Arianne komentáře u knih
Pěkně čtivé, je zajímavé sledovat, jak Charley postupně rozkrývá pravdu o sobě samé. Detektivní zápletka na pozadí nebyla nijak odfláknutá a dodává příběhů dávku napětí. Ale co se týče Reyese, myslím, že by mohla připustit, že lidé (nebo i jiní) mají někdy pro své jednání dobré důvody a její názor a přání není jen ten jediný správný. Uvidíme, jestli mě v dalším díle přesvědčí o tom, že měla pravdu ona a ne Reyes.
Moc hezké, velice čtivé. Čekala jsem od toho trochu něco jiného, jen další bezduchou romanťárnu. Když se ukázalo, že zápletka bude trochu někde jinde, než jsem zvyklá, trochu mě to překvapilo, ale hrozně se mi to líbilo.
Paráda, naprosto přesně splnila má očekávání. Mám ráda detektivky jako takové, profilování postav, sbírání důkazů a dedukci, ale nerada se bojím. Z tohoto hlediska to bylo to pravé - žádné napětí, žádný stres, jen seznamování se s obyvateli malého městečka a pomalé odkrývání jedné části za druhou. Vraha jsem odhalila asi tak ve třetině knihy, ale spíš díky dojmu, ta postava mi byla krajně nesympatická a nijak očividně se na ni neukazovalo, než díky střípkům stop. Další knihy ze série si určitě nenechám ujít.
Milé, nenáročné, předvídatelné, vlastně i celkem banální, ale na adventní naladění krásné.
Krásně se četlo, tihle dva jsou moje srdcovka. Nicméně pořád jsem čekala, kdy se přeneseme přes úvod a najednou bylo 2/3 knihy za mnou a teprve nastala akce. Nerada bych si myslela, že Briggsová ztrácí dech a vzhledem k odkazům na Dlouhé ticho to spíš vyznělo, jako prequel k dalšímu dílu Mercy...
Absolutně o ničem a k ničemu. Píší "příběh ze světa dvoru trnů a růží", ale tady žádný příběh nebyl. Jasně, vyrovnat se s následky války není jednoduché, ale nemusí se kvůli tomu fňukat na 215 stranách. Zbytečné plýtvání papírem a vyloženě komerční záležitost.
Slaďoučké zakončení. Konečně se všichni přestali chovat divně, zpočátku několik dětinských intrik, které se naštěstí brzy vyřešily, takže potom už se to dalo číst. Na začátek série to sice nemá, ale částečně to vyvážilo tu hrůzu třetího dílu.
Žádné veledílo, ale příjemná oddychovka na deštivý den volna. Styl psaní mě bavil, při některých scénách jsem se zasmála a nikdo, především hlavní hrdinka, nebyl dokonalý, o to celý příběh nabral na důvěryhodnosti. Za mě počin, k němuž se člověk může vrátit během nějakého toho líného dne, kdy po něm nikdo nic nechce a nic nemusí.
Nene, tohle nemůžu. Ani ji nebudu hodnotit, neboť jsem se nedostala za 100 stran. Ačkoli mám moc ráda YA, zjišťuju, že na něco už jsem opravdu moc stará. Románek psaný dle mého tak pro patnáctileté slečny už nezvládnu. Kdybych měla ještě jednou přečíst slovo "trapný", tak se nejspíš osypu. A holčička, která sice svého otce a jeho rodinu nesnáší, ale chce se opalovat v Kalifornii, tak se bude snažit být milá a stěžovat si, co jí to stojí úsilí, opravdu nezíská mé sympatie ani soucit.
Tohle byla dost ubíjející zkušenost. Čekala jsem klasický román pro ženy - milý, nenáročný a trochu vtipný. O ten vtip se asi snažil, ale nějak jsem ho přes všechno, co bylo špatně, nedokázala ocenit. Dostalo se mi podivné směsice na sebe nalepených scén oddělených odstavci, kdy se bylo potřeba zas a znovu zorientovat, kde jsme a co se děje. Aspoň to člověka udržovalo ve střehu. Hlavní hrdinku jsem si tedy za celých 370 stran nedokázala oblíbit. Nejdříve po vzájemné domluvě ukončí několikaletý vztah jakoby se jí to vůbec netýkalo. Sice se tím netrápí, ale proč to nevzít jako důvod založit si profil na seznamce. Pak už jen přehazuje chlapy vidlema jako trička ve výprodeji. Na závěr si trochu zafilosofuje, aby se to tedy nějak zakončilo, když už je to dostatečně tlusté (ta kniha), ale vlastně se nikam nedopracuje. Za mě naprostá ztráta času.
