AyaEssa komentáře u knih
Bohuzel bezkonkurencne nejhorsi kniha, co se mi kdy dostala do ruky.. a spolehlive me odradila cokoliv dalsiho od Coelha cist. Nudne blaboleni, i navod na montaz skrinek z Ikey je zabavnejsi.
Typicky priklad soudobeho radoby humoru, ze ktereho na mile daleko kouka inspirace aktualnimi podobne bezduchymi americkymi vyplody. Je to uzvanene, bez naboje, po vsech strankach premrstene. Po prvnich kapitolach se vse stale jen opakuje, zadna gradace, zadne prekvapeni, porad totez jen v trochu jinem ramci. Nejspis nepatrim do cilove skupiny ctenaru (nejen tim, ze nenakupuju 3x tydne u Diora a nejezdim na dovolenou na Sumatru), ale opravdu si vtipnou knizku predstavuju dost odlisne. Vejce, zminena v nazvu, evokuji uzasnou Betty MacDonaldovou, se kterou ovsem tenhle paskvil nema spolecneho zhola nic. Bohuzel.
Zajimave cteni, misty trochu rozredene unylou rozvlacnosti liceni prirodnich kras. Ocenuji velmi neotrele tema i zpracovani, ktere nesklouzne ke klise, ac by se to misty nabizelo.
Vyborny namet nam stredoevropanum pomerne malo zname casti udalosti 2. svetove valky, prijemny je i autoruv styl vypraveni. Jen jako by se ze zacatku nemohl poradne rozhodnout, jak pribeh podat, zda pouzit spis dramatickeho nebo satirickeho klice. Hodne mi vadily banalni nazvy kapitol (cetla jsem ale knihu v anglickem originale, nevim, zda jsou stejne i v ceskem prekladu). Ale v globalnim pohledu lze mluvit o ctivem titulu, ktery jde zcela mimo ramec cervene knihovny, jez by tak nejak clovek od love story mlade venkovske divky a okupanta cekal. Bohuzel konec me dost vyrazne zklamal, klasicky prekombinovany zaver "vycucany z prstu", aby byl ctenar spokojen.
Zajimava kniha, jejiz cetba da mnohe. Zivotni osudy nekolika severokorejcu asi nejlepe ilustruji zrudnost rezimu, bez potreby prikraslovat pribehy do romanoveho ladeni, a jsou nosnou oporou vykladu strohych historickych dat. Prectete si, pokud si potrebujete uvedomit, ze muze byt i hur..
Autor oznacil vlastni knihu za jakysi socialni experiment, chtel vedet, jak ctenarstvo i porota Knizniho klubu zareaguje na dilo plne klise. Je si tedy sam vedom nevalne kvality vyprodukovaneho textu.. Pred vypuknutim cele kauzy bych asi knihu hodnotila jako bezvyznamnou a plnou otravne pozitivni diskriminace. Nyni, s vedomim, ze takovy byl zamer, nevidim jediny duvod, proc ji vlastne vubec cist.
O uroven lepsi nez tolik propagovana Elena Ferrante, pribeh ma hloubku a radu temat k zamysleni.
Beznadejne uzvanene, bez spadu, o nicem. 300 stranek clovek ceka, ze se vsechny ty divne nerealne situace a jejich nasledky v nejakem bode spoji, ze to cele nabere jakysi smysl - a po dalsich 200 strankach pochopi, ze jen ztracel cas. Pusobi to, jako by autor psal roman po castech, ktere vychazeji v podobe sloupku v nejakem tydeniku, chaoticke, utrzkovite, neusporadane. Milion moznych zapletek a napadu (casto vybornych), ale nic neni dotazeno do konce, postavy se objevuji a zas mizi beze stop. Knizku jsem zakoupila na zaklade mnozstvi pozitivnich recenzi, ale uprimne receno nechapu nadseni ostatnich. Syrovejsi sceny me nijak nepohorsily, spis pusobi prvoplanove ve smyslu "uz tam dlouho nebylo nic zajimaveho, tak tam vrznem nejaky sex". Pritom Irving umi, o tom neni nejmensich pochyb..
Muj dojem je tak pul na pul. Na jedne strane velmi originalni tema, o dulezitosti sireni povedomi o podobnych udalostech, jejich pricinach, zakulisi, akterech, snad neni treba pochybovat. I v "male zemi kdesi v Africe" ziji lide jako my, se stejnymi prostymi touhami po klidnem zivote, sebeuplatneni, rodine, proto neni fer, aby cely svet nechal temer bez povsimnuti natolik tragicke udalosti jen proto, ze nejde o strategickou lokalitu. Na druhe strane ovsem autorka, ac nepochybne vedena dobrym umyslem, je stale "jen" nahodnym ocitym svedkem deni a jeji liceni pusobi silne amatersky. Pribeh postrada vyssi literarni kvalitu a zahy sklouzne k prostemu vypravovani. Ovsem i presto kniha za precteni stoji, vnitrni poselstvi popisovaneho daleko presahuje dulezitost, kterou lze prikladat jeho jazykovemu vyjadreni.
Velmi dobry rozjezd, prospikovany radou zajimavych myslenek, ktere nejakym zpusobem proletnou hlavou vetsine z lidi, zijicich delsi cas v cizine. Bohuzel kvalita ma ponekud sestupnou tendenci, jakoby vse podstatne bylo vyrceno v prvnich kapitolach a dal uz ctenare dohromady nic noveho neceka.
Ctenarsky velmi dobre schudne, autor umi psat a nenudi. Mne osobne nesedi zanr, prilis mnoho zbytecne prvoplanove brutality.
Cervena knihovna pro prepubertalni devcata. Dej plochy a predvidatelny, postavy sablonovite cernobile, historickeho pozadi minimum. Dost mi vadily i chyby v nazvech mist a budov (Sorrento, S. Maria Maggiore,..)
Prijemne, poucne dilko, ktere nepostrada vtip.
Tezko nemit velke ocekavani, kdyz knizky M. Mitchellove znate temer zpameti.. a tezko pak taky nebyt zklamany. Autoruv napad na namet neni spatny, ovsem zpracovani zalostne pokulhava. Chaoticke, nezazivne, obcas se clovek sam sebe pta, o co v knize vlastne jde.