B4LU komentáře u knih

Bylo to takové... v pohodě. Zajímavý nápad, ale nemůžu se zbavit pocitu, že ten komiksový formát tomu spíš ubližuje než naopak - ne proto, že by to bylo kreslené nekvalitně, ale připadá mi, že se spousta detailů takříkajíc ztratila v překladu.
Nejspíš se poohlédnu po normální textové verzi.

2 07.05.2020

Kniha oproti předchozímu dílu opět navyšuje své tempo. Válečné operace Ještěrů začínají kolísat, nejen díky lidskému odporu narůstajícímu díky dalším novým zbraním, ale i ve vlastních řadách díky dezerci a zázvorové závislosti jejích členů. Jízda je to tentokrát od začátku až do výbušného (mrk mrk) finále.

1 28.04.2020

Tak nakonec docela nic moc.
Jednak je konečný cíl celé té nepřehledné komplikované eskapády Penny Royal sám o sobě docela fádní a druhak se člověk ani nemusí moc zamýšlet, aby našel jednodušší cestu, jak ho dosáhnout. Hlavní postavy už zcela rezignovaly na nějaké vlastní činy a motivy a celou knihu jen přemýšlí, co s nimi Penny zamýšlí dále, aby to pak poslušně vyplnily, a v podstatě se dějem jen tak pasivně vezou. Jedinou výjimkou je Brockle, který je ovšem jen nezajímavý padouch, který zabíjí všechno, co může, protože může... ale o jeho šancích proti božské (haha) inteligenci Penny Royal čtenář stejně nemá nejmenší iluze.
Ve výsledku je kniha (a lze to vlastně vztáhnout asi na celou trilogii) překombinovaný guláš, který sice funguje jako doplněk Řádového univerza, ale čtenářský požitek je nevalný.

2 16.04.2020

Kniha má zajímavý nápad, co se stylu psaní týče. Žádné striktně dějové pasáže, jen přepis dialogů a různých reportů, ale přesto je velice čtivá. Už jen tady musím přidat body za originalitu.
Hloupé ale je, že až na tento aspekt nic moc nenabízí. Příběh je tak prostý, že ho zvládnete celý převyprávět v jedné dvou větách, a jeho jádro není ani kdovíjak originální (člověk si téměř okamžitě vzpomene na Pacific Rim). Vysvětlení pozadí celé věci je úplně mimo - naprosto cizí člověk přijde a odvypráví bajku, kterou všichni okamžitě přijmou jako fakt - to vážně?
Ty 3* dávám za stylistickou i grafickou originalitu, jinak není moc za co. Další díly si i tak přečtu, protože jsem soudil knihy dle obalu a pořídil si rovnou všechny, a dobře mi za to tak.

5 29.03.2020

Mé dojmy z druhé Rovnováhy jsou o trochu chladnější než z té první. Tam, kde první Rovnováha popisuje nové věci - Ještěry, jejich techniku, celkový dopad na pozemskou geopolitiku - tady se takové razantní změny neodehrávají. Zde válka prostě pokračuje svým tempem, zasahuje všechny zúčastněné, ale vesměs bez nějakých výrazných okamžiků: Ještěři využívají své technologické převahy a zvolna postupují, zatímco lidé se ve svém zoufalství pokoušejí sestrojit první atomové bomby.
Těžko to ale mít knize za zlé - je to válečný román a jako nic jiného se ani netváří. Navíc, ony výraznější okamžiky na konci knihy se nepochybně důrazně promítnou do dalšího dílu, který si už rovnou chystám.
Ale zabili mi mého oblíbeného Ještěra :(

3 26.03.2020

Velmi rozporuplné pocity. Kniha má zajímavý námět - aspoň zpočátku. Prázdnota (pořád jsem si na české názvy nezvykl) už není soudržná, jako byla pod Outsiderovým vlivem, a kdosi toho začal využívat ke svým účelům. Billie se vydává zjistit víc.
První část je přímočará a předvídatelná, druhá je rozpačitá a zmatená, a ta třetí je prostě absurdní. Čtení nijak nedrhne - kniha se dá zpracovat za den dva - ale prožitek nic moc. Kniha ani nepřináší do univerza nějakou přidanou hodnotu (vyjma voidritu) a celkově pro mě představuje spíše podprůměr.

2 14.03.2020

Lepší než Inteligence, hlavně proto, že člověk už má jistý přehled o tom, s kým tady má co do činění.
Kniha má spád od začátku do konce, protože pradorská honička započatá už minule pěkně odsýpá + autor konečně pradorům přiřkl i jinou osobnost, než jen bezduché krvelačné stroje na zabíjení. Osud Místnosti na mě udělal dojem, ačkoli si vlastně nejsem jistý, proč tam vůbec byla... Samotná Penny Royal začíná být alespoň trochu zajímavá, ale její prakticky božské schopnosti (cestování časem?), které se podle všeho objevily víceméně najednou, knize dost ubírají na uvěřitelnosti a neumožní mi jít přes 4*.
Stále jsem zvědavý, kam se to celé posune, takže třetí díl bude zanedlouho následovat.