Nakonec to bylo opravdu moc hezké. Jsem ráda, že se autorka vyhla klasickému popelkovskému zlá macecha a dvě nesnesitelné sestry. Zpočátku jsem měla trochu problém se začíst, ale styl psaní mi sedl a tak už jsem pak jen četla a četla. Příběh je krásně vyvážený, je citlivý a zároveň silný, milý ale ne triviální (i přes to, že jde o pohádku). Pravda, hlavní hrdina byl na můj vkus až moc dokonalý, ale od toho jsou tu knihy, aby takový muži existovali a když má být pohádkovým princem, musí být dokonalý. No a závěr hodný své předlohy rozhodně stál za to.
Celkem se mi to líbilo. Určitě je to velmi čtivé, stránky ubírají jako nic a za chvíli se řítíte ke konci. Nevím, buď je to tím, že střední mám dávno za sebou a ty jejich intriky mi přijdou zcestné, zbytečné a dětinské, možná nejsem ta pravá jižanka, abych to pochopila. Ale nějak nejsem schopná najít cokoli sympatického na takové postavě jako je Easton. Kdyby kdokoli do sebe otočil 3 flašky tvrdého chlastu, skončí v nejlepší případě na zemi v nejhorším v nemocnici, ale rozhodně se nejde procházet po pláži. Ella tu byla za totální blbku, tak arogantní a protivná, až jsem si říkala, jestli je to ta samá osoba. Hartley byla snad jediná, kvůli komu to stojí za to číst.
Co je mi líto, tak že Poskrvněná koruna byla tak zkratkovitá. Gideon by si zasloužil mnohem více místa, jak to se Savannah zkoulel, bylo ve finále trochu o ničem a je to neskutečná škoda. Rozhodně by stálo za to jejich příběh víc natáhnout, napnout a nenechat se lapit tak rychle. Nechápu, proč nemohl mít samostatnou knihu, nemusí být přece všechno nutně trilogie.
Moc krásný příběh plný tajemné atmosféry, poklidný ostrov nám konejší nervy, zatímco Estheřin příběh v deníku je tak silný, že by si čtenář okousal nehty. I během odhalování vlastní historie je možné najít tu pravou lásku a hlavně neopakovat staré chyby. Ti, co si nesou svou karmickou zátěž, budou potřebovat pomoc dalších generací, aby jejich dluh vyrovnala.
Příjemné pohodové čtení na líné letní dny. Začátek trochu moc natahovaný a najdeme zde spoustu osvědčených klišé, ale celkově se četla moc dobře, příběh nikde nenudil a romantika se taky nějaká našla. Rozhodně stojí za přečtení.
Neměla jsem úplně čtecí náladu, takže nemůžu říct, že bych přečetla jedním dechem. Nicméně námět mě velmi zaujal a z příběhu jsem rozhodně nebyla zklamaná. Je tam hodně sebezpytování, seznamujeme se se společností, která žije v pouze domnělé svobodě a samozřejmě tu máme rebely, kteří by ji rádi napravili. Líbilo se mi poselství knihy o tom, že v každém člověku je více, než je na první pohled vidět a také o tom, že dějiny píší vítězové.
Moc mě zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál.
