Babo
komentáře u knih
Dáma Měsíčního svitu
Rainer M. Schröder
Kniha se četla opravdu dobře, není to žádné filozofické dílo, jen připomenutí historického faktu. Kam vedou zákazy, člověk vždy najde cestičku, jak ho obejít. Prohibice byl takový experiment, ale poněkud se zvrtl. Příběh úspěšné, ale v podstatě nešťastné ženy, která nenašla štěstí . Otevřený konec se mi líbí, člověka to nutí přemýšlet , jaký vlastně byl.
Za války, 1917: Cesta bez konce
Cynthia Harrod-Eagles
Stále mě to baví. Autorka má skutečně schopnost zachytit atmosféru oné doby příběhy různých postav. Od panstva až po služebné.
Za války, 1914: Sbohem, Piccadilly
Cynthia Harrod-Eagles
Takové knihy mám ráda.
Atmosféra klidu před bouří. Poslední léto, začínající vztahy a na obzoru apokalypsa o jaké se lidem nezdálo.
Nadšení mladých mužů vyhlížející dobrodružství, ženy hrdé na své hrdiny, mladé ženy snící své sny o budoucnosti .
Kdo v té době uměl předvídat kam se svět řítí?
Čtenáři už ví, ale hrdinové románu netuší. Autorce se podařilo zachytit ten prchavý okamžik, kdy svět byl ještě normální.
Husitská epopej. V, 1450-1460 - za časů Ladislava Pohrobka
Vlastimil Vondruška
Pátým dílem končím. Kniha se pořád čte dobře, přesto jsem začala mít pocit, že autor ztrácí dech. Děj plyne, ale vlastně nejde o žádnou velkou akci.
Prostě každý člověk nějak prožije svůj život a každý jednou zemře.A přesně tak je to i v této rozsáhlé epopeji. Ani historické události už nejsou tak dramatické a co mi od začátku šlo trochu na nervy, bylo neustálé "zvedání" suknice.
Naštěstí to pan Vondruška psal stylem " k večeři měli kaši", žádné velké popisování, ale přece....
Takže já končím s vědomím, že všichni ti, kteří žijí v tomto dílu určitě zemřou.
Husitská epopej. IV, 1438-1449 - za časů bezvládí
Vlastimil Vondruška
A život šel dál. Kališníci versus katolíci.
Nekonečné boje , ale také obyčejné životy potomků Prokopa.
Různé osudy, různé charaktery. Kniha plyne, stejně jako čas a epopej mě stále baví.
Husitská epopej. II, 1416-1425 - za časů hejtmana Jana Žižky
Vlastimil Vondruška
Tak jako každá revoluce i tato dopadla stejně jako každá jiná. Dobrá myšlenka, touha po určité rovnováze a nakonec potoky krve, násilí a smrti.
Kniha snažící se být nestranná ukazuje, že nic není černobílé a i když jsme v době socialismu byli přesvědčováni o oprávněnosti bojů Jana Žižky , tak najednou se tyto události jeví v poněkud jiném světle.
Díky za každou knihu, která nestraní žádné straně.
Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV.
Vlastimil Vondruška
Když jsem po Přemyslovské epopeji začala číst Husitskou epopej, byla jsem nejdřív zklamaná. Myslela jsem, že se bude dál děj odehrávat na hradech a ono ne. Sestoupili jsme do podhradí a tak mi chvíli trvalo než jsem se začetla.
Nakonec jsem ale spokojená. Pan Vondruška je výborný vypravěč .
Jako bonus beru jeho, podle mě ne náhodou, píšící kroniku kališníka a katolíka.
Mohl tak nenásilnou formou ukázat, že i když mají lidé různé názory, mohou spolu vycházet. Nesmí ovšem chybět dobrá vůle na obou stranách.
Další věc, co si odnáším je potvrzení, že lidé se nemění napříč stoletími.
Za vznešené myšlenky skrývají touhu po moci, neštítí se pravdu překrucovat , svoje oponenty nejen pomlouvají, ale jsou odhodlaní zničit je třeba na hranici.
Jdu na druhý díl a jsem zvědavá, jak se budou osudy jednotlivých postav vyvíjet.
Král básník Václav II.
Vlastimil Vondruška
Dočteno a teď jen aby něco uvízlo v hlavě. Snad jen vědomí, že i český stát a jeho panovníci byli osobnosti.
Líbil se mi styl psaní, věcný bez zbytečného romantizování této doby. Romantická určitě nebyla, naopak byla plná intrik a bojů.
Jednooký král Václav I.
Vlastimil Vondruška
Baví mě číst o naší dávné historii. Začínám se orientovat v historických postavách.
Nedělám si ale iluze, že mi to dlouho vydrží.
Pan Vondruška píše čtivě a to mě baví. Dějepis by měl být vyučován pomocí beletrie, samozřejmě s doplněním, co je historická pravda a co fantazie autora.
