B4LU komentáře u knih
Kniha, kterou člověk přečte jedním dechem za jedno odpoledne, je velmi svižným čtením o mrazivé budoucnosti, ke které lidstvo (možná) směřuje. Závěr knihy člověk díky filmům poměrně snadno uhodne, ale na působivosti mu to nic neubírá.
Velmi příjemné počtení o vědecké expedici, která se zvrtne v boj o přežití. Když to tak vezmu, trochu v tom vidím lehkou (ale opravdu jen lehkou) ozvěnu filmu Věc... tak či tak, přečtené jsem to měl asi za den a byl jsem spokojen.
Bez ohledu na Vesmírné odyseje i Clarkova další díla, tato kniha je naprostý skvost, který mě napoprvé naprosto uchvátil svým dějem, jeho spádem i koncem, melancholickým a velikým. Něco velkého končí, něco ještě většího začíná.
Těžko říct, čím to je, ale poslední dobou mě Clarke nějak zvlášť netáhne. V knize sledujeme osud studenta, který nalezne důkaz Fermatovy věty, a díky svému následnému věhlasu získá vazby na Pax per Fidem, což je jakási nadnárodní "policie" založená USA, Ruskem a Čínou, která se snaží o vytvoření světového míru. Zajímavějším prvkem je to, že se tak stane v době, kdy k Zemi přiletí mimozemšťané přivolaní jadernými výbuchy nukleárních zkoušek odhodlaní Zemi sterilizovat... Naneštěstí mi připadá, že kniha končí zrovna v tom nejatraktivnějším úseku, takže jí víc než 3 hvězdy dát nemůžu.
Nestrhlo mě to, ale nebylo to špatné. Když pomineme pasáže, kde se Avery rozechvívá jen při pouhém pomyšlení na slova, která končí -moore, je to příjemná kniha, byť místy docela mrazivá.
Velmi působivá a mrazivá kniha z pohledu člověka, který začal fetovat jen tak pro zábavu, až se z toho pro něj postupem času stal prostý byznys, který postupně přestává zvládat; netečně pozorujeme, jak vypravěč prochází kriminály, vaří další drogy a mezitím mu odchází (a často umírají) přátelé... Jak říkám, velmi působivé.
Kniha má celkem slibný rozjezd - Michael Wronski, náladová hvězda amerického fotbalu, se v jedné chvíli rozhodne, že si dá od amerického fotbalu na chvíli pauzu a dá si do pořádku vztahy se svojí rodinou, kterou kvůli své kariéře úplně odštípnul ze svého života - k nelibosti reklamních agentur, které žijí z jeho jména. V rámci úniku od nich i od dosavadního života Michael vyrazí do Ruska, do míst, kde se narodil, aby našel hrob svého dědy. Pak asi třetinu knihy trávíme ve společnosti kozáků na Donu, ke kterým se Michael dostane, a sledujeme, jak si užívá života, zatímco ho hledají zmíněné reklamní agentury a také jeden doktor, který ho dříve vyšetřoval a má pro něj špatnou zprávu. Závěr je pak tak useknutý a... divný, že jsem přemýšlel, jestli to psal stejný autor, který psal i solidní začátek.
Není to špatné, ale kvalit předchozí Gateway to podle mého nedosahuje. Výpravy za neznámem v rámci staveb Heechee spojené s odhalováním jejich záhad (jakože ten finiš je opravdu dobrý a zcela jistě si půjdu i pro další díl) v mých očích poněkud shazuje struktura knihy (jedna kapitola je popsána očima jednoho z hrdinů, další pak ze třetí osoby, další očima zase někoho jiného apod.). Přesto bych řekl, že je to solidní sci-fi.
Konečně zase sci-fi, které mě zcela pohltilo a nenechalo vydechnout! Jediné drobné mínus je rozsah vysvětlujících astrofyzikálních pasáží, ale to se u tohoto žánru celkem očekává + člověk se taky při četbě něco nového dozví. Tyto pasáže však nijak nebrzdí tah příběhu, u kterého člověk naprosto netuší, co přijde na další stránce, a prostě žasne, co někteří spisovatelé dokážou vymyslet (noční stíhač je loď za všechny prachy!). Jsem nadšen a vřele doporučuji.
Mix mezi hard SF a dobrodružnou knížkou, který popisuje tvrdé podmínky kolonizace Ganyméda. Knížka se čte dobře, ale v mých očích jí něco trochu chybí. A ten překlad!
Úvodem bych rád řekl, že jsem tuhle knihu četl pod vlivem čerstvých dojmů z hraní prvního dílu Mass Effect. Patrně odtud pramení vyšší nároky, které jsem na toto dílo měl, a které prostě nebyly splněny.
Velmi stručně řečeno se jedná o prostinké military SF, které se sice čte celkem dobře (ale je otázkou, jak velký vliv na to měla znalost a "natěšenost" ze hry), ale s prakticky nulovým výsledným dojmem. Osobně si příliš nedovedu představit, že by měl z knihy požitek někdo neznalý vesmíru ME, a i pro znalé čtenáře tato kniha příběhově nepřináší nic, co by neodhadli z rozhovorů ve hře.
