Atanone komentáře u knih

Díky, pane Prestone (ten výlet byl fajn, i když jsem už hořela netrpělivostí, kdy po tom přešlapování na místě konečně začneme HLEDAT), díky Wikipedie (a vám, nadšenci, kteří ji rozšiřujete o ty tuny informací), díky Google za všechny ty úžasné weby, na které jsi mě nasměroval, budu je procházet ještě týdny a už teď se na to těším!!
Původně jsem čekala nějakou dobrodružnou fikci a od knihy jsem neustále odbíhala (což není chyba knihy). Paradoxně mě nejvíc nezaujala expedice, ale následné úvahy o epidemiích a jejich vlivu na devastaci původního obyvatelstva Nového Světa. Musím uznat, že to má hodně do sebe, včetně neveselého výhledu do budoucnosti.
Stojí za přečtení

47 22.09.2019

Je mi líto (a JAK!!) ale necinklo to.
Viděla jsem film. To byl jeden důvod, proč jsem to dočetla. Další důvod byla ČV. A třetí důvod byla moje tvrdohlavost. Vydržela jsem čtyři kapitoly, kde se skoro nic nedělo, a to málo, co se dělo se tak nějak jinými slovy omílalo. A když už se konečně něco začalo dít, nebavilo mě to. Nemyslím si, že by to bylo věkovým odstupem, nevyhýbám se fantastickým příběhům.. ale tenhle asi nebyl pro mě a nebo jsem jako vždy předpokládala, že kniha bude lepší, než film.
Ale fotky neměly chybu!! Vlastně si říkám, jestli k nim jen pan Riggs nedopsal příběh. Chápu, že se v dalších dílech děj asi posune a pro mě to možná bude i zajímavější tím, že o tom film není ( nebo mi jen unikl?). Ale dám si chvíli pauzu, než to zase zkusím

47 26.06.2019

(audiokniha)
„Víš, co dělá knihu dobrou knihou? Je to jednoduché. Děj musí odsejpat a musí se v něm střídat silné okamžiky vedoucí až k rozuzlení.“
Uff.. Odsejpalo to.Smekám. Pan Minier si se mnou hrál od začátku až do konce. Ten byl sice trochu přitažený za vlasy,ale fakt je,že se pořád něco dělo a byla jsem hrozně zvědavá,jaký závěr vymyslel. Všechny mé teorie postupně padaly a to mě moc bavilo. Za mě spokojenost a díky .

47 16.04.2018

„Překročíš-li řeku Halys, zničíš říši velikou“, pravila Pýthie.
Kombinace vytrhávání věcí z kontextu, dvojznačnosti a typické lidské vlastnosti slyšet to, co slyšet chceme. Zkušenost mě naučila, že mnohé věci "mezi nebem a zemí" fungují, ale taky to, že nehledě na to vždy záleží na tom, pro jakou cestu se rozhodneme.

46 07.01.2021

Jelikož píšu komentář s dost velkým odstupem, musím přiznat, že jsem to asi s hodnocením trochu přehnala, protože si sice vzpomínám, o čem to bylo, ale ve srovnání s jinými knihami, co jsem od té doby četla, tahle nějak zapadla.
Stejně jako u Brownových knih, abyste se bavili, musíte přijmout základní podmínku, a sice, že budete přemýšlet jen nad tím, nad čím autorka chce, abyste přemýšleli. Jinak nechte logiku off-line.

46 12.10.2020

p.s. Davide, budeš mi chybět

46 14.09.2020

Skutečně znepokojivé. Musím souhlasit s předešlým komentářem.
Osobně se mi nejvíc líbily povídky Transit a Gordonův příběh:
"Je nespravedlivé, že jsi umřel, ale přesto budeš věčný. Ty, skromný a plachý člověk, ty, který ses bál ptáků a války.
Zato já, já, která se uzdravila, válčím dál, já tu nezůstanu, nakonec se rozptýlím ve větru, rozpustím ve vodě, rozplynu se v těch jezerech a lesích, kam jsi mě posílal.
Potáplice jsou zvuky vln tříštících se o pobřeží, lidé jsou věční."

