B4LU komentáře u knih

Zpravidla se české sci-fi vyhýbám, těžko říct, proč. V tomto případě jsem se ale nechal zlákat kladnými recenzemi, a dobře jsem udělal.
Příběh má dvě hlavní linie, jednou je prostředí paravojenského impéria na mrazivém Algoru a druhou demokratický, leč korupcí prolezlý Menabaran; obě jsou ztvárněné velmi realisticky a působivě, každá obsahuje nespočet zajímavých postav a kniha celkově má parádní tah. Celou jsem ji stačil přečíst za necelý víkend, což při počtu stran taktéž o něčem vypovídá. Vřele doporučuji.
V zásadě mám jen jedinou výtku, a tou je zatím neexistující pokračování.

10 13.12.2017

První díl Milénia byl perfektní - hutný, napínavý, se svižným dějem a rozsahem (jeden ostrov s několika baráky) spíše komorní. Ve druhém díle Milénia (tedy Dívce s ohněm) se Larsson rozmáchl více a události, jež sledujeme, opisují vlastně celé Švédsko a kořeny mají až úplně nahoře. Jako nemálo jiných autorů to ale dle mého názoru nezvládl dobře, a celé vyšetřování, které nyní vidíme ze tří pohledů, nyní povážlivě drhne a celková dějovost klesá (pro děj podstatné události se začnou dít až tak po stu stranách, přičemž ta dvojnásobná vražda zmíněná na přebalu přijde až bezmála v polovině knihy!). Za mě osobně docela zklamání (a jen tak mimochodem, schopnost přežít u některých postav by záviděli i švábi)

9 13.12.2017

Druhá planeta smrti přezbrojila z uceleného příběhu, kterým se pyšnila jednička, na komediální rovinu. Interakce Jasona a Mikaha s okolním ryze otrokářským a prospěchářským prostředím u mě svého času způsobovaly záchvaty smíchu, ale ne tak velké, abych opomenul absenci uspokojivého závěru. Stále je to však dobrá kniha hodná několikerého čtení.

3 13.12.2017

Třetí planeta smrti... nezanechává dojem. Četl jsem ji spolu s ostatními asi před osmi lety, a zatímco v případě ostatních dílů si jsem vcelku schopen vybavit jejich děj, zde zůstalo jen mlhavé povědomí o tom, že jde o nejslabší díl, kde komediálnost byla až přehnaná a jehož děj mi naprosto neutkvěl. Přesto si to vybavuji jako svižné, čtivé dílo.

3 13.12.2017

Kniha zajímavým způsobem kombinuje sci-fi s okultní tématikou - démony a bytosti z jiných realit lze vyvolat nejen 'tradičním' způsobem, tj. pomocí zaříkadel, pentagramů a spol., ale také s pomocí speciálně kalibrovaných obvodů a vědeckými principy obecně. Prádelna, pro niž Bob pracuje, je pak tajným odvětvím britské rozvědky, která se snaží zabránit jejich náhodnému - a samozřejmě i záměrnému - šíření.
Kniha obsahuje dvě Strossova díla - kromě titulních Archivů hrůz (Atrocity archives) také kratší Betonovou džungli (Concrete jungle). Námět je pro mě veskrze zajímavý, kniha má také spád a občasný vtípek také potěší. Důvod, proč nedávám plných pět hvězd, je složitost technických pasáží v knize, které jsem později víceméně přeskakoval; ačkoli dle různých reakcí je klidně možné, že je to způsobeno překladem knihy.

5 13.12.2017

Kniha se vcelku zajímavým dějem, který se poněkud liší od tradiční Brownovy tvorby - nehledá se nějaký tajemný artefakt z minulosti, nýbrž výtvor na hraně sci-fi ukrytý člověkem s velkou zálibou v symbolice. Další odlišností od ostatních Brownových děl je fakt, že jsem se do knihy prostě nedokázal začíst, neboť zdejší historicko-architektonické vsuvky děj spíše brzdí než rozvíjí, a že padouch tentokrát budí větší sympatie než hlavní hrdinové.
Věc, která tentokrát naopak dostoupila vrcholu, je překombinovanost děje. Pokud vám podobně jako mně přišla už Pavučina lží příliš kostrbatá, tady se vám budou protáčet panenky. Naopak dávám plus za závěr, který jsem tak úplně nečekal.

7 13.12.2017

Rozhodně zajímavá kniha, která svým rozpětím pokrývá dobu, kdy byla Británie připojená k Římské říši. Na jejím počátku je vyřčeno proroctví, které se průběžní hrdinové snaží sledovat a na jeho základě dosáhnout svých cílů. Hrdinové jsou "průběžní" proto, že každá část knihy se odehrává s odstupem několika dekád až staletí od té předchozí a každá tak mapuje o něco jinou dobu, což může být někdy docela matoucí. Přesto jsem byl s knihou spokojen a rád se podívám po jejích pokračováních.

