Arwen777 komentáře u knih

Konečně zase celý příběh kreslený Tylerem Crookem! A výborný jako na začátku série.
V Pochmurném kraji se k něčemu schyluje, i běsi bojí. Skvělý tajemný a hlavně strašidelný začátek, perfektně gradovaná atmosféra. Střet Emy a Bereniky, ke kterému to už dlouho spělo. Chvilka s novým hrozivým přízrakem zvaným Klíčový duch - mimochodem úžasný nápad. A jak to dopadne? Na to už musíte přijít sami.
Souhlasim s Tervou, že příběh mohl být daleko delší, ten potenciál tu byl a já se nerada loučila tak brzy. Oba citáty, které vybral Terva, zaujaly i mě a dokonale vystihují základ tohoto dílu.
Za mě spokojenost. Doporučuji.

21 18.06.2021

Audiokniha
Opět naprostá spokojenost. Tato série mě moc baví a velký podíl na tom má i Jan Šťastný, jehož přednes mi dokonale sedí. Na chvilky s jeho čtením se opravdu těším.
Tentokrát si na nás autorka připravila 2 spolu nesouvisející linky, sériového vraha a korupci v řadách policie. Obě linky jsou velmi napínavé, motiv vraha a způsoby vražd jsou neobvyklé a tentokrát méně brutální, což kvituji s povděkem. A korupce a spojení s podsvětím v nejbližších řadách policejního sboru, věčné téma, které se neomrzí. Opravdu povedená detektivka a oba konce jsou hóóódně dramatické.
Líbí se mi vztah Avy a Luca, mám ráda Trippa a i z Livelyho se vyklubal fajn chlap s dobrým charakterem. Jeho vtipné poznámky odlehčují dramatické situace. I Lens se snaží pomoci, touží po trošce vzrušení a dostane ho dostatečnou dávku.
Těším se na někdy na další díl a fanouškům anglických detektivek doporučuji.

36 13.06.2021

Moje druhá kniha od tohoto spisovatele a nevím nevím, jestli jsem si vybrala dobře. Nejen proto, že tento díl přímo navazuje na jeden z předešlých, lze to číst i bez jeho znalosti, ale spíš proto, že podle komentářů zde je tento díl opravdu zvrácený (jenže já předem komentáře nečtu...). S čímž musím souhlasit.
A tady narážíme na můj rozporuplný vztah k panu Carterovi, na jednu stranu se mi jeho detektivky velmi líbí (kladný a dokonalý hrdina, dobře vymyšlené zápletky, dramatický průběh i rozuzlení, dobře vykreslené postavy atd. atd.). Na druhou stranu bych se obešla bez té - na můj vkus - opravdu zbytečně vygradované brutality a detailních popisů. Jsem trochu útlocitná duše, takže dobře mi tak, když čtu Cartera.
Jinak zápletka se mi moc líbila, přímá konfrontace detektiva a padoucha, pomsta, strach a souboj mozků. Velice čtivé, napínavé a neodložitelné. Jen nedoporučuji při četbě jíst...
Takže to nechám na vás, milí čtenáři, jestli na tohoto spisovatele máte žaludek, já to budu pár dní rozdýchávat.

31 13.06.2021

Ač mám ráda pozvolně se rozvíjející příběhy s krásnými popisy, tak tady jsem se s knihou ze začátku trochu potýkala, a to kvůli stylu psaní, který je tolik odlišný od současné literatury. Květnatý až poetický jazyk, neobvyklá slovní zásoba, bohužel i mnoho tiskových chyb, musela jsem si zvyknout.
Ale vyprávění, které se zpočátku vinulo jako klidná říčka Temže, mě u knihy přidrželo a od půlky jsem se stoupající vodou nedočkavě sledovala osudy lidí, které tato řeka spojovala, stejně jako dívenka nalezená v ní. Nakonec, když se jednotlivé přítoky spojily, se z toho vyklubal složitý příběh nepostrádající napětí, tajemství, lásku, zlo, magii a moudrost. A se stoupající vodou přišlo i vyvrcholení dramatu.
Doba, ve které se kniha odehrávala, byla těžká. Ale okouzlilo mě spojení lidí, ať již prostřednictvím vyprávění příběhů, jehož umění se pečlivě pilovalo, tak sounáležitostí a pomocí, když se něco přihodilo.
Pokud se nebojíte duchů řeky a poetického vyprávění podobného pohádce, vydejte se na řeku Temži a zastavte se v hostinci U Labutě, kde příběh začíná.