3 11.03.2020

Zajímavá kniha. Druhá světová válka se rozšíří o další stranu - Rasu, vesmírné dobyvatele, kteří přišli dobýt Zemi alias Tosev 3. Ti mají na své straně výraznou technologickou převahu, ale velmi pomalu se učí a adaptují, takže boj není zdaleka tak nerovný, jak se může zdát.
Důraz knihy je spíš na válečné složce než na SF - sledujeme nespočet vojenských operací a osudy jednotlivých postav, zpravidla lidí, ale i Ještěrů, kteří ale také nejsou jen jednorozměrní záporáci. Nesporně zajímavé dílo, na jehož pokračování se zanedlouho určitě také vrhnu.

3 05.03.2020

Dost dobře nevím, co k tomu napsat. Takový kratší Brave New World, který je sice hezky napsaný, ale natolik chaoticky, že nemám moc jasno v tom, co přesně se tam vlastně (v závěru) stalo. Mám pocit, že se z toho dalo vytěžit víc.

2 23.02.2020

Řeka bohů byla super, ale tohle je velké zklamání.
Základní problém je, že opravdu důležitá je jen jedna linie - ta historická. Na té to taky jakž takž funguje. Linie futuristická nabízí lehký cyberpunk, který ovšem ubíjí ústřední postava a jejíž oddělený příběh taky není až tak závratný. Linie současnosti je nedůležitá, nezajímavá a hlavní postava je nesympatická až na půdu.
Asi do dvou třetin jsem to četl s tím, že to třeba začne k něčemu směřovat a nějak se to zlepší. Během poslední třetiny už mi to bylo jedno, ale chtěl jsem to dočíst, když jsem se už dostal tak daleko. Znovu už bych to neudělal.

1 07.02.2020

Jak píšou ostatní, Endymion je sice dobrý, ale ne tak dobrý jako předešlé Hyperiony. Je totiž o dost přímočařejší - tři protagonisté cestují za (neznámým) cílem, zatímco tři záporáci (?) je pronásledují s využitím té nejmetalovější vesmírné lodi, o jaké jsem kdy četl. Simmons sice psát umí, takže se člověk přímo nenudí (a hlavně části týkající se otce-kapitána de Soyi jsou veskrze parádní), ale kniha jako celek prostě natahovaná je, a za to jdu o hvězdu dolů.
Vzestup Endymionu si ale samozřejmě přečtu taky.

EDIT: Četl jsem v novém vydání, překladu Petra Kotrleho, a ostatními uváděné překladatelské perly jsem naštěstí nezaznamenal.

4 02.02.2020

2066: Vesmírná (nebo Nebeská?) odysea.
U Saturnu se objeví mimozemský artefakt, a tak je k němu ze Země vyslána průzkumná expedice - ale protože Sandford na rozdíl od Clarka reflektuje rivalitu mezi národy, expedice jsou hned dvě, s tím, že obě se snaží na místo doletět jako první a pokud možno všechno vyfouknout těm druhým. Tento boj místy eskaluje do až absurdních (ale bohužel uvěřitelných) výšin, které nejlépe opíše citát "Tady nejde o to, co by ztratilo lidstvo. Tady jde o soupeření mezi námi a Číňany".
Jinak jde o slušné hard SF, přesně v Clarkově vzoru. Střední hra, tedy přelet k Saturnu, je sice taková nudnější a docela nadbytečná, ale jinak to bylo dobré.

8 18.01.2020

Mé dojmy jsou poněkud mrzuté.
Když se Bariéra ukázala jako dost rozvláčná, říkal jsem si, že je to tím, jak je lidské Společenství vystavěné - civilizace, která je díky červím dírám pasivní a usedlá, to dává smysl. U Invaze jsem rozvláčnost přičítal tomu, že Společenství prostě ještě příliš nerozumělo tomu, v jakém průšvihu se ocitlo, a jeho celkové nepružnosti.
Problém je, že ve třetí čtvrtině příběhu už podobné výmluvy najít nemůžu. Tady už se to mělo rozpoutat naplno a celý ten zajímavě vystavěný konflikt se měl plně rozhořet, ale prostě se tak nestalo. Kniha obsahuje dva (!) střety lidí se silami Hory Jitřního Světla, zatímco zbytek je již tradiční mix korporátních/politických tahanic a policejního vyšetřování, které je mi ovšem po všech těch stranách čím dál víc ukradené.
Opravdu jsem chtěl, aby se mi kniha líbila, ale ani to počáteční nadšení už nedokáže odstínit výše uvedené. Alespoň je pořád psaná čtivě, takže jsem těch 650 stran překlenul asi za tři dny.

3 31.12.2019

Já... nevím. Čekal jsem hodně, zvlášť po shlédnutí Kubrickova filmu. Hutnou atmosféru strachu, izolace, postupného šílenství a tak, a taky jsem to dostal, ale je to takové natahované. Dost možná mám tento dojem právě proto, že jsem viděl film, a tudíž jsem věděl (nebo jsem přinejmenším tušil), jak to celé dopadne, a že Jackův boj je předem rozhodnutý. Je to působivé, ale ne překvapivé.
Mimochodem naprosto chápu, proč měl King k filmové verzi takové výhrady. Zdá se, že Kubrick vzal knihu - podobně jako v případě 2001 - jen jako námět a předělal si to podle sebe, přičemž navíc v honbě za atmosférou vyházel spoustu věcí bez toho, že by se obtěžoval nějakým vysvětlením. Toto NENÍ příběh obyčejné ponorky v zasněženém hotelu.

