applause komentáře u knih
Nádhera! Mnohem lepší ještě než jsem čekala a za mě o hodně lepší, než Mléko a med. Jsem ráda, že jsem si knížku koupila, takhle se k ní mohu kdykoliv vracet, protože hned po prvním přečtení se řádí do seznamu mých oblíbených knih. Autorka básně nijak nepřikrášluje, naopak jsou její osobní zpovědí reálného života. Jsou smutné i veselé. Hořkosladké. Zejména u kapitoly "růst" jsem měla slzy v očích. Nejvíc se mi asi líbila báseň "jak vypadá láska" a nejvíce mě šokovala báseň "dům", která je výpovědí autorky o jejím sexuální zneužití. Ale stejně tak jako květiny musíme zvadnout, odumřít, vyklíčit a vyrůst abychom mohli vykvést. Doporučuji.
Nevím, co jsem od této knihy čekala, ale asi něco jiného, než jsem dostala. Mé pocity po přečtení knihy jsou rozporuplné. Nevím, jestli jsem nečekala filozofický román, který mi ukáže, jak žít ve vztahu, ale za knihou se skrývalo mnohem víc. V mnohých pasážích jsem se až moc zřetelně našla a řekla si, že si z nich jednou vemu inspiraci. Některé na mě nepůsobily vůbec dobře. Ba naopak, přišlo mi, že jsem nad němi moc přemýšlela a byla akorát smutná. Myslím, že si v knize najde každý něco. Já vím, že si ji ještě určitě někdy přečtu, možná jednou, možná víckrát. A konec beru s rezervou...
Když jsem viděla, jaký má kniha úspěch, chtěla jsem se o tom přesvědčit, jestli je opravdu tak dobrá, jak se říká.
Mám z ní rozporuplné pocity. Kniha je spíše hořkosladká. V některých pasážích mě šokovala. Je to sice realita, ale i tak mi to přišlo až moc. Některé básně byly milé a zahřály u srdce. Jelikož jsou krátké, měla jsem knihu poměrně rychle přečtenou. Řekla bych, že některé byly spíše citáty než básně. Ty byly prokládany texty, které se mi líbily. Obsahovaly i užitečné rady. Nejvíc z častí se mi líbily "opouštěná" a "milující". Doporučuji, ale pro každého to není. Myslím, že se v tom najdou speciálně lidi po rozchodu nebo kteří utrpěli nějaké trauma.
Nádhera.
Tajemný a poutavý příběh o čarodějnictví, duchovním hledání a především o lásce. Vyskytovalo se tu mnoho pasáží z Bible. Myslela jsem, že mi to bude vadit, protože nejsem věřící, ale k příběhu to patřilo. Román se mi líbil mnohem víc, než Alchymista. Je to tím, že v něm vystupuje ženska hrdinka a obvzláště, protože se vydá na cestu čarodějnictví. Tohle téma mě vždy zajímalo, ale nevěnovala jsem se tomu. Moc mě příběh překvapil, líbil se mi ještě víc než jsem čekala. U konce jsem měla co dělat, abych nebrečela, myslela jsem, že to tak dopadne. Opravdu kouzelné, doporučuji. Určitě to není má poslední kniha od Coelha.
Knihu jsem dostala od přítele na Vánoce. Tento žánr moc nemusím, o to víc mě překvapilo, že mě kniha bavila. Byla poutavá, zamotaná, místy vtipná a místy i nechutná. Je tu i zástupce víry - reverend. Když už je v knize nebo filmu někdo takový, tak to smrdí. Nějak jsem to tušila, že to tak dopadne, ale úplný konec byl opravdu šokující až nechutný. Zajímavý námět, knihu doporučuji.
Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst hodně dlouho. Konečně na mě vyšla rezervace v knihovně a dostala jsem se k ni. Zrovna v období Vánoc, které jsou také v knize zmiňované, to jsem nevěděla. Začátek knížky začíná přímo vtažením do děje, že nechápete, co se děje. Jak se děj vyvíjí, tak vas začne zajímat, co se bude dít dál a proč se stalo to, co se stalo. A vše se zamotá ještě víc, než by se dalo čekat. Zápletka se mi líbila. Autorka přidává do děje své další myšlenky, které mi nevadily, naopak jsem přemýšlela, co se stane dál. Musím říct, že postava Honzy mi nebyla sympatická už od samého začatku a pak se mé tušení jen potvrdilo. Nepříjde mi správné nutit někoho, aby vas miloval, jen proto, že vy to potřebujete, když on sám nechce. To není láska, to je majetnictví. Konec se vyvinul opravdu nečekaně a v kontextu celého díla mi přišel useknutý, možná až odfláklý, že jsem byla zmatená, jak Míša v druhé časti knihy. Proto dávám čtyři hvězdičky. Konec je otevřený, že si můžete domyslet, jak to celé dopadlo. To beru jako přínos, protože by to bylo už na můj vkus zamotané příliš. Je to má první kniha této autorky a určitě ne poslední. Doporučuji.
Bohužel tato kniha mě neoslovila, tak jako třeba Atlas mraků. Je tu podobná spojitost postav, které se prolínají. Zatímco v Atlasu mraků je životní příběh jedné duše, tady jsou postavy různé. Ale to neubírá na kouzelnosti pocitu, který z knihy máte. Jen ten konec to úplně "zabije".
SPOILER: Překvapily mě tady postavy: Luisy Reyové , Timothyho Cavendishe a jeho bratra Denholme, které se objevují v románu, Atlas mraků, jež je napsán o pět let později.
Jen si dovolím nesouhlasit s hlavní myšlenkou knihy: „"Všichni si myslíme, že máme život ve svých rukou, že my jsme jeho hybatelé, a ve skutečnosti jim hýbou síly kolem nás."
Můj názor je takový, že každý je svého štěstí a to i života strůjcem. Samozřejmě některé věci ovlivnit nemůžeme (např. smrt), ale to neznamená, že nemůžeme ovlivnit všechny.
Tohle byla první kniha, co jsem od Paula Coelha přečetla. Měla jsem již dlouho v plánu ji přečíst a jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala. Kniha je psaná vyprávěním, jako pohádka. Trochu mi stylem připomínala mou oblíbenou knihu, Malého prince, takže se mi líbila. Mladší čtenáři ji budou brát jako pohádku, starší si vezmou poučení. Zároveň je kniha dost symbolická, takže je univerzální a nadčasová a každý si z ní něco vezme. Pro mě to určitě není první ani poslední kniha tohoto autora, kterou doporučím.
Pro mě byl tento díl mnohem lepší než dílem prvním. Děj plynul pozvolna a dopadlo to, jak jsem si přála, už aby skončil první díl. Diane mi tu byla i sympatická. Každopádně, poučení z této knihy je takové, že když něco chceš, jdi si za tím. Doporučuji.
Knihu jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho a konečně jsem se k ní dostala. Byla jsem mile překvapena, když jsem zjistila, že se chystá stejnomenný film. Felix, kamarád Diane mi připomínal mého bývalého kamaráda, o to víc mě to bavilo. Dalo se čekat, že kniha bude smutná. Měla jsem co dělat, abych nebrečela a kolikrát mi ukápla slza. Diane mi bylo líto, ale v reálném světě, i kdyby se ji stalo cokoliv, by musela pracovat. V tomhle měla výhodu, že si mohla odletět do Irska a "zotavovat se". Nicméně si myslím, že kdyby pracovala, že by ji to pomohlo a odreagovala se. Zase na druhou stranu chápu, že si chtěla někde zalést a být sama a ne mezi lidmi. Neříkám, že by byla Diane hloupá, ale v některých věcech byla hrubě nepraktická, např. situace v domě, kdy ji vyhodila elektřina a ona nevěděla, co dělat. Překvapilo mě to s tím Edwardem a v zápětí naštvalo, proto dávám nižší hodnocení, než jsem měla původně v plánu. Konec byl dojemný, těším se na druhý díl. Při čtení celé knihy, jsem si představovala hlavně postavu Diane, Felixe a Edwarda, takže jsem zvědavá na film. Knihu můžu jen doporučit.