26 07.06.2021

Zvláštní styl psaní, ale slibný a tajemný začátek. Moc se mi líbilo, že byla zápletka postavená na Goetheho verších, které jsem si oživila z dob mého studia. Čtivé a plné zvratů. Zajímavý vhled do trýzněné mysli, její obrany a útěku od reality. Zpětně oceňuji drobky, které byly rozesety po celé knize a které v závěru zapadly do sebe.
Ale na mě kniha působí už přehnaně. Jakoby cílem autora bylo zvraty zdolat čtenáře a podle komentářů níže spoustu čtenářů spíše rozladil. Je těžké napsat v dnešní době něco originálního, tak se spousta autorů snaží buď šokovat nebo překombinovávat. V tomto případě je to více na škodu než k užitku, protože příběh originální byl a závěrem ho autor spíše "zabil".
Myslím, že tato kniha se řadí k těm, které toho po sobě moc nezanechají. Když ji budete brát čistě jako oddychovku, útočiště od všedních starostí, asi zklamaní nebudete.

28 02.06.2021

Jak tu již bylo řečeno, je to kraťoučká kniha, ale s velkou silou. Se silou působit na vaše emoce a to i přesto, že si nelibuje v detailech a popisech hrůz války nebo koncentračních táborů.
Hlavní je proměna přátelství dvou kamarádů, z nichž jeden je Žid žijící v Americe a druhý Němec, který se vrátil i s celou rodinou do Německa třicátých let. Jsme svědky jejich korespondence a změny jejich vztahu pod vlivem nástupu Hitlera a fašismu.
Krátké, ale úderné. Mrazivé. A ten konec... autorka nehodnotí, jen předkládá. A my opět s hrůzou vidíme nelidsky zmařené životy, ale i mravní hodnoty, protože pomsta, ať už jakkoliv brilantně provedená, citlivému člověku nic dobrého nepřinese. Kdo z nás by dokázal udělat správnou věc? A co je vlastně správné? Chránit vlastní rodinu nebo pomoci bližnímu? Kéž bychom se s touto volbou nikdy nemuseli setkat...
Doporučuji

25 02.06.2021

Ačkoliv je Kate Morton moje oblíbená spisovatelka, tato kniha se mi z těch, co jsem od ní přečetla, četla nejhůře. Dokonce jsem zvažovala, že to vzdám. Ale jednak jsem si říkala, že to musí přijít a druhak se ze zásady snažím dočítat. A co myslíte - bylo to tam.
Příběh je opět tak krásný, jak jsme u této spisovatelky zvyklí, tentokrát pro mě velmi smutný. Bohužel je tak do poloviny náročné se jím prokousat a to pro jeho nepřehlednost. Příliš mnoho střídajících se časových rovin a příliš mnoho postav. Sice mám ráda komplikované příběhy, ale tady jsem se ztrácela.
Ale jsem ráda, že jsem vydržela, protože za půlkou mi to konečně začalo dávat smysl a musím říct, že když do sebe vše zapadlo, vyloupnul se z toho nádherný příběh. Romantický, tajemný, navázaný na krásné místo a jeho historii, odhalující spletitost lidských vztahů a s krutým prvkem náhody. Vypravěč pro mě překvapením nebyl, tušila jsem to od začátku a také to pro mě byla motivace vydržet a dozvědět se, co se vlastně stalo.
Takže příznivci Kate Morton a vy, co máte rádi propletení více časových rovin, nebojte se a vydržte. Druhá půlka stojí za to.

