antonio22 komentáře u knih
Možná přesyceností "severskými" detektivkami, možná tím, že nejsem homofobik, a možná tím, že už jsem dlouho nečetl klasickou beletrii, mi přišla kniha naprosto úžasná!!!
V celé knize žádná vražda, na takové knihy už jsem skoro zapomněl:-)
Po dlouhé době dávám 5 hvězd a doporučuji.
93%??? Vážně??!!!
Vážně chcete knihu s naprosto čitelným happyendem, silně nedokresleným, až nedomyšleným postapokalyptickým světem, velkými dírami v prostředí, charakteru postav a logice srovnávat s největšími literárními díly 19. a 20. století??
Já to taky přečetl za 3-4 dny, tedy mě kniha opravdu bavila...ale stejně...zdejší hodnotitelé by si měli vzít příklad z CSFD, kde 80-90-100% dostanou opravdu jenom "klenoty"!!
PS: Podle mě 3 hvězdy neznamenají notně špatnou knihu ;-)
Totální BRAK!!!
Věčně ožralá patoložka s fobií k podprsenkám, 30ti letý panic aka Mirek Dušín, vraždící rýže, totální absence napětí, děj vystavěný na úplném konspiračním nesmyslu, ani trocha nadhledu a humoru...
Obdivuji csfd.cz, kde dobrý film má 70% (i méně), ale tady létají samá 4-5 hvězdičková hodnocení pro kdejakou slátaninu...jak potom chcete hodnotit opravdová literární veledíla????
Velice zajímavé čtení, které musí každého aspoň trochu na přírodu zaměřeného člověka upoutat.
Veledílo na pár stranách. Kdykoliv mám sentimentální náladu, Malého prince přečtu a je mi ještě hůř...
Místy jsem byl za hlavního hrdinu Fina velmi-velmi nešťastný, za to jakým směrem se, díky chybám mládí, vydal - co všechno ztratil. Jak moc ho Marsaili milovala, jak musela celý život díky nešťastné lásce trpět! Pohled na to, jak staří kamarádi nakládají se svými životy. Našel jsem si mnoho paralel se svým životem, které ještě více dostanou tuto knihu po kůži. Za mě TOP kniha minimálně posledních dvou let.
Plusem je opravdu skvělé vykreslení postav, jak jejich dětské "verze", tak i dospělé. Sychravá atmosféra, kdy ty deštivé potemnělé noci téměř cítíte za okny.
Dávám 2 hvězdy, ani nevím proč - spíš jenom jedna.
Z mého pohledu velmi slabé čtení.
Děj roztahaný, vyskytuje se mnoho prvků mystična, které v ději vyšumí, nejsou trochu osvětleny. Chápu, že je ponechán prostor fantazii...ale mě se to zdá alibistické - jednoduchý způsob jak trochu oživit skomírající děj, aniž by autor musel vymyslet něco co dává smysl.
V závěru knihy kupodivu akce postupně klesá...
Autor má lepší knihy.
2x jsem zkusil číst, ale to se nedá. Vždycky jsem zjistil, že ani nevím co jsem posledních 10 minut četl. Možná jako duchovní čtení ano, ale jako román NE.
Já nevím, jestli se mi dostalo do rukou nějaké pirátské vydání (knihu jsem koupil na aukru za dobrou cenu), ale tolik gramatických a stylistických chyb jsem neměl ani v diktátu na průmyslovce.
Někdo by měl říct panu Murakamimu, jakým stylem se u nás vydává jeho kniha:-) že vydavatelství nemá na to, zaplatit 5 studentů českého jazyka, aby knihu před vydáním přečetli a upozornili na chyby...
Hezky vyprávěná, zbytečně dlouhá kniha bez špetky napětí a překvapení, kdy pořád čekáte kdy to začne a...nezačne.
Podle mne, si za 10 let na tuhle literaturu nikdo nevzpomene.
Myslím, že v severních zemích mají vycvičené opice, které chrlí z psacích strojů písmenka podle jistého vzorce - nesmrtelný pohledný hrdina, překvapivý vrah, nějaké ty děti se přichomítnout taky musí, trocha erotiky... - nic víc tahle kniha není.
