babiočka komentáře u knih
Můj celkový dojem z této knížky je znechucení.
Znechucení z toho, jak se otupělá společnost chce za každou cenu ztotožnit se svými pomyslnými idoly. A toto není fantazie autorky, ale, bohužel, i současná realita.
Tato knížka byla nejhorší ze všeho, co jsem od autorky už četla.
Vadilo mi, že se ve zdlouhavém popisu událostí objevuje dost nesrovnalostí, a že některé myšlenkové pochody postav, včetně jejich chování, postrádají logiku.
S přihlédnutím k autorčinu úvodnímu slovu dávám aspoň jednu *.
Tuhle skvělou publikaci jsem si koupila v roce 1974, kdy jsem se jako novomanželka snažila chutně a hospodárně nasytit svého partnera a později i své děti. A věřte nebo ne, používám ji úspěšně dodnes.
Příjemné odpočinkové počteníčko s napětím i romantikou.
Vyprávění o žití v rodině z pohledu domácího psa. Tato knížečka mě zrovna nenadchla, jelikož jsem četla i lepší.
V textu jsou dějové nesrovnalosti a pár gramatických chyb, což mě u česky píšících autorů dost irituje.
Příběh o mezilidských a rodinných vztazích je plný tajemství, ale i příjemně okořeněný vtipnými průpovídkami.
Autorka píše celkem reálně o životě se všemi jeho radostmi a strastmi. Kniha se mi líbila a jako odpočinkovou četbu ji doporučuji.
Na rozdíl od knih, které jsem od pana Grubera již četla, se mi tato vůbec nelíbila. Celý "děj" se mi jevil dost jednotvárný a tak nějak plochý. Oba hlavní aktéři na mě působí spíš jako stařešinové znudění životem, kteří nevědí, co chtějí.
Uff, konečně dočteno. Příběh se táhl jako med a nebýt posledních zhruba sto stránek s trochou svižnějšího děje, asi bych knížku odložila mezi nedočtené.
Kniha se čte celkem dobře, jen druhá polovina mi tak nějak připomínala TV seriál Dallas.
Přestože mám paní Halinu ráda pro její životní nadhled a svérázný humor, celá tato knížka byla, bohužel, jedna velká nuda.
Knihu jsem v první polovině třikrát odložila a už se mi nechtělo ve čtení vůbec pokračovat. Nakonec však zvítězila zvědavost a celým dost rozvleklým dějem jsem se přece jen "propracovala" až k poslední stránce.
Námět knihy je docela zajímavý, ale podle jejího názvu jsem očekávala úplně něco jiného.
Jako oddychovka po knize "Dívky beze jména" se tato pohádka pro ženy ;-) četla velmi dobře.
Další svědectví o tom, co dokáže napáchat jeden mocichtivý lidský zmetek a jeho přisluhovači.
Hvězdičku ubírám za neskutečné množství gramatických chyb - vynechaná písmena, záměny ženského a mužského rodu, nesprávné skloňování...
A jak už zde bylo několikrát zmiňováno, tato kniha by měla být zařazena mezi povinnou četbu na školách.
U téhle knížky už není moc co komentovat, nejlepší bude si ji přečíst :o)
V současné koronavirové době docela pochmurné, ale zajímavé čtení.
Dostala jsem se až na 12. kapitolu, ale něco tak nudného jsem už dlouho nečetla. Děj veškerý žádný, jen nekonečné nezáživné popisy dámských "sedánků"...
Knihu odkládám nedočtenou, protože o historickém románu mám úplně jiné představy.
Tak nevím... Knihy autora sice patří mezi moje oblíbené, ale tohle mi nějak nesedlo.
Své životní zážitky tu autor líčí v jednotlivých kratších epizodách, které na sebe časově nenavazují a mnohde se historky i opakují.
Ze zdejších nadšených komentářů jsem se totiž mylně domnívala, že se jedná o ucelený příběh autorova života.
Zpočátku jsem měla v postavách docela zmatek - kdo je co čí - a musela jsem listovat stránkami zpět. Nicméně kniha se pak četla velmi dobře a moc se mi líbilo skvěle načasované střídání současnosti a minulosti, což přispělo k napínavosti vypravování.
Hezky vymyšlený příběh, jehož inspirací se stal skutečný dům Rauru v Hamburku.
Reálný obraz společnosti, kde nad morálkou a lidstvím vítězí mamon, hamižnost a přetvářka. Velmi poučné, i když trochu náročnější čtení.