22 30.05.2021

Raději čtu série popořadě, ale když jsem padla na Černé léto v knihovně, nechtělo se mi čekat na první díl, protože dostat se k novinkám je těžké. Takže pro mě první setkání s autorem.
Moc se mi líbilo prostředí, do kterého je kniha zasazená - anglická Cumbrie, pro nás ponuře exotická. Oceňuji zápletku a složitost zločinu (když pominu technické provedení hlavní nejasnosti, to se mi nezdálo příliš pravděpodobné, ale nechci spoilerovat), už jsem ale detektivkám a thrillerům odpustila spoustu nedostatků, tak proč ne i tady. Dvojice, až trojice hlavních vyšetřovatelů je velice sympatická, roztomile nesourodý tým a asi jedině v bodě jejich vzájemné interakce mi vadilo, že jsem nečetla první díl. Příjemným a užitečným bonusem byly poznatky z oboru gastronomie a něco z historie obrany Anglie.
Vypadá to na dokonalý koktejl, ale musím přiznat, že se mi kniha nečetla tak dobře jako některé jiné. Jako by tomu chyběla plynulost nebo lehkost, nevím, jak to popsat. Přesto je kniha spíše nadprůměrná, vyniká složitostí zápletky, atraktivním prostředím a nesourodým týmem, který si přesto (nebo právě proto) zamilujete. M.W. Craven je nový autor a já doufám, že se bude lepšit s každou další knihou. Určitě si se zájmem přečtu i první díl.

29 24.05.2021

Znepokojivé, šokující, mrazící... ta myšlenka... neříkejte, že Vám z nápadu rozpojování nepohodlných ve prospěch ostatního lidstva neběhá mráz po zádech! Samozřejmě je nesmyslné, aby rodiče dali své nevhodně se chovající děti na orgány, ale... když si vzpomeneme na nechvalnou minulost lidstva a když se podíváme kolem sebe, tak mě napadá otázka, kam až lidé jednou ve své pohodlnosti, touze po přepychu a pohodlí, touze po dokonalosti a bezchybovosti zajdou?
Shusterman píše YA literaturu a tomu odpovídá styl, výběr hrdinů i vystavění zápletky. Ale jeho díla nutí i dospělé zamyslet se nad možným obrazem budoucnosti. A pohled, který nám nabízí, není zrovna růžový.
Mně se moc líbí, jak mnou jeho knihy vždy zatřesou a jak na ně musím ještě dlouho po přečtení myslet, jaký neurčitý strach ve mně vyvolávají. Protože mě nutí přemýšlet a hlavně cítit a soucítit. A dokud tyto emoce budeme mít, tak snad takto nedopadneme.
Doporučuji.

30 18.05.2021

Jen 15 komentářů, ale vše v nich už bylo řečené... moje oblíbené čtenářky to už vyjádřily za mě...
Na druhou knihu Ilarie Tuti jsem se moc těšila, musím ale přiznat, že jsem se do ní hůře začítala. Navíc mě praštila chyba překladu hned na prvním řádku, tak jsem byla trochu skeptická. To je ale jediná výtka, kterou ke knize mám. Jazyk této italské spisovatelky není přímočarý, musela jsem si zvyknout, ale nakonec mě lapil a strhnul do složitého příběhu, který se stal před více než 70 lety, ale který má kořeny ještě mnohem dál. ¨
Jak už tu bylo řečeno, nečekejte strmý spád hned od začátku, kniha je spíš pro milovníky románů, ve kterých se zašmodrchané klubko pomalu rozmotává, ve kterých jsou nedílnou součástí osobní příběhy hlavních hrdinů a tady navíc okořeněné zvláštní komunitou lidí z údolí Val Resia, nádhernými popisy přírody, její síly a její tajemnosti. Větší špetka mystiky k tomu, vražda, záhada a tajemství, které někdo brání za každou cenu. Nakonec z toho vznikne napínavé čtení, které Vás zabaví na pár dní, ale času stráveného s touto knihou litovat nebudete.
Takže zbývá pár otázek: Dá se vyšetřit vražda, která se stala před více než 70 lety na sklonku války v italských horách? A může ji vyšetřit komisařka, která bojuje se svou zdravotní indispozicí, inspektor, kterého pronásledují vlastní démoni, a slepá dívka, která má zvláštní nadání a jedinečného parťáka?
Pokud Vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte se směle do čtení. Já za sebe doporučuji.

