Arwen777
komentáře u knih
Krutý měsíc
Jana Jašová
Jana Jašová úspěšně pokračuje v nastavené laťce, Krutý měsíc se mi dokonce líbil ještě víc než předchozí kniha.
Na dobu lockdownu a covidových opatření nikdo nevzpomíná rád. Autorce se podařilo dobře zachovat atmosféru této doby a psychických dopadů na lidi, ale zároveň tak, aby čtenáře neotrávila. Hlavním motivem je pátrání po zmizelém dítěti a rozluštění záhadné situace, ve které se ocitla hlavní hrdinka, která si ale na nic nepamatuje. Snaží se tedy zjistit, co se stalo a jak to souvisí s jejím synem. Dějištěm je malá vesnice s obyvateli, kteří na ni hledí s nedůvěrou až nenávistí jen proto, že bydlí v domě svého přítele. Ten tu není zrovna populární a pomalé odkrývání dávných událostí vnáší světlo do těch současných.
Pěkně vystavěná detektivka, velmi čtivá, ne vše je uvěřitelné, ale docela dobře vystihuje české poměry.
Doporučuji.
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
Danka Štoflová
Skvělá kniha pro chvíle, kdy se chcete pobavit, trochu zasnít, trochu zapřemýšlet, prostě když máte náladu na něco milého. Velkou výhodou jsou krátké kapitoly, vlastně každá je malý příběh sám o sobě, takže knihu můžete vzít do ruky kdykoliv a začíst se tam, kde ji zrovna otevřete. Takže ideální pro odreagování se nebo když nemáte náladu na čtení něčeho delšího.
Prvních pár kapitol jsem se smála nahlas, zamilovala jsem se do autorčina stylu, píše s nadhledem a pořádnou dávkou sebeironie, o indiánech, o rodině, o přírodě a životních situacích, které přicházejí. Ne všechny příběhy jsou úsměvné, některé jsou spíše k zamyšlení a nutí ohlédnout se za vlastním životním stylem a zvážit, jestli je vše, po čem se pachtíme, nutné a v souladu s naší duší a touhami.
Také mě mrzí, že není jasné, kolik je skutečnost a kolik fikce, moje indiánská naivní duše by si moc přála, aby to vše byla pravda, ale i tak jsem z knihy nadšená. Je to kniha, ze které vyzařuje pohoda, trochu moudrosti, smích, láska k přírodě a nadhled. Je to kniha, kterou bych chtěla mít doma, až budu tohle všechno potřebovat zpátky načerpat.
Doporučuji.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Román, ve kterém je detektivní linka vedlejší, daleko důležitější je popis kraje, obyvatel malé vesničky a jejich minulosti a původu, a především vztahů, které utvářely úzké společenství od druhé světové války po současnost. Pomalé odhalování minulosti mám opravdu ráda a tady se povedlo na výbornou. Z knihy je také cítit láska k zemi a pochopení pro lidské snahy i poklesly, ostatně jako vždy u paní Klevisové.
Užila jsem si čtení, opravdu moc, a vzhledem k tomu, že se za pár dní chystám na Šumavu, cítím se dokonale naladěna a těším se na tu přírodní krásu a atmosféru, která v sobě ukrývá hodně zapomenutých příběhů, dobrých i špatných. Jak to tak mezi lidmi bývá.
Doporučuji.
Mrtvý na Pekelném vrchu
Juraj Červenák
Já prostě s těmi detektivkami z minulosti bojuju. Pořád to zkouším a pořád jim nemůžu přijít na chuť. Připadám si jako kulturní barbar, ale já mám asi raději zvlášť historický příběh a zvlášť detektivku.
Tak mě neposlouchejte, tato série je oblíbená a právem. Poslech mě bavil, ale není to můj šálek kávy a pokračovat nebudu.
Znám tajemství
Tess Gerritsen
(SPOILER) Sázka na jistotu, taky jsem se moc těšila!
Neřadím mezi absolutní top, ale bylo to jako vždy skvělé. Svižné, napínavé, správně zamotané. Nejvíc mě bavilo hledat souvislosti mezi vraždami a linka z minulosti, kterou to všechno začalo. Originální zápletka a spousta podnětů k zamyšlení, jako záměrná manipulace s pamětí, nařčení ze zločinu. Člověka až mrazí.
No, každopádně doporučuji a budu se zase těšit na setkání.
