Annicka komentáře u knih
Ze začátku se mi kniha moc nelíbila, Molcho mi vůbec nebyl sympatický a myslela jsem, že tu knihu odložím. Ale neodložila jsem a nelituji toho. Když jsem si zvykla na styl, jakým je kniha napsána (je to cosi mezi vyprávěním a vnitřním monologem, přímá řeč není oddělena uvozovkami, věty jsou poměrně dlouhé), začetla jsem se do ní a nemohla přestat.
Kniha je spíš pro filosofy, kteří se zajímají o ekonomii, než pro ekonomy, kteří se zabývají filosofií (a já nejsem moc filosof).
Kniha byla psána jaksi šroubovaně, autor používá více cizích slov, než bylo nutné, občas jednu myšlenku 2× zopakuje jinými slovy (případně proloží citátem, který říká totéž ještě jednou). V 1. kapitole zase autor z mně nepochopitelných důvodů skákal z Gilgameše na Starý zákon a zase zpět, ačkoli obě témata měla svou vlastní kapitolu.
Ale abych nebyla jenom kritická - poslední kapitola se autorovi podle mě celkem vydařila, přečetla jsem ji jedním dechem.
Další skvělá kniha Åsy Larssonové. Autorka používá i pohledy do minulosti, ale (díkybohu) po dvou dílech opustila duchařinu. Knížku jsem přečetla jedním dechem.
Skvělá detektivka. Je sice brzo jasné, kdo je vrah, ale to vůbec nevadí - hlavní není, kdo to udělal, ale proč to udělal - Larssonová celkem dobře popisuje vrahův život a jeho psychologii. Trošku kýčovitá mi přijde jakási chvilková komunikace s duchy a mrtvými, ale to knížce vůbec neubírá na kráse.