Atanone komentáře u knih
Škoda, že dnes se už na květomluvu moc nehraje a dámy jsou většinou rády, že vůbec něco dostanou ☺ Každopádně kniha může být užitečná jak pro romantiky, tak pro ty, které zajímají rostliny, jejich působení, význam a symbolika.
Melancholický návrat do dětství. Zjistila jsem že kouzlo stále funguje. Už jen proto, že vám po zbytek dne nasadí na tvář úsměv. Alespoň u mě to tak bylo.
Musela jsem si zvyknout na styl, ale začetla jsem se a pochopitelně visela na počítači. Autor pravdu dí, že moc se toho o Kateřině najít nedá.
Takže za mě hezká historická kniha o jedné z temných duší naší minulosti.
Trošku jsem si naběhla, protože jsem očekávala knihu židovských moudrostí, ale tady se toho na mě navalilo tolik, že moje "kop" dostala pořádně zabrat.
Vřele doporučuji
Jelikož jsem v době, kdy jsem četla knihu, měla za sebou film a byla těžce pubertálně zavalená do Alaina Delona, připadala mi jeho postava v knize málo...no, málo VŠECHNO. Dnes s odstupem času si myslím, že až si najdu čas přečíst si knihu znova, bude to teprve ono ☺
Vskutku kratochvilné čtení. Místy jsem měla pocit, že čtu tak trochu bulvár. Původně jsem chtěla dát 3, ale opravdu jsem se pobavila a zasmála, autor podává informace vtipně a místy až ironicky. Přidávám jednu * právě za ten styl
Knihu jsem dostala ke svým patnáctinám, takže jsem s Fanny opravdu souzněla. Příběh je krásný, snad se s knihou ještě někdy potkám, abych mohla zjistit, jak moc jsme se změnily.
Trochu mi to připomnělo tu pohádku - „jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co".
Stárnoucí muž hledá svůj Svatý Grál. To nespojleruji...tedy ne zas až tak moc. V osobní dějové linii jsem z hlavního hrdiny byla rozpačitá. Pro mě nečitelný typ člověka, který tak trochu jako chytrá horákyně by rád jel na voze a zároveň šel pěšky. Když je s milenkou, vyhovuje mu vcelku, že manželka taky někoho má, ale když milenka zmizí, uvědomuje si, jak mu záleží na manželce...Takže s hlavní postavou jsem se široce minula a ač v témž věku, jeho psychická rozpoložení mě spíš iritovala a být Vittií, zmizela bych taky.
Očekávala jsem, že se ke konci věci začnou nějak vysvětlovat, místo toho se jen dál zamotávaly až do konce-nekonce, jako by si autor naložil moc a pak nevěděl, co s tím. Což je škoda, protože MILUJU konspirační teorie a proto jsem tu knihu taky šla číst.
Jsem z toho rozpačitá. Na jednu stranu fakt NÁLOŽ zajímavých teorií, krásně vyvedená historická část - na druhou stranu neustálé únavné plácání v citech. Které, aspoň mě, odrazuje od dalších dílů.
Chvíli posedím u googlu nad věcmi, co jsem nevěděla, ale celkově se mi to pod kůži nijak hluboce nedostalo.
To nebylo lehké čtení. Pro mě nevyslovitelná a až na pár chronicky známých výjimek nezapamatovatelná jména a někdy dost nesrozumitelné děje. Musela jsem se vracet v textu a přepnout na úplně jiný modus, ale stálo mi to za to. Pro lepší orientaci se asi vrátím k Encyklopedii mytologie.
Těch 5 dávám, abych k ní trochu přitáhla pozornost, i když tohle vážně není čtení pro každého. Já chtěla, a moc, ale dostala jsem docela zabrat ☺
Kopretiny miluju od dětství..od kluka jsem žádnou nikdy nedostala,no alenikdy není pozdě,že?
Tuhle knížku jsem četla v mládí několikrát. Pan Rudolf musel být asi v některém z minulých životů žena,protože toho ví hodně o holčičích dušičkách.
Matka chrobákov, otvor dlaň:
preletím ústím sviece ako azbestový motýľ...
*****
Tři ženy napříč časem nespojují jen jejich zvláštní schopnosti, nebo to, že pocházejí z rodu "podivných". Každá z nich musí zároveň bojovat o svoje sebeurčení, osobní svobodu a právo být "weyward". Autorka v úvodu vysvětluje slovo, použité jako originální titul knihy, později užívané jako "wayward", či dnešní "weird". V tomto světle se mi slovenský překlad titulu jeví přece jen výstižnější oproti českému, který má brzy vyjít pod titulem "Divé ženy", což je možná přitažlivější marketingově, ale asi to bude budit jiná očekávání.
