělo, ale jsou to spíše drobnosti v úplném závěru. Autorka rozhodně měla nápad, který oceňuji a věřím, že časem a hlavně psaním nedostatky vypiluje.
HODNOCENÍ: 65 %
Co vás v dějáku nenaučili
Markéta Lukášková
CO VÁS V DĚJÁKU NENAUČILI je naučná literatura napsána velmi lehkou formou. Obsahuje především souhrn událostí a (nejen) politického dění u nás v letech 1949 - 1989.
Autorka sepsala především věci, o kterých se už moc nemluví. A to buď protože se lidé stále bojí nebo protože se na ně raději rychle zapomnělo. Nicméně vzhledem k tomu, co se u nás už nějakou dobu děje, je více než vhodné si ty špatné stránky komunismu připomínat. Ono to totiž zní strašně hezky: "za komunismu měl každý nejen práci, ale hlavně i byt".
Markéta Lukášková se však podívala pravdě do očí, že tak jednoduché to zase nebylo. Ano, měli jste práci, ale ve většině případů dost podřadnou, která vůbec neodpovídala vašimu vzdělání. A ani bytová politika nebyla pro každého.
Rozhodně vám přečtení této knihy doporučuji. Obzvlášť pokud třeba zrovna maturujete nebo máte čerstvě po maturitě a máte pocit, že období mezi lety 1948-1989 je pro vás tak trochu období temna. Není to jen vaše chyba. Já to tak po škole měla taky, protože prostě tahle doba je v učebnicích dějepisu jen tak letem světem a málo kdy se k ní na střední vůbec dostanete. Určitě však stojí za to se o tuhle dobu zajímat. Bylo natočeno mnoho filmů, najdete na toto téma i hodně beletrie. Markéta Lukášková se však podívala na fakta, která pospala velmi lehkým stylem. Při čtení rozhodně nemáte pocit, že čtete učebnici, ale že vám to autorka vypráví.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
V první polovině knihy nás autor seznamuje s rodinami, které jsou pro příběh stěžejní. Rodiny jsou však poměrně rozsáhlé a během chvíle tedy budete mít pocit, že je v knize více postav než na Orloji. Měla jsem problém orientovat se v tom kdo je kdo a kdo ke komu patří. V jednu chvíli jsem i přemýšlela, že si udělám "rodový strom", abych se v tom vyznala. To zapříčinilo, že jsem se během první poloviny knihy nemohla začíst. Nechala jsem však příběh plynout a postupně to jakž tak zapadlo.
V druhé polovině knihy je naopak děj natřískaný událostmi. Hodně jsem vnímala ten rozdíl a mrzelo mě, že to není nějak lépe rozděleno. Nejdřív nuda a šeď a najednou jsem ty události ani nestíhala vstřebávat. Na to, jak v první polovině byly rodinné vztahy sálodlouze a dopodrobna rozebrány, histrorické události pak následovaly jedna za druhou.
Co se mi na knize opravdu líbilo bylo, jakou problematiku rozebírá. Myslím, že to autor opravdu dobře vystihl a popsal. Kniha se řadí mezi ty, které ráda doporučím, ovšem s drobnou výstrahou na nudný začátek.
Coura
Jana Bernášková
COURA je skvělá oddechovka, která vás zabaví během letního odpočinku na lehátku. Kniha se velmi dobře četla, kapitoly jsou krátké, jazyk jednoduchý na čtení. V této knize mi ani nevadily vulgarismy, k holkám z Ostravy mi to sedlo. Jen tedy oslovení "prciny" mi přišlo hrozné. Příběh mi ke konci přišel zbytečně natahovaný a u některých pasáží už jsem se nudila. Myslím, že by kniha snesla proškrtání o 50-100 stran a vůbec by ji to neuškodilo.
Jestli máte rádi milostné románky ze života, občas proložené milostnou scénkou, mohu vám knihu vřele doporučit.
