Atuin komentáře u knih

Emoce a myšlenky ukryté v doslova úsporném a zdrženlivém textu. Žádná přehnaná fasáda slov, spíše jen rezonace mezi řádky.

9 30.01.2016

Vysoce čtivé. Výborná technika psaní.Naprosto úchvatný nástup a prvních 400 stran Faber vlastně vůbec nezávahal. V druhé části začal být maličko váhávý a zdrženlivý a proniklo to i do charakterů postav. Zaujal však místem,nebo místy , přístupem. Špinavý,syrový, krutý obsah, slovem skutečnost,kterou zjevil mu hodnotím plným počtem bodů.

11 26.01.2016

Aron je velice zneklidňující postava, místy jsem měla pocit že nevěří tomu co sám říká. Ovšem kniha je to perfektkní a uvěřitelná.

2 21.01.2016

Ve své podstatě je to velice nenápadný příběh, každý kdo si jej přečte najde jeho velikost jinde. Je to obyčejné pomalé tempo, ale psané od srdce a beze spěchu. A to je na jejích textech to živé to magické.

6 21.01.2016

Velice mě oslovila jazyková výstavba románu. V knize je vlastně skryta ještě jedna kniha a to nejménně. Fantastické úniky před sebou samým. Vyzrálost a osobitost, to vše je dobrým důvodem proč tento příběh znovu otevřu.

13 21.01.2016

Musím se přiznat, že mě řada okolností nutí k tomu abych hodnotila tuto útlou knížku s respektem.Nechtěla jsem ji otevřít, protože zrcadlo je místem kam se nerada dívám, ale Styron si to zaslouží. Je v tom kus odvahy.

Malé, velké mistrovské dílko, člověk by to ani nečekal, ale je mile překvapen jak výrazem textu, kde se snadno zapomenenete skrz úžasné prostředí tak skrze myšlenky které autor vtepal do myslí všem postavám. Opět přesvědčivý obraz kdy autor píše z patra, uvěřitelně jako by tam byl. Doporučují všem kdo milují historické romány, a nikoliv jen ty.
Udělala na mě stejně velký dojem jako Král musí zemřít. Má zájem a to skutečný člověka obohatit a zasytit a nikoliv se mu jen zalíbit.

10 13.01.2016

V této knize jsem se prvně střetla s Titanicem, bylo to v době kdy jsem byla blázen do plachetnic ( což jsem pořád ) a děda mi to dal du ruky s větou " na tohle je zajímavější ".
Kniha je napsaná perfektně několikrát jsem se k ní vrátila, její velkolepostí nikdy neztratila na velikosti. Informativně není úzkoprsá a nevyjadřuje se nepodajně.

8 12.01.2016

Tahle knížka mě svého času úplně pohltila, četla jsem ji pořád dokola.

2 12.01.2016

Začínám mít pocit, že největší Hru s námi hraje pan autor. Tedy a nemohu říct, že by na té jeho taktice něco nebylo. Jenže co teď, člověk tu zůstal zcela sám může si jen ohlodávat vlastní prsty, jako někde v žaláři, protože vidina dalšího dílu je v nedohlednu
Navíc aby to nepředal v příštím díle jen jedné postavě, protože už zde se nedostává místa. Nakopl to pořádně, ale zatím jde opona dolů...

Zklámání z toho, že jsem se rázem po takovém nervy stávajícím výstupu z předchozích dílů musela vyrovnat s vynecháním stěžějních postav. Proto ta hvězdička dolů. Možná od autora velice vychytralé. Děj zavání místy mělkkostí jak postav tak prostředí. Ale může to být jen nezvyk z nových dojmů. Ovšem funguje to jako celek stále dobře, ostatně kdo tomu jednou propadne sotva udělá krok zpátky, zvědavost je zvědavost, a to i v případě že to není stále dokončené.

Kniha mě neuvěřitelně oslovila, zapátrala ve mě a já pátrala v ní, to je zatím vše co mohu napsat, není to složité pokud o tom ve složitých perspektivách nebude člověk předem uvažovat a kupodivu je to otevřené, tedy na Virginii je to zvláštně otevřené.