3 13.12.2017

Velmi svižné čtení, které vás hned po pár stranách (doslova) hodí do rozbouřeného moře a jehož spád je výborný.
Kniha sestává ze tří částí, které jsou ale dohromady poněkud nesourodé. První je výborná a barvitě popisuje, proč je (i u nás na Zemi) nejlépe placená práce překvapivě rybolov za polárním kruhem. Konec této a celá druhá část je pak zřejmou parafrází prvních dílů Duny (planeta s ledovým oceánem = Kra, látka povzbuzující smysly apod.), kde však vyprávění nečekaně opustí hlavního hrdinu, který celý příběh vypravuje. Hrdina se opět vrací v části třetí, která mi zase okamžitě připomněla dějství Mass Effectu 3 - ale pal to čert, asi není nic jednoduchého vymyslet něco natolik originálního, že jsme to tu ještě neměli. Konec je však podobně useknutý a nepříliš uspokojivý jako v ME3.
Celkově vzato je to takový vědečtěji pojatý Kulhánek, avšak s menší dávkou humoru, ale mně to docela vyhovuje.

4 13.12.2017

Zajímavý, na Baxterovy poměry (bez urážky) dosti akčně pojatý sci-fi román, jehož děj se točí okolo cestování v čase.
Díky tomu, že jsem z knižní série četl jako první Prstenec, který děj téhle knihy zhruba shrnul v rámci obšírnějšího úvodu, měl jsem poměrně dobrou představu, do čeho jdu, a příběhové zvraty na mě neměly takový efekt, jak by asi měly mít (tedy, pokud se chystáte k četbě této série, doporučuji Nekonečno přečíst před Prstencem). Díky tomu mé pozornosti neuteklo pár nevysvětlených rozporů (proč Qax neletěl nočním stíhačem? proč Přátelé nespustili svůj Projekt hned po příletu?); i tak se však jedná o velmi svižné a poutavé dílo, které si určitě zaslouží pozornost.
P.S.: Baxter opět knihu prokládá spoustou fyziky, takže krom čtenářského zážitku také konečně vím, co si představit pod zhroucením vlnové funkce :)
P.P.S.: Pokud by vám vrtal hlavou ten muž v kožešině úplně v závěru, pak vězte, že vysvětlení tohoto (a spousty dalšího) se dočkáte právě v Prstenci.

2 13.12.2017

Druhý díl musím ohodnotit o něco výše než ten první. Děj se sice o něco zjednodušil (z větší části se dotýká jen jediné planety), ale o to větší důraz je kladen tam, kde měl minulý díl nedostatky - tedy ve vykreslení zajímavých postav, které celý příběh oživují. Příběh jako takový nějak moc spletitý není, ale obsahuje několik zajímavých nápadů a je poměrně dobře napsaný, takže za mě spokojenost.

4 13.12.2017

Asi do poloviny knihy jsem přemýšlel, že ji prostě odložím. Šlo v podstatě o přímočaré military SF (byť s poměrně neotřelou ústřední myšlenkou) s velkým přehledem amerických palných zbraní a velkým množstvím postav (zpravidla amerických vojáků) plochých jak deska stolu - samozřejmě vyjma doktora Weavera, supermuže, kterému naopak k dokonalosti chybí už jen laserový zrak a červený plášť.
Jakmile pak lidstvo potká Adary, nastane určité zlepšení a knihu to v mých očích posouvá do takového slabšího průměru. Jako oddechovka by to asi šlo a nic jiného kniha v zásadě ani neslibuje.

2 13.12.2017

Velmi působivě podaná biologická apokalypsa, která přemosťuje děj prvního a druhého dílu nové série Planety opic. Připouštím, že můj názor možná není úplně nezaujatý, neb jsem velkým fanouškem jak Zrození, tak Úsvitu planety opic... ale po dlouhé době jde o knihu, kterou jsem přečetl na posezení za jediné odpoledne. Z mé strany naprostá spokojenost.

2 13.12.2017

Váhám mezi 4 a 5*. Děj má tentokrát silný tah, což je dáno jednak svižně podanou honičkou s původem už z předchozího dílu, jednak událostmi, které celý děj logicky doplňují a dost ostře zatřesou celým vesmírem Řádu (Král, Meč a Žnec). Jak navíc název knihy napovídá, Asher (doslova) vytáhl z hrobu pana Jeřába z prvního dílu, takže o zajímavé postavy ani tentokrát není nouze. Stručněji řečeno, s knihou jsem spokojen, a byť nemá vyloženě otevřený konec, velmi mě zajímá naznačený vývoj celého univerza, takže se zanedlouho poohlédnu po dalším dílu.