To byla, ale zajímavá četba! Už je to tak půl hodiny a ještě pořád jsem z knihy paf. Narazila jsem na ni náhodou v knihovně a půjčila jsem si ji, měla jsem dříve v plánu si jí koupit. Od Davida Mitchella jsem četla už Atlas mraků, takže to není pro mě jeho prvotina, ale narozdíl od něj se mi tato kniha četla líp. Byla poutavá a nepředvídatelná. Kolik literárních stylů se tu vystřídalo? Řekla bych, že nejvíce převažovalo sci-fi, což mě překvapilo tuplem, že se mi kniha líbila, není to u knih můj šálek kávy. Dále horor a celou knihu prolínalo a zvláště pak hlavně na konci mystično. Kniha mě pohltila, stejně tak jako Slade house své oběti. Kniha byla psána čtivou, upřímnou, místy až vulgární formou, což mi vyhovavalo, někdy jsem se i zasmála. Neměla jsem ponětí, co se bude dít dál. Myslela jsem si, že to bude takhle a nakonec se to celé obrátilo a já čučela s otevřenou pusou. Tohle není určitě moje poslední autorova kniha. Akorát mě trochu zklamal konec. Přišlo mi to už přehnané a vypadá to, že jsou tam otevřená dvířka pro další díl, ale pochybuji. Škoda, že kniha není o něco delší. Byl by to i skvělý fim. Při čtení jsem si příbeh živě představovala. Doporučuji.
Tenhle příběh mě naprosto uchvátil. Asi je to ničím nepřikrášlenou introspekcí. Měla jsem kolikrát pocit, že životní příběh prožívám se samým autorem knihy, Jamesem Bowenem. Popisy londýnského prostředí tomu ještě dopomohly a vytvořili tak živou a hlavně reálnou představu o autorově životě. Bohužel jsem až po přečtení knihy zjistila, že jak jsem si ji vybalila z obalu, abych
ho neponičila, že jsem četla až druhý díl. Moc mi to nevadilo, protože jsem napřed viděla film, který byl podle mě také povedený. Je to snad nejlepší autobiografie, co jsem kdy četla. Doporučuji.
Poslední díl této trilogie mi příjde nejslabší, asi proto, protože se tam vše opakuje a už tam toho není moc nového ani o meditaci. Co mi přislo nejvíce zajímavé, že se zabývá bdělou myslí. Zase je tu trochu nakousnuto téma minulých životů s dílů předchozích. I když jsem se toho už moc nového nedozvěděla. Tak je kniha příjemná a neurazí. Už mi, ale nepříjde dojemná, jak díly předchozí. Nevadí, stejně mi Jeska bude chybět.
Druhý díl této trilogie se mi líbil ještě více, než díl první a už se těším na třetí. Obsah knihy se zabývá, příčinou a rovnicemi štěstí. Co mi přišlo zajímavé, tak mimosmyslové vnímaní zvířat, neboli šestý smysl, o kterém tu byla také zmínka a příklady. To jsem si říkala, že to vše vysvětluje. Zvláště mě mrazilo při zarámování témata minulých životů, na které věřím. Konec byl zase dojemný. Doporučuji.
