Atisa
komentáře u knih
Hory, mlha, láska a já
Tessa Randau
Knihy od Tessy Randau jsou inspirativní. Bylo tomu tak i u této knížečky. Četla se rychle. Psychologické koncepty v ní uvedené jsou možná známé, každopádně některé z nich jsem neznala. Přišlo mi to zajímavé. A věřím, že v knize je ukrytá pravda. Na každém manželství se dá takto zapracovat.
Staré odrůdy
Ewald Arenz
Tato kniha mě zklamala, měla jsem od ní mnohem větší očekávání. Přijde mi, že jsem se vlastně z děje nic moc nedozvěděla. Chybělo mi spoustu podrobností, abych si mohla udělat ucelenější obrázek. A ani prostředí statku a vesnice mi nepřišlo nějak do detailu vykreslené, abych se do knihy mohla více vžít. Vlastně jsem byla ráda, že už je konec knížky a nemyslím si, že by mi tato kniha nějak zvlášť utkvěla v mysli.
Eva
Verena Kessler
Váhala jsem, jak tuto knihu ohodnotit. Nakonec jsem se rozhodla pro plný počet hvězdiček. Jednotlivé části mi přišly trochu nedořešené, ale třeba to bylo schválně. Je to román, který podněcuje k přemýšlení. V hlavě mi zůstalo více témat, nad kterými přemýšlím. Navíc tento román není jen o různých pohledech na mateřství. Myslím si, že environmentální linka je také v knize docela silná.
Kdyby lásky neměl: Vyprávění ze života Antonína Cyrila Stojana
Marie Holková
Útlá knížečka, o které jsem věděla, ale asi bych si ji nebýt čtenářské výzvy nepřečetla. Jsou to prostá vyprávění z života Antonína Cyrila Stojana. Kdyby byli všichni takoví jako on, bylo by Boží království na zemi - takto se to v knížce píše. Líbilo se mi, že ačkoli byl arcibiskup, poslanec, senátor, stejně zůstal prostým lidem blízký - šel pěšky místo, aby jel autem apod. Tohle si myslím, že je cesta i pro církevní představitele dneška.
Kuřák Bible
Wilhelm Buntz
Hodně silná kniha. Co vše může způsobit nedostatek lásky. Četla jsem se zatajeným dechem. A takových lidí jsou plné věznice. Je to ohromné svědectví, jak Boží slovo dokáže člověka proměnit a že Bůh nezatracuje ani toho největšího hříšníka. Přečetla jsem během pár dnů a určitě budu nad knihou ještě přemýšlet. Určitě doporučuji.
Les, čtyři otázky, život a já
Tessa Randau
Tato kratičká kniha se mi četla úplně sama. Určitě doporučuji všem uhoněným matkám malých dětí, které ještě k tomu chodí do práce. Mně ty čtyři otázky sedly, ačkoli život mi úplně nezměnily. Na zamyšlení nad svým životem je to kniha dobrá.
Buď, kde jsi
Štěpán Smolen
Líbilo se mi, že kniha má příběh a není to jen strohé vysvětlení, jak zůstat stálý. Čtení mě však docela znepokojovalo, protože jsem si stále říkala, že nevím, jak zkušenosti pouštních otců přenést do dnešní doby, do mého života, že to snad ani nejde. To podstatné si z knížky odnáším (stálost závazku, místa, lásky, myšlenek - asi nejobtížnější), ale nějaké konkrétní způsoby realizace přímo pro mě to bude asi na dlouhé rozjímání.
Zoopisník Miroslava Bobka
Miroslav Bobek
Tuto knížku jsem si koupila při návštěvě pražské zoo. Přečetla jsem ji během pár dní a moc mě bavila, ačkoli krátké příběhy, které na sebe nenavazují, nemám příliš v oblibě. Tyto kapitolky mě navnadily, abych si o tématech přečetla něco dalšího, podrobnějšího. Gorily, koně Převalského... jejich záchraně se pražská zoo asi věnuje nejvíce, nejvíce mě zaujaly. Určitě jsem se díky této knížce dozvěděla spoustu zajímavostí ze života zoologické zahrady. Doporučuji, ale četba musí být spojena s návštěvou zoo :)
Historie včel
Maja Lunde
Takový typ knihy jsem ještě nečetla. Námět zajímavý. U dějové linky z budoucnosti jsem byla docela napnutá a bavila mě nejvíce. Ty zbývající dvě linky by za mě ani v knize být nemusely. Popravdě jsem ani moc nepochopila, proč tam byly. Vše se dalo vysvětlit v jedné lince, v budoucnosti. Děj knihy mi dost přišel jako spatlanina a vzhledem ke střídání časových rovin se mi nečetl dobře. Příběh z budoucnosti byl podle mě ne moc dobře promyšlený a uvěřitelný. Potenciál má kniha dobrý, ale autorka jej nedokázala využít. Škoda.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Snad moje první opravdová fantasy kniha. Film jsem viděla v kině, knihu jsem si následně dala do "Chystám se číst" a přečetla až nyní na základě čtenářské výzvy. Zařadila jsem ji do kategorie knih obsahujících mapu. Celkově je pro mě těžké knihu nějak hodnotit, není to prostě můj žánr. Dost mi tam vadilo, že Bilbo a trpaslíci zažijí tolik situací, o kterých autor píše, že z nich není možné uniknout, a stejně se jim to podaří. Ale na tomto principu je zřejmě založený žánr fantasy.