Smutné, opravdu smutné. Začalo to obálkou, která je šílená. Dále název, který toho sice hodně vypovídá, ale člověk nad ním protočí oči. Ale pořád je to Christina Lauren, tak do toho jdete. A tuto mantru si opakujete 3/4 knihy, aby vám zabránila ji odložit. Pozitivní na tom je, že se to čte opravdu rychle. Autorky psát umí a drží si svůj styl. Nicméně příběh? Banální, neoriginální, o ničem. Jelikož je téma "zamilovaných kolegů" tak neoriginální, čekala bych, že právě tyto autorky, které prokázaly už mnohé kvality, z toho vytáhnou něco noblesního. Hlavní postavy se skoro vůbec nevyskytují spolu, jen o sobě neustále přemýšlí. Psáno v přítomném čase, tak vnitřních monologů se vede opravdu hodně. Jako nepotřebuju mít sex na každé stránce, ale to, co se mezi nimi odehrává, má k romantice daleko. Žádné jiskření, ani když na sex konečně (konečně!) dojde, není v tom nic, co by ve čtenáři vzbudilo zájem o jejich vztah. Upřímně mi bylo úplně jedno, jestli se dají nebo nedají dohromady. Oceňuji střídání vypravěčů, ale bez jména v záhlaví kapitoly a osobních přídavných jmen bych ani nepoznala, kdo z těch dvou je kdo. A konec celého příběhu bylo tak neskutečné klišé, že se mi ani nechtělo věřit, že by to skutečně napsaly. Tohle se zkrátka vůbec nepovedlo. Jdu si spravit chuť nějakým Božským.
Musím říct, že to bylo osvěžující. Asi by nebylo na škodu to trochu seškrtat, ale autorka má asi dojem, že napsat cokoli pod 500 stran je pod její úroveň, tak jí tu radost dopřejme. Trochu jsem se toho děsila, ale Chaol mi nikdy nevadil, naopak, byl tím nejlidštějším elementem. Poznali jsme tolik nových zajímavých postav, že nebyl čas dumat nad ztrátou těch starých. A tak namísto Aelin Mistryně Překombinovaných Plánů tu máme dvorské intriky, zcela jiný svět do něhož zlo teprve proniká. Dává nám to zcela nový pohled na válku, kdy vidíme, že není nejlepším nápadem všechno spálit na uhel a na troskách vybudovat znovu, že je stále za co bojovat. A také získáme několik klíčových informací, které je třeba rychle donést na sever. Myslím, že až Chaol zjistí, že na něj na severu nečeká Aelin, bude to dost nepříjemné.
Tak se těšme na poslední díl, kde už se snad všechno uzavře (jinak mi knihovna asi praskne ve švech). V této sérii je rozpracovaných tolik dílčích příběhů, opravdu doufám, že každý z nich se dočká konce, jaký si zaslouží. Je tolik vedlejších postav, které jsem si oblíbila více než Aelin, a netrpělivě čekám, jaký osud si pro ně SJM připravila.
Příjemné, milé, romantické čtení. Brooke mě chvílema rozčilovala, jak hned vyskakovala kvůli každé maličkosti, ale celkově to byl pohodový lehce předvídatelný příběh, který potěší a ničím neurazí.
Už to byla nuda. Žádný zvrat, jen vznášení se na obláčku, srdíčka a jednorožci. Čekala bych, že když se jedná o tak rozsáhlý příběh, autorka se zaměří na charaktery postav. Dalo by se předpokládat, že když jsme překonali nástrahy zakázaného vztahu, bude se řešit vztah jako takový, přece jen Daniel je "emočně nevyrovnaný" a Aubrey by nemusela být pořád tak svatouškovská, upřímně mě ta její dokonalost lehce iritovala. A způsob, jakým se nechává vydržovat, je trochu pokrytecký. Rozhodovala jsem se mezi dvěma a třemi hvězdami, nakonec jsem dala tři vzhledem k sérii jako celku, ale tenhle díl už byl co se děje týče zbytečný. Pokud ale potřebujete dávku ničím nekalené bezmyšlenkovité romantiky, tato kniha (potažmo celá serie) to dokonale splňuje.
Byla mi slíbena pohádka a tak jsem do toho šla. Nečekala jsem žádné veledílo, přece jen Kráska a zvíře? Už zase? Ale tak proč ne. Ale i přes nízká očekávání to nebyla žádná sláva. Námět byl překombinovaný, stylistika šílená. Romantika vlastně žádná, akorát neustálý výčet toho, koho všeho nenávidí a pak je najednou zamilovaná? Kdy? Jak? A konec, ten byl vůbec takový podivný, vyjednávání o ničem, které nedávalo skoro smysl.
Úplná ztráta času to sice nebyla, našly se i docela pěkné a čtivé momenty, ale celkově příběh dost pokulhává.