Ten pocit, kdy si darem poručíte knihu, kterou chcete číst. Jste jí obdarován. Otevřete ji na první straně. Přečtete první větu a zjistíte, že už jste ji četli:-)
Ale byla skvělá! Jak jsem onehdá četl, Sto roků samoty obsahuje tolik příběhů, že jinému autorovi by to vystačilo na celoživotní tvorbu.
Román z prostředí japonského Tokya, vysokoškolských kolejí a horských sanatorií…zřejmě každý, kdo podobná místa zažil, si díky knize vzpomene na už téměř zapomenuté vzpomínky z minulosti. Ovšem tahle místa nejsou středobodem knihy.
Středobodem je nitro studenta Tórua. Tóru je velmi citlivý mladík, který ale stále zůstává člověkem, žádnou dokonalou bytostí!!! - studentem vysoké školy, takže si doplna úžívá trojlístek – pitky, sex a rokenrol. Na druhou stranu ho ale potkávají životní tragédie, se kterými se po svém těžce srovnává.
Podstatnou část děje tvoří Tórův vztah ke dvěma naprosto odlišným dívkám. Tyto dívky, především postava Midori, dávají knize velmi příjemný a zlehčující nádech jinak velmi smutné knihy.
Připadlo mi to jako nějaká telenovela...navíc závěr, který není závěr, ale úvod pro 3. díl. (Možná je kniha cílena na mladší ročníky, proto na mě nepůsobí.) Proti prvnímu dílu výrazný sešup dolů.
Smutná kniha. Krásná kniha. A co teď - číst a cítit to krásno a být smutný, či nečíst knihu, necítit to krásno a být možná také smutný?
Kdo má vztah k přírodě, ekologické cítění - toho kniha přenese do daleké nehostinné stepi. Bude mu smutno z toho, jak krutí lidé jsou k tak hrdým, inteligentním a silným tvorům jakými jsou vlci. Škoda je, že člověk v knize pozná vlky až do morku kostí, zato hlavní hrdina kolem něj projde téměř nepoznán...
Když na knihu vzpomínám, vybaví se mi jenom ti vlci, ale opravdu není jen o vlcích...
Tuto knihu donesly děti od tchana, že ji měl rád jako dítě. Kniha stará tak 40 let, oskubana. Na první pohled nicmoc. No jednou jsme ji otevřeli a světe div se! Moc pěkné čtení. Pro me děti to byla první "seriózní beletrie" co je chytla. Mají 5.5 a 3.5 roku. Takže i pro špunty vhodné.
Birliban je malý kluk co vyvádí samé lumparny, maminku neposlechne ani za nic.. Prostě jako většina malých lumpů, takže i vaše děti se s ním brzy ztotožni :-)
Kniha zprvu dost vláčná, autor se výživa v takových těch omáčkach které moc nemusím.. Popisuje koberce, lustry, oblohu.. Ale četl jsem dal, ptze zápletka je poutavá a nakonec kromě těch okecavacek můžu doporučit.
Kniha má hlubší smysl v podobě rad jak pracovat s rozvojem osobnosti, které dostává hlavní hrdina, ale dají se aplikovat obecně.
Nevím jestli je možné díla tohoto typu vůbec objektivně hodnotit.
Kniha mě pohltila. Jak děj postupně gradoval a mrazil. Navíc kontroverznost celé akce, kdy člověk stále řeší, zda to stálo za to nebo ne...
Fascinuje mě také ten nekonečný boj dobra a zla. Kdy nejdřív při samotném atentátu selže samopal a poté když už je Heydrich v léčení a jeho stav se výrazně lepší (uvažuje, že začně pracovat z nemocnice) přijde infekce, která ho zabije. Co by bylo, kdyby to Heydrich přežil...
Co říct a neurazit? ... :-) Mrzí mě zejména velmi slabý závěr. Posledních 50 stran jsem četl snad 3 dny, jak to bylo těžkopádné...