AyaEssa komentáře u knih
Malnata opravdu neni "Dareba" (a nepoukazuju tim pouze na ne prilis vystizny preklad titulu). Malnata si nese stigma, fyzicke i spolecenske. Nezapada, protoze do hodne malomestske holky v nazehlene sukynce, pro kterou patriarchalni Italie 30. let nabizi pouze misto poslusne divacky, ma daleko. Ale problem je jinde, a nejsem si jista, zda muze byt pro ceskeho ctenare plne pochopitelny: v italske povercivosti, ktera preziva dodnes. Onen hon na carodejnice, ktery Maddalenu stiha, ma koreny prave tam, v utkvele predstave lidi, ze nekdo nebo neco nosi smulu, vyfabulovane na zaklade banalni nestastne udalosti, diky drobne malformaci nebo i pro schopnosti, vymykajici se normalu. Ke kolektivni sikane je uz jen krucek - a dluzno dodat, ze byva sikovnym prostredkem k odstraneni nepohodlnych.
Doporucuju cist mezi radky a neomezit se pouze na samotny pribeh, zadny sladacek o dvou kamaradkach, hodne a zlobive, to opravdu neni. Spis vystizna crta ducha italske spolecnosti, ktera se od predvalecne ery pranic nezmenila.
(SPOILER) Tematicky zajimava kniha, ale zklamala me z vice duvodu: jednak jazykove a stylisticky (cetla jsem v originale) - prilis sucha a usporna - a dale i v rovine obsahove. Postavy velmi malo propracovane, zapletka se zmizenim dcery naopak premrstena (Ktere male dite samo rozhodne odejit od rodicu, aby se melo lip? A ktery rodic by se tak snadno vzdal a smiril s necim podobnym?). Zaver knihy nudny, omila porad dokola totez. Domnivam se, ze z puvodniho leitmotivu slo vykresat podstatne vic nez podobne ploche a strucne vypraveni. Na zaklade autorovi udelenych literarnich cen jsem mela zjevne prilis vysoke ocekavani.
Po neuveritelne dlouhe dobe, kdy se mi nedarilo narazit na kloudne ctivo, jsem ciste nahodou objevila tuto ceskou, mne zcela neznamou, autorku. Prvni setkani - a hned trefa. Pate jablko je velmi povedena knizka, kterou stoji za to vzit do ruky (a pokud jste z Moravy nebo dokonce z Hane, bude vam pribeh jeste blizsi). Zadny akcni trhak, nic prehnaneho, presto je tam dramaticnosti az az, presne tak, jak to ten nejobycejnejsi zivot umi prinest. Paralel s osudy mych prarodicu a jejich rodin by se naslo nepocitane, zasazeni do doboveho ramce je vypracovano vic nez zdarile. Myslim, ze pani Chalupova bez uzardeni snese srovnani s takovou K. Tuckovou, psani ma hloubku a kvalitu.
Typicky priklad soudobeho radoby humoru, ze ktereho na mile daleko kouka inspirace aktualnimi podobne bezduchymi americkymi vyplody. Je to uzvanene, bez naboje, po vsech strankach premrstene. Po prvnich kapitolach se vse stale jen opakuje, zadna gradace, zadne prekvapeni, porad totez jen v trochu jinem ramci. Nejspis nepatrim do cilove skupiny ctenaru (nejen tim, ze nenakupuju 3x tydne u Diora a nejezdim na dovolenou na Sumatru), ale opravdu si vtipnou knizku predstavuju dost odlisne. Vejce, zminena v nazvu, evokuji uzasnou Betty MacDonaldovou, se kterou ovsem tenhle paskvil nema spolecneho zhola nic. Bohuzel.
Uprimne receno, kniha me nechala tak nejak na rozpacich. Tema je vyborne, originalni, neotrele a nepochybne i narocne na zpracovani (a je znat, ze si autorka jako tradicne dala praci s dokumentaci). Nicmene rozuzleni vztahu mezi hlavnimi postavami mi prislo silne pritazene za vlasy, trochu moc nahod.. Vysledny dojem to nesmazatelne poznamenalo. Kdyby slo o prvotinu, mavne clovek rukou, ale Tuckova umi podstatne lepe, coz opakovane prokazala. Prezentovat roman, na kterem "vysivala" 10 let, s podobnymi skolackymi chybami à la pseudobestseller, je prinejmensim trapne.