24 16.05.2021

Chtěla jsem se opět vrátit do Riggsova světa podivných dětí a přečíst si novější díly. Teprve po půjčení Knihovny duší jsem zjistila, že jsem ji už četla v roce 2016, ale bohužel si z ní moc nepamatuji. A proto jsem se rozhodla si ji přečíst znovu, abych se dostala "do obrazu".
Musím říct, že s pětiletým odstupem se mi kniha líbila více, hodnotím o jednu hvězdičku lépe. Myslím, že je to tím, že jsem tentokrát nečetla knihy po sobě a znovu jsem se nechala okouzlit spojením příběhu a dobových fotografií, které ho výborně podtrhují a dokreslují. Je to tak úžasný nápad, tak originální a jedinečný.
Jinak se mi kniha oproti minulým dílům zdá akčnější, Jacob se snaží ovládnout a využít svůj dar k záchraně podivných dětí a ymbryn a v podstatě celou knihu se s Emmou střetávají s nepřáteli a putují novými neznámými, velmi nebezpečnými místy. Souhlasím, že děj a chování hrdinů jsou poměrně naivní, na druhou stranu o zvraty a nové nápady není nouze.
Pokud ke knize budete přistupovat jako k drsnému pohádkovému příběhu, nebude Vám snad trocha nelogičnosti a naivity vadit.

23 08.05.2021

Příběh určený hlavně pro ženy. O vyrovnání se s nepřízní osudu, o hledání kořenů a pochopení toho, kdo jsme a jak naši rodinu ovlivnila minulost. O hledání opravdové lásky, ale i o síle udělat to, co je potřeba a o obětech pro naše nejbližší, o rodině. O touze po svobodě a rovnoprávnosti, o síle ducha a touze po vědění, o překonávání předsudků. A o přátelství, které vytrvá i po smrti.
Dnes tak moderní prolínání současnosti a minulosti je zde výborně zvládnuté, střídání je přehledné a příběhy jsou napínavé. Romantiky je ve vyprávění tak akorát, ale hlavně je kniha o síle žen a touze po stejných možnostech ve společnosti, kde má žena podřízené postavení. Bonusem jsou indické reálie a zvyky, oboje krásně popsané. O kastovním systému jsem sice už něco četla, ale i tak mi kniha přinesla mnoho nového.
I když je příběh smyšlený, je dobře vymyšlený a vybalancovaný, a ačkoliv je emotivně hodně vypjatý, nespadá až do kýče.
Doporučuji romantickým duším, které mají rády exotické prostředí.

21 06.05.2021

Poprvé jsem četla na střední škole a od té doby se ke sbírce čas od času vracím. Nadčasové, krásné, dojemné.

30 06.05.2021

Příjemné překvapení. Ač se nemusíte bát, že byste se až tak báli, přesto jsou povídky minimálně znepokojivé.
Čtyři povídky, každá ze zcela jiného prostředí a znepokojivá jiným způsobem, některé více psychologické, jiné klasické, ale všechny povedené. Krátké návštěvy 4 míst, 4 různí démoni, ať už z jiného světa nebo v nás, skvěle vypointované, s překvapivým závěrem.
Zdařilá zábava na jedno odpoledne. Pobavíte se nebo Vám zatrne. Obojí stojí za to.