Moc náherná knížka! Už dříve jsem na ni koukala a teď jsem si řekla, že ji zkusím a byla jsem mile překvapena. Odjakživa mě zajímal buddhismus a s většinou jeho myšlenek se ztotožňuji. K tomu miluji kočky, takže zakomponování Jesky do knihy bylo pro mě příhodné. Ještě než jsem měla knihu přečtenou, koupila jsem si další dva díly. Při čtení epilogu mě příjemně mrazilo a měla jsem slzu v oku. Mám pocit, že takové situace se mi v životě také přihodily a myslím, že většině z nás. Myšlenka na konci knihy je úplně ze života. Byla jsem dojatá a měla v duši klid. Doporučuji.
Tak tahle kniha je všechno! Je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Mnohem lepší, než první díl. Kéž by bylo i filmové zpracování. Opravdu mě to překvapilo. Bála jsem se, že se bude téma opakovat, ale bylo to úplně ze života. Možná proto jsem se v tom tak viděla. Byly tam popsány i problémy dnešní doby. Nemoce jako bulimie a rakovina. Bylo tam dost popsáno i téma smrti. Takže bych knihu doporučila klidně i dospívajícím čtenářům, myslím si, že je i poučná. Samozřejmě tam bylo pár nesrovnalostí, které ale nekazí celkový dojem z knihy. Už během knihy se mi chtělo brečet, ale z toho konce jsem měla husí kůži. Byl opravdu dojemný, tak jako celá kniha. Doporučuji!
Boží knížka! Udělala jsem chybu, že jsem nejprve viděla film a to hned několikrát a brečela u něj, několikrát. Během knihy a na konci samozřejmě také. Musím říct, že u tohoto díla se film od knihy lišil nejvíce. I když kniha byla smutnější, film jsem prožívala víc. Přišla mi divacky přitažlivější, ale kniha byla více logičtější. Samozřejmě doporučuji, klidně bych si ji přečeta někdy znovu.
Moc se mi tahle knížka líbila. Bohužel jsem napřed viděla film a nemohla se od něj odpoutat. Ale protože se mi líbil, tak jsem si knížku přečetla. Pak jsem začala brát knihu samostatně a film mi sloužil pouze pro představivost. Samozřejmě se v mnohém, jak to bývá lišili. V knize byla více rozvedená myšlenka:" I když si myslíme, že někoho dobře známe, tak ho přitom neznáme, tak jak si myslíme, protože nevíme, co si myslí."
Ta mi příjde opravdu zajímavá a pravdivá. Tuhle knížku jednoznačně doporučuji. Já sama jsem ji zhltla za týden a nevěděla jsem, že se mi bude tak líbit. Řekla bych, že je to jedna z nejlepších knih žánru Young Adult. Myslím si, že může mladým pomoci poznat sám sebe a být sám sebou, ať už jde, o co jde.
Kniha mě také zklamala. Čekala jsem víc. Bylo tam hodně postav, že jsem ze začátku nevěděla, kdo je kdo. Přišla jsem na to snad až za půlkou knihy. Děje se promítaly, což mě ze začátku štvalo, ale pak to zvyšovalo napětí. Také se mi stalo, že jsem narazila na text, kde chyběly odrážky nebo tam byly gramatické chyby. Asi snad v půlce mě přestala kniha bavit, ale dočetla jsem ji jen kvůli tomu, abych věděla, jak to dopadne. Samotný konec mi vehnal slzy do očí. Jinak na mě to bylo moc scifi. Takže doporučuji snad jen jeho milovníkům.
Jelikož mám kočky moc ráda, tak mě kniha ihned zaujala. Myslím si, že je dobré přečíst si ji, než si kočičku pořídíte a třeba i už pro chovatele, aby zjistil, zda dělá vše správně. Já sama jsem již plno věcí věděla, ale některé mě dost překvapily. Byla to kapitola týkající se samotného porodu kočky, ale hlavně nejvíc část, která se zabývala křížením koček. Tam mi vedle kreseb Marisy Vestity, chyběly fotografie, doplňující tuto kapitolu. Kniha je napsána nenucenou, ale poutavou formou i ze strany biologie, což našlo mé pochopení i jako laika. Doporučuji.