Audrina komentáře u knih

Kniha, která před rokem obletěla knižní svět a já se k ní tradičně dostala až se zpožděním. Očekávání byla veliká, všechna se ale naplnila.
Jedná se o nesmírně krásný a zároveň smutný příběh. Stránky vám budou ubíhat nejen díky příběhu, ale i díky krásnému jazyku, který je v knize použit.
Závěr jsem obrečela, ale vím, že něco takového do příběhu zapadlo

6 16.10.2022

Ke knize jsem přistupovala s nulovým očekáváním. Sice jsem na ni slyšela spoustu chvály, ale nechtěla jsem se moc těšit na něco, co by mě mohlo zklamat. Především jsem se obávala toho, že bude kniha hodně banální a romantická.
Celý příběh mě ale velice pozitivně překvapil. Autorka skvěle vykreslila rodinné vztahy a ukázala na to, že i z láskyplné rodiny může mít člověk silné trauma.

6 15.04.2022

Další Delphine, další paráda. Je neskutečné, jak tato francouzská autorka dokáže popsat obyčejné a všední okamžiky každého dne a přitom ve mně zanechávat tolik emocí

6 19.10.2021

Zajímavá sonda do na pohled úplně odlišných, a přesto natolik provázaných lidí. Líbil se mi příběh i styl psaní. Na druhou stranu mi tam "něco" chybělo, možná větší rozpracovanost některých příběhů, abych mohla dát plné hodnocení

6 16.02.2021

Moje první setkání s Hanišovou a musím říct, že povedené. Moc se líbil rozmanitý styl, kterým autorka své povídky píše. Některé z nich mě zaujaly víc, některé míň. Dohromady tvořili ale dobrý celek. Určitě by si některé z nich zasloužily rozpracování do hlubšího příběhu

6 06.02.2021

Z knížky jsem lehce rozpačitá. Líbila se mi především její obálka a taky myšlenka týkající se cestování časem, z celkové vyznění ale nejsem úplně nadšená.
Ze začátku se mi celkem pletly jména, přece jenom jako evropský čtenář nejsme na ta asijská zvyklá. Možná bych více ocenila, kdyby se autor víc do hloubky zaměřil jen na jeden příběh. Takto to bylo všechno jen hodně povrchní.

6 06.04.2020

Knihu jsem četla už před lety, když u nás poprvé vyšla a byl okolo ní celkem velký mediální humbuk. Netuším proč, ale tehdy mě vlastně moc nezaujala. Z toho důvodu jsem se k ní po letech vrátila, abych viděla, zda se můj pohled na knížku změní. Změnil.
Oceňuju, že příběh řeší nesmírně smutné věci bez zbytečného patosu a lítosti. Použitý jazyk je nádherný a skrývá se v něm spousta pravdy.

6 17.03.2020

Kniha, o které snad slyšel úplně každý...i já. Přesto mi trvalo poměrně hodně let, než jsem se do ní opravdu pustila. Příběh je opravdu hodně surový a realistický, přiznám se, že některé popsané scény mi až nedělaly dobře. Přišlo mi celkem fascinující, jak snadno se mladí lidé mohli dostat k drogám, a jak snadné je propadnout závislosti.

6 17.03.2020

Znamenitý příběh o síle ženství a přitom bez zbytečných klišé a feminismu. Je pravda, že asi v polovině čtenáři dojde propojenost celého příběhu, myslím si ale, že to není na škodu, jelikož cílem knížky není šokovat, nýbrž ukázat, jak se s životními osudy perou tři naprosto odlišné ženy z ještě odlišnějších prostředí.
Přiznám se, že při čtení příběhů z Indie mi běhal mráz na zádech. Člověku se ani nechce věřit, že se něco podobného odehrává v dnešní době a bílý svět tomu nečinně přihlíží.

6 20.08.2019

Pátý díl je zřejmě částí, kterou jsem četla nejčastěji. Částečně to bude delší pauzou mezi tímto a šestým pokračováním, určitě to ale je i tím, že je zkrátka skvělý.
Hrdinové nám už dospěli, celý kouzelnický svět jaksi potemněl a věci začínají nabírat na obrátkách před velkým finále

6 09.01.2019

Ke třetímu dílu Harry Pottera mám celkem zvláštní vztah. V dobách svého dětsví jsem ho úplně nemusela, preferovala jsem jiné části série a k tomuto jsem zřejmě musela "dozrát". Dnesk si totiž jeho čtení opravdu užívám a patří k mým nejoblíbenějším.
Postavy už dospívají, takže se začínají vybarvovat. Do toho přicházejí na scénu nové postavy, které se postupně stávají mými oblíbenými.

6 25.10.2018

Druhý díl je napsaný lépe než díl první, na autorce už je vidět zkušenost. Co na Harrym miluju jsou scény jakési každodennosti. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč má tolik lidí knihy rádo, člověk si při čtení totiž opravdu připadá jakoby večeřel v Doupěti, byl na hodině Přeměňování nebo se snažil chytit zlatonku při famfrpálovém utkání. Připadala jsem si tak při prvním čtení v deseti letech a připadám si tak neustále, i když mi už je přes dvacet.