46 20.07.2020

Knihy této autorky jsou pro mě vždy zárukou kvalitního čtení a je úplně jedno, jestli jde o román, nebo faktografii

46 30.05.2020

Recepty fajn, mnohé jsem vyzkoušela, je to přehledné a s velmi motivačními obrázky ☺
Negativum je rejstřík. Nechápu, kdo to vymýšlel. Uvedu příklad pro hospodyňky, aby věděly, do čeho jdou:
Spekulatius najdete pod písmenem K, konkrétně "Křehké cukroví" jako "keksy spekulatius" . Podobných logických hádanek je tam víc. Řeším to záložkami, knihu doporučuji

46 13.03.2020

Přečetla jsem jako skeptik a jelikož se snažím jít cestou "sama sobě pokusným králíkem", můžu doporučit. Klid, relaxace, dýchání a spojení s přírodou není žádné nové náboženství. Mělo by to pro nás být normální. Měli bychom to umět, ne se to učit. Je třeba zachovat si zdravý rozum a nejít z extrému do extrému.
***
MEDITACÍ lze být posedlý. Posedlost je problém - napřed jste byli posedlí penězi a teď jste posedlí meditací. Problém nejsou peníze, problémem je posedlost. Byli jste posedlí trhem, teď jste posedlí Bohem. Opět není problém trh, ale posedlost. Musíte být uvolnění a přirození a ne posedlí čímkoli, ať je to mysl nebo meditace. Jedině tehdy, když se tím nebudete zabývat, když tím nebudete posedlí, když budete prostě plynout, pak se to stane.
***

46 07.03.2020

Jelikož náhodou vím, kdo byl zamilovaný do Nikolaje Demenkova, protáhla jsem zklamaně hubu hned na první stránce a šla jsem si přečíst komentáře. Paradoxně prozatím jediné dva komenty jsou od lidí, na které tady docela dám, takže jsem se ke knize vrátila. Přestože objevy posledních let podobným nápadům asi zatrhly tipec jednou provždy (bohužel - a moc bych si přála, aby to tak nebylo), je to příběh, který bych si vnitřně přála, aby se nějakou formou stal. Místy jsem sice měla pocit, že některé scény psala žena (že by měl autor konzultantku?) a Julie mi občas připadala jako by se spontánně zamilovávala do všeho, co nosilo kalhoty, ale no tak dobře, přistoupila jsem na podmínky, ne? Na hodnocení mám rozporuplný pocit, protože se cítím jako bych dočetla akční harlekýnku, ale ono to fakt bylo dobré. Oddechovka se spoustou veletočů. Nenudila jsem se. Spokojenost.

46 02.12.2019

Tak to byla smršť zvratů a nápadů. Neuvěřitelné, ale bavilo mě to moc. Autorka si dala opravdu zálěžet, aby čtenáře nenechala ani chvíli v klidu.
Na konci mi trochu chyběla duha ☺☺☺

46 04.11.2019

Líbilo. Jako vždy bych dala přednost historické části, ale to není problém autorky, ale moje orientace na historii.
Přestože romanťárna, zajímavě a dobře vyprávěno. Zápletky (obě, protože podobné) jsem tipla hned když byla Kate ještě v nemocnici a čekala jsem, že až se moje teorie potvrdí (což se stalo) budu naštvaná. Ale nejsem. Ten příběh je pro mě uvěřitelný, protože mám tu zkušenost, kdy někomu bez přemýšlení pomůžete ze svízelné situace a nečekáte dokonce ani vděčnost, protože jde o přítele, ale jediné, co sklidíte, je nenávist.