Irská kráska
Ann Moore
Neměla jsem příliš velká očekávání, o to větší je moje spokojenost.
Když jsem loni cestovala do Irska, četla jsem Domek v Irsku, abych se navnadila. To se nepovedlo, měla jsem si přečíst Irskou krásku. Asi bych se dívala s daleko větším respektem na potomky tohoto hrdého a tak zkoušeného národa.
Kniha je naprosto dokonalý mix čtivého příběhu a věrného historického pozadí. Tak to mám nejraději. Na tomto strhujícím příběhu Gracelin sledujeme těžké období Irska, které je jednak vykořisťováno Anglií a jednak se potýká s hladomorem, se kterým jdou ruku v ruce i nemoci. Popis bídy, umírání, špatných životních podmínek a beznaděje je velmi sugestivní. Vyvažuje to ale láska k vlasti, odhodlání přežít, pokora, láska k bližnímu.
Krásný příběh, který vás chytne za srdce, ve kterém budete z pohodlí dnešní doby obdivovat snahu tehdejších lidí přežít v nuzných podmínkách z naprostého minima, odhodlání nést útrapy života, smířit se s těžkými ranami a najít sílu jít dál i přes těžké zkoušky. Doporučuji.
Mrazivé tání
Dana Stabenow
Tento díl je vhodný jen pro skalní fanoušky této série, neznalý čtenář by si asi klepal na čelo. Většina nás věrných se královsky bavila! Spíš než detektivku tato kniha připomíná humoristický absurdní román, ale nevadí, už dlouho jsem se u čtení tak nenasmála.
A stále tam je ta Aljaška, ta láska k ní, ta překrásná i když drsná příroda, svérázní obyvatelé, kteří se s ničím dlouho nemažou, a hlavně Obluda. A také několik rozzuřených medvědů grizzly, součásti letadel spadlých z nebe, manželské a sousedské rozepře, daňové přiznání, a kupodivu se autorce podařilo do toho guláše přimíchat i dvě mrtvoly.
Skvělý díl, doporučuji.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Ačkoliv asi raději čtu zahraniční detektivky (mám tak pocit, že zlo je daleko od nás), musím uznat, že české detektivky mají tu přidanou hodnotu v prostředí, které je nám známé. A nejraději mám, když je kniha zasazena do krásného prostředí, naoko nevinného, kde si lidé vidí do talíře a mají mezi sebou hezké vztahy. Nebo ne? Může i v malebné přírodě a od civilizace vzdálené osadě bublat pod povrchem tajemství? Může i tam žít zloduch?
Neříkám, že bylo vše dokonalé, zejména volba jmen a příjmení mě dost iritovala, ale myslím si, že na tak mladého autora je to slušná práce a doufám, že se dočkáme dalších knih.
Příslib krve
Brian McClellan
Svět této fantasy je opravdu jiný, originální. Magie tu sice je, ale na jiném principu a proti ní stojí magie střelného prachu. A možná i Bohové.
Tak do půlky byla pro mě kniha náročná, zmatečná, příliš mnoho postav, nerozuměla jsem systému kast a fungování společnosti. Hodně zmatku do toho možná vnesl převrat, kterým kniha začíná a který celou situaci znepřehlednil a zamotal. V druhé polovině knihy jsem se snad začala trochu orientovat a musím říct, že závěr mě naladil na další díly.
Takže celkově se mi kniha líbila, i když mě nechytla hned od začátku.
Poslední království
Bernard Cornwell
Před pár lety jsem viděla jednu sérii stejně pojmenovaného seriálu a už tehdy jsem věděla, že si knihu chci přečíst. Nepodařilo se mi ji potkat v knihovně, tak jsem si nakonec koupila audioverzi a rozhodně jsem neprohloupila.
Poslední království je poutavý a rozsáhlý román z 9. století, kdy Anglii, rozdělenou na mnoho království, sužovaly nájezdy Dánů. Takže se dozvíte mnoho historických faktů z tohoto období, z historie Anglie, ale také proniknete do zvyků a válečnického umění Dánů, kterým se skoro nikdo neubránil. Velká část románu je věnována i nenápadnému srovnávání protikladných náboženství a jejich vyznavačům.
Na tomto pozadí je vyprávěn příběh Uhtreda, který byl po jednom nájezdu unesen a vychován Dány. Pod jejich vlivem se z něj stal vikingský válečník, ačkoliv si vlastně nikdy nebyl jistý, kam vlastně patří. A jak stárne, stává se figurkou na šachovnici politiky Alfréda Velikého, ale přitom je stále věrný vikingským zásadám a jeho hnacím motorem je pomsta.
