Atuin Atuin komentáře u knih

☰ menu

Pražské jaro Pražské jaro Simon Mawer

Kniha je uvnitř přesně taková jakou slibuje její zevnějšek. Není to žádné překombinované dílo s mnoha nesouvisejícími prvky, ale je to dost poutavé a charismatické čtení, jehož děj plyne jako Vltava či jiná evropská řeka. Hraje to na takovou tu základní kontinentální notu s tím, pocity a situace ( jakékoli) jsou popsány decentně a přitom s velkou škálou prvků a barev. Historické " odkazy" vyvolávající přesně ty depresivních emoce a skutečnost je psána lehkým perem a přitom nezapomenutelně. Člověk se dokáže na 100% vžít jak s mladým párem a jeho osobitými a osobními peripetiemi, které začnou v podstatě ještě než opustí Anglii, tak se Samem.
Chytlavé proudění a zajímavé podání se v knize nezastaví a to je velmi žádoucí, ocitla jsem na stránkách knih mžiknutím oka. Funguje to dobře, autorovi se to dost povedlo.5/5

23.12.2018 5 z 5


Sedm dní spolu Sedm dní spolu Francesca Hornak

Příjemné čtení, pokud si člověk nechce pustit tématicky podobný film,ale dá přednost knize, v zásadě přístoupí na jistá scenáristická pravidla.
Takže po takové knize člověk sáhne ve chvilce kdy se nechce zahltit hlubokým a propracovaným příběhem, ale příběhem který je veden " po přímkách" ( subj.názor)
Proč jsem i za těchto okolností dala tři hvězdy? Což v mém překladu znamená průměr ..No protože je tam nakombinováno příliš mnoho prvků na sílu a pro efekt, nechci být konkrétní, ale ráda bych i byla :-).
Protože jsem čekala trochu víc ( maličko) komornější přístup a tím pádem mám pocit že by ji slušel jeden vypravěč, tato cesta to maličko nahrbila.
Kniha je pro mě trochu osudová přišla mi 17.12.
Začala jsem jí číst 17.12., kniha tím dnem i začíná a to flashbackem na 17.11. a to mám narozeniny...takže tak úplně nerada jí mít nemohu. .:-)). Ale jelikož jsem knihu během dvou večerů přečetla je to opravdu maličkost s kterou bude každý čtenář hned hotový a zase nic velkého to nezanechá...
Ovšem s výhradami jen 3/5

19.12.2018 3 z 5


Dvojí život Heleny Grahamové Dvojí život Heleny Grahamové Anne Brontë

Ani jedné ze sester B. nelze nic vytknout. Dokonce nejméně lze vytknout právě této. Rukopis je nepřekonatelný ( poznatelný) a přitom hodně osobitý.
Dost to připomínalo stylem Middlemarch, především svým suchým, anglickým humorem, který jde napříč všemi autorkami/autory té doby Jane Austen počínaje.
Pokud je tato knížka upozaděná je to škoda.

15.12.2018 5 z 5


Sestry Sestry Olga Scheinpflugová

Není to zrovna veselé čtení, tedy když jsem to četla ve škole pod lavicí vyděsila jsem tím jen učitelku chemie, ale dnes po letech musím říct že už jí chápu.
Navíc mi dochází, proč se její životopisná kniha jmenuje Český román. Dost to sedí. Opravdu.

13.12.2018 4 z 5


Komturova smrt Komturova smrt Haruki Murakami

Není to od autora nijak neobvyklá kniha. Totiž není to nic co by již sám svému publiku nevyjevil. Musím uznat ale že zde mu však celý ten koncept slov nějak víc sedí, slova mají barvu a dají se považovat za skutečnější, vymazlanější.
Není to o nějakém zdoláváním hory( :-)), kniha se čte ( jako všechny jeho knihy) velmi dobře - dokonce ani písmenka nejsou tak malá, u Odeonu mi začíná dost vadit ten silně přebělený papír, s nímž by se zcela určitě dalo něco udělat, kvalita knih by jistě neutrpěla)
Mě kniha silně připomíná Kroniku ptáčka na klíček a nejen jí ( v jistých rovinách i Mitchellovo sencislo9, což je ovšem pocta Murakaminu, takže to se ani nedivím). A v tom je ten zádrhel. Sebevymazlenější forma tuhle chybu ( v uvozovkách) nemůže odstranit.
Kdo Murakamiho nečetl, pro toho to musí být nečekané. Ostatní mají trochu smůlu, ale jen trochu
Nehodnotím, mám pocit že můj systém vůči této knize zamrzl. Něco mi nmi to vyloženě. Láme se to ve mně mezi 3 a 4/5.... ovšem stále v tom nemám jasno. Možná že mi Murakami svou poslední knihou trochu víc zamotal hlavu, protože opravdu mě se to zdá víc lyrické ( což není to přesné slovo), víc slohově propracované..a to má v mém v mém případě každý autor u mě z poloviny vyhráno, dovedu mu to potom sníst úplně. Za to bych mu tady klidně dala těch hvězd 5.