3 13.12.2017

Nástupce Císaře odehrávající se v brutálnější a chaotičtější době. Zatímco Císař je převážně o politických machinacích pořímštěných britů, Dobyvatel popisuje loupeživé a dobyvačné nájezdy na Anglii v následujících staletích. Román je díky tomu svižný a čtivý, patrně i více, než předchozí díl.

3 13.12.2017

K přečtení knihy mě dotlačilo zhlédnutí stejnojmenného filmu, který ve mně zanechal váhavě pozitivní dojem spolu s pořádným zmatkem. Nějak jsem nepochopil, o čem to celé bylo, a doufal jsem, že knižní předloha mi toto náležitě osvětlí.
Rád bych řekl, že po přečtení je mi to už všechno jasné, ale asi bych lhal. Bylo to však příjemné čtení, kde zvlášť oceňuji odlišný a jedinečný styl vyprávění pro každou postavu napříč časem. Jejich příběhy dohromady tvoří zajímavou, jemně propojenou koláž, která ve výsledku stojí za přečtení a i za následné zamyšlení.

9 13.12.2017

Připouštím knize výraznou čtivost, neb jsem ji zhltnul na posezení za jeden (delší) večer. Proto čtyři hvězdy; pět nedám proto, že děj nepřináší nic převratně nového, a to se v tomhle žánru ani příliš neorientuji - namátkou bych jmenoval Browna (klidně ať jsem tímhle příměrem za burana), byť má toto poněkud vyspělejší sloh. Tedy: oddechovka výborná, ale asi úplně nechápu její popularitu.

4 13.12.2017

Za mě spokojenost. Příběh je sice stavěný - postavami i ústředním dějem - spíše pro mladší čtenáře, ale je stavěný dobře, občas je celkem nedětsky brutální a hlavně se odehrává v naprosto parádním prostředí zdevastované Země. Zlehka se mi vybavily dávno čtené Smrtelné stroje, ale tohle je vyšší liga.

5 13.12.2017

2015: No, já teda nevím. Po všech (nejen) místních recenzích jsem měl dojem, že se do čtenářského popředí konečně dostalo i nějaké kvalitní SF, které se konečně netočí kolem teenagerů, ale...
Po přečtení první části jsem zjistil, že mě to prostě naprosto nebaví. Hodlám se k tomu ještě vrátit, protože ta ústřední myšlenka byla docela zajímavá, ale za sebe říkám, že takhle sterilní vypravěčský styl jsem neviděl už velmi, velmi dlouho.
Zatím nehodnotím.

2020: Dal jsem tomu druhou šanci a tentokrát jsem se dostal asi do půlky:
První část jsem si pamatoval, takže se žádný šok nekonal.
Druhá byla hořkosladké putování Silem nahoru a dolů, což sice fungovalo jako poznávací cesta, ale jelikož jsou dva cestovatelé tak akorát celou dobu smutní z kdečeho, bylo to místy už docela otravné. Postavy, se kterými se setkávají, jsou čisté šablony - rázná drsňačka ze spodních pater je samozřejmě správňačka až na půdu, zatímco její oponent někde odprostřed je podlý, úlisný a nepříjemný hajzlík.
Třetí díl popisuje, jak drsňačka zcela ignoruje dva akutní případy přímo pod svým nosem a místo toho zvolna, pomalu a metodicky rozkrývá jinou záhadu... jejíž rozuzlení známe po přečtení první části. Taky se ukazuje, že podlý, úlisný a nepříjemný hajzlík, o kterém si naprosto všichni myslí, že je padouch... je opravdu padouch. Ach jo.
Odložil jsem to s pocitem absolutní nudy. Knih, které mě otrávily natolik, že jsem je ani nedočetl, je natolik málo, že si i tahle zasluhuje speciální hodnocení.

Tuhle knihu je poměrně těžké popsat... představte si Lovecraftovo Cthulhu v prostředí současnosti a představte si, že ho Lovecraft píše na pořádném tripu, a dostanete přibližnou představu toho, co čekat zde. Jak je zde již psáno, je to komplikované a notně nepřehledné dílo. Četl jsem to nadvakrát, ale napodruhé téměř jedním dechem, protože i přes vysokou míru ujetosti má kniha své nepopiratelné kouzlo.

3 13.12.2017

Z mého pohledu je tento díl série krokem zpět. Zajímavé události, které se staly v závěru minulého dílu, měly v tomhle díle pouze jediný důsledek, a tím jsou bitvy. Určité pasáže vesmírných válek byly přítomny ve všech dílech této série, ale doposud nikdy tam nehrály prim - a zde prakticky nic jiného nenajdete. Pokud tedy máte rádi popisy různých přestřelek, ničení a válek v hávu sci-fi, pak si v této knize budete libovat; já však naneštěstí šel za příslibem děje propracovanějšího a jsem tedy po zásluze zklamán. Dávám 2-3*.

3 13.12.2017