Narodili se, aby přežili
Wendy Holden
Před pár týdny jsem náhodou narazila na internetu na článek o ženě, která v Osvětimi prováděla interrupce. Téma děti v Osvětimi mě zaujalo, že jsem si říkala, že bych si o tom ráda někdy přečetla nějakou knihu. A pak jsem v regálu v knihovně uviděla tuto, aniž bych něco takového hledala. Půjčila jsem si ji a během pár dnů přečetla.
Na titulní straně knihy je napsáno, že je to příběh žen, které těhotné přijely do Osvětimi. Je to sice pravda, ale většina děje se odehrává někde jinde, takže je to spíše takový marketing. Musím však říct, že asi úspěšný, protože jen díky tomuto podnadpisu jsem si knihu přečetla.
Je to opravdu silný příběh, při jehož čtení se člověk neubrání slzám a otázkám, jak se něco takového vůbec mohlo stát a že to vlastně není vůbec tak dávno. Ale myslím si, že je důležité číst knihy o příbězích skutečných lidí, které zažili na pozadí významných historických událostí. Na člověka to mnohem více zapůsobí a mnohem více se mu to vryje do paměti, než jen strohá fakta při hodině dějepisu.
Na mě měla kniha vliv i s přesahem do mého života, do současnosti. Vždy když budu prožívat nějaké náročné chvíle se svým dítětem, můžu si vzpomenout na tyto ženy, jak bojovaly o své děti. Můžu si díky tomu více vážit toho, že máme jako rodina takový luxus, že jsme spolu, že žijeme. Dále jak člověk poznává historii, zjišťuje, že vždy, nejen dnes, bylo nějaké období, kdy byli lidé ovládáni těmi mocnějšími a nemohli s tím nic dělat. Vždy si obyčejní lidé žili ten svůj život den za dnem a snažili se si zachovat svůj holý život. Na příběhu těchto žen vidíme, že člověk toho zvládne vydržet opravdu hodně.
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
Postavy stále před něčím utíkají. Mnohdy mi přišlo, že se jen tak náhodně nelogicky vrhají do nebezpečí. Nebylo to špatné, ale chybělo mi tam něco, co měl pouze první díl. Možná už to celé bylo okoukané.
Parabible
Alexandr Flek
Dala bych něco mezi 3 až 4 hvězdičkami. Něco mi přišlo hodně divné, něco docela významově posunuté. A hlavně jsem viděla, jak je "stará" Bible krásně poetická a mnohovrstevná na rozdíl od Parabible. Na druhou stranu některé příběhy mi přišly hodně zajímavé, dokázala jsem si něco mnohem lépe představit a pochopit. Stojí zato si Parabibli přečíst, ale není dobré mít příliš vysoká očekávání.
Nechte maličkých
Peter Tremayne (p)
Detektivní zápletka v této knížce je opravdu hodně promyšlená a propletená. Dost se zde řeší politické záležitosti. Určitě bych neřekla, že je to oddechovka, musela jsem hodně napínat mozkové závity, abych se v ději úplně neztratila. Určitě oceňuji slovníček postav úplně na začátku knihy, ten člověku při čtení hodně pomůže. Přesto jak už je u této série zvykem, jména jsou tu těžko zapamatovatelná. Líbí se mi historické reálie jako autorova přidaná hodnota. Nicméně mi obecně u této série trochu chybí i určitý duchovní rozměr, který tam stále (asi marně) očekávám vzhledem ke klášternímu prostředí, kde se knihy odehrávají.