Je to napínavý historický román plný bitev, politikaření, úskoků a drsného života. Bernard Cornwell je skvělý vypravěč, který dokáže zaujmout a bez obtíží udržet čtenářovu pozornost. Těším se na další díly a doporučuji.
Co je odtud vidět
Mariana Leky
Ano, jedna z knih, na které se nezapomíná, pokud vám sedne. Jedna z těch, u kterých nechcete, aby skončila, chcete nadále být součástí životů jejích hrdinů, ač to vlastně žádní hrdinové nejsou. Jsou to jen obyčejní lidé z malé vesničky kdesi v Německu a jejich obyčejné životy s malými i velkými starostmi. Ale psané s takovou láskou a tak poeticky, že z toho vzešlo nezapomenutelné pohlazení po duši, krásné vyjádření lásky k lidem s jejich někdy bizardními zvyky a nezvyklými povahami, které jsou tak rozdílné, že k sobě v žádném případě nemohou zapadnout. Ale tolerance a přijetí, láska a přátelství, je všechny udrží pohromadě.
Přiznávám, že jsem si zpočátku nebyla jistá, jestli knihu dočtu, půl příběhu jsme si na sebe zvykali, ale pak to najednou začalo fungovat a ve druhé půlce jsem už věděla, že to je jedna z těch nezapomenutelných. Jsem moc ráda, že mě na ni komentáře mých oblíbených uživatelů přivedly.
Doporučuji jemným duším.
Znič to jméno
Jana Jašová
Příjemné překvapení od pro mě zatím neznámé české autorky.
Forma je opravdu netradiční, členění kapitol podle úhlu pohledu, přičemž názvy kapitol jsou jakýmisi přezdívkami. Přiznávám, že to pro mě bylo zpočátku matoucí, ale po pár řádcích textu jsem se vždy našla.
Znič to jméno je poměrně svižný psychologický thriller skoro z mé domoviny, což bylo osvěžující. Nenudila jsem se a ačkoliv nebyla kniha přeplněná akcí, čtení pěkně odsýpalo a příběh mě držel v napětí. Je to hustý vztahový spletenec, kde se mísí rodinná tajemství - současná i minulá, přátelské a milenecké vztahy, sousedské klepy a pozorování, majetek a s ním spojená závist a nenávist a především ukřivděnost.
Kniha se mi moc líbila a už mám doma Krutý měsíc.
Doporučuji především ženám.
Světlo v plameni
Jennifer L. Armentrout
Souhlasím s většinou komentářů, podle kterých je první půlka knihy zdlouhavá, poměrně nudná, obsahuje stále se opakující situace, dialogy a myšlenky. Těžko se mi prokousávalo a říkala jsem si, že další díl už číst nebudu.
Naštěstí za půlkou se děj trochu rozjel a konec už byl v duchu akce tak, jak to známe z prvního dílu. Naštěstí, protože by opravdu byla škoda potenciálu, je to svět bohatý na různorodé postavy s všelijakými schopnostmi a příběh je dobře vymyšlený. Obešla bych se sice alespoň bez půlky erotických scén, ale člověk nemůže mít všechno.
Další díl si přečtu.
Poprava
Yrsa Sigurðardóttir
Stále stejná kvalita, i tento příběh mě bavil a trojlístek Huldar - Freya - Erla je i nadále stejná výbušná kombinace. I když v tomto díle se mezi nimi nic závažného nestane a větší pozornost se upírá na řešení případu.
Téma je velmi aktuální a konec překvapivý. Ani jedno nechci prozradit, protože nitky se rozplétají pomalu a postupně od úplné nevědomosti čtenáře a dokonalosti oběti po nečekaný závěr, a tak nechci čtenáře připravit o to potěšení.
Jediný problém jsem měla s podobností některých jmen hlavních postav, což mě často mátlo.
Načteno opět skvěle.
Hora duchů
Kyle Perry
Na knihu jsem se těšila, mám ráda příběhy z exotického prostředí, které mají prvky dobrodružného vyprávění. Ale nakonec jsem spíše zklamaná.