Douška : Ještě takový drobný detail. Už v létě kdy kniha vyšla v Polsku ( s přebálkou na které jsou štětce), jsem si myslela že Murakami zde bude mít jakési těžiště v tolik známé knize Obraz Doriana Graye, ale Murakami se chytil jiného scénáře a to Velkého Gatsbyho...( ve spojení když se nechá autor strhnout jako vždy hudbou a ještě k tomu Don Giovanni...)

Nejlepší řešení jak se vyhnout problému s formátem a topologii knihy je pořídit si ji v elektronické podobě.
Nakonec jsem to tak udělala a odbouralo to hodně diskomfortu, Murakami má tak větší šanci pro svůj vlastní prostor a protože přežívá druhé přečtení tak záhy po sobě, a přežívá ho dost výrazně hodnotím 4,5/5.
Evidentně jsem před tím válčila spíš s Odeonem než Murakamim. ( Což mě trochu mrzí protože s Odeonem na kordy být nechci :-)).

Čtivé, velice čtivé, chytlavé a umění jako prvek v komorním přístupu autora je dost vyvedené... Když si člověk odmyslí že mu některé postavy cestují z románu do románu a že jeho tvorba je vlastně jeden velký epos, jsou tam prvky jako vždy hudební, takže kdo miluje klasickou hudbu a ví jaké to je jí poslouchat, i tady bude mít šanci vstoupit za oponu dojmů, prvky historické, takže kdo má rád Japonsko bude opět poučován a odváděn do síní dějin, prvky umělecké, takže vstoupíme do palety skutečné i abstraktní, prvky erotické, protože to jsou Murakamiho poznámky pod čarou. Chvíli se točíte v atmosféře málem gotického románu.
Je to kniha atmosférická jako vždy, nevybočuje z řady, ale nutí vás se ptát. Je to záměr? Nebo omyl.
Já pochybuju že autor který by se vešel do takového množství žánrů a uspěl by, se vlastně může mýlit, zejména nad vlastní knihou...
Překlad výborný...

11.12.2018 5 z 5


Všichni jsme z toho úplně na větvi Všichni jsme z toho úplně na větvi Karen Joy Fowler

Když jsem na přebálce viděla doporučení typu : ' Už jsou to roky kdy mě nějaká kniha takhle sebrala .......' maličko s nedůvěrou jsem nadzvedla obočí, ovšem anotace a první stránky mě velice nalákaly. Do knihy jsem vyklouzla jako do papučí a opravdu je to velice silný a dobře napsaný příběh. Je nejen zajímavý a působivý, ale svým způsobem opravdu skutečný...5/5

11.12.2018 5 z 5


Exit West Exit West Mohsin Hamid

Kniha v sobě nese veliké trauma. A tak je i vyprávění, ten tón z části vyprahlý a z části lyrický. Takže to zní z velké části beznadějně a z velké jako pohádka ( ačkoliv to samozřejmě pohádka není). Kouzlo si to uchovává v celém tom drsném kontextu. Na mě to udělalo silný dojem. 4,5/5

02.12.2018 5 z 5


Továrna na vafle Továrna na vafle Roman Helinski

Na tuhle knihu se nejde zlobit. Autor totiž využil svou schopnost ozřejmit svůj vztah k dané věci na celkem malém prostoru, jazykem čerstvým natolik, aby jí člověk přečetl opravdu za chvilku.
Portrét který vyobrazil není vůbec špatný a vůbec od věci, kniha není nesmyslná ani překombinovaná, dokonce ani neaspiruje na nějaký opus magnum a přesto, právě tím nepatrným přístupem jakousi velikost vyvolává, ačkoliv je dost drobná. Vše je řečeno celkem banálně a přesto dost skutečně 5/5

01.12.2018 5 z 5


Třináctý příběh Třináctý příběh Diane Setterfield

Příběh je velice dobře napsaný a sehraný dohromady. Od první do poslední stránky si to drží stabilní tempo a to velmi čtivé tempo, ale zároveň to není ploché. Samozřejmě je zde důležitá příběhovost, ale příběh je zde opravdu výborný, chytlavý a nezapomenutelný. Nese mnoho hlubších prvků které člověka přenesou na stránky knih na 110%...Já osobně jsem unešená...

01.12.2018 5 z 5


Temná komora Temná komora Susan Faludi

Skutečné, originálně zpracované, nešizené, tématicky otevřené, lidsky prostoupené a vřelé. No prostě výborná kniha 5/5...