Šifra
Isabella Maldonado
Kniha mne chytla od samého začátku. Velmi mě bavilo nejen vyšetřování případu mrtvé dívky a honba za vrahem, ale také odkrývání Nininy nelehké minulosti. Kniha má krátké kapitoly a jednoduchý styl vyprávění, který se čte skoro sám. Stránky mi tak mizely pod rukama a já si příběh opravdu užívala. V knize se samozřejmě setkáte s pár okamžiky, kdy nad jednáním agentů´ budete kroutit hlavou, ale to už tak prostě bývá.
Detektivky od nakladatelství Metafora mám zařazené jako pomalejší, méně násilné než detektivky od nakladatelstvi Cosmopolis. Musím však říct, že Šifra byla velké překvapení, protože se detektivám od Cosmopolis svým tempem rozhodně vyrovná!
Pokud máte rádi knihy od Lisy Regan (Mizející dívky, Dívka beze jména, Nečekaná přiznání) nebo od Roberta Bryndzy (Propast mrsti, Dívka v ledu a další), pak si rozhodně nenechte serii s Ninou Guerrery ujít!
Kde se les dotýká hvězd
Glendy Vanderah
Kniha mi svým prostředím připomínala titul Kde zpívají raci. Nemusíte se však vůbec bát rozsáhlého popisu přírody. Příběh je velmi jednuduše a poutavě napsaný a já jsem snad nenarazila na žádná hluchá místa. Do knihy jsem se absolutně ponořila od první strany a vydechla až se stranou poslední.
Co mě na knize malinko zklamalo byl závěr, ovšem je to podle mě dáno mou povahou. Jsem přesvědčená, že mnoho čtenářů takový závěr naopak ocení.
Počítání hvězd
Mary Robinette Kowal
Musím vyzdvihnout velmi dobrý nápad autorky umístit postapo do minulosti a nikoliv do budoucnosti, jak jsme zvyklí (nebo alespoň já jsem zvyklá, že se v poslední letech řeší spíš budoucí zkáza). Autorka ale využila skutečné události a zasadila je do jiného kontextu. Bylo to opravdu osvěžující.
Kniha je navíc vyprávěna jednoduchým stylem.
Ze začátku jsem byla nadšená. Hned první kapitola začíná velmi napínavě a přestože kapitoly nejsou krátké, čtou se velmi lehce. Ovšem problém nastal kolem 130.strany, kdy jsem se začala nudit. Hlavní hrdinka navíc začala být na můj vkus až moc ukňouraná a hrozně mě rozčilovala. Ja chápu, že má někdo strach z projevu na veřejnosti, ze společenských událostí a podobně, že to u něj vyvolává paniku, zvracení či třes. Ale k pilotce vojenského letadla, která létata za 2.světové války a nyní se chce "vyrovnat" mužům a stát astronautkou mi to nesedělo.
Další věcí co mi do knihy nepasovala byly detailní popisy milostných scény a mužského těla. Pamatuji si, že když jsem si přečetla první milostnou scénu, protočila jsem oči. Naštěstí jich bylo v knize jen pár.
HODNOCENÍ: 65 %
Čekání na spoušť
Lidmila Kábrtová
Přiznám se, nejsem moc povídkoví typ. Povídky jsou na mě většinou krátké a chybí mi v nich bližší propracovanost postav. Lidmile Kábrtové se ovšem povedlo, že do všech 8 postav, kterým je v knize věnována vlastní povídka, jsem se vžila a každý jejich příběh/osud jsem si užila.
Nutno říct, že celá kniha je spíše v pochmurném a melancholickém duchu, povídky řeší rodinné vztahy, závislosti, nemoci, náhlá úmrtí, odloučení, odpuštění apod. Myslím, že všechnu problematiku, kterou autorka zvládla do povídek dostat, nejde ani popsat. Byla to taková jízda na horské dráze co se do témat a osudů týče. Někdy jsem musela listovat, abych si ujasnila, který protagonista je jak spojený s vypravěčem právě čtené povídky, ale i to mě svým způsobem bavilo. Autorka vám prostě neřekne A+B=C, ale dá vám indicie, abyste k takovému závěru došli.