Každopádně, romantickým duším můžu prásknout, že tato kniha není romance. Je zvláštně podivná, jako její originální název, ale o západech slunce si počtete v úplně jiných souvislostech.
Pro mě v krátké době další kniha, zmiňující ( i když jen velmi okrajově) lancastershirské čarodějnické procesy, včetně matky Demdike a kopce Pendle Hill.
Pošmákla jsem si, doporučuji těm, kteří nespěchají, a kterým nevadí trocha té magie
Spoustu věcí za mě napsala Rihatama, ale nemůžu, než dát 5*, protože jsem se opravdu dobře bavila, pokud se to tak dá říct v souvislosti s duchařským kouskem. Některé věci byly zjevné od začátku, i když jsem to přikládala své paranoie vůči duhovým obláčkům literárních (i filmových) dokonalých rodin, ale závěrečný veletoč jsem nečekala. Chování Mallory, když opomenu, že autor ji potřeboval stvořit v určitých mantinelech, se dá pochopit i v tom, že člověk zvenku vidí většinou věci jasněji, než člověk uvnitř.
Každopádně knihu řadím k těm, které si budu pamatovat déle, než jiné.
Kniha vpravdě mnohosměrná. Jsem ráda, že jsem dala na mínění mých DK přátel a přečetla si ji. Vlastně nepřečetla - zhltla.
***
Zoufalí lidé dělají věci, které by normálně neudělali. Kdybyste se před tou havárií zeptali Boba, Karen nebo Vance, jestli jsou dobří lidé, všichni tři by na to bez váhání kývli, a každý, kdo je zná, by souhlasil. Všechny důkazy tomu závěru nasvědčují. Kdyby vyslechli nějaký příběh o zradě nebo krutosti, kroutili by hlavou, divili by se a mysleli si „to se mně nikdy nemůže stát“, aniž by si uvědomili, že v každém daném okamžiku jsme všichni včetně nich schopni udělat to, co nejméně očekáváme. Po bitvě je každý generál. Ti, co kritizují, si neuvědomují, že se případně můžou dostat do stejné situace jako Bob, Karen nebo Vance, a jejich spravedlivé rozhořčení zmrzne na kost dřív, než vyjde slunce.
***
Neveliká, zato užitečná publikace se spoustou rad a nápadů.
Tuhle nenápadnou knížku jsem podědila po mamince. Fotkami se v ní šetřilo, o to víc je tam lákavých receptů. Staré dobré
„Osiku v prsou mých snažně prosím,
ať lístečkem aspoň se zachvěje!“
Tak nějak se z toho cítím. Prosila jsem, ale lísteček se nezachvěl. Nehodnotím, protože bych asi ty verše vnímala úplně jinak poslechově, kdyby je četl některý z našich úžasných herců. Já jsem se trochu ztrácela v obrazech. Možná to bylo mou neochotou a špatným načasováním
Tato kniha visela dlouho v mých "přečtených" bez komentáře. Doteď nevím, co k ní mám říct, snad kromě toho, že mě příběh takto vyprávěný rozebral na kostičky, ačkoli jsem ho z Bible znala. Přesto cítím tak trochu povinnost komentář napsat, abych k němu zase trochu přitáhla pozornost. Starozákonní doba je složitá, včetně kultury, která je nám cizí a viděno očima současnosti možná až nepřijatelná. Otázka, kterou kniha klade, je ovšem jasná - kdy se víra mění v nepochopení a dá se vyšší dobro omluvit malým zlem?
Taková romantika vzhůru nohama. Hlavní hrdinka, ač přinucená k fyzické nehybnosti, je úžasná a silná žena. Krásný a dojemný příběh, poutavě napsaný a čte se jedním dechem.
Miranda mi zkraje přišla hrozně fajn, tedy až do seznámení s Ryanem, kdy se v mých očích začala chovat jako pipka. Ona za to nemůže. To paní NR. Nejdřív si dá tu práci, že ji vylíčí jako ženu s mozkem a pak hned od 5. kapitoly je z ní žena, která muži, kterého vidí podruhé v životě nedá jen proto, že to po ní nechtěl. To jsem si nevymyslela, berte tu informaci klidně jako spoiler.
Jakmile jsem byla ochotná ignorovat erotické náznaky v každém druhém řádku, pipka se vytratila a začal se pod tím rýsovat docela fajn příběh, napsaný s nadhledem, vtipem a velikou laskavostí. A paradoxně úplně nejvíc mě odbourala právě předehra k první opravdu milostné scéně, takže jsem jako dobrou lekci nejen dostala svou dávku odříkaného krajíce, ale navíc mi ten krajíc i chutnal.
A literárně jsem se zamilovala do Annie.
Není pochyb, že NR je ve svém oboru hodně vysoký level. Knihy tohoto žánru sice nevyhledávám, ale když o nějakou dobrou zakopnu, klidně jí tu 5 dám