01.12.2018 5 z 5


Rudý Mars Rudý Mars Kim Stanley Robinson

Pro všechny milovníky sci-fi povinná záležitost. Doporučuji. Je to parádně napsané a rozepsané, autor vás přenese do skupiny lidí, přesně vás nasměruje kam potřeba. Skvělá práce s čtenářem.

29.11.2018 5 z 5


Pilíře země Pilíře země Ken Follett

S Pilíři Země je to jako s čajem o páté. Na ten má určitě každý jiný pohled a někdo by si ho užil a jiný si ho nedovede představit vůbec. Je to velice anglické a velice typické pro takový žánr v anglické literatuře.
Mě to oslovilo, osobně jsem od toho žádný přesah do jiných rovin nečekala, ale kniha je nečekaně dobrá. Svým způsobem komorní a svým způsobem epická a budí respekt už jen tím že to autorovy drží pohromadě.5/5

16.11.2018


Alias Grace Alias Grace Margaret Atwood

Četla jsem není to tak dlouho v polštině, pak jsem to v polštině i poslouchala a když jsem se později dozvěděla že se chystá český překlad nemohla jsem se dočkat. S hodnocením nemám sebemenší problém, ačkoliv je to možná i tím že jsem s tímto titulem strávila mnoho času v nejedné formě a ještě strávím.
Jako vždy je to Atwood, jsou tam trhlinky a schované zákruty, je to schopnost úniku, kterou není tak snadné rozšifrovat i když je to aplikované a na skutečnostech prožitých a zdokumentovaných. Protože to je jen vějička ( to je asi moje oblíbené slovo), může se stát že ani oči ,slovem, málem vytočenéz hlavy, neprozradí toliko nic nebo málo, či jen tolik kolik sami sobě připustíme...5)5
Subjektivní, přistupuje k tomu s vědomím že pro každého je kniha oceánem něčeho jiného...;-)

10.10.2018 5 z 5


Vzpomínka na Zemi Vzpomínka na Zemi Liou Cch'-sin

Tak se musím k něčemu doznat: Nevím co by se dělo kdybych tuto ( a předchozí knihy série) četla v jako náctiletá, protože nevím jak to dostanu z hlavy, aniž bych potom v brzku nesáhla znova. Když jsem není to tak dlouho četla Pohřbeného obra ( kterého taky nemohu dostat z hlavy a čtu ho teď již po třetí) netušila jsem že na mě něco tak brzy zapůsobí. A to dokonce i s tím že tam vidím ty inspirace, ty pomocné berličky někde...ale vůbec mi to nevadilo a dojem to nezkazilo. Prostě jsem to autorovy snědla i s přebálkou a pak je myslím hodnocení jasné a nemá cenu to snad ani komentovat.
Snad jen že si člověk při čtení dost věcí uvědomí....a zároveň při té čtivosti odpočine. Jde to dohromady? Nejde? No nevím, každopádně mám obrovskou chuť přečíst si znovu celou řadu xkrát čtených knih ( Nadace např..) a zároveň mám chuť s touhle sérii a Pohřbených obrem strávit většinu času.....
Tady je vidět jak mohou být knihy nebezpečné :-)).

27.09.2018 5 z 5


Temný les Temný les Liou Cch'-sin

Pokračování má mnoho neodkladných, neodbytných prvků, které člověka spojí tu s Lemem, tu se Zamjatinem, tu snad až s Kavkou ( to je subjektivní samozřejmě). Ačkoliv žádný plagiát či vyslovená rabovačka, všechno decentní a všechno s rozmachem nenechat čtenáře příliš dlouho v jistotě že situace je pod kontrolou. Konec maličko překvapivý a trochu si člověk oddechne a zároveň si řekne: Vážně takové práce, takového času a a najednou jako tohle :-). Dobrý tah, alespoň za mě.
Velice dobře napsané, srozumitelné a extrémně čtivé. Postavy uvěřitelné i v rámci žánru. Perspektiva života ukázáná a nastíněna překvapivě dobře. Všechno ladí i momenty rozladění tam pasují, protože život není vyladěný nikdy....

26.09.2018 5 z 5


Problém tří těles Problém tří těles Liou Cch'-sin

Možnost SPOILERŮ...