8 21.12.2015

Ta kniha patří mezi mé oblíbené, protože mě nikdy nezklamal a ve své funkčnosti. Popis, charakteristika postav, celkové charisma Neronova Říma ect. Tak prostě autor píše, v podstatě nekomplikovaným jazykem, otevřeně, bez zbytečných padějů někde kolem, styl se nezapomíná a přesto ho mohu číst znovu, protože dobrých knih je málo. Jakkoliv uměl autor i zde psát pro oko, psal hlavně pevně hlavou a pro duši a když autor umí psát má vždycky vyhráno. Mluví o tom stejně z patra jako např. Prus ve Faraovi nebo Tolkien v Pánů Prstenů, tj. jako by toho byl někde v pozadí přítomen a to je pak veledílo.
Velice lehce napsaná kniha, velice dobře srovnaný text, který se přes dialogy postav – tak opravdových a tak přesně zasazených do kontextu slov – a přes ohromnou tragédii hořícího Říma, vyjadřuje o lásce i povaze doby, která ačkoliv obsahuje tolik proměnných zůstává vždy ve své podstatě a ve svých nejbanálnějších kulisách neměnná. Z letmého pobláznění stává se krov o kterého by se mohla opřít sama nebesa jako o atlasova bedra a z domnělých přečinů, vyvstávají činy, které ani oheň neumí strávit, ani v popelu nezmizí. Lidské osudy se točí a nikdo to nezastaví.
HS byl samozřejmě plně saturován vlastní představivostí a nedá se říct, že by zůstal nestranný, ovšem to je subjektivní prvek, který má při sobě každý autor ( rozumějme člověk) a to je rys zcela samozřejmý, pokud není doslova logický.

Tohle je jedna z knih která mě nadchla natolik že jsem si ji přečetla dvakrát po sobě. Neváhala bych napsat, že je to jeho nejlepší kniha, ale která jeho není.

3 18.12.2015

Výborná kniha, slova jsou plná, živá, je to text bez vaty ale s naprostou suverenitou vyjadřuje hluboký obraz všech postav. A navíc má kniha neuvěřitelné plus, že vypravěč umí vyprávět, představivost se pak točí v jednom kole, člověk slyší skřípot dveří vidí dýku i zablácené zadky koní.

5 16.12.2015

Už dlouho jsem nečetla knihu, která by měla tak trefný název, ovšem text je to výborný, silný, kupříkladu to vylíčení exekuce mě hned že začátku doslova zavřelo ústa a pak tak mimochodem přechod jinam, no výborná kniha.

6 15.12.2015

Autor neudržel laťku, četla li jsem knihy od sebe nedokázala jsem si toho natolik povšimnout,ale nyní když jsem se k ním vrátila a čtu takřka za sebou bije to do očí. To úžasné co dokázal se Závišem, ta hra kterou uměl protlačit na papír s Vítkovci a Václavem II, tak to zde maličko zaniká. Nevím zda je to přímo v dialogu, který se mi tady už nedostává tak pod kůži,ale zatím to vypadá na 4-.Už to prostě s klidem podložím což u některých jeho jiných knih doslova nešlo.

3 24.11.2015

O autorce a jejím díle bylo v podstatě již vše napsáno v komentářích pode mnou, elizabeth_ba i JohnnyBane mají každý svým způsobem pravdu. Svým stylem učinila autorka že svých knih od dechovou literaturu, ovšem nic proti tomu. Právě proto byli a jsou její počiny dobře přijímány. Samozřejmě je řada jiných knih kde je navíc jakási přidaná hodnota, se autor vyjádřil zcela jiným způsobem.Ovšem pořád je to osoba,která společně s kupříkladu s Loukotkovou napsala řadu knih sice po svém ale dobře. Něco kompozičně neladí ovšem v kategorii do níž ji já zařazují je to bezkonkurenčně velice dobrá volba.

Velice silný a velice smutný příběh, plný očekávání že to nedopadne dobře ale že by to mohlo v kontextu s dobou dopadnout i hůř. Ragnheidur a její osud mi dali zabrat.

5 18.11.2015

I zde je je Nabokov tak trochu stratég a od prvního okamžiku kdy jsem si " podala ruku" s ústřední postavou knihy, jsem byla vtažena do všech jeho pocitů. I zde Nabokov uplatňuje svůj talent místy přehlížet čtenáře jako takového, což je dobře, protože jistá nepohoda takového stylu občas vyvolává pocit nepřehlednosti. V textu se odrážejí pocity autora a je vidět že píše že sebe a nezůstává na jednom místě, ale táhne děj do fantastické hloubky.

4 17.11.2015