Lidmila Kábrtová má navíc výborný a jednoduchý styl vyprávění, který mi sedl. Jestli máte rádi knihy Aleny Mornštajnové, rozhodně si nenechte ujít ani knihy od Lidmily!
Povídky a jedna báseň
Zdeněk Svěrák
Kniha obsahuje celkem 8 povídek a závěrečnou báseň. Zdeněk Svěrák vás opět okouzlí svým vypravěčstvím a lidskostí. Budete přemýšlet, zda si povídky vymyslel nebo zda je skutečně prožil. Já jsem měla dojem, že je musel prožít nebo že mu je vyprávěl někdo z jeho blízkého okolí. Všechny příběhy jsou napsány s takovým citem až mne to bralo za srdce.
Přestože je kniha povídek dosti krátká (má pouze 95 stran), rozhodně se v knihovně jen tak neztratí. Za prvé si ji budete doma předávat z ruky do ruky a za druhé se k ní velmi rádi budete znovu a znovu vracet.
Kdo je bez hříchu
Bo Svernström
Kniha má krátké kapitoly a bavilo mě také střídání příběhů. Přestože jsem si celou první část říkala, že jsou tam všichni nejací divní, stránky mi mizely pod rukama a já jsem se nutila přestat číst a jít spát. Autor si navíc se čtenářem hezky hraje a od druhé části v podstatě každou kapitolu měníte názor na věc. Příběhy poukazují na celkem vážné a aktuální téma: dětská šikana a důsledky rodičovské výchovy. Bylo mi někdy až úzko z toho, jak na sebe umí být děti zlé, jak umí lhát a intrikovat.
Každopádně knihu hodnotím jako velmi povedený detektivní psychothriller, jehož závěr vás podle mě překvapí.
HODNOCENÍ: 90 %
Sok
Iain Reid
Obálka knihy láká na hororový thriller, ale zde bych měla jednu výtku, protože to podle mě neodpovídá. Knihu by mnohem více vystihovalo označení drama nebo možná psychologický thriller. Myslím si, že to je také kámen úrazu, proč má kniha na Databázi knih tak malé hodnocení. Jestli budete od knihy čekat horor, budete velmi zklamaní.
Přestože anotace může znít jako upoutávka na sci-fi nenechte se mýlit. V knize nenajdete žádné podrobnosti o vesmírné misi, pouze velmi obecné vysvětlení, proč a kam má Junior letět. Důraz je kladen především na psychologii a jednání postav, což umí autor naprosto bravurně! Jestli máte rádi vztahové drama s trochou tajemna, běžte do toho! Knihu jsem přečetla ani ne za dva večery, protože to prostě nemělo chybu! Bylo to skvělý drama a hodně těžko budu hledat knihu, která tohle krátké ale opravdu povedené dílo překoná.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
(SPOILER) Kromě romantické linky v knize najdete několik odkazů na japonské památky a známá místa, a to od ulice Šibuji po horu Fudži. Autorka se také zaměřuje na japonskou kuchyni a vše je popsáno dost růžově. Fiona za celou dobu nenarazí téměř na žádnou překážku. Je ubytována u lidí, kteří mluví anglicky, hned si ji zamilují a chovají se k ní jako k jedné z nich. Japonsko je popsáno naprosto romanticky, výjimkou je zmíněná ulice Šibuji a přelidněnost hromadné dopravy. Ale i to ve vás vyvolá pocit, že se vlastně zas tolik nestalo.
Z knihy mne nejvíce zaujaly Fioniny úvahy a nápady nad jejím blogem a také popis čajovny a zahrady. Nějakou japonskou zenovou zahradu bych ráda někdy navštívila. Co se týče romantické zápletky, přišlo mi to jako jedno velké klišé, ovšem je pravda, že jsem v závěru byla napnutá, jak to tedy dopadne.
Někdo mě má rád
Dominik Landsman
Životopis o kašpárkovi jehož jednání, které občas bývá dle jeho slov důsledkem čiré náhody, ovlivňuje občas popularitu celé naší země.