21 02.05.2021

I mě Peter May okouzlil svojí trilogií z ostrova Lewis a tak byl pro mě tento návrat na Vnější Hebridy skoro srdeční záležitostí. A ačkoliv kvalit zmíněné trilogie nedosahuje, přesto je to poutavé čtení s dobrou zápletkou a Mayovým sugestivním vykreslením prostředí.
Motiv ztráty paměti není v literatuře ojedinělý a i Peter May se s ním popasoval dobře. Nejvíce ale oceňuji ekologický motiv, který je základní zápletkou této knihy. Autor vysvětlil problém jasně a poutavě a doufám, že ačkoliv se román řadí spíše do detektivního žánru, tak přesto bude toto poselství dlouho doznívat ve všech čtenářích. Informace jsem si dohledávala na internetu, ale podstatu Peter May popsat přesně. Bohužel se obávám, že i chování velkých společností je zcela reálné.
Takže pokud chcete cítit slaný vítr a spršky vln, pokud chcete zažít dobrodružství na ostrově, kde je jen maják, máte-li chuť pátrat na opuštěných místech ostrova, nebo chcete-li vzpomínat s mužem, který ztratil paměť a ví, že něco je hodně špatně, neváhejte a začněte číst. Doporučuji.

37 02.05.2021

Ke zdejším komentářům není moc co dodat. Řadím se ke skupině čtenářů, kteří oceňují originální nápad. Život lidí v metru, kam se museli uchýlit po jaderné katastrofě a kde jsou ohrožováni jinými živočišnými druhy a skupinami lidí bojujícími proti sobě, byl vyobrazen vcelku realisticky a měl opravdu velký potenciál. Pro mě byl ale tento potenciál zabit přemírou dialogů na téma smyslu života a přílišným filozofováním některých postav.
Souhlasím, že Arťom je poněkud nevýrazný hrdina, který se potuluje metrem jakoby bez cíle a náhodně, ačkoliv poslání má. V jedné knize narazí na tolik různých náboženských a ideologických skupin, že by to jinému autorovi vystačilo na několik knih.
Celkově se děj spíše táhne, občas se objeví napínavější část a až ke konci má kniha pěkný spád. Nejvíce se mi asi líbily scény z tunelů, které byly popsány sugestivně, se správnou dávkou očekávání nevyhnutelného. I závěrečnou myšlenku a zakončení tohoto dílu jsem ocenila.
Styl autora mi moc nevyhovoval a ruské pozadí s jejich pohledem na svět a jmény mi opravdu k srdci nepřirostlo. Knihu jsem si vybrala proto, že je v tomto žánru poměrně známá, ale další díly už si nechám ujít.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která je namluvená pěkně.

20 01.05.2021

Knihu jsem měla v hledáčku již dlouho, než se mi ji podařilo konečně zastihnout v knihovně.
Má velmi dobré hodnocení, ale ja jsem už četla lepší detektivky. Moc mi nesedl styl vyprávění. Střídání vyprávění se zápisy policejního vyšetřování mi nevadilo, předpokládám, že si autorka vytvořila vlastní osobitý styl. Ale střídání zápisů, novinovych zpráv, er-formy a ich-formy - to už bylo na mě moc a působilo to zmatečně.
Dlouhou dobu mě ani zápletka nijak nezaujala, říkala jsem si, že to bude další moderní vyšinutý až nechutný případ. Musím uznat, že rozuzlení bylo lepší, než jsem čekala a trochu mě s knihou smířilo.
Mrzí mě, že postava hlavního vyšetřovatele byla trochu upozadněna, ale na druhou stranu pěkně fungovala práce týmu.
Mam půjčený i další díl, tak mu dám šanci.