Velmi zajimave tema, do knihy se clovek hodne rychle zacte.. (a zvlast nasinec, zijici v cizine, v ni najde i radu paralel). Ovsem vytkla bych autorce malou propracovanost postav, misty vse pusobilo ponekud uspechane a nedotazene, mozna by nebylo od veci s vydanim knizky pockat, nechat to ulezet a pozdeji s cistou hlavou upravit. Dost mi vadil zejmena banalni zaver, srdce ctenarovo sice podvedome po happyendech touzi, ale realny zivot byva o poznani tvrdsi.
Zajimave cteni, misty trochu rozredene unylou rozvlacnosti liceni prirodnich kras. Ocenuji velmi neotrele tema i zpracovani, ktere nesklouzne ke klise, ac by se to misty nabizelo.
Prijemne cteni, byt zaver dojem dost pokazil. Tematika buddhismu, zivota v Tibetu a cinske okupace je rozhodne velmi zajimava, podle meho nazoru by vydala na jednu kvalitni knizku sama o sobe. Chapu, oc autor usiloval propojenim s osudy "moderniho" hrdiny, nicmene jeho cast pribehu byla nezajimava a rozuzleni az prilis vyumelkovane.
Navzdory historickym nepresnostem jde o peknou knihu o dobach, kdy melo lidstvo k prirode jeste velmi blizko. Samozrejme, vznikla pro mlade ctenare a nelze v ni tedy hledat nic zvlaste komplikovaneho, presto vsak se k ni clovek i v dospelosti moc rad vrati.
Druha kniha, kterou jsem od autora precetla, a stale mu nejak nemuzu prijit na chut. Ustredni tema je rozhodne neotrele, ovsem pribeh sam plyne jaksi unyle odnikud nikam. Nemuzu se zbavit pocitu, ze Hajicek by se mel venovat spis poezii: liceni nalad, popisy krajiny v promenach rocnich obdobi, v tom exceluje. Ale beda, jak zacne usilovat o zapletku.. Hlavni postavy jsou zde v podstate xeroxovou kopii tech ze "Selskyho baroka", egocentricky podivin v umolousanych kalhotach, ponoreny do ne prilis popularniho oboru avsak zcela bez ambic na sporadany zivot, partnerka, ze ktere se vyklube vypocitava mestka, touzici jen po kariere a silnem aute. Plus nejaky ten vykutaleny vesnicky balik v monterkach nadavkem. Netvrdim, ze je knizka uplne spatna, spis jen - takova nijaka, chybi gradace, smer, vyraznejsi zvraty.
Klasicky roman, ktery krom prijemneho cteni nabizi i hlubsi myslenkovy presah. Vnitrni prazdnota lidi, jejichz jedinym hnacim motorem je majetek a postaveni, vybubla na povrch, at uz svych cilu dosahnou a vystoupaji do zavratnych vysin spolecenskeho zebricku nebo naopak vse ztrati a ocitnou se na mizine. Ackoliv se od prelomu stoleti mnoho zmenilo, uvedomeni si tech podstatnych hodnot v zivote ma stale stejnou dulezitost, proto i tato kniha neztraci na vyznamu.
Ctivost uprit nelze, zajimavy napad taktez ne, presto vsak kniha nepresvedcila. Postavy pusobi cim dal vic jako absurdni karikatury sebe sama, vse je prehnane do krajnosti, na konci uz to primo irituje. Prazsky budizknicemu s diplomem z IT nahle prozri a "do roka a do dne" se z nej stane lingvista, odbornik pres dejiny umeni, ekonomii, pravo a krom toho i zkuseny harcovnik salonu spolecenske smetanky. Exulantce z vychodniho bloku padaji v kapitalisticke Italii vsichni k noham, nejvice pak zavratne bohati slechtici, pravnici a vehlasni lekari. Nahody funguji zasadne jen stastne, vsichni jsou uspesni, dokonali a maji se radi. A zaver se nese v temze duchu, prestreleny a zcestny.. Tresnickou na dortu je autorova naprosta neznalost italskych realii, diky niz zaplnil knihu neuveritelnym mnozstvim klise a nesmyslu. Italska slova, kterymi je text zpestren, jsou navic casto spatne napsana (napr. bistecci misto bistecche, bueno misto buono, Borghi misto Borgia, atd.), a to vcetne jmen, ve kterych navic panuje chaos (Riccardo se stridave meni na Richarda a pak Ricarda). I dve hvezdicky mi za podobny ulet pripadaji az az.