Začátek je vskutku podivný, ale zbytek knihy se svižným a inteligentním dějem (který se na Asimova netypicky netočí kolem robotů, ale kolem cestování v čase) to plně vynahrazuje. Za mě naprostá spokojenost.
Za mě takové váhavé nadšení. Příběh je chytlavý a objevování různých lidských frakcí ve vesmíru zcela nepodobném čemukoli, co jsem doposud četl, je prostě lahůdka, ale ten vesmír je prostě až příliš cizí na to, abych se do něj dokázal zcela vcítit (což je ale spíš jen drobná výtka).
Psát knihy podle her prostě nedělá dobrotu. Pokud nemáte za předlohu nějaký vyloženě atmosférický kousek (a i tam bych dlouho váhal, než bych něco vybral), tak se prostě netrefíte - co ve hře působí zcela přirozeně je v knize neskutečně násilné a šroubované. Kniha je navíc napsaná tak prostinkým jazykem, že to celý děj až uráží.
Stručně řečeno, pokud vás nástin děje zde uvedený zaujal, pořiďte si originální hru a s tímhle neztrácejte čas. Váš zážitek se povznese do úplně jiných výšin.
Čtivá kniha (zvládl jsem ji za dva dny) s velmi zajímavým námětem - hlavní hrdina cestuje časem postupně po jednotlivých hodinách dvanáct hodin do minulosti ve snaze zabránit vraždě své ženy a dopadnout jejího vraha dřív, než zločin spáchá.
Důvodem, proč nedám pět hvězdiček, je neustálé připomínání toho, jak Nick Julii miluje a jak pro ni udělá všechno... ne tedy, že by se to tam přímo nehodilo, ale po čase jsem si připadal jako při čtení červené knihovny. V pozdějších fázích to už vyloženě brzdilo děj. To je ale spíš můj osobní postoj, jsem od přírody cynik.
Důvodem, proč dávám celé čtyři hvězdičky, je poměrně drsný thriller, který se skrývá za výše zmíněným. Mimochodem, komu kniha svým zpracováním také připomněla film Memento?
Strhující thriller, který lze zvládnout za jedno odpoledne. Vypravěčské tempo je výborné a hon na Kazatele zajímavý, ale stejně se neubráním srovnání se staršími díly - oproti nim zde zcela chybí jakékoli překvapivé odhalení na konci, jak míval Forsyth ve zvyku. Lepší než Kobra, srovnatelné s Afgháncem, a dál bych se srovnáváním raději nešel.
Druhý díl navazuje, kde první přestal (technicky vzato nejde přímo o druhý díl, ale o druhou polovinu uměle rozseklé knihy) a spolu s Tannerem dále sledujeme vraha milované ženy. Jediný problém je, že střípky paměti, předložené v prvním díle, se skládají do sebe poněkud jinak, než všichni - včetně hlavního hrdiny - čekají. A poprvé se dozvídáme o Zmarech!
Neznal jsem to. Nikdy jsem neslyšel ani o autorovi, natož o jeho knize - náhodou jsem ji našel v antikvariátu.
Je to strhující, je to důmyslné, je to velmi čtivé a poutavé. A je to docela mrazivé, protože to není příliš vzdálené realitě. Důvod, proč nedám všech pět hvězd, je jisté rozčarování z poněkud useknutého konce. Přesto rozhodně doporučuji k přečtení.
EDIT: Á, ano. Useknutý konec je zde zjevně proto, že Suarez k tomuto napsal i druhý díl jménem Freedom. S ohledem na to, jak známá (a tudíž patrně i prodávaná) je tato kniha, asi nezbývá nic jiného, než si ji (opět) opatřit v originále.
Zpravidla se české sci-fi vyhýbám, těžko říct, proč. V tomto případě jsem se ale nechal zlákat kladnými recenzemi, a dobře jsem udělal.
Příběh má dvě hlavní linie, jednou je prostředí paravojenského impéria na mrazivém Algoru a druhou demokratický, leč korupcí prolezlý Menabaran; obě jsou ztvárněné velmi realisticky a působivě, každá obsahuje nespočet zajímavých postav a kniha celkově má parádní tah. Celou jsem ji stačil přečíst za necelý víkend, což při počtu stran taktéž o něčem vypovídá. Vřele doporučuji.
V zásadě mám jen jedinou výtku, a tou je zatím neexistující pokračování.
První díl Milénia byl perfektní - hutný, napínavý, se svižným dějem a rozsahem (jeden ostrov s několika baráky) spíše komorní. Ve druhém díle Milénia (tedy Dívce s ohněm) se Larsson rozmáchl více a události, jež sledujeme, opisují vlastně celé Švédsko a kořeny mají až úplně nahoře. Jako nemálo jiných autorů to ale dle mého názoru nezvládl dobře, a celé vyšetřování, které nyní vidíme ze tří pohledů, nyní povážlivě drhne a celková dějovost klesá (pro děj podstatné události se začnou dít až tak po stu stranách, přičemž ta dvojnásobná vražda zmíněná na přebalu přijde až bezmála v polovině knihy!). Za mě osobně docela zklamání (a jen tak mimochodem, schopnost přežít u některých postav by záviděli i švábi)