Příběh jako takový, plný intrik, přetvářky, manipulace, vztahů mezi pubescenty a obyvateli malého městečka, mně příliš nezaujal. V podstatě tam nebyla postava, kterou bych si oblíbila, a jak tu už někdo podotknul, nebyl tam nikdo "normální". Nejvíc mě bavily scény z divočiny, popisy buše a těžké orientace v ní, prostě místo, kde příroda ještě vítězí nad člověkem.
Přečíst se to dalo, ale za mě zklamání.
Hory zpívají
Nguyễn Phan Quế Mai
Kniha byla z pro mě neznámého prostředí (i když pojem válka ve Vietnamu samozřejmě znám) a rozhodně nepopírám, že byla historicky velice zajímavá. Na příkladu několika generací jedné rodiny jsme mohli prožít vzestupy a pády, režimy, ústrky, reformy a válku a hlavně její důsledky pro život obyčejných lidí a pro fungování lidí ve společenstvu.
Kniha má velkou sílu, ale myslím, že by se z tohoto tématu dalo dostat víc, hlavně emocionálně. Neoslovila mě tak, jak jsem si myslela, tempo je rychlé a styl spíš prostě-sdělovací, nedokázala jsem se do příběhu dokonale vžít a užít si ho se vším všudy.
Nicméně kniha stojí za přečtení, rozhodně mi rozšířila obzory.
Ghúl
Brian Keene
Dejte mi knihu o partě kluků, letních prázdninách a temném tajemství a já se budu bavit. Vím, že to tu už bylo a Temnému létu to nesahá ani po kotníky, Kingovi také ne. Ale je to čtivé, není to moc strašidelné (takže srabíci jako já jsou spokojeni) a je to ... prostě návrat do dětských let.
Vážnější linka než ta s Ghúlem, je téma násilí v rodině, patologických vztahů, přerod z dětských let do reality puberty a uvědomování si, jak svět vlastně funguje.
Vím, že to není dokonalé, ale kniha mě bavila a jako odpočinek od starostí fungovala.
Dáma a tučňáci
Hazel Prior
Tak jsem čekala humor a dostala jsem milé, trochu bláznivé a velmi nepravděpodobné vyprávění o jedné bohaté staré dámě, která na konci života bilancuje a jednak se snaží najít rodinu, kterou díky době a nešťastným událostem ztratila, a jednak se snaží udělat něco užitečného. Vrhne se do dobrodružství s tučňáky na Antarktidě. Díky této zkušenosti se dokáže otevřít a srovnat se svým osudem, změnit svůj postoj k životu a lidem a konečně najít smysl života.
Asi jsem si představovala více zábavy, ale ve výsledku mám po přečtení příjemný pocit, konec mě uchlácholil. Pokud hledáte lehké čtení bez dramatických zvratů, něco spíše pro pohodu, neuděláte chybu.
Temné říční proudy
Sharon J. Bolton
Mám pro tuto sérii s Lacey Flintovou slabost, z celé autorčiny tvorby mi přijde nejlepší. A i tento díl byl povedený. Škoda, že čtu díly na přeskáčku, trochu mi vadí odkazy na minulou knihu, ale to je samozřejmě můj problém.
V tomto díle se vydáme na a do Temže, do jejích přítoků a kanalizačních stok. Je to skvělý napínavý příběh s podivnými mrtvolami a zapeklitým případem, spíše více případy. A Lacey je zase v centru dění, opět se vrhá do nebezpečí, ať už vědomě nebo nevědomě.
V knize jsou krásné atmosférické popisy Temže a jejího okolí, života na lodi i v domech přímo nad vodou. Přidejte zajímavou komunitu lidí, nějaké zločince a policii a vyjde vám skvělý detektivní thriller.
Já doporučuji, ale jak jsem už řekla, je to má oblíbená série.
Hlad bohů
John Gwynne
Skvělé pokračování, co si týče děje. Oceňuji shrnutí na začátku, které připomene všechny postavy a základní linky minulého dílu. Užitečné.
I tento díl je nabitý akcí, boji, magickými stvořeními a napětím. Oproti prvnímu dílu už toho ale na mě bylo asi moc, hlavně postav a rychlého přepínání mezi nimi, a tak mi kniha přišla často matoucí, musela jsem se vracet. Pravděpodobně je to dáno i tím, že málokdy mám dost času na to, abych četla delší dobu v kuse, což takovýto druh knih vyžaduje.
Nicméně příběhem jsem stále nadšená a moc se těším na pokračování.