Autor bez pochyby ví o čem píše, ačkoliv balancovat na hraně málem básnických obrazů a vědeckých poznání musí vést k tomu že v knize o něco škobrtneme.
A to jak v chování lidí, tak v chování Trisolaranů ( u nich není na překážku že je jejich chování občas nesrozumitelné,ale že je přebájené ). Vycházím z toho že to byl autorův záměr. Jinak pointa je celkem snadno rozkreslitelná, rámec hry v knize je unikátní a symbolický tam pasuje alespoň do chvíle než se člověk dozví pravý účel věci, potom už je to zkousnutelné hůře...( jako morálně myslím). Kniha se lehce čte, doslova utíká před očima, a přitom je celkem ukecaná a obsáhlá co informací, ale mnoho je toho postaveno na dialozích a to ve není má takovou krásně příjemnou básnickou auru.
Postava matematika popsaná excelentně...že člověku něco uniká může být dáno odlišností kultur, ačkoliv autor náznacích i mimo ně odhalil nátury jednotlivých postav celkem bystře a s úvahou té knize vlastní. 4,5/5 ( ubírám půl hvězdičky jen za určité osobní vjemy skrze přebujelost v některých momentech - i když těch tady nebylo tolik, ale našly se-.
Problém tří těles z pohledu fyziky řešit nemohu nejsem odborník a nechystám se jím být.

Doporučuji knihy ; Dračí vejce a Hvězdotřesení.....

26.09.2018 5 z 5


Anna Kareninová Anna Kareninová Lev Nikolajevič Tolstoj

Kniha toho sleduje mnoho, s ohledem na autora, na dobu je to velice složitý psychologický, sociální román, zkomplikovaný mnoha okolnostmi života jako takového, který jen málo co ponechá stranou. Autor se snažil proniknout téměř do všeho a nic v knize jen ledabyle nenaznačuje, se vším se pere. Ovšem kniha je to krásná, situace řečené přímo a chtělo by se říct i bez příkras, ovšem Tolstoj tomu jistou krásu dal, krásu které se nedá uniknout, postavy s nimiž člověk začne živě diskutovat a věrnost která je neodmyslitelná.5/5 ( pořád )

21.09.2018


Rozum a cit Rozum a cit Jane Austen

Název to je jen taková vějička. Austenová své postavy v žádném případě nerozkresluje černobíle a nezanechává ploché dojmy. Naopak. Každá postava má kousek z obojího a každá se musí čehosi ze sebe vzdát, aby obstála v návalu životních peripetií.
Plné humoru a ironie, prostě láska na celý život :-).

17.09.2018


Pohřbený obr Pohřbený obr Kazuo Ishiguro

No já to napíšu jednoduše ( asi takhle): Jedna z nejlepších knih které jsem za poslední roky četla, nevím co by jí mohlo trumfnout na poli současné literatury, snad Kazuo sám. Kniha je objevná a ohromně uklidňující, ačkoliv při ní rozhodně nevypnete. To ticho v ní to pouto v ní ta krása v ní je nezměrná. Krása svého druhu. Nemám proč se zdráhat a dávám 5/5
To není kniha to je lék!
Čtu nyní po druhé a zážitek snad ještě větší...


Edit 12.5.2019

Mezi mým komentářem a dnešním dnem je řada, řada komentářů, které se u této zcela jedinečné a vyjímečné knihy zabývají vesměs pouze jediným prvkem ( pokud odhlédneme od formy) a to tím, který lze nalézt na obalu samém. Nikdo do toho není ochoten sáhnout dál? Hlouběji?
Předkládate tak možná autorovi něco, co ve snaze držet laťku ze vším aktuálním je jen vějička k něčemu co je výpovědí intimní, skutečnou a emočně náročnou, protože podanou laskavě, byť to stojí na čtenářovo touze ji vyslyšet.
Spoiler: ( slovo u tak otevřené knihy nevhodné a nesoucí rizika nepochopení)

Člověk ztratí nejvíc ztrátou nejbližšího člověka a smrtí osoby nám nejbližší umírá i svět náš...

Kniha, mimo jiné o odpuštění, lásce a jiných dnes už zapomenutých věcech....

10.09.2018 5 z 5


Bratr z ledu Bratr z ledu Alicia Kopf

Ve mě to nezanechalo vůbec nic. Vlastně bych mohla říct že mě to zanechalo chladnou, ale nechci knize ( je mi líto) moc nahrávat. Kniha ačkoliv se představuje jako netradiční román již v anotaci, románem vlastně vůbec není. A ne pro vsuvky z Wikipedie či podobné články. Ovšem proto že to působí jako deníkové zápisky v takové nic moc formě. Občas něco sice obsahově zaplane, myšlenka apod. ale ihned o tom člověk neví, jelikož to tak docela nedrží pohromadě. Text je možná dobře načrtnutý ale na kompaktní knihu příliš nespolehlivý. Navíc bráška byl i pro autorku asi příliš nezajímavý. Bohužel.
Nebo možná to právě takový dojem mělo zanechat, takové nespolehlivé tápání a ohledávání. Nevím. Kniha k přemýšlení...

25.08.2018 4 z 5