10 26.12.2019

Za mě možná lepší než autorova románová tvorba. Tématika většiny povídek je totožná - agresivní fauna, což místy zlehka připomíná Tufova dobrodružství - ale zato člověk díky jejich rozsahu snáze přijme plochost postav. Zvlášť oceňuji povídky, které lehce rozšiřují Řádové univerzum.

3 25.12.2019

Za mě jedno z Forsythových top děl.
Byť rozumím výhradám ohledně popisnosti knihy (napoprvé mě první polovina také téměř odradila), zvlášť s opětovným čtením člověk musí uznat, že všechny části v knize mají své místo, a to, jak celá ta struktura špionáže, intrik a klamů hladce zapadá do sebe je prostě dechberoucí. Co se týče špionáže, je to nejspíš nejlepší kniha, jakou jsem četl.
Drobným problémem je, že kniha popisuje z pohledu roku vydání budoucnost, která ovšem reálně nenastala, a tak je čtenáři od prvního okamžiku jasné, že čte fikci (na rozdíl od třeba Šakala). Na celkovém dojmu to ale nic neubírá.

11 24.12.2019

Jedno z (pro mě) méně oblíbených Forsythových děl - nejde o ucelený román s velkolepou pointou, ale "jen" čtyři případy šéfa britské rozvědky McCreadyho. Jeho očima zde nahlédneme do světa špionáže, lstí a klamu, a ač je tento náhled dosti působivý, není až tak úderný jako autorovy jiné knihy.
Je to dobrá kniha, ale Forsyth má i lepší, to je celé.

5 16.12.2019

Vlastně vůbec netuším, proč mám tuto knihu v knihovně. Byl to bezpochyby něčí dar, který mě postupem času tlačil jako kamínek v botě, ale jeho obsah se s mým literárním vkusem téměř neprotíná.
Je to... až básnické zamyšlení autora nad svým životem a sebou samým, psané velmi květnatým stylem. Jeho styl uvažování, jednání, neřesti, vztahy s dětmi, úvahy. Vždycky je zajímavé nahlédnout do hlavy někomu jinému, a zvlášť takhle nekonvenčnímu.
Problém je, že zmíněná nekonvenčnost způsobila, že jsem se do čtení téhle velmi tenké knížečky musel prakticky nutit, a k jejímu dočtení mě nutilo v podstatě jen vědomí, že už to budu mít za sebou. Nepochybně je to dáno i tím, že k autorovi jako takovému nemám vůbec žádný vztah - z výčtu jeho děl mi něco matně říká Tracyho tygr (protože mám pocit, že film toho jména se snad někdy nedávno objevil v kinech), ale to je tak všechno. Takové to filozofování o obecných pravdách u mě navíc nepadá na úrodnou půdu, což mám ověřeno už od všemi adorovaného Malého prince, který mě nechává naprosto chladným.
Přesto. Ten zážitek je sympaticky nevšední. Líbí se mi autorovo rozpoložení, se kterým k věcem (jakož i k této knize) přistupuje. Byť se mi to četlo obtížně a pravděpodobně se ke knize už nikdy nevrátím, nutí mě to k původně zamýšleným 2* přidat i tu třetí.

2 11.12.2019

Jeden z dlouholetých kostlivců v mojí skříni. Knihu jsem dostal darem kdysi před lety a od té doby jsem se k tomu ne a ne dokopat. Párkrát jsem ji načal, ale nikdy nedokončil - tedy až dodnes.
Zpětně si nejsem jistý, co mi na tom dělalo takový problém - možná v prvních chvílích hůře představitelné prostředí Ameriky pod britskou nadvládou se všemi svými zvláštnostmi, možná pro mě zpočátku nepříliš atraktivní detektivní linka o pronásledování zlodějů nějakého obrazu, možná poněkud starosvětské hlavní postavy... nevím. V průběhu knihy jsem si každopádně prostředí oblíbil, detektivní část akceptoval jako takovou průvodcovskou berličku po známé neznámé Americe a k postavám jsem si nakonec taky našel svou cestu (a naopak oceňuji, že to nejsou žádní laciní sympaťáci, ale plnokrevné postavy i se svými chybami).
Postupem knihy jsem musel ocenit i autorův literární styl a ke konci jsem se od páně Bushellova pátrání nemohl odtrhnout. Jsem spokojen a předpokládám, že se ke knize někdy ještě vrátím.

2 09.12.2019

Taková pohodová četba. Ten koncept cestování časem je sice zajímavý, ale není příliš rafinovaný a s nejasně nastavenými pravidly. Pokud ale člověk od tohoto odhlédne, pak ho čeká příjemná oddechová četba z různých historických období a jejich paralelních realit.
Vracet se k tomu nebudu, ale špatné to není.

2 06.12.2019