46 10.10.2019

Když jsem začínala číst, věděla jsem o této herečce vlastně jen to, že je krásná. Teď, když jsem dočetla, myslím, že kdybych měla možnost si přečíst její životopis, řekla bych si, že to ani nepotřebuju, protože mám pocit, že ji vlastně znám a moc bych s ní chtěla kamarádit.
Její kniha, která mě stála asi tolik jako bochník chleba, bude mít v mojí knihovně místo, které mám vyhrazené pro srdeční záležitosti, když si chci propláchnout duši, abych si osvěžila pocit, že to s námi lidmi není ještě tak špatné.
Původně jsem sem chtěla nějaký kousek opsat, abych vás navnadila, ale pak jsem si uvědomila, že by mi tak dlouhý koment možná ani neprošel a byl by umístěn mezi superspoilery, protože bych ji opsala skoro celou.

46 09.09.2019

Nádherná knížka mého dětství. Pamatuju se, že jsem to hrozně prožívala. Pak jsem dlouho každé veverce říkala Zrzečka

46 27.07.2019

Hodlám přečíst znova, protože si uvědomuji, že Pojistka smrti mě nějak přešla bez hlubší stopy, protože jsem se soustředila na Pošťáka. Ten příběh je totiž parádní. Říkají, že co pošleš, se ti vrátí. I když ne vždy od toho, komu jsme to dobré, nebo zlé, prokázali.
A nedá se, fakt se nedá nepřipomenout skvělý film s Jessicou Lange a Jackem Nicholsonem, jehož slavná kuchyňská scéna zaujala mnohé daleko víc, než celý zbytek filmu.

46 16.06.2019

Krásná kniha. Souhlasím s TheRaven. Gabrielino hledání otce je zároveň jejím hledáním sebe samé. Opravdu nečekejte nějaký akční děj, lehce melancholický příběh plyne pomalu a vcelku poklidně. Mně se líbila krásná a neotřelá přirovnání. Ač nejsem fanynkou happyendů za každou cenu, v tomto případě jsem Gabriele moc přála, aby našla svůj přístav.
Kniha, po které bych sáhla na podzim..

46 03.06.2019

Krásné. Ten stesk mezi řádky je moudrý. Je se o co opřít a nad čím přemýšlet.

Co máme, máme kdož to jasně cítí,
že přijde den, kdy nebudem to míti?
Tak mnoho cest je, tolik volá hlasů.
Pro matku dítě nemá dosti času.
Co činí matka, je tak samozřejmé.
Povinnost k díku s nás tak ráda sejme.
Vždy říkáme si: Vzpomeneme jednou.
A potom v chvíli mrazivou a bědnou
zavrou se oči matky, tolik bdělé.
Dluh chce se platit. Není věřitele.

46 04.05.2019

Další úlítlá, ale poetická záležitost. Povídky podané svérázně, pro mě asi "nej" lehce strašidelná "Štědrá noc baronky z Erbannu " a "To strašný kouzlo podzimu ", protože bydlím kousek od Bludova a podzimy jsou tu opravdu krásné :)

46 25.04.2019

Ani nespočítám, kolikrát jsem tu knihu chtěla odložit. Když jsem si uvědomila, že podvědomě hledám důvody, proč nečíst, došlo mi, že je něco špatně. První kapitoly slibné, ale pak se pro mě uvěřitelnost postav propadla někam mezi "Sex ve městě" a "Gossip Girl". Možná za to můžou moje katolické základy, že mi přišlo nepatřičné utéct z cesty do Lurd, takže jsem zatla zuby a s tou neuvěřitelnou pětkou šla dál. Druhá polovina knihy a hlavně závěr sice posunuly knihu do kategorie "jsem ráda, že jsem si to přečetla", ale že by mě zajímalo, jak to s nimi bylo dál, to ne.

Každopádně co jsem si z knihy odnesla, je čerstvě oprášená vděčnost za moje úžasné přítelkyně, obzvlášť za tu „nej“. Letos jsme oslavily 30 let, co se známe a shodly jsme se na tom, že náš vztah je bezkonkurenčně nejdelší a nefunkčnější ze všech vztahů, které jsme kdy s kým měly. Pánové prominou.

46 21.12.2018