6 23.09.2018

Příběh Palestiny mě vždy dokáže rozesmutnit. Je neskutečně tragické vidět, jak Židé, kteří si protrpěli hrůzy války a holocaustu, přišli do Palestiny a stejná zvěrstva páchali na Arabech.
Abulhawa umí skvěle vykreslit arabskou mentalitu, jejich touhu po domově a kořenech a obrovskou soudržnost.

6 05.09.2018

Mornštajnová psát umí a přesvědčila mě o tom i ve Slepé mapě. Velice se mi líbí styl, kdy postavu už nějaký čas znáte a najednou se autorka vrátí do minulosti a osvětlí Vám některé rysy v chování postavy, Morštajnová je v tomto mistr.
Většina děje je směřována do období komunismu a musím říct, že tehdejší období dokázala autorka krásně vystihnout. Tu letargii většiny, která si raději nalepila do okna vlaječky a každoročně stála fronty na banány, aby se náhodou nedostala do problémů, protože změnit režim nepůjde...
Určitě stojí za přečtení!

6 17.06.2018

Ruta Sepetys psát prostě umí! Příběh je to nádherný, oceňovala jsem se, že se postupně odhaloval, takže čtenář zjišťoval postupem času, jak se všechno seběhlo.
V knize se píše o události, o které by se mělo psát a učit mnohem více, je až mrazivé kolik lidí zůstalo pohřbeno v Balstském moři při snaze dostat se do bezpečí.

6 31.05.2018

Na knížku mě nalákalo seriálové zpracování, které připravilo HBO. A rozhodně musím říct, že mě knižní příběh natěšil na seriál ještě mnohem víc. Kniha mě chytla od samého začátku, je nesmírně čtivá, což je zejména díky krátkým kapitolám a jakési retrospektivě. Kniha začíná kvízovým večerem, na kterém se stane vražda. Ta se pak celou knihu postupně odkrývá a čtenář se vrací o půl roku dopředu, kde poznává několik matek a jejich životních osudů. Autorka skvěle dokázala popsat pocity žen a jejich každodenních starostí. Autorka se nebojí otevřít vážná témata jak domácí násilí či šikana, ale i přesto to vyvažuje nadhledem, který si drží celou knihu.
Moriarty rozhodně doporučuju a v budoucnu si od této autorky ráda přečtu další knihy :)

6 20.02.2017

Pokud si chcete přečíst výborně napsaný historický román, knihy Kena Folletta jsou tou správnou volbou. Pilíře země představují úžasný příběh z 12. století, který nabízí vše, co by dobrý příběh nabízet měl. Nějak zvlášť není třeba rozebírat děj, řekla bych, že v tomto případě funguje skvěle anotace, která knihu vystihuje naprosto perfektně.
Knize bych však vytkla dvě věci. Tou první je absence nějakého nákresu katedrály. Někteří mi dají za pravdu, že pro neznalce architektury je občas těžké si tu stavbu představit a aspoň malý nákresek by mi pomohl. Druhou věcí je pak až možná přílišná černobílost postav. Spousta postav je pouze zlých nebo pouze dobrých. Snad pouze Phillip je vykreslen více lidštěji s dobrými, ale i špatnými vlastnostmi.
Celkově se ale jedná o vynikající dílo. Nemusíte být milovníci nebo dokonce znalci historie, román vás okamžitě vtáhne do děje a nepustí. I přes svou úctyhodnou délku je nesmírně čtivý a vy ho prostě nemůžete pustit z ruky. Navíc se jako čtenář dozvíte spoustu věcí z anglické historie a také některé tehdejší zvyklosti.

6 01.01.2017

Od knihy jsem měla poměrně velká očekávání a musím říct, že rozhodně byla naplněná. Autorovi se povedlo neskutečně dobře vykreslit charakter 80. let v Glasgow, kdy průmysl skomíral a lidem nezbývalo nic jiného, než se ze zoufalství uchýlit k alkoholu.
Jedná se o čtení, ze kterého vám možná nebude dobře, ale vřele doporučuju!

5 29.10.2024

Nevím proč, ale asi jsem čekala něco víc. Příběh není spatny, ale ze bych byla z kniha nějak u vytržení se říct nedá. Celá zápletka mi přišla lehce postavena na hlavu a celkove vyšetřování ala Colombo mi moc nedavalo smysl, respektive nevěřím, ze se z důkazu dalo přijít na viníka.
Do toho mi ani příliš neprirostla k srdci postava Cormorana

5 30.03.2024

Katastrofa tisíců lidí ukázaná na životním osudu jedince. Přesně tak by se dal shrnout příběh románu.
Guzel Jachina patří k mým nejoblíbenějším autorkám, používá neskutečně nádherný jazyk a především se nebojí otvírat témata a osudy často zapomenutých skupin obyvatel.

5 29.02.2024