Jdu na 3. díl.
Velký král Přemysl Otakar I.
Vlastimil Vondruška
Kniha psaná čtivě a to je asi důležité. Kdo by chtěl jen suchopárná čísla.
Od pana Vondrušky jsem zatím nic nečetla,ale teď to napravím a doufám, že mi v hlavě uvízne aspoň něco z naší dávné historie.
Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Chtěla jsem napsat, jak poklidně děj plyne, kniha je psaná obyčejným jazykem, nehraje si na velké umění.
Ale ten konec mi doslova vyrazil dech a myslím, že na tento příběh hned tak nezapomenu.
Šinjú
Laura Joh Rowland
Začátek knihy se mi líbil moc. Říkala jsem si,že víc než detektivka je to kniha,ve které se seznámím s reáliemi ,postupně mě ale nadšení opouštělo a nakonec pochybuju, že bych pokračovala v této sérii.
Popel popelu
Tami Hoag
Kniha se dobře četla,měla spád a ten konec byl tak zašmodrchaný, že bych chtěla znát někoho, kdo uhodl pachatele. Já tedy ne.
Jednu hvězdičku ubírám kvůli, podle mě, zbytečných osobních problémů vyšetřovatele . Pátrala jsem po zrůdě a rozervaná srdce Kate a Johna Quinna mě spíš zdržovala. Tak se jim omlouvám. :-)))
Poslední píseň
Nicholas Sparks
Byla to moje první kniha od Sparkse. Nevím,kdo určuje, že jde o knihu pro ženy. V tomto případě zřejmě někdo, že si představuje ženy zamrzlé někdy v 17. Pro mě takový dívčí romám, které jsem před mnoha destiletími četla moc ráda.
Takže odkládám .
Stehlík
Donna Tartt
Tak dočteno . Sedím a přemýšlím,co napsat,co jsem to vlastně četla. Ani na chvíli mě nenapadlo,že bych knihu odložila, ale výsledek? Já nevím.
Příběh kluka, který se dostal k vzácnému obrazu při výbuchu v muzeu a pro mě z nepochopitelných důvodů nešel na policii, aby jej odevzdal, ale místo toho se několik let trápil a děsil, že by na to někdo přišel a on skončil ve vězení . Nemyslím, že pro něj byl obraz vzpomínkou na matku, která v muzeu zemřela.
Problémy s otcem , smrt milované matky, nešťastná láska k Pippě, přátelství s excentrickým Borisem a přátelství s laskavým a poctivým Hobiem. To vše tam bylo .
Tak jako v Tajné historii i zde tekl alkohol proudem a přidaly se drogy,rozervanost hlavního hrdiny a konec ?
Jakoby napumpovaný balón pomalu splaskl s tichým syčením.
Někdo tady píše o posledních 30stranách, jako o něčem vyjímečném a já čekala a čekala a pro mě opět nic. Dokonce a nemám to ve zvyku,jsem poslední stránky přeskákala až k Poděkování.
Přes vše, co jsem napsala nelituji,že jsem knihu četla, mám dojem, že forma psaní je u Donny Tartt víc než příběh sám.
Tajná historie
Donna Tartt
Knihu jsem dočetla a marně přemýšlím,jak ji uchopit. Naštěstí jsem si přečetla komentář Trudoše a myslím,že to přesně vystihl. To jsem si oddychla,už nemusím nic vymýšlet.:-)))
Zdravím tě, temnoto
Sandra Brown
Už je to několik let,co jsem něco četla od Sandry Brownové a i když jsem nezapomněla,že se mi vždy její knihy líbily,tak jsem mile překvapená,že je tomu stále tak.
Kniha se dobře čte, autorka udržuje čtenáře až do poslední chvíle v napětí a nejistotě. Určitě doporučuji.
1813: Válečný požár
Sabine Ebert
Autorka věnovala spoustu času studiu historických pramenů, pro mě nakonec bylo největším překvapením zjištění, jak lehce člověk zjišťuje,že stačí znát data různých bitev a vůbec,aspoň já ne, nepřemýšlí,co vše se za těmito daty skrývá. Obrovské utrpení civilního obyvatelstva, utrpení tisíců mužů bojujících za panovníky, kteří jsou pro ně jen materiál pro získání větší moci , většího území, které chtějí ovládat.
Pohnutky válčících "vládců" se nemění,ale tato apokalypsa je naprosto nepředstavitelná.
Proto pro mě nejsou důležité historické postavy,ale ti obyčejní lidé,kteří museli projít takovým peklem,jaké popisuje Sabine Ebert.
Zjizvená tvář
Stuart MacBride
Knížku jsem přečetla bez problémů,ale s pocitem , že se autor snaží být za každou cenu originální s vymýšlením charakterů kriminalistů a myslím, že to není potřeba.
Zápletka taky nic moc, takže u mě za 3.