Uplne muj salek kavy to nebyl.. Autor je vyborny v popisech prirody, budov, nalad, ale co se postav a konstrukce deje tyce, ponekud pokulhava. Nosne tema vnimam jako zajimave a neohrane, lec zpracovane ne zcela idealnim zpusobem. Jmena se mi celou dobu pletla, z casti pasazi jsem mela pocit, ze slouzi jen jako "vata" na vyplneni stranek - bez vztahu k cemukoliv v deji.
Cetla jsem jako devce, ted po letech jsem se k ni nahodou vratila. Dluzno priznat, ze je napsana stylem, ktery neurazi ani dospeleho - byt ten ji chape podstatne jinak.. Dobra pripominka, abychom si uvedomili, jak moc nase ciny ovlivnuji zivoty druhych, zvlaste pak deti.
Pekne napsano, cte se samo. Dost me mrzelo, ze kniha je jen tak utla, urcite zajimavych prihod musel ve sve praxi zazit nespocet.
Nenadchla. Tema nepochybne zajimave, ale zpracovani opravdu chabe. Jazykove nestravitelna, plna nekonecnych souveti s dost desnou cestinou: casto jsem se musela vracet, abych pochopila, o cem je vlastne rec, protoze slovosled pripominal radeni tiskarskeho sotka. Po literarni strance chybela nejaka vyraznejsi zapletka (vpodstate celych 200 stranek se nic nedeje, omila se neustale dokola totez, prace-ubytovna-alkohol-blato na Ukrajine). Postavy hrube nacrtnute a nerozpracovane, objevuji se a mizi. Clovek obraci stranky, ceka, ze se to cele nakonec nejak spoji a nabyde smysl - a ono nic.
Po dlouhe dobe opravdu krasna a hodnotna kniha, jejiz cetbu jsem si uzivala kazdou strankou. Nadherny jazyk, poeticke obraty a zaroven vyborne zpracovani historickych udalosti. Skoda preskoda, ze nedoslo k realizaci cele trilogie!
Vyborny namet nam stredoevropanum pomerne malo zname casti udalosti 2. svetove valky, prijemny je i autoruv styl vypraveni. Jen jako by se ze zacatku nemohl poradne rozhodnout, jak pribeh podat, zda pouzit spis dramatickeho nebo satirickeho klice. Hodne mi vadily banalni nazvy kapitol (cetla jsem ale knihu v anglickem originale, nevim, zda jsou stejne i v ceskem prekladu). Ale v globalnim pohledu lze mluvit o ctivem titulu, ktery jde zcela mimo ramec cervene knihovny, jez by tak nejak clovek od love story mlade venkovske divky a okupanta cekal. Bohuzel konec me dost vyrazne zklamal, klasicky prekombinovany zaver "vycucany z prstu", aby byl ctenar spokojen.
Jsem dost na rozpacich, klasicky Irving - chvilemi skvely a pak (vetsinu casu) rozvlacny a popisny az do bezvedomi. Libily se mi postavy a jejich vyvoj, ocenuju originalni dejove zvraty a centralni zapletku. Celek je vsak zabaleny do nevabneho havu vznikleho z autorovy potreby rozpitvavat nepodstatne a s dejem nesouvisejici detaily na mnoha strankach. Mozna, ze pro americkeho ctenare, ktery neni odkojen evropskym systemem (kdyz cirkev, tak katolicka, kdyz farar, tak jeden v obci - a v celibatu) a ma urcite sirsi povedomi i o valce ve Vietnamu (cimz nemyslim znalost ryze historickych a geopolitickych faktu, ale spis realne prosakovani nasledku do zivota beznych lidi - obdobne jako u nas treba okupace v '68, jejiz pusobeni na ceskoslovenskou spolecnost se cizincum pomerne tezko vysvetluje, nebot chybi ten faktor "zaziti" na vlastni kuzi), je kniha snaze stravitelna, nebot mu bude kulturne blizsi. Jedna vec, co mi celou dobu sla neuveritelne na nervy, bylo pouziti kapitalek pro Owenova vyjadreni. Byt chapu zamer, miji se ucinkem, je to pouze neskonale unavne cist.
Odvarek.. Zajimave tema, ze ktereho vsak autor dokazal vykresat jen notne banalni a opravdu tezko uveritelny pribeh, kterak to chuda krasavice v daleke zemi plne chudoby a zlocinu vsem natrela a ke stesti a zivotni lasce prisla.