15 28.04.2021

Obrázky všedních dnů a obyčejných každodenních činností člověka, který pracuje s autisty. Podané s humorem, ale především lidsky a s láskou.
Autor nesnědl všechnu moudrost světa, nad svojí prací přemýšlí a pochybuje, zvládá ji, často padá, a přesto se znovu zvedne a opět jde dál a vymýšlí nové věci a nové způsoby. A za to má můj velký obdiv a porozumění. Kniha není žádná velká literatura, ale dotkne se vás svou opravdovostí a dojme vás láskou a snahou udělat svět snesitelnějším pro obě strany. Krátké vstupy, zakončené autorovým zamyšlením, shrnutím nebo povzdechem, nad mnohými ale přemýšlím i po dočtení, a to již po několik dní.
Výpověď je možná pro pana Selnera odreagováním a kompenzací, pro nás ostatní je zamyšlením. Jsem ráda, že stále existují lidé, kteří mají chuť "udělat i něco dobrého".

Doporučuji všem empatickým duším a lidem, kteří vědí, že nejsou dokonalí, kteří o sobě pochybují, a přesto se stále snaží a stále hledají cesty. Všem, kteří pracují s dětmi nebo s lidmi, a i těm, kteří s nimi nepracují, ale mají představu, jak těžké to je. Doporučuji všem.

Ke všem citátům, které tu již byly zmíněny, ještě tyto:
Dítě se vrací ze záchodu, má mokré ruce.... Já: "Super, že sis umyl ruce." Dítě: "Jé, ještě umýt ruce..."
Hraju s dětmi fotbal... Já: "Přihraj mi míč." Dítě: "Ne, mám jen jeden."

33 26.04.2021

Nepopírám, že se paní Soukupové podařilo poměrně reálně a věrně popsat ubíjející stereotyp dlouhodobého vztahu, kdy už oba partneři udolaní všedními starostmi nemají sílu a poté už ani chuť za vztah bojovat a něco změnit. Kniha je čtivá, ale poměrně depresivní.
Ale čtenářský zážitek se nedostavil. Jednak pokaždé u této autorky dost strádám díky absenci přímé řeči, ale na to si člověk postupem čtení zvykne. Víc mně vadilo, že mě kniha v podstatě ničím neobohatila ani nerozptýlila ani nepobavila. Takovéto manželské problémy vidím všude okolo sebe a některé scény byly jak vyšité i z mého života. S ochladnutím vztahů se asi potýká každé dlouhodobé manželství, i když nám to na začátku připadá nemožné. Je jen otázka, jestli to včas rozpoznáme a máme chuť zabojovat a snažit se, překonat krizi a jít spolu dál, hledat ty dobré stránky.
Možná bych knihu nedoporučovala mladým lidem, kteří mají většinu manželství nebo partnerského vztahu teprve před sebou, aby je to neodstrašilo.

25 23.04.2021

Já tedy zklamaná nejsem. Deštivý víkend v Čechách se sice s deštivým týdnem v australské buši očividně nedá srovnávat, ale jako kulisa asi ideální. Souhlasím, že Sucho bylo lepší, ale Síla přírody se mi také líbila.
Téma bylo zajímavé a originální, pěkně popsané intriky ve skupině žen, pozadí jejich životů, které samozřejmě hraje velkou roli a tiká jako bomba před výbuchem. Stupňované napětí mezi ženami, které se ocitly v krajní situaci, hádky, bezradnost, nepohodlí, přírodní živly a tajemný příběh spojený s územím, na kterém se skupina pohybovala. Jako bonus vylíčena majestátnost a síla australské přírody.
Jediné, co mohu vytknout, byl začátek knihy, kdy střídání přítomnosti, minulosti a vypravěčů působilo zmatečně a chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala.
Knihy z australského prostředí čtu moc ráda a i tuto doporučuji.

21 19.04.2021