Jestli chcete vědět, jak se bez střední školy (to se do dnešní doby obzvlášť hodí, R.I.P. všem maturantům, soucítím s vámi) stát mluvčím prezidenta republiky, tak je pro vás tato kniha dokonalým návodem.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Knihu jsem poslouchala jako audio. Příběh je vyprávěn v ich formě, jedná se v podstatě o deníkové zápisky a já jsem tak měla pocit, že mi někdo vypráví svůj příběh. Hodně často jsem si pak musela v duchu říct "klid, to se ve skutečnosti neděje, je to jen smyšlené".
HODNOCENÍ (příběh): 80 %
- něco mi v příběhu chybělo, má spoustu příběhových linek a mě zůstalo v hlavě spoustu otázek
HODNOCENÍ (audiokniha): 100 %
- úžasný přednes herečky Zuzany Kajnarové.
Nelituju ničeho
Colleen Hoover
Asi každý z nás měl v 17 letech před rodiči nějaké tajemtsví a rodiče ho určitě mají před námi dodnes.
Kniha má podobnou myšlenku/zápletku jako Dilema od B. A. Paris. Jde o jistý druh rodinného tajemství, o skutečnost, která se stane a jeden z vypravěčů bojuje s tím, zda to tomu druhému říct. Jenže z Nelituju ničeho jsem měla pocit, že se nějaký velmi mladý student Dilemou inspiroval a napsal svou verzi. Neříkám, že nepovedenou. Na mladého studenta by to byl obdivuhodný počin, ale Collen má rozbodně navíc a ne jednou nám to ukázala.
Co se knize nedá popřít je čtivost. Kniha se opravdu dobře čte a i když vás netáhne dál příběh, je to tak jednoduché čtení, že si říkáte, že to nějak doklepete. Také vztah matky a dcery je popsán uvěřitelně. Bohužel to je tak vše, co bych na knize mohla pochválit. Podle všeho prostě nejsem cílovka. Myslím si, že mezi mladšími čtenáři si kniha svůj úspěch najde. Bohužel mne to velmi zklamalo.
Sestry
Bernard Minier
Má první kniha od autora a začínat serii posledním dílem není ideální, ale stalo se. Kniha začínám případem vražd dvou sester z roku 1993. Tato část mne bohužel moc nebavila. Autor mě nějak nedokázal přesvědčit, aby mě vražda dívek zajímala a chtěla jsem ji přijít na kloub.
Nicméně cca v 1/3 knihy se ocitáme v roce 2018 a tady mne už autor dokázal zaujmout a já jsem chtěla vědět jak to celé je.
Přestože jsem ke konci měla pocit, že autor celou věc strašně natahuje, musím uznat, že mě dokázal překvapit.
Původně jsem si říkala, že si od autora nic dalšího nepřečtu, že to prostě není můj šálek kávy, ale nyní si nejsem jistá. Myslím, že když na autora někde narazím, rozhodně další knihu neodmítnu.
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Čekala jsem od knihy více. O autorovi jsem hodně slyšela a těšila se na napínavou a čtivou detektivku. Naplnila se pouze čtivost. Kniha je vyprávěna ze dvou pohledů - z pohledu vyšetřovatele a oběti. Kapitoly jsou navíc přiměřeně dlouhé a děj tak rychle utíká. Bohužel jsem ani ne v polovině knihy měla tušení jaká je zápletka a měla jsem pravdu. Chybělo mi tedy napětí a hlavně wow efekt, který mám u detektivek a thrillerů ráda. Autor si se čtenářem vůbec nepohrál a to mne trošku mrzí. Bylo to celé takové jednoduché a některé kroky vyšetřovatelů mi přišli hodně naivní. Časem možná zkusím další díly, zda se autor posunul. Prozatím ho ale řadím spíše do odpočinkového čtení.
Na obtíž
Colleen Hoover
Přečteno za 3 dny při cestách do práce. Autorka mne opět dokázala vtáhnout do děje a nepustit. Ke knize jsem přistupovala skepticky, protože už mi opravdu není 17, ale po pár stranách mne to absolutně pohltilo a četla jsem i při chůzi. Kniha Námi to končí mi byla bližší, ale mohu doporučit i tuto.