Pan Pip
Lloyd Jones
Toto byla zvláštní kniha. Zvolila jsem si ji ke čtení, protože jsem v nedávné době přečetla Dickensův román Nadějné vyhlídky a chtěla jsem se na něj podívat zase z jiného úhlu pohledu. Zaujalo mě, jak si žáci Nadějné vyhlídky oblíbili, jak se ztotožnili s postavami. Knížku napsal novozélandský autor, takže se musíme připravit, že knížka je jiná, než jsme zvyklí. Je to zajímavý pohled na život v Oceánii. Kniha byla také dost krutá. Příliš jsem nepochopila některá zásadní jednání pana Watse. Závěrečná část, kdy vypravěčka dohledává souvislosti z jejího předchozího života na ostrově, mi tam jaksi nesedí. Jsem ráda, že kniha má i doslov, díky němu jsem mohla zjistit, co autor knihou chtěl říct.
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Tato kniha kompletuje mou letošní čtenářskou výzvu. Kniha o boji za lidská práva. Líbilo se mi, že boj za lidská práva v ní vlastně byl podaný jen tak lehce. Elizabeth bojuje za práva žen kvůli svým životním okolnostem. Není prvoplánově bojovnice za lidská práva, ale vědkyně - chemička. Příběh samotný mě tolik nezaujal. Nejvíce se mi líbila "postava" Šesti - třiceti. Myslím, že by z knihy mohla vzniknout dobrá filmová komedie, možná lepší než samotná kniha, která má potenciál vtipnosti, ale člověk se příliš nesměje.
Naše paní z Kibeho: Panna Maria promlouvá ke světu ze srdce Afriky
Immaculée Ilibagiza
Knihy, z nichž se dozvím něco nového, fascinujícího mám nejraději. Tato kniha je jednou z nich. O zjeveních v Kibeho jsem toho příliš nevěděla. Sedmibolestný růženec je pro mě nový objev. O hrůzách rwandské genocidy se v Evropě asi moc nemluví. Nejhorší je, že to není tak dávno. Podobnosti s Medjugorijí jsem si také všimla.
Den, kdy zemřel Kristus
James Alonzo Bishop
Zaujal mě hned úvod, kde autor popisuje, jak na knize pracoval. velmi oceňuji, že prostudoval mnoho zdrojů a dokonce i několikrát navštívil Izrael, aby byla kniha co nejpřesnější. Zároveň je moc fajn, že do ní zahrnul také tři vsunuté kapitoly ohledně reálií židovského, římského světa a také o životě samotného Ježíše od jeho narození. Zrovna tedy z Ježíšova života před oním dnem ukřižování jsem se nic moc nového nedozvěděla. To mi přišlo dost jako přepis Bible. Ale určitě i toto má důležité místo v této knize pro úplnost jejího pochopení pro kohokoli, kdo knihu čte. Na mě nejvíce zapůsobila závěrečná část knihy o utrpení Krista. Takto si to člověk běžně o Velikonocích vůbec nepředstaví. Určitě doporučuji jako čtení pro postní dobu.
Slyšel jsem sovu zavolat své jméno
Margaret Craven
Tematika kněžství mě zajímá, proto jsem se na přečtení této knihy těšila. Ovšem zklamala mě. Celou dobu jsem čekala na nějaký stěžejní děj, ale bohužel jsem se nedočkala. Kniha se skládá z drobným příběhů jedné indiánské vesnice, kde většina jejích obyvatel již přešla na křesťanství. Aspoň formálně, protože se vždy celá shromáždí na mši. Je sem poslán mladý kněz Marek, který si postupně k nedůvěřivým Indiánům nachází cestu. Pro mě však kniha byla příliš zkratkovitá, nedokázala jsem se do děje tolik vžít, tolik si jej představit. Marek byl kněz, ale většinu knihy řeší dost povrchní záležitosti, kvůli kterým vlastně ani nemusel být knězem. Hodně mi tam chybělo něco hlubšího, vyobrazení hlubšího poslání kněze než opravovatele fary. Kněz ani kdokoli z knihy se snad za celou dobu nikdy nemodlil k Bohu, ani k němu žádným způsobem nezvolal. Když už se někdo modlil v nějaké vypjaté situaci, tak k indiánskému božstvu. Závěr je takový absurdní vzhledem k úvodu. nepopírám, že mi možná uniklo nějaké zásadní poselství této knihy.
Stormie. Příběh odpuštění a usmíření
Stormie Omartian
Kniha jako taková mě až tolik nezaujala, ale je zajímavé, že jsem si z ní stejně odnesla, jak je důležité všechno zcela odevzdávat Bohu. Občas si vzpomenu na hlavní hrdinku, jak to dělala.